8 C 120/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši 54 837 Kč s přísl.

I. Žaloba o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 54 837 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení ve výši 13 068 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce Mgr. jméno příjmení.

III. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náklady řízení ve výši 8 359,55 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně podala žalobu o zaplacení částky 54 837 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z důvodu, že výlučně užívá nemovitosti, která je v podílovém vlastnictví účastníků (žalobkyně vlastní id. 1/3 a žalovaný id 2/3. podílu), pozemku p. číslo jehož součástí je budova – anonymizováno dům adresa a pozemku p. číslo zahrady, zapsaných na LV. číslo pro k.ú. územní celek. Požadovala částku odpovídající 1/3 tržního nájemného za období od datum do datum a zákonné úroky z prodlení od datum v návaznosti na lhůtu obsaženou ve výzvě k zaplacení. Uvedla, že vztahy účastníků ji neumožnují dům užívat. Již dříve se z domu odstěhovala, po navrácení nedošlo k obnovení společné domácnosti, ale pouze k bydlení ve stejném domě. Žalovaný se hrubě zachoval k role v řízení anonymizováno účastníků dne datum, k dalšímu napadení došlo datum, žalobkyně musela být odvezena anonymizována tři slova. Poté se žalobkyně s anonymizováno účastníků odstěhovala, žalovaný vyměnil v domě zámek. Poukázala na rozsudky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1321/2011, 33 Cdo 772/2005 a 28 Cdo 4287/2016.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že není pravdivé, že byla žalobkyně nucena odejít, on užívá nemovitost pouze v rozsahu svého spoluvlastnického podílu. Z toho, že v nemovitosti bydlí sám nelze automaticky dovozovat, že nadužívá svého spoluvlastnického podílu.

