7 C 61/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci manželky: Jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem Adresa manželky zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manžela: Tacim Çoruk, narozený 25. 4. 1976 bytem Payallar Mah., Payallar Sanayii Cad., No: 22, Iç Kapi No: 3 Alanya/Antalya, Turecká republika o rozvod manželství,

I. Manželství manželky Jméno manželky, rozené rodné přijmení, narozené Datum narození manželky Şahinbey v Turecku dne datum, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne datum se manželka domáhala rozvodu manželství. V návrhu popsala, že manželé uzavřeli manželství dne datum v obci Şahinbey v Turecku. Manželka je občankou České republiky, manžel je občanem Turecké republiky a žije v Turecku, avšak rozumí česky. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé neměli na území České republiky společné bydliště a nevedli rodinnou domácnost, neboť manželovi byl v minulosti rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, pravomocně uložen (mimo jiné) trest vyhoštění. Manželé byli v kontaktu převážně přes sociální sítě a při dlouhodobých návštěvách manželky v Turecku, které však byly v posledních letech výrazně eliminovány, a to zejména z důvodu pandemie Covid-19, zemětřesení v Turecku či zhoršení bezpečnostní situace ve vztahu ke Kurdské menšině, neboť manžel je národnostní Kurd. V důsledku nedostatku osobního kontaktu se manželé postupně vzájemně odcizili, stupňovaly se hádky a neshody a v současné době je jejich manželství pouze formálním svazkem, je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení soužití. Oba manželé se chtějí rozvést, což prokazuje vzájemná korespondence manželů přiložená k návrhu.

2. Manžel se k návrhu nevyjádřil.

3. Vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení se soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a práva rozhodného.

4. Vzhledem k tomu, že mezi Českou republikou a Tureckou republikou není uzavřena žádná smlouva týkající se řízení o rozvodu manželství, postupoval soud podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“). Podle § 47 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.

5. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.

6. Soud tedy na základě výše citovaných ustanovení právního předpisu dospěl k závěru, že je v dané věci příslušný rozhodnout, jelikož manželka je státním občanem České republiky. Rozhodným právem je české právo.

7. Soud ve věci nařídil jednání na den datum. Manžel se k jednání bez omluvy nedostavil (byť byl řádně předvolán, a předvolání si v Turecku osobně převzal); soud tedy jednal v nepřítomnosti manžela, vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování.

8. Manželka při jednání dne datum odkázala na svůj návrh.

9. Z listinných důkazů provedených při jednání soud zjistil následující skutečnosti: - z oddacího listu v knize manželství Úřadu městské části města adresa-střed, svazek ZM/I/32, ročník 2015, str. 29, poř. č. hodnota, bylo zjištěno, že manželé uzavřeli manželství dne datum ve městě Şahinbey v Turecku; - ze SMS zpráv manželů bylo zjištěno, že oba manželé se chtějí rozvést; - z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že byla mimo jiné zamítnuta kasační stížnost manžela proti rozhodnutí Krajského soudu v adresa, pobočka adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne datum, č. j. OAM 427/VL-07-ZA04-2000, kterým manželovi nebyl udělen azyl; - z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum bylo zjištěno, že byla zamítnuta žádost manžela o upuštění od výkonu trestu vyhoštění.

10. Z účastnického výslechu manželky při jednání dne datum soud zjistil, že po uzavření manželství spolu manželé žili v Turecku, kde manželka vždy strávila několik měsíců a poté se na několik měsíců vrátila zpět do České republiky, a to z důvodu léčení depresí. Zpočátku bylo soužití bezproblémové, ale od roku 2020 se naplno projevovaly problémy – manželovi vadily zejména časté návraty manželky do České republiky. Zároveň nedošlo k naplnění manželovy touhy po dítěti, neboť těhotenství manželky skončilo ve třetím měsíci těhotenství. V roce 2021 se manželka léčila s černým kašlem, zlomenými žebry a následně řešila špatnou reakci na vakcínu, v důsledku čehož se s manželem 1,5 roku osobně neviděli a odcizili se. Při následné návštěvě manžela v Turecku již manželé byli odcizení, manžel byl žárlivý a začal manželce vyhrožovat, což vedlo k úplnému vzájemnému odcizení manželů a situace vyvrcholila odchodem manželky do České republiky v roce 2023; od té doby manželé již nebyli v osobním kontaktu. Manžel se chtěl rozvést v Turecku, nicméně nakonec souhlasil s rozvodem v České republice.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy že manželství účastníků trvalo od datum; z manželství se nenarodily žádné děti; mezi manžely se od roku 2020 naplno projevovaly problémy, což vedlo ke vzájemnému odcizení manželů a situace vyvrcholila definitivním odchodem manželky do České republiky v roce 2023. Manželovi byl rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, uložen mimo jiné trest vyhoštění na neurčito; usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne datum byla zamítnuta žádost manžela o upuštění od výkonu trestu vyhoštění; rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka, byla mimo jiné zamítnuta kasační stížnost manžela proti rozhodnutí Krajského soudu v adresa, pobočka adresa, ze dne datum, č. j. spisová značka, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne datum, č. j. OAM 427/VL-07-ZA04-2000, kterým manželovi nebyl udělen azyl. Je tedy zřejmé, že trest vyhoštění na neurčito uložený manželovi stále platí.

12. Soud opřel svá skutková zjištění o oddací list v knize manželství Úřadu městské části města adresa-střed, svazek ZM/I/32, ročník 2015, str. 29, poř. č. hodnota; SMS zprávy manželů; rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka; usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne datum a výslech manželky.

13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. Podle § 758 občanského zákoníku spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.

14. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Soud z provedeného dokazování zjistil, že manželé od roku 2023 nejsou v osobním kontaktu, jejich vzájemná komunikace není ideální a není zde předpoklad zlepšení situace, a to zejména s ohledem na trvající trest vyhoštění (na neurčito) uložený manželovi. Občanský zákoník umožňuje manželství rozvést pouze tehdy, pokud je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželství je hluboce rozvráceno, pokud není naplněn hlavní účel manželství, jímž je (mimo jiné) vzájemná podpora a pomoc manželů. V posuzovaném případě je zřejmé, že k takovému stavu došlo, neboť manželé se necítí vzájemně citově vázáni, dlouhodobě nejsou v žádném osobním kontaktu a jejich manželství je v současné době pouze formálním svazkem, v němž ani jeden z manželů nechce setrvávat. Manželství tak nenaplňuje svůj hlavní účel. Důvody pro to, aby soud podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku manželství nerozvedl, nebyly soudem zjištěny. Manžel žádné důvody pro zachování manželství neuvedl. Na základě výše uvedeného dospěl soud k tomu závěru, že v manželství je dán kvalifikovaný rozvrat, když jeho příčina spočívá v rozdílných názorech a zájmech obou manželů a v rozdílném náhledu na fungování společného soužití a jeho dalšího směřování. Vzhledem k tomu, že nebyly tedy shledány žádné okolnosti odůvodňující zachování manželství, soud návrhu manželky vyhověl a manželství rozvedl.

15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nebyly splněny, navíc žádný z účastníků náhradu nákladů řízení nepožadoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Podle § 759 občanského zákoníku manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. Účastníci jsou povinni do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci orgánu pověřenému vydáváním občanských průkazů k zápisu změny stavu.