8 C 128/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení ceny obvyklé za dar ve výši Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Kč

I. Žaloba o zaplacení ceny obvyklé za dar se co do částky , částka, zamítá.

II. Řízení o zaplacení ceny obvyklé za dar se co do částky , částka, zastavuje.

III. Žalobce je povinen uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0, advokáta.

IV. Žalobce je povinen uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku České republice - Okresnímu soudu ve , adresa, náhradu nákladů řízení ve výši , částka, .

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal určení vlastnictví k souboru nemovitých věcí - pozemkům parc. č. st., Anonymizováno, , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. e. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaných u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště , adresa, pro k. ú. , adresa, a obec , adresa, na LV č. , hodnota, (dále jen „předmětné nemovitosti“). Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že žalovaná nabyla předmětné nemovitosti do svého vlastnictví prostřednictvím zastřených darovacích smluv, když žalobce nejprve dané nemovitosti převedl na , Anonymizováno, své tehdejší partnerky , jméno FO, , tj. na paní , jméno FO, , nar. , datum, (kupní smlouvou ze dne , datum, za částku , částka, spolu s dalšími dvěma soubory nemovitých věcí, chalupou v , Anonymizováno, a garáží v , Anonymizováno, - , Anonymizováno, ). , jméno FO, pak poté, co došlo k rozchodu mezi žalobcem a , jméno FO, , za stejných podmínek předmětné nemovitosti převedla na žalovanou - , Anonymizováno, žalobce (kupní smlouvou ze dne , datum, ). Ačkoliv obě převodní smlouvy obsahovaly ujednání o kupní ceně ve výši , částka, , tato nikdy nebyla zaplacena, jak může dosvědčit mj. , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka v , Anonymizováno, , která obě smlouvy pro žalobce sepisovala. Uvedená cena je krom toho extrémně podhodnocená a smlouvy obsahují ujednání o platbách v hotovosti, což samo o sobě je proti právu. Skutečným důvodem převodu nemovitostí bylo vyvedení majetku z vlastnictví žalobce, aby tak nemusel ručit za dluhy z podnikání, související s úvěrovým financováním společnosti , právnická osoba, ., kde byl žalobce do roku , Anonymizováno, jednatelem a společníkem. Jakkoliv tedy žalovaná uzavřela smlouvu o koupi předmětných nemovitostí od paní , jméno FO, , fakticky je dostala darem od žalobce, když uzavřením smlouvy mezi žalovanou a paní , jméno FO, došlo toliko k přeskočení mezikroku - převodu nemovitostí zpět na žalobce, který by je převedl na žalovanou. , adresa, zúčastněným byl účel převodu nemovitostí znám. , adresa, s převodními smlouvami proto současně mezi účastníky bylo dohodnuto, že jakmile odpadne jmenovaný důvod převodu, převede žalovaná nemovitosti zpět na žalobce. Žalobce takto na , Anonymizováno, (žalovanou) převedl mj. tři byty v , Anonymizováno, , kde společně nechali zapsat věcné břemeno – právo doživotního užívání, a současně byly žalobci uděleny plné moci k nakládání s těmito byty. Poté, co se žalovaná vrátila , Anonymizováno, , Anonymizováno, s , Anonymizováno, a potřebovala získat finanční zdroje na nákup nemovitostí, svolil žalobce k výmazu věcných břemen, aby mohla tyto nemovitosti použít jako zástavu pro účely bankovního financování. Když pominul důvod, pro který žalobce převedl nemovitosti na dceru, žádal jejich vydání, ale marně. , Anonymizováno, s ním vyjednávala o tom, že by mu nemovitosti prodala, současně odvolala veškeré plné moci, a když k alespoň , Anonymizováno, bytům nechal žalobce opět zapsat věcné břemeno užívání na základě dříve podepsaných smluv, podala na něj žalobu a několik trestních oznámení. Žalovaná poté začala nemovitosti zpeněžovat nebo převádět na další osoby, kdy „polovinu , Anonymizováno, bytů“ převedla na , Anonymizováno, a chalupu v , Anonymizováno, prodala za částku pouhých , částka, , tj. výrazně pod její tržní hodnotu. Za zcela podhodnocenou cenu (pouhých , částka, ) žalovaná prodala též předmětné nemovitosti. S odkazem na sjednanou dohodu o možnosti žádat vrácení předmětných nemovitostí a rovněž v návaznosti na odvolání všech darů pro nevděk se žalobce obrátil k soudu s žalobou na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, a to poté, co se mu nepodařilo se žalovanou věc vyřešit mimosoudně.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a postup žalobce označila za šikanózní, když žaloby obdobného znění podává proti žalované opakovaně. Již dříve se takto týchž nemovitostí vůči žalované domáhal ve dvou řízeních vedených u Okresního soudu ve , adresa, pod sp.zn. , spisová značka, , resp. , spisová značka, , která byla vzhledem ke krokům žalobce zastavena, a tudíž ani nebyla meritorně projednána. Žalovaná zdůraznila, že předmětem (původní) žaloby je určení vlastnictví, přičemž žalovaná uvedené nemovitosti nevlastní, není tedy pasivně legitimovaná. Nedostatek pasivní legitimace žalované v dané věci by nemohlo zhojit ani případné vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy, jejíž podání žalobce avizoval. Postavila se proto proti navrhovanému přerušení řízení. Žalobci podle žalované současně nesvědčí naléhavý právní zájem na určení vlastnictví (podle původní žaloby). Ten žalobce dovozuje mj. z holé nemožnosti kdekoliv bydlet, ačkoliv vlastní rodinný dům v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a svědčí mu služebnost doživotního užívání a požívání dalších nemovitostí (to je ostatně důvod podstatného snížení výsledné kupní ceny, když noví vlastníci jsou existencí těchto služebností podstatně omezeni). Žalovaná dále zkritizovala procesní postup žalobce, upozorňovala na nedostatky žaloby a skutečnost, že žalobce se hodlá teprve na základě výsledku jiného, teprve avizovaného, soudního řízení rozhodnout, zda bude proti žalované požadovat určení vlastnictví či plnění – zaplacení ceny daru. K věci samé žalovaná uvedla, že předmětné nemovitosti nabyla na základě smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a předchozím výlučným vlastníkem nemovitostí, paní , jméno FO, , a to smlouvy kupní, nikoliv darovací, jak tvrdí žalobce. Žalobce účastníkem této smlouvy vůbec nebyl, přičemž jeho úvahy nad nízkou kupní cenou (, částka, ) jsou neopodstatněné. Jakkoliv celá kupní cena podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, nemůže být uhrazena během jednoho dne, na platnost ujednání o úhradě kupní ceny v hotovosti to nemá vliv. Žalovaná rezolutně popřela existenci tvrzené dohody mezi žalobcem a žalovanou o tom, že jakmile odpadne údajný žalobcem tvrzený účel převodu nemovitostí, převede žalovaná nemovitosti zpět na žalobce. Žalovaná o „ratiu“ této transakce, jak jej popisuje žalobce, nevěděla. Zda byl takto žalobce domluven s předchozí majitelkou nemovitostí, paní , jméno FO, , žalovaná nevěděla, upozornila ovšem, že pokud by si něco takového mezi sebou sjednali jinak než písemně, jednalo by se o ujednání neplatné pro nedostatek formy. Žalobce ostatně ani neuvedl, za jakých podmínek či k jakému okamžiku mělo k údajnému zpětnému převodu nemovitostí dojít. Navíc i v případě, kdy by nějaká taková dohoda byla platně sjednána, nezakládalo by to právo žalobce na určení vlastnictví k nemovitostem, nýbrž nejvýše k plnění z takové údajné dohody. K tvrzenému odvolání daru žalovaná zdůraznila, že nemovitosti nenabyla darem od žalobce, dopis o odvolání daru ze dne , datum, jí nikdy nebyl doručen ani doručován a zejména se vůči žalobci nikdy nedopustila žádného jednání, které by mohlo založit právo žalobce na odvolání jakéhokoliv jeho daru žalované. Nesplnění údajné dohody o budoucím převodu nemovitostí podle žalované nemůže být jednáním, kterým by žalovaná mohla žalobci ublížit a zjevně porušit dobré mravy, navíc k takovému jednání nemohlo dojít v období jednoho roku před odvoláním daru – žalovaná proto z opatrnosti namítla též opožděné odvolání daru ve smyslu § 2075 občanského zákoníku. Žalovaná ve svém vyjádření dále upozorňovala na nepřesnosti, resp. nepravdivé údaje uváděné žalobcem: např. o tom, že nechtěl ručit za závazky společnosti , právnická osoba, ., kde měl být spíše investorem, než skutečně řídící osobou – přitom byl v daném období jednatelem této společnosti; či tvrzení o zřízení věcných břemen u třech , Anonymizováno, bytů – přitom mu svědčilo pouze jedno takové věcné břemeno, tvrzení o vysoké bezúročné půjčce žalované - přitom půjčce poskytnuté v nižší, než tvrzené výši a žalobci již splacené i s navýšením o , Anonymizováno, %; podobně k odvolání plných mocí dříve udělených žalobkyní žalovanému došlo za jiných okolností, než tvrdí žalobce, když tyto žalovaná odvolala více než půl roku předtím, než vůbec strany začaly jednat o možnosti převodu nemovitostí na žalobce, a to poté, když žalobce řádně neplnil daňové povinnosti; k údajným nedůvodným trestním oznámením podávaných žalovanou na žalobce žalovaná sdělila, že podaná trestní oznámení se vážou k opakovaným protiprávním jednáním žalobce, který neoprávněně vstupuje do nemovitostí žalované, obtěžuje tamní nájemníky, ničí či odcizuje tam věci. Tato jednání žalobce jsou předmětem několika soudních, trestních a přestupkových řízení. Podaná trestní oznámení jsou oprávněná, žalobce zjevně jedná ve snaze žalovanou šikanovat a majetkově ji poškodit.

