7 EVC 2/2016

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně se sídlem adresa žalobkyně , ulice republika Německo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , Ph.D. se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované se sídlem adresa žalované a původní účastnice zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částky 42 468,73 EUR s příslušenstvím, <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 42 468,73 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 141,10 EUR od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 327,63 EUR od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 260 079,50 Kč.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou na náhradě nákladů řízení částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení, a to do tří dnů od právní moci uvedeného usnesení, a to na účet [číslo] [variabilní symbol].</b> 1. Žalobkyně se návrhem na vydání evropského platebního rozkazu doručeného zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 42 468,73 EUR s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně si u žalované objednala lyžařské zboží, které ještě před jeho dodáním zaplatila, když dne [datum] uhradila zálohovou fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 102 650,64 EUR a dne [datum] zálohovou fakturu [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 83 698,23 EUR. Žalobkyně však žalované nedodala kompletní zboží, a sice konkrétně z faktury [číslo] nedodala zcela položky [číslo] částečně položku [číslo] (dodáno pouze 35 kusů namísto 60 kusů), a dále z faktury [číslo] nedodala částečně položku [číslo] (dodáno pouze 17 kusů namísto 160 kusů), položku [číslo] (dodáno pouze 115 kusů namísto 220 kusů), položku [číslo] (dodáno pouze 51 kusů namísto 75 kusů) a položku [číslo] (dodáno pouze 32 kusů namísto 39 kusů). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala žalovanou k dodání shora uvedených chybějících položek o celkové ceně 42 468,73 EUR. Žalovaná v reakci dopisem ze dne [datum] adresovaným žalobkyni podmínila dodání chybějícího zboží úhradou zbytku údajného dluhu žalobkyně u žalované za odkoupením dalšího zboží ze strany žalobkyně, a to modelu lyží [příjmení] za cenu 38 137,60 EUR. K tomu žalobkyně uvedla, že lyže [příjmení] neobjednala žalobkyně, nýbrž pan [jméno] [příjmení] (spolupracovník žalované), žalobkyně tudíž neměla povinnost tyto lyže odebrat. Z důvodu nedodání chybějícího zboží žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy v rozsahu shora uvedených nedodaných položek s odkazem na čl. 49 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (tzv. [ulice] úmluva) a současně vyzvala žalovanou k vrácení odpovídající části kupní ceny za položky, ve vztahu ke kterým od smlouvy odstoupila, tedy částky 42 468,73 EUR. Žalovaná namítala neplatnost odstoupení od smlouvy s poukazem na údajné prodlení žalobkyně s úhradou části objednaného zboží. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaná však žalobkyni ničeho neuhradila.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] nárok uplatněný žalobkyní neuznala. Žalovaná namítala neplatnost částečného odstoupení od kupní smlouvy ze strany žalobkyně s odůvodněním, že žalobkyně byla v době odstoupení od smlouvy sama v prodlení s úhradou části objednaného zboží vůči žalované. K tomu popsala, že na základě jednání mezi žalovanou, [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] byla dne [datum] a dne [datum] prostřednictvím e-mailové adresy [jméno] [příjmení] ve prospěch [jméno] [příjmení] uskutečněna objednávka vázání a lyží u žalované. Bylo dohodnuto, že takto učiněnou objednávku následně převezme společnost [osobní údaje žalobkyně] (žalobkyně) v mezidobí založená [jméno] [příjmení]. V průběhu roku 2015 veškerou další komunikaci ohledně objednaného zboží převzala žalobkyně jednající jménem [jméno] [příjmení]. Po odsouhlasení specifikace a vzorků byly objednané lyže a vázání vyrobeny. Na základě dohody účastníků bylo zboží uskladněno u žalované, která jej následně dle požadavků žalobkyně rozesílala přímo jednotlivým zákazníkům. Za objednané zboží byla vystavena zálohová faktura [číslo] na částku 102 650,64 EUR a následně druhá faktura na zbývající částku ve výši 121 835,83 Kč. Žalobkyně uhradila první fakturu znějící na částku 102 650,64 EUR, druhou fakturu již ovšem neuhradila s tím, že část objednaných lyží je vadná. Žalovaná zohlednila námitky žalobkyně a vystavila žalobkyni novou fakturu [číslo] na částku 83 698,23 EUR, ve které prozatím neúčtovala lyže, u kterých