7 C 88/2024

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice , advokátkou sídlem Anonymizováno o zaplacení částky 43 997,83 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 43 997,83 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 903,84 Kč od 31. 8. 2023 do 31. 12. 2023, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 42 999,83 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 999,83 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 942,30 Kč od 31. 8. 2023 do 31. 12. 2023 a úroku ve výši 7,15 % ročně z částky 42 999,83 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 22 696 Kč.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 997,83 s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že po ověření úvěruschopnosti žalovaného došlo mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, .., IČ: , IČO, (dále jen „původní věřitelka“), a žalovaným dne , datum, k uzavření Smlouvy o povoleném debetu č. , Anonymizováno, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky původní věřitelky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 43 000 Kč a žalovaný byl oprávněn průběžně (i opakovaně) úvěr do výše povoleného debetu čerpat s tím, že se zároveň zavázal jej původní věřitelce uhradit spolu se sjednanými poplatky a úrokem ve výši 21,90 % ročně. Žalovaný však úvěr řádně nehradil, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr ke dni 19. 1. 2024 zesplatnila, když dlužná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 42 999,83 Kč, dlužných poplatků za výzvy k zaplacení dlužné částky ve výši 998 Kč (tj. 2x 499 Kč) a dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 846,14 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na společnost , Anonymizováno, . (dále jen „přechodná věřitelka“), která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil ničeho.

2. Usnesením Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalovanému ustanovena opatrovnice , Jméno opatrovnice, , advokátka, neboť se nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, když na adrese trvalého pobytu na , Anonymizováno, se žalovaný nezdržuje a místo jeho současného pobytu se soudu nepodařilo zjistit.

3. Opatrovnice žalovaného žalobní nárok neuznala v žádném rozsahu. Uvedla, že původní věřitelka nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, v důsledku čehož je smlouva neplatná. Zároveň uvedla, že žalovaný nemá možnost se k věci vyjádřit, čímž je porušeno jeho základní právo navrhovat důkazy a žalovaný je tak znevýhodněn.

4. Žalobkyně v reakci na vyjádření opatrovnice žalovaného uvedla, že původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného řádně, když nejenom že hodnotila informace získané od žalovaného (z nichž bylo zjištěno, že žalovaný neměl hypotéku ani úvěr ze stavebního spoření; jeho měsíční příjmy dosahovaly částky 43 000 Kč, nezbytné měsíční výdaje činily 5 000 Kč a skutečné splátky úvěrů žalovaného činily 9 784 Kč, přičemž tyto skutečnosti byly ověřeny výpisem z účtu žalovaného), ale taktéž prověřila jeho úvěruschopnost prostřednictvím lustrací v dostupných databázích, a to v insolvenčním rejstříku, v databázi neplatných dokladů a v externích úvěrových registrech.

5. Substituční právní zástupce žalobkyně při jednání dne , datum, setrval na návrhu a opatrovnice žalovaného odkázala na své vyjádření k návrhu s tím, že smlouvu považuje za neplatnou, navíc bez přítomnosti žalovaného nelze věc uzavřít.

6. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:- ze všeobecných obchodních podmínek společnosti , Anonymizováno, ., produktových podmínek pro osobní úvěry , Anonymizováno, a z ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby společnosti , Anonymizováno, soud zjistil, za jakých podmínek poskytovala původní věřitelka své bankovní služby;- ze smlouvy o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka zřídila žalovanému běžný a spořící účet a zároveň mu poskytla debetní kartu;- z údajů o klientovi, dat o žalovaném ze dne , datum, , souhrnu žádosti o úvěrový produkt, protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta a z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy o povoleném debetu řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to formou zhodnocení (resp. ověření) údajů získaných od žalovaného, jakož i prostřednictvím lustrace v relevantních databázích;- z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu, reg. číslo , Anonymizováno, a z akceptace návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu, reg. číslo , Anonymizováno, , na jejímž základě poskytla žalovanému na jeho účtu č. , č. účtu, úvěr ve výši 43 000 Kč, a to formou povoleného debetu na běžném účtu a žalovaný byl oprávněn úvěr čerpat nejdéle po dobu jednoho roku; byl sjednán úrok ve výši 21,9 % ročně, poplatek za zaslání upomínky ve výši 499 Kč za zaslanou upomínku a poplatek za správu běžného účtu ve výši 49 Kč měsíčně; RPSN činila 25,47 %;- z mimořádného výpisu z účtu žalovaného a z výpisu z povoleného debetu soud zjistil, jaké byly v předmětném období příjmy a výdaje žalovaného, jakož i skutečnost, jakým způsobem žalovaný čerpal úvěr formou povoleného debetu a jakým způsobem jej splácel, resp. že poskytnutý úvěr řádně a včas nehradil, a to navzdory výzvám k úhradě dlužné částky;- z prohlášení o okamžité splatnosti a výzva k uhrazení dluhu ze dne , datum, včetně přehledu podacích čísel ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka úvěr ke dni 19. 1. 2024 zesplatnila, neboť ze strany žalovaného opakovaně docházelo k porušování smlouvy, a zároveň ho vyzvala k úhradě dlužné částky;- z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. , Anonymizováno, , potvrzení o úplatě ze dne , datum, , vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne , datum, a , datum, včetně přehledu podacích čísel ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že původní věřitelka (společnost , Anonymizováno, postoupila pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku (společnost , Anonymizováno, což bylo žalovanému oznámeno ze strany původní i přechodné věřitelky oznámeno;- z oznámení o právním zastoupení a výzvy k úhradě dluhu ze dne , datum, včetně seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávek + předžalobních výzev soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o tom, že na ni přešla pohledávka za žalovaným a zároveň jej vyzvala k úhradě dluhu.

7. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení.

8. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od přechodné věřitelky, jež pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky. Právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o povoleném debetu, resp. smlouva o úvěru. Původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky formou povoleného debetu na běžném účtu žalovaného a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se sjednanými úroky a poplatky nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání. Žalovaný však svoje povinnosti nesplnil, když původní věřitelce úvěr řádně a včas neuhradil, v důsledku čehož původní věřitelka úvěr zesplatnila.

9. Podle § 2395 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

10. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako důvodnou. Soud nepřisvědčil námitce opatrovnice žalovaného, že původní věřitelka nedostála své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, neboť bylo prokázáno, že původní věřitelka úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně, resp. si obstarala dostatek podkladů, které následně správně vyhodnotila. Příjmy žalovaného (43 000 Kč měsíčně) byly v době schvalování úvěru dostatečné na to, aby žalovaný mohl úvěr splácet, a to kromě dalších svých závazků (zhruba 11 000 Kč měsíčně) a nákladů na živobytí (kolem 5 000 Kč měsíčně). Taktéž námitka opatrovnice žalovaného týkající se nemožnosti rozhodnout věc bez přítomnosti žalovaného je zcela nedůvodná, neboť zájmy žalovaného v souladu se zákonem chrání opatrovnice ustanovená z důvodu neznámého pobytu žalovaného. Soud pro úplnost dodává, že v opačném případě by docházelo k absurdním situacím, kdy by soud v zásadě nikdy nemohl bez přítomnosti žalovaného meritorně rozhodnout. Soud tedy dospěl k závěru, že původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla peněžní prostředky formou povoleného debetu na běžném účtu. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky se sjednanými úroky a poplatky původní věřitelce řádně a včas nevrátil, čímž porušil smluvní podmínky a dostal se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovaným na přechodnou věřitelku, která ji následně postoupila na žalobkyni, čímž je dána aktivní legitimace žalobkyně. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu z převážné části důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s (kapitalizovanými) úroky a se zákonnými úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Zároveň soud žalobu zamítl co do části (kapitalizovaných) úroků tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, neboť dle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s čl. II. bod 1. přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb. lze po uplynutí 90 dnů prodlení přiznat smluvní úrok pouze ve výši zákonného úroku z prodlení, v důsledku čehož soud provedl přepočet a dospěl tak k uvedeným částkám.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 22 696 Kč, neboť měla neúspěch ve věci toliko ve zcela nepatrné části předmětu řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 200 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží jednak mimosmluvní odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a. t. účinný do 31. 12. 2024”) za tři úkony à 2 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně částky 900 Kč představující náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. účinného do 31. 12. 2024 za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), jednak mimosmluvní odměna dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a. t. účinný od 1. 1. 2025”) za dva úkony à 2 860 Kč (vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ) včetně částky 900 Kč představující náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 a. t. účinného od 1. 1. 2025 za předmětné dva úkony právní služby à 450 Kč (vyjádření ze dne , datum, a účast u jednání dne , datum, ), dále náhrada cestovních výdajů za cestu substitučního právního zástupce žalobkyně na jednání z , Anonymizováno, k procesnímu soudu do , adresa, a zpět v délce 176 km automobilem zn. , Anonymizováno, , s průměrnou spotřebou pohonným hmot 4,1 l/100 km, při ceně motorové nafty ve výši 34,70 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 5,80 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) v celkové výši 1 278 Kč, dále částka 400 Kč představující náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 a. t., tj. za 4 započaté půlhodiny à 100 Kč strávené substitučním právním zástupcem žalobkyně na cestě na jednání dne , datum, , a konečně z částky 3 557 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Protože se substituční právní zástupce žalobkyně účastnil dne , datum, dvou soudních jednání, náleží mu náhrada za 1/2 cestovného, tj. částka ve výši 639 Kč a náhrada za 1/2 promeškaného času, tj. částka ve výši 200 Kč. Na náhradě nákladů řízení soud tedy žalobkyni přiznal částku ve výši 22 696 Kč.

12. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

13. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

14. O odměně ustanovené opatrovnice žalovaného bude rozhodnuto po právní moci tohoto rozsudku.