3. Ve své replice k vyjádření žalované žalobce odmítnul tvrzení o jeho šikanózním jednání, stejně jako mnohá další tvrzení žalované - nejvíce to, že by snad nevěděla o účelu převodu nemovitostí a o tom, že se mají časem vrátit žalobci. K okamžiku, kdy mělo dojít ke zpětnému převodu nemovitostí, žalobce uvedl, že se jednalo o okamžik umoření závazků společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., zajištěných směnkou, kterou avaloval (o tomto žalobce obdržel potvrzení od , právnická osoba, . dne , datum, ). Ve zmíněné replice pak žalobce podrobně popsal, jak žalovaná měnila svůj postoj k nemovitostem, u nichž zpočátku respektovala, že jsou žalobcovy, později slibovala jejich vrácení žalobci, až nakonec vyžadovala kompenzaci za jejich převod (darování). Žalobce uvedl, že z jeho strany došlo ke dvěma pochybením u zdejšího soudu, v návaznosti na které došlo k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, resp. překážku litispendence. Uvedené kroky však nebyly vedeny snahou šikanovat žalovanou, nýbrž byly způsobeny tím, že žalobce musel v krátkém čase učinit množství procesních úkonů, přičemž se dopustil i zmíněných pochybení. Stran předmětného řízení pak žalobce průběžně navrhoval různé procesní změny, které soud z většiny nepřipustil, neboť je nepokládal za účelné a hospodárné.

4. Hned současně s podáním (původní) žaloby žalobce avizoval podání žaloby na neúčinnost kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a manžely , jméno FO, k převodu předmětných nemovitostí a navrhnul, aby do skončení řízení o neúčinnosti kupní smlouvy bylo shora označené řízení přerušeno. Návrh na přerušení řízení byl zamítnut při jednání konaném dne , datum, , když takové řízení o neúčinnosti kupní smlouvy nebylo ke dni podání žaloby ani zahájeno, a především ani nemůže ničeho změnit na dále uvedených závěrech přijatých soudem v této věci.

5. Avizovaný návrh na vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy, směřující vůči manželům , jméno FO, , žalobce jako samostatnou žalobu nepodal. Podáním ze dne , datum, nicméně navrhnul rozšíření původní žaloby (podané proti žalované o určení vlastnictví) o žalobu vůči manželům , jméno FO, o neúčinnost zmíněné kupní smlouvy s tím, že jejich vlastnické právo k nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí, přestože tam byla zapsána též poznámka spornosti. Toto rozšíření žaloby soud nepřipustil a návrh směřující vůči manželům , jméno FO, usnesením vyhlášeným dne , datum, vyloučil k samostatnému projednání. K tomuto procesnímu rozhodnutí se sluší uvést, že návrh na rozšíření žaloby o vyslovení neúčinnosti kupní smlouvy v sobě zahrnoval též rozšíření okruhu účastníků řízení o manžele , jméno FO, . Jak bylo přitom opakovaně judikováno nadřízenými soudy, návrh na přistoupení účastníka do řízení nesmí sloužit k obcházení institutu záměny účastníka prováděné podle § 92 odst. 2 o.s.ř. Takovému návrhu tedy nelze vyhovět v případě, kdy je zřejmé, že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl věcně legitimován a že návrhem na přistoupení dalšího účastníka do řízení žalobce obchází institut záměny účastníků ve smyslu ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.2.2006, sp. zn. 29 Odo 119/2006). V tomto konkrétním případě byla žaloba podána proti žalované v době, kdy již v katastru nemovitostí nebyla vedena jako vlastník předmětných nemovitostí a (původní) žaloba tedy byla od samého počátku zjevně neúspěšnou, když byla podána ve chvíli, kdy žalované již nesvědčila pasivní legitimace [jak vyjádřil např. Nejvyšší soudu v odůvodnění rozsudku sp. zn. 30 Cdo 1677/2007, naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. nemůže být dán, jestliže žaloba o určení vlastnictví nesměřuje proti osobě (příp. všem osobám), která je jako vlastník zapsána v katastru nemovitostí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1333/2002, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 6. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1319/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura č. sešitu 9/97 pod SJ 71/97)]. Rozšíření žaloby o další účastníky (manžele , jméno FO, ), resp. o další předmět řízení (neúčinnost kupní smlouvy) soud tedy v daném případě nepokládal za účelné a hospodárné, obzvláště v situaci, kdy jakýkoliv závěr přijatý ohledně tvrzené neúčinnosti dané kupní smlouvy nemůže ničeho změnit na závěrech soudu přijatých v této věci.

6. Žalobce konečně při jednání konaném dne , datum, navrhnul též změnu žaloby, aby na místo určení vlastnictví bylo žalované uloženo zaplacení obvyklé ceny daru. Tato změna žaloby byla připuštěna usnesením č. j. , spisová značka, ze dne , datum7. Rozsudkem ze č.j. , spisová značka, ze dne , datum, soud zamítl žalobu, žalobce podal odvolání a Krajský soud v , Anonymizováno, , pobočka v , adresa, zrušil uvedený rozsudek a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s tím, že je nutno aby soud minimálně vyslechl , jméno FO, , závěr soud o neprokázání vůle smluvních stran uzavřít smlouvy nikoliv jako darovací ale jako kupní pokládal za předčasný. Dále uvedl odvolací soud, že žalobce neuvedl argumenty, pro které by se měl soud prvního stupně odklonit od judikaturního závěru o tom, že skutečnost, že jde o darování musí být vyjádřena v písemné formě, jinak darovací smlouva nevznikne. I v případě, že by bylo prokázáno, že došlo k uzavření dvou darovacích smluv, by bylo třeba zabývat se otázkou, na základě čeho by se mohl žalobce domáhat po žalované vrácení daru, když on sám uzavřel smlouvu toliko s , jméno FO, . V případě závěru o neplatnosti obou kupních smluv by bylo třeba zvážit, zda není namístě požadavek žalobce jako požadavek na vydání bezdůvodného obohacení.