byla namítána jejich vadnost s tím, že věc bude předmětem dalšího řešení. Současně vyzvala žalobkyni k zaslání lyží k posouzení jejich vad. Žalobkyně však údajně vadné lyže žalované nezaslala, se žalovanou nekomunikovala. Zkušební testy žalované provedené na naskladněných lyžích neodhalily žádné vady. Žalobkyně následně tvrdila, že část lyží [příjmení] v hodnotě 38 137,60 EUR si vůbec neobjednala. Z důvodu nezaplacení kupní ceny za objednané zboží žalovaná zadržela část zboží odpovídající hodnotě nezaplacených lyží s příslušenstvím do doby uhrazení částky 38 137,60 Kč ze strany žalobkyně. Závěrem žalovaná poukázala na neplatnost odstoupení od kupní smlouvy a navrhla, aby soud žalobu zamítl.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami – zálohovou fakturou [číslo] ze dne [datum], zálohovou fakturou [číslo] ze dne [datum], výpisy z účtu žalobkyně, dopisem právního zástupce žalobkyně adresovaným žalované ze dne [datum] včetně doručenky, dopisem žalované adresovaným právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], odstoupením od části smlouvy ze dne [datum], dopisem právního zástupce žalované adresovaným právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], odpovědí právního zástupce žalované na předžalobní výzvu ze dne [datum], e-mailem právního zástupce žalované adresovaným právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], výpisem z německého obchodního rejstříku prokazujícím právní osobnost žalobkyně, rozsáhlou emailovou komunikací všech osob zainteresovaných do předmětného obchodního případu včetně překladu této emailové komunikace, výpisy z účtu žalované, prohlášením [jméno] a [celé jméno svědka], dále výslechy svědků - pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení], pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno svědka], dále výslechy účastníků řízení - pana [jméno] [příjmení] (společníka ve společnosti žalobkyně), pana [jméno] [příjmení] (bývalého předsedy představenstva žalované), a konečně i znaleckým posudkem [celé jméno znalce], a následným výslechem znalce, přičemž z těchto důkazů soud zjistil následující skutkový stav: dle výpisů z účtů žalobkyně i žalované je zřejmé, že žalobkyně uhradila obě zálohové faktury [číslo] ve výši 102 650,64 EUR, a to dne [datum] a [číslo] ve výši 83 698,23 EUR, a to dne [datum]. Z faktury [číslo] bylo ovšem odečteno 295 párů lyží [příjmení] do doby vyřešení reklamace ze strany žalobkyně. Dle výslechu pana [příjmení] i přeložené emailové komunikace je zřejmé, že pan [příjmení] objednával předmětné lyže pro pana [příjmení], resp. pro společnost žalobkyně, která měla být následně založena. Pan Steinke tedy ve věci figuroval jako jakýsi zprostředkovatel. Tato skutečnost vyplývá i dalších výpovědí, zejména pana [jméno] [příjmení], pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Vyplývá i z celkového kontextu celého obchodního případu, jelikož žalobkyně objednávala přes pana [příjmení] všechny lyže od žalované společnosti, přičemž část lyží převzala a zaplatila za ně žalované společnosti, nikoliv panu [příjmení]. Je tedy logické, že žalobkyně objednala v rámci stejné objednávky i zbývající část lyží. Tvrzení žalobkyně, že část lyží neobjednala, resp. že si je objednal pan [příjmení] sám pro sebe, tedy bylo provedeným dokazováním vyvráceno. Zároveň bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalobkyně na základě své reklamace předala žalované jen několik párů lyží, ale zbývající část údajně vadných lyží zničila, jak potvrdil i společník žalobkyně pan [příjmení] ve svém výslechu. Co se týče samotných reklamovaných vad lyží, tak ze znaleckého posudku i ze samotného výslechu znalce jasně vyplynulo, že lyže jako takové vadné nebyly, ani nedošlo k rozlepení špiček lyží, nýbrž došlo k prasknutí dřeva na špičkách lyží, z čehož jednoznačně vyplývá, že takovéto lyže nemohly být používány ve ski parku, ale ve volném terénu, přičemž mohly zavadit i o skálu či kameny. <i>4. Podle čl. 1 odst. 1 Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží (dále jen„ Úmluva OSN“) tato Úmluva upravuje smlouvy o koupi zboží mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech.</i> <i>Podle čl. 7 odst. 2 Úmluvy OSN otázky spadající do předmětu úpravy této Úmluvy, které v ní nejsou výslovně řešeny, se řeší podle obecných zásad, na nichž Úmluva spočívá, nebo, jestliže takové zásady chybějí, podle ustanovení právního řádu rozhodného podle ustanovení mezinárodního práva soukromého.</i> <i>Podle čl. 35 odst. 1 Úmluvy OSN prodávající musí dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit tak, jak určuje smlouva.