8 C 150/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa za účasti vedlejšího účastníka: osobní údaje vedlejšího účastníka proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 224 400 Kč a doplňujícím rozsudkem

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 144 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 80 400 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 316 Kč na soudním poplatku a částce 9 745 Kč na nákladech právního zastoupení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, a dále 28,2 % nákladů právního zastoupení, jejichž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí, a to do tří dnů od právní moci jmenovaného samostatného rozhodnutí.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit soudní poplatek ve výši 7 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. účtu [číslo], [variabilní symbol].

V. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náhradu nákladu řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí, v poměru 64,1 %, a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Žďáru nad Sázavou náhradu nákladu řízení, jejichž výše bude uvedena v samostatném rozhodnutí, v poměru 3,59 %, a to do 2 měsíců od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce proti žalované domáhal zaplacení částky 224 400 Kč představující z části dluh z půjček poskytnutých žalované a z části představující výběry a platby z účtu žalobce, které žalovaná činila bez jeho vědomí. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná byla vedena jako osoba o žalobce pečující, dal jí k dispozici právo ke svému bankovnímu účtu, půjčoval jí v hotovosti peníze. Půjčky zapisovala do neformálního papíru. Od roku 2018 splácí žalovaná žalobci 1 000 Kč měsíčně. Žalobce však zjistil, že žalovaná mu takto sice splácí, současně si ale z účtu vybírá další částky. Požádal ji o navrácení dluhu do [datum], což neučinila. Proto poslal předžalobní výzvu a následně podal tuto žalobu. Dluh z papírové evidence činí celkem 184 000 Kč, částka přestavující neoprávněné výběry z účtu 68 400 Kč (proběhlé od [datum] do [datum]) a platby z účtu žalobce na účet žalované 19 000 Kč (dne [datum] byla provedena platba ve výši 9 000 Kč a dne [datum] ve výši 10 000 Kč). Protože žalovaná svůj dluh přes výzvu nevyrovnala, podal žalobce předmětný návrh, kdy po ní požadoval uhrazení celkové částky 224 400 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, uvedla, že se o žalobce dlouhodobě starala jako jediná pečující osoba. Pomohla mu s vydáním jeho knihy [anonymizována dvě slova] [příjmení], kterou zároveň [anonymizováno]. Pomohla mu vyřídit dotaci na [anonymizováno] v hodnotě asi 120 000 Kč a kvalitní [anonymizováno]. Žalobce jí udělil generální plnou moc. Za péči ji dával nejprve [částka], poté pouze [částka], ačkoliv celá částka představující příspěvek na péči, která činila [částka], náležela žalované. Poté, co se z výkonu trestu odnětí svobody vrátila [anonymizováno] žalobce [jméno] [příjmení], přesvědčila žalobce, aby se s ní odstěhoval do [obec] do drahého podnájmu – žalobce je dlouhodobě závislý na lécích, a proto jej [anonymizováno] snadno ovlivnila. Žalobce zcizil žalované [anonymizováno], který byl nabízen na internetu na prodej za [částka] Částky zahrnuté do papírové evidence zahrnují i prostředky využité žalovanou ve prospěch žalobce či pro potřeby obou účastníků, případně prostředky, které žalobce dobrovolně poskytl jiným osobám. O veškerých transakcích na účtu jej informovala, vybrané částky používala pouze na jeho potřeby (i v souvislosti s vydáváním knížky), dále byli dohodnuti, že žalovaná uhradí na své náklady platbu dne [datum] ve výši 10 000 Kč označenou jako„ [jméno] podlaha“ a částku 9 000 Kč dne [datum] označenou jako„ Kuchyň [anonymizováno]“. [příjmení] 35 000 Kč byla použita na zřízení kanalizační přípojky v domě žalované, ovšem pro potřeby jejích rodičů a žalobce tyto prostředky žalované poskytl.

3. Žalovaná namítla při jednání dne [datum] a dne [datum] promlčení nároku žalobce.