8. Po zrušujícím rozhodnutí odvolacího soudu upřesnil žalobce částku představující obvyklou cenu za dar tak, že požadoval po žalované uhradit , částka, . Při jednání dne , datum, vzal žalobce s ohledem na závěr znaleckého posudku žalobu co do částky , částka, s tím, že za cenu obvyklou, kterou požaduje vrátit, pokládá částku , částka, , tedy cenu obvyklou bez odečtení věcného břemena užívání.

9. Soud provedl dokazování listinami, znaleckým posudkem a svědeckou výpovědí , Anonymizováno, , jméno FO, , paní , jméno FO, , z nichž zjistil následující skutečnosti.

10. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu , datum, dokládá, že k tomuto datu byla evidovaným vlastníkem předmětných nemovitostí žalovaná s tím, že žalobce měl k nemovitostem zapsáno věcné břemeno užívání a požívání, zapsané na základě bezúplatné smlouvy ze dne , datum, . Z téhož dne je také kupní smlouva, na základě které bylo zapsáno vlastnické právo žalované.

11. Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu , datum, dokládá, že předmětné nemovitosti jsou od , datum, vedeny jako majetek manželů , jméno FO, , a to na základě kupní smlouvy ze dne , datum, .

12. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná, jakožto evidovaný vlastník předmětných nemovitostí uzavřela smlouvu o jejich převodu manželům , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří byli výslovně upozorněni na existenci zmíněného věcného břemene svědčícího žalobci. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, . Výpis z internetového portálu sreality.cz dokládá, že uvedená cena je oproti standardu nízká.

13. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalobce a paní , jméno FO, uzavřeli smlouvu o převodu předmětných nemovitostí (spolu s jinými) za kupní cenu , částka, , splatnou v hotovosti při podpisu smlouvy. Oba kontraktanti uvedli, že „tato kupní smlouva byla uzavřena po vzájemném projednání, podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně,…“ Podle razítka na rubu smlouvy byl na jejím základě povolen vklad do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni , datum, .

14. Z kupní smlouvy ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že žalovaná a paní , jméno FO, podepsaly smlouvu o převodu předmětných nemovitostí. Tvrzení žalobce o tom, že tato smlouva je totožná se smlouvou ze dne , datum, není pravdivé. Jedná se o smlouvu jiného formátu i rozložení textu a zejména jde o smlouvu podrobnější. Prodávající zde mj. prohlásila, že není omezena ve svých dispozičních právech k předmětu převodu a je tak bez dalšího oprávněna tuto smlouvu uzavřít a že předmět koupě je prostý jakýchkoliv předkupních práv, zástavních práv, nájemních práv atd. s výjimkou práv a omezení zapsaných v katastru nemovitostí [čl. III. bod 3.1. písm. a) a b) kupní smlouvy], podobně i žalovaná (kupující) prohlásila, že není omezena ve svých dispozičních právech, a je tak bez dalšího oprávněna tuto smlouvu uzavřít [čl. III. bod , právnická osoba, . písm. b) kupní smlouvy]. Kupní cena byla sjednána ve výši , částka, s tím, že je splatná v hotovosti při podpisu smlouvy.

15. Z listin Policie České republiky dokládajících odpovědi pana , jméno FO, a , jméno FO, na dotazy policie mj. ohledně dohod uzavřených mezi žalobcem a žalovanou soud zjistil, že pan , Anonymizováno, , realitní makléř měl být účasten několika schůzek, při nichž měla žalovaná hovořit o nemovitostech jako o „dočasně převedených“, pan , Anonymizováno, měl i žalobci radit, jaké kroky má udělat pro jistotu, kdyby žalovaná nedodržela své slovo ohledně převodu nemovitostí zpět žalobci; podle pana , jméno FO, žalovaná svým jednáním porušila dřívější dohodu s otcem (žalobcem), k němuž se tak zachovala amorálně. Sdělení pana , jméno FO, se nicméně týká , Anonymizováno, bytů. Podobně se jiných nemovitostí, než které jsou předmětem sporu, týká úřední záznam o výpovědi , jméno FO, , manžela žalované, který nicméně hovoří též obecně, o dohodách a vztazích mezi žalobcem a žalovanou – hovořil o darování nemovitostí i o tom, že dříve jednali o jejich převodu zpět na žalobce za nějakou protihodnotu. Vztahy mezi žalobcem a žalovanou se zhoršily po návratu žalované s manželem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , konkrétně poté, co manžel žalované odmítl některé nabídky žalobce (na zaměstnání ve firmě , Anonymizováno, , na převod celé společnosti).

16. Výzva ke splnění závazku, odvolání daru pro nevděk datované dnem , datum, dokládá, že žalobce žalovanou vyzýval k bezodkladnému vrácení veškerých nemovitostí s tím, že současně z důvodu právní jistoty odvolává dar uvedených nemovitostí pro nevděk, který spatřoval v tom, že „otci nevyhověla k jeho výzvě o vrácení předmětných nemovitostí, čímž jej fakticky obrala o veškerý dřívější nemovitý majetek“. Z hlavičky dopisu i kopie podacího lístku je zřejmé, že dopis byl žalované zaslán na adresu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, . Žalovaná uvedla, že na dané adrese již déle než rok nebydlí, což je žalobci známo. Podle předvolání Krajského soudu v , Anonymizováno, ve věci , spisová značka, je v daném řízení ovšem tato adresa krajským soudem stále vedena jako její doručovací adresa (dle sdělení právního zástupce žalované hlásila adresu novou, ale krajský soud ji nezměnil). E-mailem žalobce dopis nezasílal.

17. Usnesení Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, dokládá, že žalobce se žalobou podanou k soudu dne , datum, domáhal určení vlastnictví k předmětným nemovitostem spolu s návrhem na vydání předběžného opatření, ve stanovené lhůtě však nezaplatil soudní poplatek za žalobu a řízení tak bylo zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

18. Usnesení Okresního soudu ve , adresa, č.j. , spisová značka, ze dne , datum, dokládá, že žalobou ze dne , datum, se žalobce domáhal téhož rozhodnutí, jako požadoval ve výše uvedeném řízení , spisová značka, (a jakého se ostatně domáhal v původní žalobě v této věci). Z důvodu litispendence tak bylo řízení ve věci , spisová značka, zastaveno usnesením, jež nabylo právní moci dne , datum, .

19. Žaloba o určení neexistence služebnosti, podaná žalovanou proti žalobci, ohledně níž je vedeno řízení u Městského soudu v , Anonymizováno, pod sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, dokládá, že žalobce a žalovaná mezi sebou mají spor mj. o existenci věcných břemen, služebností váznoucích na vymezených bytech v , Anonymizováno, , kdy se žalovaná u Městského soudu v , Anonymizováno, (zatím úspěšně) domáhala vydání rozhodnutí o tom, že byty nejsou zatíženy, neboť žalobce při jejich zřízení překročil své oprávnění zástupce. Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že mezi stranami v daném řízení bylo nesporné, že žalobce tyto nemovitosti žalované daroval. Jednalo se ovšem o jiné nemovitosti, než které jsou předmětem tohoto řízení a současně i o jiné nemovitosti, než které nabyla žalovaná výše uvedenou smlouvou od , jméno FO, .