3. Z provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: -) Soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí že v podílovém spoluvlastnictví účastníků jsou nemovitosti: pozemek p. číslo jehož součástí je budova – anonymizováno dům adresa a pozemek p. číslo zahrady, zapsané na LV. číslo pro k.ú. územní celek s tím, že žalobkyně vlastní id. 1/3 a žalovaný id. 2/3 podílu na nemovitostech. -) Z úředního záznamu bylo zjištěno, že dne datum oznámila žalobkyně na linku anonymizováno policie, že ji napadl žalovaný (role v řízení), hlídka zjistila, že došlo k jejímu fyzickému napadení ze strany žalovaného (role v řízení). -) Z výzvy k úhradě a informaci k zásilkám bylo zjištěno, že k úhradě bezdůvodného obohacení byl žalovaný vyzván výzvou ze dne datum, která mu byla dodána datum, lhůta pro úhradu byla stanovená na 7 dnů. -) Z rozhodnutí stát. instituce ze dne datum, které nebylo právní moci dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, kdy se dopustil jiného hrubého jednání dne anonymizováno rok, slovně napadl žalobkyni a poté ji uchopil za bundu pod krkem a tlačil ji ke dveřím, přičemž upadla. Bylo mu uděleno napomenutí. Další rozhodnutí stát. instituce ze dne datum bylo odvolacím orgánem zrušeno, žalovanému nebyla vina prokázána, což je soudu i účastníkům známo ze spisu spisová značka (totožní účastníci řízení). -) Ze znaleckého posudku PhDr. jméno příjmení z oboru anonymizováno, zpracovaného pro anonymizováno řízení vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka, bylo zjištěno, že anonymizováno účastníků se s žalovaným (anonymizováno) nechtějí stýkat, vnímají žalovaného jako toho, kdo rodinu rozvrátil, role v řízení vnímají opačně. -) Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení jméno z oboru zdravotnictví, odvětví soudní lékařství, bylo zjištěno, že znalec se vyjadřoval k následkům poškození na zdraví žalobkyně při prověřování napadení ze strany žalovaného dne datum, uzavřel, že nelze spojovat jednoznačně popisovaný kop do břicha s prodělaným anonymizováno, hematomy na hýždích lze hodnotil jako lehká poranění nevyžadující specializovanou léčbu. -) Ze znaleckého posudku celé jméno znalkyně z oboru ekonomika bylo zjištěno, že výše obvyklého měsíčního nájemného za předmětné nemovitosti je za měsíc 25 000 Kč, konkrétně za období číslo až datum 14 508 Kč, a ze měsíce leden až květen 2020 vždy 25 000 Kč/měsíc. -) Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení z oboru psychiatrie, vypracovaného v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka i za součinnosti psycholožky Mgr. jméno příjmení bylo zjištěno, že žalovaný má tendenci k impulzivnímu chování, osobnostní strukturu s rysy narcistními, zvýšenou egocentričností a sníženou kontrolou afektů. -) Z přehledu Policie ČR ze dne datum soud zjistil, že veškerá řízení ohledně konfliktů mezi účastníky tohoto řízení (či anonymizována dvě slova) byla řešena odevzdáním na stát. instituce, trestní stíhání zahájeno nebylo vůči žádnému z účastníků. -) Z úředního záznamu obec ČR ze dne datum bylo zjištěno, že celé jméno svědka na policii vypověděl, že daného dne okolo 10,30 hodin přijel s matkou k domu, on a matka se nejdříve chtěli dostat do domu pomocí matčiných klíčů, kdy po vložení klíče do zámku nešlo klíčem otočit, tímto tedy musel být doma jeho otec, který jim po chvíli otevřel a pustil je dovnitř. V pokoji si odmontovali jednu poličku, poté došlo ke konfliktu. -) Z pojistné smlouvy uzavřené dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je jako pojistník uzavřel uvedeného dne pojistnou smlouvu na dům na adrese adresa žalovaného, svědka a žalobkyně. -) Ve svědecké výpovědi anonymizováno účastníků jméno příjmení vypověděla, že žalovaný na ně řval, ať vypadnou, na všechny byl„ hnusný“, chtěl, aby matka uklízela, prala a vařila, vyhrožoval, že dá anonymizováno do anonymizováno domova a sebere matce. Ona nebyla přítomná u pokusu žalobkyně do domu vstoupit. Když bydleli ve část obce, jezdil tam žalovaný a mlátil do dveří. Vrátili se, aby pronajímateli nedělali problémy. Vrátili se do společného domu rodičů, protože neměli kam jít. Po druhém odstěhování, poté co zažili, se vracet do domu rodičů nechtěli. -) Ve svědecké výpovědi anonymizováno účastníků celé jméno svědka vypověděl, že se odstěhovali po řadě návštěv policie, otec řval a mlátil je. Když bydleli společně, matka v době péče otce odjížděla a totéž chtěla naopak po otci. Otec nenakupoval jídlo, jen ho jedl, bylo tam k nevydržení a se sestrou již v domě nechtěli být. Když v květnů 2020 přijeli pro trampolínu, byl vyměněný zámek, nešlo otevřít klíčem, žalovaný poté otevřel zevnitř. příjmení byl později i u dveří vzadu a zkoušel tam zámek, klíč tam zcela nešel a nešlo jím otočit. příjmení matku při tehdy vzniklém konfliktu bránil. Do domu rodičů se již vrátit nechtěli. Svědecké výpovědi role v řízení anonymizováno účastníků proběhly se souhlasem žalobkyně v její nepřítomnosti. Žalovaný při jednání nebyl přítomen. -) Ve své účastnické výpovědi žalobkyně uvedla, že se z domu poprvé odstěhovala v září rok, žalovaný je chodil navštěvovat v noci, anonymizováno to těžce nesly, poté se to zklidnilo, nájem ukončila a vrátila se do společného domu, kde byla až do datum. S dětmi mají z žalovaného strach, v domě bylo nevytopeno, vznikaly konflikty, žalovaný se netajil novým vztahem. Odešla do nového domu, který je v jejím vlastnictví, tento dům nebyl zcela dokončen, původně tam