7 C 99/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky a manželky: Rattika Posing, narozená 1. 3. 1994 bytem 2/1 moo 7 Pak Chong, Lomsak, Phetchabun, Zhailand 67110, Thajsko o rozvod manželství,

I. Manželství manžela jméno FO, nar. Datum narození manžela v Thajsku dne datum, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem ze dne datum se manžel domáhal rozvodu manželství. Manžel v návrhu popsal, že manželé uzavřeli manželství dne datum v Thajsku ve městě jméno FO. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manžel uvedl, že za šest let manželství ho manželka v ČR navštívila pouze dvakrát na pár týdnů. Manželka nechce žít v ČR, manžel nechce žít v Thajsku. Účastníci řízení nežijí jako manželé a ani tak nežili. Manželství je hluboce a trvale rozvráceno a neplní svoji funkci. Manželka dle manžela s rozvodem souhlasí.

2. Manželka se k návrhu nevyjádřila, přestože jí byl návrh do Thajska doručen a osobně si ho převzala.

3. V mezidobí zaslal soudu manžel doklad, který mu poslala manželka (je to fotografie dokumentu zaslaná přes whatsapp), a který by měl potvrzovat, že manželé jsou již v Thajsku rozvedeni.

4. Manželka se k jednání nařízenému na den datum nedostavila a svou neúčast ani nijak neomluvila. Proto soud jednal v její nepřítomnosti.

5. Manžel na jednání konaném dne datum setrval na svém návrhu.

6. Tlumočník předvolaný k jednání (pro případ, že by se manželka k jednání dostavila) po zhlédnutí dokumentu zaslaného manželkou uvedl, že se jedná o potvrzení o rozvodu manželství mezi účastníky řízení; potvrzení bylo vystaveno úřadem Městské části Lomsak v provincii Phetchabun v Thajsku dne datum pod č. 281/7468, přičemž na tomto potvrzení není žádný doklad o ověření či apostila. K tomu manžel uvedl, že o řízení o rozvodu manželství v Thajsku neměl žádné zprávy a žádný dokument mu v uvedené věci nebyl zaslán.

7. Z účastnického výslechu manžela při jednání dne datum soud zjistil, že ode dne uzavření manželství byla manželka u manžela v České republice na návštěvě celkem dvakrát, a to vždy zhruba na dva a půl týdne. Manžel od uzavření manželství v Thajsku za manželkou nebyl. Naposledy se manželé viděli někdy o prázdninách v roce 2017. Manžel s manželkou spolu nejsou proto, že manželka nejdříve chtěla bydlet s manželem v České republice, následně si to rozmyslela a již zde s manželem bydlet nechtěla. Mimo to manželka požívala ve zvýšené míře alkoholické nápoje, nejspíše byla také manželovi nevěrná a byla na manžela agresivní. Manžel v Thajsku žít nechtěl, jelikož by si tam nenašel takovou práci, jakou má zde v České republice. Od roku 2017 již mezi manželi probíhala komunikace pouze přes whatsapp. Komunikovali o rozvodu, manželka po manželovi chtěla rozvod, ten jí sdělil, že všechno má svůj čas. Manžel pak návrh podal v roce 2022. Poté, co byl manželce doručen od zdejšího soudu návrh na rozvod, tak poslala manželovi předmětné potvrzení o rozvodu z Thajska.

8. Vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení se soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti. Soud nejprve zjistil, že Česká republika nemá uzavřenou s Thajskem žádnou dvoustrannou smlouvu ani nejsou obě země současně vázány žádnou mnohostrannou úmluvou, která by řešila rozvody manželství.

9. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o mezinárodním právu soukromém“), nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. Podle § 50 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Podle § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

10. Soud dospěl dle ustanovení § 47 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém k závěru, že je v dané věci příslušný rozhodnout, jelikož manžel je občanem České republiky. Ve smyslu § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona o mezinárodním právu soukromém se rozvod manželství řídí českým právním řádem.

11. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav, tedy manželství účastníků trvalo od datum, účastníci spolu jako manželé nikdy nežili, společnou domácnost nikdy nevedli, společné děti neměli.

12. Soud opřel svá skutková zjištění o oddací list v knize manželství Úřadu městské části města adresa-střed, svazek ZM/III/29, ročník 2016, str. 82, poř. č. hodnota, a výpověď manžela jako účastníka řízení.

13. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 756 občanského zákoníku, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

14. Soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Manžel tvrdil, že nemá zájem v manželství nadále setrvat a usiluje o rozvod manželství. Manželka se sice ve věci oficiálně nevyjádřila, ale tím, že manželovi zaslala potvrzení o rozvodu z Thajska, fakticky vyslovila s rozvodem manželství souhlas. K tomu soud uvádí, že ono potvrzení o rozvodu manželství v Thajsku nebylo získáno oficiální cestou, nebylo nijak ověřeno ani oficiálně přeloženo (kromě ústního překladu u jednání). Proto soud k tomuto dokumentu nepřihlížel a o návrhu manžela rozhodl tak, jako kdyby v Thajsku žádné řízení o rozvodu neproběhlo. Zejména z výpovědi manžela je tedy zřejmé, že účastníci řízení spolu fakticky nikdy jako manželé nežili a od roku 2017 se ani fyzicky neviděli. Už z toho je zřejmé, že manželství nefungovalo a neplnilo žádnou ze svých společenských funkcí. K odcizení jistě přispělo i chování manželky (agresivita, nevěra, alkoholismus). Hlavní příčinou rozvratu manželství je nechuť obou manželů žít v zemi toho druhého. Je tedy zřejmé, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu lze říci, že návrh byl důvodný. Soud má za to, že byly v této věci splněny všechny podmínky výše citovaných ustanovení občanského zákoníku, proto manželství rozvedl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Uvedené předpoklady pro přiznání náhrady nákladů řízení však v projednávané věci nebyly splněny. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Manžel je povinen do 15 dnů od právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci orgánu pověřenému vydáváním občanských průkazů k zápisu změny stavu.