20. Z kopií čestných prohlášení , jméno FO, - syna žalobce, bratra žalované bydlícího v jednom z , Anonymizováno, bytů, , jméno FO, - nájemníka jednoho z , Anonymizováno, bytů, , jméno FO, - nájemnice dalšího z , Anonymizováno, bytů, , jméno FO, - správce nemovitostí a dále z doložených fotografií soud zjistil a má za prokázané, že žalobce několikrát vstoupil do různých nemovitostí, jejichž evidovaným vlastníkem je žalovaná. U některých nemovitostí byly poškozeny zámky (např. zalepeny vteřinovým lepidlem, kdy žalobce byl natočen na kameru, jak se zámkem manipuluje), či vykopnuté dveře, žalobce měl obtěžovat tamní nájemníky, požadovat nábytek z bytu a rovněž se měl sprostě chovat jak k žalované, tak i ke svému synovi – bratru žalované. Sprosté jednání žalobce vedle čestných prohlášení nájemníků a správce nemovitosti dokládá také žalobcův e-mail žalované ze dne , datum, . Jeho komunikaci s nájemníky nemovitostí, u nichž je evidovaným vlastníkem žalovaná, dokládá též e-mail , jméno FO, , který sdělil, že byl uveden v omyl a pod tímto omylem dříve hradil nájem žalobci – poté, co zjistil, že žalobce není majitelem pronajímané garáže, přestal hradit pronájem žalobci a začal jej platit žalované. Že byl nájemník garáže obtěžován žalobcem, potvrzuje mj. čestné prohlášení správce nemovitostí, který v závěru uvedl, že žalobce měl zfalšovat hlavičku jeho e-mailu, načež ho správce nemovitostí kontaktoval s dotazem, proč to dělá. Žalobce mu měl navrhnout úplatek za to, když přestane pomáhat jeho dceři a poukazoval na zoufalou situaci, v níž se nachází.

21. Z usnesení městské části města , adresa, -, Anonymizováno, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil a má za prokázané, že žalované byla tímto správním orgánem stanovena lhůta k vyjádření souhlasu se zahájením řízení o přestupcích proti občanskému soužití a proti majetku, jichž se měl dopustit žalobce poškozením několika zámků vchodových dveří. Z usnesení téhož orgánu, č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že přestupkové řízení bylo zastaveno, neboť spáchání skutku nebylo obviněnému prokázáno.

22. Z usnesení Policie ČR, Obvodního ředitelství policie , adresa, , č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, a z usnesení státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro , adresa, ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že byla odložena , podezřelý výraz, věc vedená proti žalobci pro podezření, že se dopustil , podezřelý výraz, tím, že u více nemovitostí sepsal smlouvy o zřízení věcných břemen ve svůj prospěch, čímž měl způsobit škodu žalované, v jejímž vlastnictví se nemovitosti nacházely. Stížnost žalované (v , podezřelý výraz, řízení v postavení poškozené) proti odložení věci byla uvedeným usnesením zamítnuta jako nedůvodná. Z odůvodnění usnesení státní zástupkyně je zřejmé, že dospěla k závěru, že rozhodnutí policejního orgánu o odložení věci je správné, když žalobce nejprve převedl na svou dceru darem řadu nemovitostí, kdy tento dar poté chtěl zpátky. Aby zabránil tomu, že dcera nemovitosti prodá, zatížil je věcnými břemeny, aby byly hůře prodejné. Orgány činné v , podezřelý výraz, řízení nicméně v jednání žalobce nespatřily materiální znak , podezřelý výraz, činu - byť formální znaky naplněny byly, příslušné orgány zde neshledaly potřebnou škodlivost.

23. Z prohlášení , jméno FO, , nar. , datum, , soud zjistil a má za prokázané, že žalobce a jeho bývalá partnerka, , jméno FO, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . se po rozchodu dohodli na vypořádání vzájemných práv a povinností tak, že , jméno FO, , st. prodá dceři žalobce vyjmenované nemovitosti – garáž v , Anonymizováno, , pozemky v , Anonymizováno, a pozemky v , adresa, , k.ú. , adresa, (tj. předmětné nemovitosti). O darování zde není řečeno ničeho, stejně jako zde není zmíněna jakákoliv dohoda o budoucím převodu nemovitostí zpět žalobci, natož podrobnosti k okamžiku zpětného převodu. O tom, že žalobce je budoucí vlastník nemovitostí, se hovoří pouze a jen v souvislosti se dvěma , Anonymizováno, byty, k nimž mu měla být předána příslušná dokumentace [srov. písm. D) prohlášení].

24. Z e-mailové komunikace mezi účastníky a jejich právními zástupci z dubna a května , Anonymizováno, soud zjistil a má za prokázané, že žalobce a žalovaná v té době jednali o převodu nemovitostí (bez bližšího určení, zřejmě všech, které t.č. vlastnila žalovaná a dříve je vlastnil žalobce). Připravovány byly darovací smlouvy k převodu, žalovaná nicméně požadovala po žalobci doložení, kolik prostředků žalobce získal správou nemovitostí (inkasem nájmů) v době, kdy byly hrazeny jemu; vypověděla mu též plné moci k disponování s nemovitostmi, což žalobce nesl úkorně. E-mailová komunikace z prosince , Anonymizováno, a ledna , Anonymizováno, pak dokládá posun stanoviska žalované, která za převod nemovitostí žalobci požadovala kompenzaci – koupi bytu. Právní zástupkyně žalované žalobci dne , datum, výslovně napsala, že žalovaná „je ochotná (…) vzdát se majetku, který jste jí před lety daroval, a darovat Vám jej. Vzhledem k tomu, že se (…) tímto úkonem, k němuž nemá žádnou povinnost, jednostranně a na svůj úkor vzdá majetku značné hodnoty, má zájem uspokojit alespoň základní potřebu, a to zajistit bydlení pro sebe a svou rodinu“. Z uvedené e-mailové komunikace má soud za prokázané, že žalovaná nezpochybňovala skutečnost, že nemovitosti „pocházejí“ od žalobce, které od něj měla nabýt darem, z e-mailů nicméně není zřejmé, zda má jít o veškeré jí vlastněné nemovitosti či např. „jen“ byty (tj. jiné nemovitosti, než jsou předmětem tohoto sporu). Doložená e-mailová komunikace mezi žalobcem a manželem žalované koresponduje s výše popsanými e-maily, když v dubnu , Anonymizováno, strany jednaly o převodu nemovitostí. Z e-mailů je mj. zřejmé, že žalobce na žalovanou a jejího manžela vyvíjel tlak, manžel žalované se snažil situaci zklidnit. Žalobce a manžel žalované spolu komunikovali ohledně převodu bytů – tj. ohledně jiných nemovitostí, než které jsou předmětem sporu. Pokud žalobce poukazoval na e-mail žalované ze dne , datum, , v němž žalovaná hovoří o jeho nemovitostech a krocích, které je třeba udělat, aby se právně na něj převedly zpět, soud má z daného e-mailu za prokázané, že žalovaná nějaké nemovitosti, které byly v katastru nemovitostí evidovány jako její, považovala za vlastnictví žalobce. Není ovšem zřejmé, o kterých nemovitostech hovoří – zda o všech či jen některých. Důkazní situaci v tomto směru značně komplikuje množství stranami vlastněných nemovitostí i vzájemná provázanost financování jejich nabytí.

25. Pokud žalobce poukazoval na skutečnost, že kupní cena za jeden z prodávaných , Anonymizováno, bytů byla hrazena na jeho účet, soud tuto skutečnost nepovažuje za průkaznou čehokoliv, když žalobce měl v předmětnou dobu kontrolu nad obsahem smlouvy – příslušnou kupní smlouvu uzavřenou s , jméno FO, , jako kupujícím, uzavíral žalobce na základě plné moci jménem žalované, jak je zřejmé z obsahu smlouvy.