měly být kanceláře a sklady, dům teprve dokončovala. V květnu rok byla ve společném domě účastníků se synem, byl tam vyměněný zámek, žalovaný je pustil dovnitř. Zkoušela odemknout 2x v lednu 2020, nešlo to. V domě má ještě své věci. Hradí žalovanému 2 000 Kč ročně jako zálohu na pojištění nemovitosti, rovněž mu hradí jednu třetinu daně z nemovitosti. Do roku rok hradila splátku hypotéky, v té je stále vázaná i ona. Když hradila splátku úvěru, chtěla, aby jí žalovaný přispíval na děti. Splátka úvěru byla 11 500 Kč a částka na děti 12 000 Kč. V domě je v přízemí obývací pokoj, jídelna, kuchyň, WC spíž, kancelář a garáž. V patře je pět pokojů a koupelna. -) Ve své účastnické výpovědi žalovaný uvedl, že souhlasí s termíny stěhování žalobkyně, tak jak je uvedla. Chtěl, aby v domě zůstal nábytek v dětských pokojích, protože je platil. Část nábytku si žalobkyně odvezla k milenci, něco v domě nechala. Při stěhování žalobkyně v prosinci rok volal policii, nevěděl, zda mu stěhovací služba nechce„ vyrabovat barák“. Na dalším užívání domu se s žalobkyní nedomlouvali. příjmení hradí pojištění i daň z nemovitosti, žalobkyně mu určitou část zasílá. příjmení 12 000 Kč nebyla na děti, ale na splátku úvěru. ulice u domu neměnil. Žalobkyně má tři klíče i ovladač od brány a vrat domu. Bydlí v domě, nahoře obývá jeden pokoj, zbytek pokojů v patře je prázdný. Přízemí domu je jeden velký prostor. Když přišla žalobkyně se synem, slyšel rachocení v zámku, neví, proč nešlo odemknout, přišel jim tedy otevřít. Popřel, že by v domě netopil, o vstup do domu jej žalobkyně po odstěhování nežádala. Vstupu nebrání, jen chce vědět, kdy přijde, aby nedošlo k nedorozumění. Po návratu žalobkyně do domu vycházeli dobře, nepopírá, že vznikl konflikt v březnu rok, kdy ji chytil za bundu. Od žalobkyně nedostal žádný návrh ohledně užívání nemovitosti, ani on ji rovněž neoslovil. -) Z výpisů z účtu soud zjistil a má za prokázané skutečnosti uváděné účastníky ohledně plateb pojištění, splátek úvěru a daně za nemovitost. -) Z příjmových podkladních dokladů a smlouvy o nájmu uzavřené mezi jméno příjmení a žalobkyní dne datum bylo zjištěno, že si žalobkyně pronajala rodinný dům na adrese adresa, internet 320 Kč. -) Z podání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp.zn. spisová značka o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud zjistil, že oba účastníci usilují o přikázání společných nemovitostí do výlučného vlastnictví. -) Z fotografií soud zjistil, že se jedná o dům v pěkném stavu a má mnoho pokojů.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci mají ve svém podílovém spoluvlastnictví předmětné nemovitosti (1/3 id. podílu žalobkyně a 2/3 id. podílu žalovaný) žalobkyně spolu s anonymizováno v domě od datum nebydlí, bydlí ve svém domě, který dokončila (původně měl sloužit pro její podnikání), žalovaný v domě nadále bydlí, dne datum došlo ke konfliktu mezi účastníky, nebyly rozporovány ani závěru znaleckého posudku na stanovení obvyklého nájemného. Sporné bylo, zda žalovaný užívá celou nemovitost pro sebe, zda učinil kroky, kterými by bránil žalobkyní v užívání nemovitostí (či zda k tomuto mělo vést jeho chování tvrzené žalobkyni) a zda se tedy na její úrok bezdůvodně obohatil. Dále bylo částečně sporné, zda splátky hypotéky platila žalobkyně a žalovaný jí za tímto účelem posílal částku 12 000 Kč měsíčně či za částka 12 000 Kč měsíčně představovala platbu za děti účastníků. Žalobkyně nebydlí v nájmu, bydlí v nemovitosti v jejím vlastnictví, do předmětného domu se vrátit nechtěla, nesnažila se o to. Řešila pouze vyzvednutí svých věcí a věcí svých dětí. Žalovaného nevyzývala k zpřístupnění domu či obnovení jeho užívání žalobkyní, do domu se snažila dostat pouze jednou za přítomnosti svého syna dne datum, syn celé jméno svědka vypověděl u soudu, že dali klíč do zámku, který jím odemknout nešel a poté otevřel žalovaný klikou, dále že zkoušel zámek u zadních dveří, kam rovněž nepasoval. Při podávání vysvětlení u Policie ČR uvedl, že po vložení klíče do zámku nešlo s klíčem otočit, tímto tedy musel být doma jeho otec (žalovaný), který ji otevřel a pustil je dovnitř. O zkoušení dveří vzadu už se při výpovědi na policii nezmiňoval, navíc v patře v domě měl vzniknout konflikt a soudu tak není jasné, kdy by měl čas zkoušet zámek na zadních dveřích. Soud dále nepokládá za zcela věrohodnou ani výpověď dcery účastníků jméno příjmení, která uváděla, že z předchozího nájmu ve část obce, kam měl žalovaný jezdit a tlouct na dveře se do společného domu účastníků spolu s matkou vrátili, protože neměli jinou možnost. Lze předpokládat, že kdyby se žalovaného skutečně zásadně báli, mohli využít možnost jít do jiného nájmu. Výpovědi anonymizováno účastníků je nutno hodnotit s ohledem na to, že žijí dlouhodobě s matkou a vztahy s otcem nejsou v pořádku. Vztahy účastníků jsou velmi konfliktní, žalovaný však nebyl za žádné jednání vůči žalobkyni odsouzen v rámci trestního řízení, byl pouze v jednom případě uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití. I kdyby žalobkyně prokázala, že žalovaný v domě vyměnil zámek, neprokázala, že by se domáhala možnosti v domě nadále bydlet. Toto potvrdily i děti ve svých svědeckých výpovědích, tedy že se do domu rodičů vrátit nechtěly. Nelze pominout, že se jedná o rodinný dům, nikoliv například o dům s více bytovými jednotkami. Žalovaný jej užívá nadále tak, jak jej užíval do doby odstěhování žalobkyně s dětmi.