</i> <i>Podle čl. 47 odst. 1 Úmluvy OSN kupující může stanovit prodávajícímu dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění jeho povinností.</i> <i>Podle čl. 49 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN kupující může odstoupit od smlouvy, v případě nedodání zboží, jestliže prodávající nedodá zboží v dodatečné lhůtě určené kupujícím podle článku 47 odst. 1 nebo prohlásí, že nedodá zboží v takto určené lhůtě.</i> <i>Podle čl. 51 odst. 1 Úmluvy OSN dodá-li prodávající pouze část zboží nebo jestliže pouze část dodaného zboží není v souladu se smlouvou, použijí se ustanovení článků 46 až 50 ohledně části zboží, která chybí nebo není v souladu se smlouvou.</i> <i>Podle čl. 58 odst. 1 Úmluvy OSN není-li kupující povinen zaplatit kupní cenu v jiné určité době, je povinen ji zaplatit, když prodávající v souladu se smlouvou a touto Úmluvou umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady, na základě kterých může kupující nakládat se zbožím. Prodávající může učinit závislým předání zboží nebo dokladů na takovém zaplacení kupní ceny.</i> <i>Podle čl. 59 Úmluvy OSN je kupující povinen zaplatit kupní cenu v době stanovené smlouvou nebo určitelné podle smlouvy a této Úmluvy a není zapotřebí, aby k tomu byl vyzván nebo aby byly splněny jiné formality ze strany prodávajícího.</i> <i>Podle čl. 71 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN strana může pozastavit plnění svých povinností, jestliže po uzavření smlouvy se stane zřejmým, že druhá strana nesplní podstatnou část svých povinností vzhledem k svému chování při přípravě plnění smlouvy nebo při jejím plnění.</i> <i>Podle čl. 80 Úmluvy OSN strana nemůže uplatňovat nároky z nesplnění povinností druhou stranou v rozsahu, v kterém bylo způsobeno jednáním nebo opomenutím první strany.</i> <i>Podle čl. 82 odst. 1 Úmluvy OSN právo kupujícího odstoupit od smlouvy nebo požadovat dodání náhradního zboží zaniká, jestliže kupující nemůže vrátit zboží v podstatě ve stavu, v jakém je obdržel.</i> 5. Žalobkyně se v projednávané věci domáhala vrácení odpovídající části kupní ceny za zboží, které zaplatila, ale žalovaná jí toto zboží nedodala. Když jí žalovaná zboží nedodala, odstoupila žalobkyně od kupní smlouvy dle ustanovení čl. 49 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN a požadovala vrácení odpovídající části kupní ceny ve výši 42 468,73 EUR. Dle názoru soudu ale z dokazování vyplynulo, že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy neplatně, resp. neměla na toto odstoupení právo. Lyže dle provedeného dokazování vadné nebyly. Na to lze usuzovat jednak z toho důvodu, že žalobkyně odevzdala v rámci reklamace žalované pouze tři páry lyží, ostatní lyže však k reklamaci neodevzdala. Na vrácených lyžích se žádná vada neprojevila, jak potvrdil i svědek [jméno] [příjmení]. Není možné připustit, aby na základě vadných tří párů lyží (i kdyby to byla pravda) bylo možné odstoupit od kupní smlouvy na dodávku všech dalších údajně vadných lyží stejného typu. K reklamaci bylo třeba předložit všechny lyže, jejichž vadnost byla namítána. Nepravdivé je i tvrzení žalobkyně, že si část lyží [příjmení] vůbec neobjednala. Jednak je i z emailové komunikace zřejmé, že je objednával pan [příjmení] jménem pana [příjmení] pro jeho později vzniklou společnost, tj. pro žalobkyni, a to za souhlasu či vědomí všech zúčastněných osob, které mezi sebou přes email komunikovaly. Navíc byly lyže objednány v rámci jedné objednávky (jedné tabulky), tudíž je absurdní připustit, že by část této objednávky byla objednána pro žalobkyni a část pro pana [příjmení] osobně. Z žádného důkazu nic takového nevyplynulo. Absurdní je i tvrzení žalobkyně, že žalobkyně část lyží [příjmení], které objednal pan [příjmení], odebrala, ačkoli k tomu nebyla povinna, neboť si je neobjednala. Dle soudu si něco takového lze stěží představit, tedy že jeden obchodník odebere od druhého obchodníka zboží prostě jen tak, aniž by ho chtěl a aniž by si ho objednal. Skutečnost, že lyže nemohly být poškozené ve ski parku, kde měly být používány, jednoznačně potvrdil znalec, dle kterého zkoumané lyže musely být používány ve volném terénu, přičemž mohly zavadit i o skálu či kameny. V tomto smyslu se soud ztotožnil se závěry znalce oproti výpovědím svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka], jelikož tyto dvě výpovědi jsou v celém případu izolované a jsou v rozporu s ostatními listinnými důkazy, výpověďmi svědků a celkovým vyzněním celého případu.