26. Z průvodní zprávy, souhlasu s provedením ohlášené stavby ze dne , datum, , rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, č.j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, a rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, s užíváním stavby č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil a má za prokázané, že investorem novostavby rodinného domu, vč. přístavby garáže, v k.ú. , adresa, , byl žalobce, který věc rovněž vyřizoval se stavebním úřadem, a to nejdříve jako vlastník (v roce , Anonymizováno, ), později na základě plné moci udělené žalovanou (v roce , Anonymizováno, ). Soud má z těchto dokumentů za prokázané, že žalobce se k nemovitostem zapsaným jako vlastnictví žalované, choval jako k vlastním, vč. prováděných investic. Nic dalšího podstatného však tyto dokumenty nedokládají - nelze z nich zjistit ničeho k podrobnostem převodu nemovitostí na žalovanou ani o tvrzené dohodě o vrácení daru, přičemž se navíc vztahují k jiným nemovitostem, než které jsou předmětem sporu.

27. Z výpisu z katastru nemovitostí je zřejmé, že žalobce je vlastníkem podílu ve výši id. , Anonymizováno, k pozemku par. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v obci , adresa, , k.ú. , Anonymizováno, , zapsaného na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, -, Anonymizováno, .

28. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku soud ke společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . zjistil a má za prokázané, že žalobce byl dlouhodobým společníkem a jednatelem této společnosti, a to od založení společnosti v září , Anonymizováno, až do , datum, .

29. Z vyjádření , jméno FO, ze dnů , datum, , , datum, a k nim připojené lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že paní , jméno FO, není schopna účasti na jakémkoliv soudním jednání, a to ani u soudu v , Anonymizováno, , neboť již v roce , Anonymizováno, došlo k zhoršení paměti, dne , datum, byla převezena ZZS s , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je často , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Po intenzivních terapiích se nedokázala vrátit do předchozího fyzického a psychického stavu, je odkázána na dopomoc ostatních osob.

30. Ze smlouvy o zřízení věcného břemene soud zjistil, že dne , datum, uzavřela žalovaná jako povinná s žalobcem jako oprávněným tuto smlouvu, kterou mu zřídila věcné břemeno doživotního užívání a požívání mimo jiné nemovitostí v k.ú. , adresa, .31. , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka, uvedla ve svých zprávách z , datum, , že je možné, že sepisovala smlouvu mezi , jméno FO, a žalobcem, má jít o smlouvu ze dne , datum, , sepisovala pro žalobce celou řadu listin, nemá již k dispozici spis, je po skartační době, okolnosti si již nevybavuje, nemůže se vyjádřit přesně. Dále je možné, že sepisovala smlouvu mezi , jméno FO, a žalovanou, má jít o smlouvu ze dne , datum, , nemá již k dispozici spis, je po skartační době, okolnosti si již nevybavuje, nemůže se vyjádřit přesně.

32. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí soud zjistil, že k srpnu , Anonymizováno, (doba kdy vyzval žalobce žalovanou k vrácení daru pozn.) byla zjištěná cena podle platného oceňovacího předpisu předmětných nemovitostí , částka, , zjištěná cena po odpočtu věcného břemena užívání pak , částka, . Obvyklá cena k danému datu pak činila , částka, , po odpočtu věcného břemena užívání činila , částka, .

33. Ze svědeckého výslechu paní , jméno FO, , dcery paní , jméno FO, , nebylo zjištěno nic podstatného, svědkyně uvedla, že neví, co bylo řešeno mezi její matkou a žalobcem, převody nemovitostí si nepamatuje, je to již dlouho, rozchod s žalobcem nebyl dobrý, měl násilnické sklony, chtěla mít klid. On byl velice manipulativní, neváhal jít za hranu zákonu. Podepsala, co chtěl. Podepisovala nějaké prohlášení, protože měla s žalobcem nějaké nevyřešené peníze, konkrétní věci si již nepamatuje. Neví, co si ujednali žalobce s žalovanou, ona neměla dobré vztahy ani s žalovanou. Nemůže uvést žádné konkrétní věci ani k nemovitostem, nepamatuje si, zda se řešily peníze mezi žalobcem a její matkou. Je možné, že se její matka a žalovaná setkaly.

34. Další důkazy nebyly ve věci prováděny, neboť soud je shledal nadbytečnými. Nebyly prováděny všechny důkazy navržené žalovanou, jako např. soukromé zprávy od jejího , Anonymizováno, , jméno FO, , videozáznam týkající se údajného poškození zámků atd. Všechny navržené, ale neprovedené důkazy totiž dle názoru soudu nemohly přinést žádné nové poznatky ve věci (typicky zprávy od , Anonymizováno, žalované se vztahovaly k dokreslení narušených vztahů v rodině, které však byly dostatečně prokázány jinými důkazy), či se vztahovaly k jiným nemovitostem, než jsou předmětem řízení (některá z doložených usnesení správních orgánů). Soud zmíněné důkazy neprováděl i vzhledem k tomu, že ani případné prokázání tvrzeného zastřeného právního jednání, tj. případné prokázání povahy převodu jako darování, by nevedlo k jinému závěru o důvodnosti žaloby, jak bude podrobněji vysvětleno dále. Totéž platí pro žalobcem navrhované svědky, ohledně nichž uvedl, že nebyli okolnostem uzavírání smluv tak blízko jako svědkyně , jméno FO, , mohli by se pouze vyjádřit k „širším okolnostem“ fungování žalobce.