5. Soud neprováděl místní šetření za účelem zjištění, jak velkou část nemovitosti žalovaný užívá, neboť by to nepomohlo věc osvětlit, soud nepochybuje o tom, že žalovaný užívá běžně obývací prostory, kuchyni a příslušenství domu a že neobývá zároveň všechny pokoje v patře.

6. Žalobkyně nesouhlasila se závěry znaleckého posudku PhDr. příjmení, nicméně pro toto řízení je zcela postačující závěr o špatných vztazích účastníků jako bývalých manželů a špatných vztahu žalovaného s dětmi, což ostatně účastníci ani nerozporovali. Pouze se neshodli v tom, kdo špatné vztahy způsobil, kdy z tohoto se viní navzájem.

7. Po hmotněprávní stránce posoudil soud věc následovně: Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 29 Cdo 283/2020 posouzení, zda spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud musí brát v úvahu všechny okolnosti věci; nestačí např. zjištění, že spoluvlastník užívá část věci o větší výměře, než by mu podle poměru výše podílu náležela, musí se zabývat i kvalitou užívané části. Na základě tohoto posouzení je možno určit, zda spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad tento rámec. V tomto případě vytkl Nejvyšší soud ČR odvolacímu soudu, že se nezabíral tím, zda došlo k technickému znepřístupnění věci a pak nemohl obstát úsudek odvolacího soudu o vazbě vzniku bezdůvodného obohacení na nedobré vztahy účastníků řízení, jež byly v rozhodné době determinovány spory rozvádějících se manželů. Byť toto rozhodnutí odkazuje na již Stanoviskem pléna Ústavního soudu Pl.ÚS-St. 48/21 překonaný nález II. ÚS 471/2005, rozpor se týkal posouzení, kdy dochází užívání bez právního důvodu a kdy na základě důvodu spravedlivého (většinového rozhodnutí vlastníků). Z hlediska posuzování okolností vzniků obohacení (či nároku na náhradu) podle názoru soudu citovaný rozsudek pro zde souzenou věc použitelný je.