6. V řízení je podstatné, že žalobkyně si objednala předmětné lyže [příjmení] tak, jak vyplývá z provedeného dokazování, ovšem nezaplatila za ně. Vyplývá to z rozsáhlé emailové komunikace mezi účastníky i z výpovědí svědků, zejména pana [jméno] [příjmení] [jméno] jeho důvěryhodnosti neměl soud důvod pochybovat, neboť i kdyby byl tehdy či nyní v určitém obchodním spojení se žalovanou, tak tento svědek vypovídal tak, že to bylo ve shodě s ostatními listinnými důkazy, zejména s emailovou komunikací účastníků, jakož i s výpověďmi dalších svědků. Skutečnost, že si žalobkyně zboží objednala, ale nezaplatila za něj, vyplývá i z faktury [číslo] kde je v položce 16 uvedeno, že částka 38 137,60 EUR byla z této faktury odečtena. Zbývající část faktury žalobkyně uhradila. Dle čl. 58 odst. 1 věta druhá Úmluvy OSN může prodávající učinit závislým předání zboží nebo dokladů na takovém zaplacení kupní ceny. To se i v tomto případě stalo, jak vyplývá z emailové komunikace. Následně již žalovaná částku 38 137,60 EUR žalobkyni nevyfakturovala, jelikož bylo z postoje žalobkyně evidentní, že tuto částku nezaplatí. I dle ustanovení čl. 80 Úmluvy OSN tedy dle názoru soudu žalobkyně neměla právo od kupní smlouvy odstoupit, jelikož sama byla v prodlení s úhradou kupní ceny za lyže [příjmení]. Navíc dle ustanovení čl. 82 Úmluvy OSN právo kupujícího (tj. žalobkyně) odstoupit od smlouvy zaniká, jestliže kupující nemůže vrátit zboží v podstatě ve stavu, v jakém je obdržel. Žalobkyně zboží ve své převážné části nevrátila (vrátila pouze tři páry lyží), tudíž neměla právo od smlouvy odstoupit. Není možné zboží reklamovat kvůli údajným vadám a přitom ho nepředat prodávajícímu, ale naopak ho zničit, jak dokonce uvedl ve své účastnické výpovědi sám jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení]. Soud je po provedeném dokazování toho názoru, že žalobkyně se v určitý moment, ať už z jakéhokoliv důvodu, rozhodla, že nechce odebrat dříve objednané a vyrobené zboží, a tudíž chce vrátit peníze, které předtím uhradila, a proto se následně začala snažit lyže [příjmení] reklamovat a následně začala tvrdit, že si je vůbec neobjednala.

7. Po právním posouzení věci je soud toho názoru, že žalobkyně neměla právo dle ustanovení čl. 49 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN od smlouvy odstoupit, jelikož byla sama v prodlení s úhradou kupní ceny dle ustanovení čl. 59 Úmluvy OSN, podle kterého je kupující povinen zaplatit kupní cenu v době stanovené smlouvou nebo určitelné podle smlouvy a této Úmluvy a není zapotřebí, aby k tomu byl vyzván nebo aby byly splněny jiné formality ze strany prodávajícího. Z emailové komunikace bylo přitom prokázáno, že zboží mělo být dodáno až po jeho zaplacení. Navíc, jak již soud uvedl, reklamace zboží nebyla ze strany žalobkyně provedena řádně (byly dodány jen tři páry údajně vadných lyží) a navíc ani lyže vadné nebyly, jak bylo zjištěno v továrně žalované svědkem [příjmení], tak i následně znalcem.