4. Ze shodných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaná se do ledna 2021 o žalobce starala, měla udělenou generální plnou moc, vyřídila mu dotaci na [anonymizováno], pomáhala s vydáním knihy, disponovala bankovní kartou k účtu žalobce, doposud mu splatila 49 000 Kč, psala listinu s přehledem plateb. Z výpovědí účastníků se vyjasnilo a lze pokládat za shodné tvrzení i to, že dne [datum] převedla žalovaná z účtu žalobce na svůj účet částku ve výši 10 000 Kč, která představovala vrácení částky, kterou pro žalobce vybrala ze svého účtu dne [datum], jednalo se o peníze pro [anonymizováno] [jméno]. V žalobě tedy uvedeno špatně datum převodu částky 10 000 Kč, které správně mělo být bylo [datum], jak bude vysvětleno níže. 5. [příjmení] zůstalo, zda se v přehledu plateb („ papírové evidenci“) jednalo o částky půjčené žalobcem žalované, zda vybírala finance z účtu a zda si zaslala na svůj účet částku celkem 19 000 Kč se souhlasem žalobce.

6. Žalobci byl již dříve ustanoven veřejný opatrovník k zastupování při nakládání s finančními prostředky a se jměním, a to z důvodu jeho nepříznivého zdravotního stavu; žalobce nebyl omezen ve svéprávnosti, veřejný opatrovník tak vystupuje v řízení na straně žalující jako vedlejší účastník. <b>Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:</b> 7. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že je [anonymizováno], a i s ohledem k tomuto omezení není schopen se o sebe plně postarat sám. S finančními otázkami mu pomáhá soudem jmenovaný opatrovník, [územní celek] (konkrétně paní [příjmení] z městského úřadu), s péčí o domácnost včetně nákupů či zajištění lékařské péče mu pomáhají neziskové organizace. Nyní žalobce bydlí v [obec], kam se odstěhoval s [anonymizováno], která mu v té době pomáhala. Protože lékaři tehdy vyhodnotili, že by neměl bydlet sám, bydleli s [anonymizováno] zpočátku spolu; stěhování a zařizování bydlení bylo spojeno s velkými výdaji, kvůli kterým se žalobce zadlužil, byt byl předražený. Po nějaké době se [anonymizováno] přestěhovala za prací do [anonymizováno]. Žalobce tak bydlí sám v obecním bytě. Před přestěhováním se o žalobce starala především jeho [anonymizováno] (žalovaná), s jejíž péčí nebyl spokojen – o tom věděli mj. jeho sousedi. Žalobce vypověděl, že žalované platil v hotovosti za nákupy a cestovní náklady na delší cesty, za péči jí pak dával 6 000 Kč měsíčně a když s péčí nebyl spokojený, snížil příspěvek na 4 000 Kč, a to vždy v hotovosti, zbývající částku invalidního důchodu využíval na platbu různých služeb, nákupy apod. V roce 2004 udělil žalované plnou moc, aby mu pomohla spravovat jeho bankovní účet; o rozsahu pomoci neměli spolu žádnou dohodu, své životní potřeby si hradili každý zvlášť, neměli společné finance, ani společné výdaje. Mezi lety 2015 a 2017 žalobce půjčoval [anonymizováno] peníze, a to v době, kdy upravovala rodinný dům. Vždy, když za ním přišla, že potřebuje půjčit, zapsala půjčenou částku na listinu; kolik dluh činí v součtu mu na konci odmítala přesně sdělit, s tím, že je to hodně. Na pevném termínu vrácení zapůjčených peněž nebyli dohodnuti, slibovala však, že vše zaplatí, jakmile dosáhne cílové částky na stavebním spoření. Půjčené peníze mu později dcera vracela měsíčními splátkami po 1 000 Kč zasílanými na jeho účet, vzhledem ke svému věku i současné zadluženosti však žalobce potřebuje peníze vrátit rychleji. V době, kdy žalobce ještě bydlel ve [obec], mu pomáhala [anonymizováno], a to např. s vyplňováním dokumentů, objednávkami a placením služeb; nákupy pro svou potřebu vždy platil ze svého; v rámci pečovatelského domu žalobce využíval též pečovatelské služby. V době covidu v roce 2020 už mu pomáhala také [anonymizováno], protože pomoc [anonymizováno] byla nedostatečná, navíc se postupně odcizili. Že by se vůči své [anonymizováno] dopustil nějakého protiprávního (či dokonce trestného jednání) si není vědom. Pokud se jedná o pomoc s knihami, [anonymizováno] mu dobře poradila s korekturou jedné z knih, sama se též nabídla, že ji bude ilustrovat, spolupráce s ní však byla komplikovaná (dlouho mu nedodávala slíbené obrázky, nemohl ani docílit toho, aby byl text po korektuře konečně hotov), v mezidobí proto napsal jinou knížku, kterou pro něj ilustrovaly děti ze [anonymizováno] základní školy, v polovině jednání s tiskárnou se do jednání zapojila [anonymizováno], která mu pak pomohla i s tvorbou obálky. Žalobce si není vědom, že by mu [anonymizováno] zakoupila počítačový program (Word proffesional). Pokud jde o žalovanou zmiňovaný [anonymizováno], tento byl již ve špatném stavu a jako neopravitelný byl po marném pokusu o prodej odvezen do sběrného dvora. Nikomu dalšímu peníze nepůjčoval, jména uvedená na papírové evidenci jako„ [jméno] [příjmení]“ nebo„ pan [příjmení]“ mu nic neříkají, nezná je. Dlouhodobě užívá psychofarmaka [anonymizováno] a [anonymizováno].