35. Na základě shora popsaného dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce, jako jednatel a společník společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . nechtěl odpovídat (ručit) za závazky dané společnosti, a proto převedl svůj majetek, včetně nemovitostí, jež jsou předmětem tohoto sporu, na jiné osoby. Předmětné nemovitosti tak v roce , Anonymizováno, převedl na matku své tehdejší partnerky, , jméno FO, , st. Po rozchodu s dřívější partnerkou, , jméno FO, , ml. se s touto v roce , Anonymizováno, dohodli na majetkovém vypořádání. V rámci tohoto vypořádání se dřívější partnerka žalobce zavázala mj. k tomu, že její , Anonymizováno, , , jméno FO, , st. prodá předmětné nemovitosti žalobcově , Anonymizováno, (žalované). , jméno FO, , st. pak skutečně se žalovanou uzavřela smlouvu o převodu předmětných nemovitostí, nazvanou jako smlouva kupní, kdy mj. prohlásila, že není jakkoliv omezena v dispozičních právech s nemovitostí a na nemovitosti neváznou žádná předkupní, zástavní, nájemní aj. práva s výjimkou práv a omezení zapsaných v katastru nemovitostí. Po vyrovnání závazků společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., k jejichž plnění mohl být příp. povolán žalobce, se žalobce začal domáhat navrácení předmětných nemovitostí s tím, že už není důvod, aby nepatřily jemu. Žalovaná o tom zpočátku se žalobcem jednala, k dohodě o převodu nemovitostí však nedošlo, když po žalobci požadovala za převod nemovitostí zpět do jeho vlastnictví nějakou kompenzaci. Vztahy v rodině jsou velmi narušené, kdy sám žalobce v jednom ze svých e-mailů dceři napsal, že tak jako oni (žalovaná s manželem) nevěří jemu, nemá on důvod věřit jim. V rodině je vedeno několik sporů, projednávána byla i trestní oznámení a přestupková řízení proti žalobci. Žalobce se zprvu proti žalované dožadoval určení vlastnictví předmětných nemovitostí (v původní žalobě), poté zaplacení obvyklé ceny za dar. Svůj nárok odůvodnil tím, že předmětné nemovitosti dceři daroval, ale pouze dočasně na dobu, kdy byly ohroženy zpeněžením pro výkon pohledávek společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . To se však žalobci nepodařilo prokázat. Soud má za prokázané, že nemovitosti původně patřily žalobci, který se jich zbavil za účelem „ochrany majetku před věřiteli“. Je nesporné, že když důvod převodu nemovitostí pominul, žalobce chtěl nemovitosti vrátit. V době, kdy žalovaná pobývala v , Anonymizováno, , měl žalobce generální plné moci opravňujícími ho k dispozicím s nemovitostmi, které žalovaná nabyla smlouvou uzavřenou s paní , jméno FO, st. Nějakou dobu po návratu z , Anonymizováno, žalovaná žalobci zmíněné plné moci odvolala a žalobci nemovitosti nedarovala, ačkoliv o tom nějakou dobu (od jara , Anonymizováno, do začátku roku , Anonymizováno, ) jednali. Popsané jednání žalované žalobce nese těžce a spatřuje v něm nevděk, když , Anonymizováno, dříve velmi finančně podporoval, stejně tak spatřuje nevděk v tom, že žalovaná na něj podala , podezřelý výraz, oznámení, soudí se s ním o zrušení věcných břemen atd. Sám však přiznává, že se do nemovitostí pokoušel dostat i za asistence zámečníka, snažil se z nich odvézt nábytek apod., (nejen) , Anonymizováno, posílal vulgární zprávy. Z důvodu tvrzeného nevděku žalované jí zaslal dopis s názvem odvolání daru a žádal nejprve určení vlastnictví k nemovitostem, poté zaplacení obvyklé ceny za dar. Žalovaná nyní odmítá, že by nemovitosti získala darem od žalobce, ačkoliv v jiných soudních řízeních i e-mailové korespondenci, toto nepopírala (viz výše). Především však žalovaná popírá, a to konstantně (i v dřívějších řízeních), že by existovala jakákoliv dohoda mezi ní a žalobcem o tom, že by měla žalobci nemovitosti převést zpět, až pomine důvod jejich převodu, tj. fakticky, až si o ně řekne. Existenci takové dohody se žalobci prokázat nepodařilo ani svědeckou výpovědí , jméno FO, , ani zprávami advokátky, která smlouvy chystala. Pokud jde o hodnotu nemovitostí k srpnu , Anonymizováno, , když k tomuto datu žalobce požadoval vrácení nemovitostí, tato činila , částka, , soud nesouhlasí s názorem žalobce, že není namístě odečítat věcné břemeno užívání, naopak je přesvědčen, že je nutno ho odečíst, neboť hodnotu nemovitosti snižuje.

36. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 3028 odst. 2 o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.Podle § 3030 o.z. se i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů použijí ustanovení části první hlavy I.Podle § 6 odst. 1 o.z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle § 6 odst. 2 o.z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.Podle § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.Podle § 2072 odst. 1 o.z. ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.Podle § 2068 odst. 1 o.z., upadne-li dárce po darování do takové nouze, že nemá ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen, může dar odvolat a požadovat po obdarovaném, aby mu dar vydal zpět nebo zaplatil jeho obvyklou cenu, nanejvýš však v tom rozsahu, v jakém se dárci nedostává prostředků k uvedené výživě. Obdarovaný se může této povinnosti zprostit poskytováním toho, co je k této výživě potřeba.

37. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu ve světle shora citovaných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, ani po dalším dokazování neměl důvod změnit svůj předchozí závěr. Otázku charakteru a následků první převodní smlouvy (, jméno FO, -, jméno FO, ) z roku , Anonymizováno, soud vzhledem k přechodným ustanovením o.z. posuzoval podle dřívější právní úpravy (zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník; dále jen „obč.zák.“); otázku tvrzeného odvolání daru, stejně jako charakter a následky druhé převodní smlouvy, na základě které nabyla nemovitosti žalovaná, pak soud posoudil dle o.z., když k převodu nemovitostí na žalovanou došlo v roce , Anonymizováno, , tj. za účinnosti o.z. Současně soud při posuzování všech zjištěných skutečností zohlednil ust. § 6 odst. 2 o.z., podle něhož nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Podle ust. § 8 o.z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

38. Bylo prokázáno, že žalobce z důvodu vyhnutí se plnění závazků společnosti, jejíž byl jednatelem a společníkem, převedl v roce , Anonymizováno, , Anonymizováno, své nemovitosti na třetí osobu – matku své tehdejší partnerky. Učinil tak smlouvou nazvanou jako kupní, přičemž obě smluvní strany výslovně potvrdily, že smlouvy odpovídají jejich skutečné, svobodné a vážně míněné vůli. Žádnými důkazy nebylo prokázáno, že by tato smlouva byla ve skutečnosti smlouvou darovací. Při pozdějším majetkovém vyrovnání mezi žalobcem a jeho dřívější partnerkou pak byl dohodnut opět prodej nemovitostí, nikoliv darování, a to tentokrát dceři žalobce, která s paní , jméno FO, st. v roce , Anonymizováno, skutečně uzavřela smlouvu, nazvanou jako smlouva kupní, k převodu předmětných nemovitostí. Žalobce tvrdil, že obě kupní smlouvy týkající se předmětných nemovitostí jsou ve skutečnosti zastřenými smlouvami darovacími, když všem zúčastněným bylo „ratio převodu“ známo a kupní cena nebyla nikdy uhrazena. K tomuto soud opakuje, že žalobci se tvrzené zastřené darování nepodařilo prokázat, byť žalovaná zjevně vnímala, že nemovitosti nabyla od žalobce, současně (a to především) se pak žalobci nepodařilo prokázat existenci dohody o budoucím navracení nemovitostí.

39. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že i kdyby žalobce prokázal, že skutečná vůle všech zúčastněných směřovala k uzavření darovací smlouvy, byly by takové smlouvy neplatné pro nedostatek formy. Smlouva uzavřená mezi žalobcem a paní , jméno FO, st., byla uzavřena podle dřívější právní úpravy, kdy ustanovením § 41a odst. 2 obč. zák. bylo stanoveno, že má-li být právním úkonem zastřen právní úkon jiný, platí tento jiný úkon, odpovídá-li to vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti. Darovací smlouva, jejímž předmětem byly nemovitosti, nicméně vyžadovala písemnou formu. K tomu Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 22 Cdo 101/2001 ze dne 4. 9. 2002 uzavřel, že „Uzavírají-li účastníci darovací smlouvu ohledně nemovitosti, musí být skutečnost, že jde o darování, vyjádřena v písemné formě; jinak darovací smlouva platně nevznikne. Proto v případě, že účastníci uzavřeli simulovanou písemnou kupní smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít darování této nemovitosti, není darovací smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o darování.“ Smlouvu mezi žalobcem a paní , jméno FO, st. tak podle názoru soudu nelze považovat za platnou darovací smlouvu, i kdyby byl žalobce prokázal takovou vůli smluvních stran (což neprokázal).