8. S ohledem na výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni, která úspěch neměla. Náklady řízení ve výši 260 079,50 Kč představují náklady právního zastoupení v celkové částce 216 554 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 203 920 Kč dle § 7 bod 6. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za čtyři úkony právní služby à 12 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne [datum] včetně jeho odůvodnění ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum]), za tři úkony právní služby à 12 740 Kč (účast na jednání dne [datum] přesahující čtyři hodiny), za tři úkony právní služby à 12 660 Kč (vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny), za čtyři úkony právní služby à 12 700 Kč (účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum]), a za dva úkony právní služby à 12 660 Kč (účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny), dále z částky 4 800 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za šestnáct úkonů právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, odpor ze dne [datum] včetně jeho odůvodnění ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující čtyři hodiny, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny), dále z náhrady cestovních výdajů za cestu právního zástupce žalované z [obec] k procesnímu soudu do [obec] a zpět na jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum] vždy v délce 158 km automobilem zn. Suzuki SX4, s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,1 l [číslo] km (dle technického popisu vozidla), při ceně benzínu ve výši 29,50 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 3,90 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 440/2016 Sb.), vždy ve výši 947 Kč za jednu cestu, dále za cestu právního zástupce žalované z [obec] k procesnímu soudu do [obec] a zpět na jednání dne [datum] v délce 158 km automobilem zn. Suzuki SX4, s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,1 l [číslo] km (dle technického popisu vozidla), při ceně benzínu ve výši 30,50 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 4 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 463/2017 Sb.), ve výši 974 Kč, a dále za cestu právního zástupce žalované z [obec] k procesnímu soudu do [obec] a zpět na jednání dne [datum] v délce 158 km automobilem zn. Suzuki SX4, s průměrnou spotřebou pohonných hmot 7,1 l [číslo] km (dle technického popisu vozidla), při ceně benzínu ve výši 33,10 Kč za jeden litr a náhradě za použití silničního motorového vozidla ve výši 4,10 Kč za jeden km (podle vyhlášky č. 333/2018 Sb.), ve výši 1 019 Kč, tedy z cestovních výdajů v celkové výši 4 834 Kč, dále z částky 3 000 Kč, která představuje náhradu za promeškaný čas dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, za 30 započatých půlhodin à 100 Kč strávených právním zástupcem žalobkyně na cestě k jednáním dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] (tj. každá cesta představuje šest započatých půlhodin), a dále představují uhrazenou zálohu na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč, kterou žalovaná uhradila dne [datum], a nakonec představují i náklady žalované na předklad důkazů (emailů) z angličtiny do češtiny ve výši 33 525,50 Kč, které žalovaná na základě faktury překladatele ze dne [datum] uhradila dne [datum]. Při stanovování tarifní hodnoty pro výpočet sazby mimosmluvní odměny za jednotlivé úkony právní služby soud postupoval analogicky podle ustanovení § 6 odst. 6 zákona o soudních poplatcích, jelikož v advokátním tarifu není upraveno určování tarifní hodnoty pro případ, že je výše žalovaného peněžitého plnění uvedena v cizí měně. Podle § 6 odst. 6 zákona o soudních poplatcích je-li základ poplatku vyjádřen v cizí měně, vypočte se procentní poplatek ze základu poplatku přepočteného na českou měnu podle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu dni kalendářního měsíce, v němž je poplatek splatný nebo v němž soud vydá rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek. Soud tedy v případě každého jednotlivého úkonu, za který přiznal odměnu zástupci žalované, vypočítal tarifní hodnotu dle kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného k prvnímu pracovnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém byl každý jednotlivý úkon učiněn (výrok II.).

10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované.

11. Žalobkyně je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

12. V řízení vznikly náklady státu za svědečné, tlumočné, znalecký posudek a výslech znalce u jednání. Jelikož v době vydání rozsudku nebylo ještě v právní moci usnesení o přiznání odměny znalce [celé jméno znalce] za výslech u jednání, stejně jako usnesení o přiznání tlumočného tlumočnici [celé jméno znalkyně], a rovněž dosud nebylo vyplaceno svědečné panu [celé jméno svědka], určil soud, že přesné vyčíslení nákladů státu bude uvedeno v samostatném usnesení, až budou všechny náklady ze strany státu skutečně zaplaceny. Soud zároveň stanovil povinnost zaplatit náklady státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. žalobkyni, jelikož nebyla ve věci úspěšná (výrok III.).