8. Z účastnické výpovědi žalované soud zjistil, že do papírové evidence zapisovala údaje žalovaná, a to pro přehled, aby bylo zřejmé, kolik peněz kdy a komu žalobce poskytl. Žalovaná se opakovaně vyjádřila tak, že„ již nedluží nic“, dále se vyjádřila k jednotlivým částkám uvedeným na listině, kdy některé částky souvisely s jejími výdaji (pojistky, účetní, zubař atd), některé částky pak požadovala pro [anonymizováno] žalobce či jeho první (ex) manželku; k částkám vynaloženým na její potřeby neuměla říci, zda je měla půjčené či darované. [příjmení] 35 000 Kč pak byla použita na rekonstrukci jejího domu, nicméně z důvodu zařízení bezbariérového přístupu k WC pro její rodiče, tj. i žalobce, který s tímto využitím peněz souhlasil; poslední částka 20 000 Kč pak byla poskytnuta [anonymizováno] [jméno], která potřebovala kvůli hypotéce vyrovnat nějakou svou dřívější půjčku. Pokud je na listině napsáno„ půjčeno“, je to dle vyjádření žalované z toho důvodu, že peníze se půjčovaly [jméno],„ vráceno“ pak proto, že je měla vracet. Dříve fungovali se žalobcem jako rodina, společně hospodařili, dokud se z výkonu trestu nevrátila [anonymizováno] žalované [jméno]. Žalovaná se o [role v řízení] mnoho let starala, pomáhala mu, přestože ji jako [role v řízení] [anonymizováno] zneužíval. Chtěla mu to odpustit, teď toho však lituje, nezměnil se. Za pomoc a péči jí dával z příspěvku na péči jen malou část, kdyby jí dával z příspěvku tolik, kolik měl, nikdy by od něj jiné peníze nežádala.