40. Ohledně druhé převodní smlouvy, uzavřené v roce 2014 mezi paní , jméno FO, st. a žalovanou je třeba říci, že současná právní úprava v nedostatku formy vidí toliko důvod relativní neplatnosti, kterou lze namítat, jen dokud nebylo plněno (§ 582 odst. 2 o.z.), přičemž platnost druhé smlouvy o převodu by jistě mohli namítat toliko její účastníci (tj. paní , jméno FO, st. a žalovaná), nikoliv třetí osoba – žalobce. Nebylo ovšem prokázáno, že by smluvní strany této druhé smlouvy chtěly uzavřít smlouvu darovací a nikoliv kupní, ani nebylo vysvětleno, proč by tak měly činit. Především pak nebyla prokázána existence rozvazovací podmínky, resp. dohody o tom, že nemovitosti budou časem převedeny zpět žalobci, naopak bylo prokázáno, že při převodu nemovitostí žalované paní , jméno FO, st. vůči žalované výslovně prohlásila, že není omezena ve svých dispozičních právech k nemovitostem a že na nich neváznou žádná předkupní práva či podobné závazky (viz výše). Že by smlouvu paní , jméno FO, st. spolu se žalovanou uzavírala bezúplatně, a to čistě proto, aby žalobce nemusel odpovídat (ručit) za závazky společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., nebylo vůbec prokázáno, ani nebylo vysvětleno, proč by tak obě činily.

41. Vzhledem k tomu, že žalobci se nepodařilo prokázat, že by vůle stran směřovala k darování a nikoliv k prodeji (ať už za jakýchkoliv pohnutek), považuje soud obě předmětné smlouvy, na základě kterých došlo k převodu nemovitostí, za platné smlouvy kupní, a to mj. s přihlédnutím k § 574 o.z., podle něhož je na právní jednání třeba hledět spíše jako na platné, než jako na neplatné. Pokud by smlouvy mohly být teoreticky shledány buď jako darovací, ovšem neplatné, nebo jako kupní, a to platné, je nasnadě, že předmětné smlouvy je třeba posuzovat jako smlouvy kupní. Jako takové jsou ostatně podkladem vkladu vlastnického práva v katastru nemovitostí, a to po dobu několika let bez jakýchkoliv námitek kterékoliv ze zúčastněných osob. Námitky žalobce ke způsobu sjednání zaplacení kupní ceny jsou v tomto směru irelevantní, když tato ustanovení nemají vliv na platnost kupních smluv, jak správně uvedla žalovaná.

42. Tvrzená dohoda o zpětném převodu nemovitostí by se mohla samozřejmě vázat i ke kupním smlouvám, nicméně žalobci se existenci takové dohody prokázat nepodařilo. I u takové dohody by však vyvstala otázka její platnosti, když by byla značně neurčitá - ani sám žalobce nebyl schopen přesně vymezit, k jakému okamžiku měli být na zpětném převodu nemovitostí dohodnuti, resp. jakým způsobem mu měly být nemovitosti „navráceny“.

43. Pokud se pak žalobce domáhal vrácení nemovitostí či jejich hodnoty skrze odvolání daru a tedy zaplacení obvyklé ceny daru, je žaloba, s ohledem na výše uvedené nedůvodná, když soud předmětné smlouvy posoudil jako smlouvy kupní. I pokud by však soud dospěl k jinému názoru o povaze smluv a viděl v nich smlouvy darovací (např. v situaci, kdy by i žalovaná uznala, že ve skutečnosti nabyla nemovitosti od žalobce, kdy byl pouze vynechán „mezikrok“ vracení nemovitostí žalobci a nabyla je rovnou od paní , jméno FO, st.), v každém případě neshledal existenci dohody o vrácení nemovitostí, ani důvod pro odvolání daru. Pokud žalobce spatřoval v jednání žalované nevděk ve smyslu § 2072 a násl. o.z., soud jeho názor nesdílí, když se podle názoru soudu nejedná o jednání zjevně porušující dobré mravy – bylo prokázáno, že žalobce dříve vlastnil nemovitosti, které by chtěl získat zpět do svého vlastnictví, a žalovaná mu je převést odmítá; že by na navrácení nemovitostí byli domluveni, nebylo prokázáno. Skutečnost, že žalobkyně ví, že nemovitosti byly dříve jejího otce, který je „odklonil od věřitelů“ a když účel převodu pominul, chce je zpět, což mu žalovaná nechce umožnit, sama o sobě nepředstavuje zjevné, hrubé porušení dobrých mravů ve smyslu § 2072 o.z. V situaci, kdy je beze sporu, že žalovaná odmítá darovat otci nemovitosti, jež byly dříve v jeho vlastnictví, aniž by bylo prokázáno, že by na tom byli domluveni a že by jej nedodržením této dohody o nemovitosti „připravila“, nelze v chování žalované vidět zjevné porušení dobrých mravů, jakkoliv soud nepopírá, že chování žalované neodpovídá obecným představám o pomoci a sounáležitosti v rodině. Představám o poctivém jednání však neodpovídá ani výše popsané chování žalobce. Rovněž tvrzení žalobce, že je v bytové nouzi, je nedůvodné, když bylo prokázáno, že vlastní (přinejmenším) polovinu rodinného domu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jinou nouzi ve smyslu § 2068 a násl. o.z. žalobce ani netvrdil, natož prokázal, a ani v něm tedy nelze vidět platný důvod odvolání daru.

44. V souvislosti s předmětem sporu je v neposlední řadě potřeba zdůraznit jednu zásadní otázku, a to je otázka dobrých mravů. Žalobce se od počátku sporu netají tím, že jeho kroky k převodu nemovitostí byly vedeny snahou odklonit majetek z dosahu věřitelů dluhů, za něž odpovídal (ručil) v souvislosti se svým podnikáním, či přesněji účastí ve společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . Pokud žalobce avaloval směnku a zřejmě odpovídal (ručil) i za další dluhy této společnosti, jako její jednatel a společník, následně se však účelově zbavoval majetku, toto jeho jednání zcela45. zjevně směřovalo k poškození druhé smluvní strany (věřitelů společnosti , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .). Takové jednání soud shledává nemravným a rozporným se základním pravidlem právního styku, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo ani nesmí těžit z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (§ 6 o.z.). Jakkoliv nebylo prokázáno, že by společnost , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . měla nějaké neuhrazené, splatné pohledávky, jejichž úhrada by nějakým způsobem dopadla přímo na žalobce, již samotný motiv jeho jednání je zavrženíhodný, když veškerá právní jednání musí obsahem i účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu (§ 547 o.z.). V situaci, kdy sám žalobce jednal nemravně, soud by jeho žalobě nevyhověl ani v případě, že by svá tvrzení o existenci darovacích smluv a zejména dohodě o zpětném převodu nemovitostí prokázal, když vyhovění žalobě by odporovalo zásadě, že nikdo nemůže těžit ze svého nepoctivého jednání (§ 6 o.z.).

46. Pokud žalobce namítal, že názor soudu o nemravnosti účelu převodu nemovitostí by měl v tom případě vést k vyslovení absolutní neplatnosti převodních smluv ve smyslu § 588 a § 586 o.z. (a tudíž důvodnosti původní žaloby na určení vlastnictví), soud tento názor žalobce nesdílí. Závěr o absolutní neplatnosti pro rozpor s dobrými mravy může způsobit toliko právní jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přičemž v případě předmětných převodních smluv tato neplatnost není „na první pohled“ zjevná - soudu je rozpor s dobrými mravy zřejmý toliko díky otevřené proklamaci žalobce, že se nemovitostí (dočasně) zbavoval za účelem vyhnutí se postižení tohoto majetku případnými věřiteli. Jak přitom vystihnul např. , tituly před jménem, , jméno FO, , „k naplnění skutkové podstaty deliktu nemravného jednání není nutné, aby škůdce považoval následek svého jednání za jistý“ (tedy je irelevantní, že , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . nakonec neměla žádné nesplacené pohledávky, k jejichž úhradě by mohl být žalobce povolán), když „obecně platí, že každé jednání, které směřuje k poškození druhé smluvní strany, je jednáním nemravným. Zavrženíhodnost, a tedy vyšší stupeň rozporu s dobrými mravy, má nepochybně jednání, které směřuje k bezprostřednímu snižování majetku věřitele, nižší typový stupeň zavrženíhodnosti má pak zmenšování majetku dlužníka za účelem vyhýbání se plnění závazků ze smlouvy, či dokonce znemožnění jejich plnění.“ (Citováno z Luboš Tichý: Deliktněprávní ochrana pohledávky. Na okraj žaloby na náhradu škody – konkurenční prostředek právní ochrany znevýhodněného věřitele.; Advokátní deník; 10. 5. 2019). Při zvážení případné relativní neplatnosti převodních smluv (pokud by se žalobci podařilo prokázat, že se jednalo o zastřenou darovací smlouvu, a ne smlouvy kupní) je přitom současně třeba mít na paměti též ustanovení § 579 odst. 1 o.z., podle kterého ten, kdo způsobil neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. Uvedené úvahy žalobce nad neplatností převodních smluv a takto dovozovanou důvodností (původní) žaloby na určení vlastnictví vůči žalované, tak soud shledává nepřiléhavými.