9. K judikatuře, na níž odkazovala žalobkyně je nutno uvést následující: významné pro posouzení nároku na bezdůvodné obohacení je skutečnost, že nadužívající vlastník znemožní druhému vlastníků přístup (výměna zámku, oplocení) – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 4287/2016, 28 Cdo 1321/2011 či jej z užívání vyloučí - rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 772/2005, což v tomto případě nebylo prokázáno. Žalobkyní předkládané rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR tedy nedopadají na posuzovaný případ, soud se zároveň těmito otázkami samozřejmě zabýval.

10. Po právním posouzení soud dospěl k těmto právním závěrům: Po právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a zamítl ji. Žalobkyně neprokázala, že by ze strany žalovaného došlo k jednání, které by ji znemožnilo nemovitost užívat – bydlet v ní. Pokud se s dětmi odstěhovala, jednalo se o její rozhodnutí, byť na základě špatných vztahů účastníků a jejich dětí. Žalobkyně nemá zvýšené výdaje s nájmem jiné nemovitosti k bydlení, neboť bydlí s dětmi ve své nemovitosti. Vztahy účastníků nejsou sice dobré, naopak jsou velmi vyhrocené, konfliktní, nicméně na straně žalovaného k obohacení na úkor žalobkyně nedošlo, nadále po jejím odstěhování užívá dům tak jako předtím. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný provedl výměnu zámků, ve výpovědi syna účastníků soud spatřuje určitý rozpor, kdy o nemožnosti použít klíč hovořil až u soudu, při výslechu na policii vyznělo jeho vysvětlení tak, že nebylo možné odemknout, protože byl uvnitř otec (a tedy patrně klíč v zámku). Přesto, že znaleckým posudkem byl žalovaný popsán jako osoba s tendencí k impulzivnímu chování, osobnostní strukturou s rysy narcistními, zvýšenou egocentričností a sníženou kontrolou afektů, nebyl za žádné násilné chování vůči žalobkyni odsouzen v trestním řízení, pouze v jednom případě byl uznán vinným z přestupku v řízení správním. Ke společnému bydlení (za stejných okolností) žalobkyně nejprve dobrovolně vrátila z nájmu ve část obce, po dalším odstěhování však dané okolnosti vidí jako nesnesitelné pro možné soužití. Na věci nic nemění ani platby jednotlivých účastníků za pojištění, daně z nemovitosti či splátky hypotéky. Nelze pominout, že v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví oba účastníci usilují o to, aby každému z nich nemovitost připadla, a oba o ni tedy jeví zájem. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. Náhrada nákladů pak podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř náležela procesně úspěšnému žalovanému. Tyto představují odměnu za zastupování advokátem ve výši 13 068 Kč z tarifní hodnoty 54 837 Kč (tři úkony po 3 300 Kč, § 7 bod vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů zejména vyhl.č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis vyjádření, účast u jednání dne datum) a hotové výdaje 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) a daň z přidané hodnoty z částky 10 800 Kč ve výši 2 268 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalobkyně povinna zaplatit k rukám advokáta, který žalovaného zastupoval.

12. Podle ust. § 148 má stát podle výsledků řízení právo na náhradu řízení proti účastníkům. Soud proto uložil v řízení neúspěšné žalobkyni uhradit státu náklady řízení představující odměnu znalkyně za zpracovaný znalecký posudek. Znalkyni byla přiznána odměna v celkové výši 13 359,55 Kč, žalobkyně již na záloze uhradila částku 5 000 Kč, k úhradě tedy zbývá částka 8 359,55 Kč. Soudy omylem při vyhlašování rozsudku nezohlednil žalobkyní již složenou zálohu, jedná se o zjevnou nesprávnost v počtech, kterou napravil v písemném vyhotovení rozsudku.

13. Veškeré povinnosti soud uložil žalované splnit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.