47. Výše uvedené lze shrnout následovně. Žalobce tvrdil, že k převodu došlo zastřenými právními jednáními. Tato skutečnost se mu ovšem nepovedla prokázat – pokud se jednalo o zastřená jednání, zastřel je až příliš dobře. Žalobce neprokázal, že by předmětné nemovitosti byly převedeny na žalovanou prostřednictvím darovací smlouvy, zastřené dvěma kupními smlouvami , jméno FO, -, jméno FO, (2010) a , jméno FO, -, jméno FO, , jméno FO, (2014). Návrh žalobce, aby byla žalovaná zavázána zaplatit mu obvyklou cenu za dar proto soud shledal nedůvodným.

48. I v případě, že by žalobce prokázal existenci vůle všech dotčených subjektů směřující k darování a nikoliv koupi nemovitosti (pokud by např. žalovaná tuto skutečnost nezpochybňovala, podobně jako bylo darování nemovitostí určeno nesporným v jiných, výše zmíněných řízeních), soud neshledal důvodu pro případné odvolání daru. Na tomto místě je třeba podotknout, že soud se blíže nezabýval otázkou doručení výzvy obsahující odvolání daru, když úkon směřující k odvolání daru může být obsažen přímo v žalobě. Stejně tak se soud blíže nezabýval námitkou žalované o případné opožděnosti odvolání daru ve smyslu § 2075 o.z., když pro odvolání daru tak či tak neshledal důvodu. V situaci, kdy žalobce nijak neprokázal existenci dohody o zpětném převodu nemovitostí, nelze samotnou skutečnost, že žalovaná nechtěla nemovitosti darovat žalobci, považovat za nevděk, stejně jako v tomto případě. Vzhledem ke zjištěným skutkovým okolnostem, nelze nevděk žalované spatřovat v podávání trestních oznámení a vedení soudních sporů se žalobcem. Pro odvolání daru ostatně ani nestačí pouhé chování v rozporu s dobrými mravy, ale musí jít o chování obdarovaného zjevně porušující dobré mravy, kdy narušení dobrých mravů musí dosáhnout buď značné intenzity (dojde k němu např. fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod.) nebo musí jít o porušování soustavné, což znamená, že jde o takové opakované porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárcem a obdarovaným, uvedeného jednání se obdarovaný dopustil nejméně ve třech případech, přičemž je mezi nimi časová souvislost (tj. že k nim došlo v krátkém časovém období) – viz rozhodnutí Nejvyššího soud ČR sp.zn. 33 Cdo 445/2013. Jednání žalované přitom soud neshledává jako zjevně odporující dobrým mravům ve smyslu § 2072 odst. 1 o.z., ani jako hrubě porušující dobré mravy ve smyslu dřívější právní úpravy (§ 630 obč. zák.). Žalobce současně neprokázal ani svoji nouzi, a to ani tvrzenou nouzi bytovou, ani nedostatek prostředků na nutnou výživu ve smyslu § 2068 o.z. Soud tedy neshledal, že by byly naplněny jakékoliv důvody pro odvolání daru (pokud by se žalobci podařilo prokázat, že o dar šlo, což se mu ohledně předmětných nemovitostí prokázat nepodařilo). Žaloba na vrácení obvyklé ceny daru je tudíž nedůvodná.

49. Soud neshledal ani žádné důvody pro to, aby byl návrh žalobce posouzen jako vydání bezdůvodného obohacení, neboť z řízení nebylo prokázáno, že by se žalovaná na jeho úkor obohatila, nebylo ani prokázáno, že by kupní smlouvy byly uzavřeny neplatně.

50. Co do částky , částka, ohledně níž vzal žalobce při jednání dne , datum, žalobu zpět soud řízení zastavil, co do částky , částka, žalobu jako nedůvodnou zamítl. Ke zpětvzetí došlo v takové fází řízení, že to nemá vliv na otázku nákladů řízení.

51. O nákladech řízení soud rozhodl pode § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Náklady řízení žalované představují náklady jejího právního zastoupení, přičemž soud do okamžiku změny žaloby na určení na žalobu na plnění vycházel z tarifní hodnoty sporu stanovené dle § 9 odst. 4 písm. b), po změně žaloby pak z tarifní hodnoty sporu stanovené dle § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a.t.“). Náklady žalované tak sestávají z mimosmluvní odměny ve výši celkem , částka, , z toho , částka, za tři úkony právní služby (přípravu a převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě, účast při jednání dne , datum, ) po , částka, dle § 7 bod 5 a.t. a , částka, za čtyři úkony právní služby (závěrečný návrh dne , datum, , vyjádření k odvolání žalobce, účast při jednání dne , datum, , závěrečný návrh dne , datum, ) po , částka, dle § 7 bod 6 a.t., z náhrady hotových výdajů ve výši 7 x , částka, , tj. , částka, , podle § 13 odst. 4 a.t. za uvedených sedm úkonů právní služby, náhrady za promeškaný čas cestou ke dvěma jednáním a zpět dne , datum, a dne , datum, , tj. šestnáct promeškaných půlhodin, ve výši 16 x , částka, , cestovného k jednání a zpět dne , datum, ve výši , částka, [výše cestovného byla vypočtena za cestu z , adresa, a zpět, tj. celkem , hodnota, km, dle údajů v technickém průkazu vozidla - automobilu zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, s kombinovanou spotřebou 5,1 l /100 km, při ceně motorové nafty , částka, /l a základní náhradě , částka, za 1 km jízdy podle vyhlášky č. 511/2021 Sb.], cestovného k jednání a zpět dne , datum, ve výši , částka, [výše cestovného byla vypočtena za cestu z , adresa, a zpět, tj. celkem , hodnota, km, dle údajů v technickém průkazu vozidla - automobilu zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, s kombinovanou spotřebou 5,1 l /100 km, při ceně motorové nafty , částka, /l a základní náhradě , částka, za 1 km jízdy podle vyhlášky č. 398/2023 Sb.] a náhrady 21 % DPH ve výši , částka, přiznané podle § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. Náhradu nákladů řízení žalované v celkové výši , částka, je žalobce povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám právního zástupce žalované (§ 149 odst. 3 a § 160 odst. l o.s.ř.).

52. Podle ust. § 148 o.s.ř. je neúspěšný žalobce povinen uhradit náklady státu, náklady představují odměnu znalce přiznanou usnesením č.j. –, spisová značka, ve výši , částka, , žalobce hradil zálohu na znalecké zkoumání ve výši , částka, , dále svědečné přiznané svědkyni , jméno FO, usnesením č.j. , spisová značka, ve výši , částka, . Celkem tedy náklady státu činí 27 468 + 1 147,97 = 28 615,97, je nutné odečíst zálohu uhrazenou žalobcem ve výši , částka, , k doplacení zbývá , částka, .53. , adresa, pro uhrazení nákladů byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.