9. Z listiny psané rukou žalované s kolonkami DAT./PŮJČ./ VRÁCENO/DŮVOD soud zjistil, že je v ní uveden celkový zůstatek ke dni [datum] minus 192 000 Kč, sloupce označené na první straně DAT./PŮJČ./ VRÁCENO/DŮVOD, na druhé straně PŮJČENO/VRÁCEN. Ve sloupci důvod je na první straně listiny uvedeno: převod, odloženo na nájem, 2x nájem + 1 000 Kč [jméno], vráceno, na poštu, pojištění auta, na daň + [jméno] [příjmení], pro [jméno] na tel. + PHA, pro MH ztratila peněženku, pozn. vráceno zpět [anonymizováno], NH ji našla. Pro MHsporák – [jméno], od MH za sporák [jméno], od MH za sporák, srovnáno o vklad na účet [jméno], aby nebyly úroky, na půjčku [anonymizováno]. [příjmení] (dům), na pojištění auta + zubní, na pojišť. domu + daň z přijmu 26 000 Kč. Dole na první straně listiny jsou výpočty. Na druhé straně je v posledním sloupci uvedeno: na nájem, na zuby, přišla výplata, na nájem/vrátím o výplatě), na sedačku, daň 7 000, kurs 3 000, poj. domu (4 700), pro [jméno] kvůli hypot.

10. Z výpisů z účtu žalobce soud zjistil, že výběry hotovosti odpovídají datem i výší vybrané částky žalobním tvrzením. Rovněž byla dne [datum] převedena na účet žalované částka 9 000 Kč, částka 10 000 Kč pak nebyla převedena dne [datum], jak bylo uvedeno v žalobě, ale dne [datum]. Převod částky 10 000 Kč dne [datum] byl účastníky nakonec vysvětlen tak, že se jednalo o částku, kterou vybrala na pokyn žalobce ze svého účtu žalovaná a poté si ji po dohodě s žalobcem převedla takto zpět.

11. Z výpisů z účtu žalované bylo zjištěno, že částka 10 000 Kč převedená dne [datum] byla označena jako„ vrácení výběru hotovosti“, žalovaná zasílala měsíčně žalobci částku 1 000 Kč označenou jako„ [anonymizováno]“. Dne [datum] byl na účet žalobce žalovanou zaslána částka 7 000 Kč označená jako„ vráceno od [jméno]“. Z exportu transakční historie za červenec 2020 bylo zjištěno, že dne [datum] vybrala žalovaná ze svého účtu 10 000 Kč.

12. Žalobce zaslal žalované žádost datovanou dnem [datum] o jednorázové splacení dluhu v hotovosti, celková částka měla činit 233 200 Kč, požadoval její úhradu do [datum]. Dne [datum] byla na poštu podána předžalobní výzva ze dne [datum].

13. Z čestného prohlášení a výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že bývalá manželka žalobce je jeho [anonymizováno]; žalovaná se o žalobce minimálně 10 let starala, všude jej vozila, chodila s ním nakupovat, uklízela mu. Pomáhala mu s vydáním knihy. [anonymizováno] byl koupen pro žalovanou, chodila do lidové školy.

14. Z čestného prohlášení a výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že je přítel žalované, s žalobcem hovořil pouze o obecných věcech, žalovaná se o něho starala. Přípojku v domě žalované financoval žalobce, neboť byla dělána z důvodu zdravotního stavu [role v řízení] žalované.

15. Z čestného prohlášení a výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že byl s žalovanou u žalobce pouze jednou, odnášeli nějaké věci. Žalovaná sháněla nějaký soupis o tom, co mu dlužila. Hledala jej vytrvale, asi 10 minut, a nenašla jej. Situace nebyla konfliktní, ale žalobci patrně nebylo dobře. Ptala se jej, zda stačí splátka 1 000 Kč měsíčně a žalobce odpověděl, že to stačí.

16. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalované] uvedla ve svědecké výpovědi a v čestném prohlášení, že je [anonymizováno] žalované, potřebovala uhradit dluh, aby si mohla vzít hypotéku, řešila to s [role v řízení] (žalovanou), dohodly se, že požádají [anonymizováno] (žalobce). [příjmení] ve výši 20 000 Kč jí pak byla dne [datum] zaslána žalovanou na účet. S žalobcem o tom hovořila před pár měsíci, uvedl, že o penězích nevěděl, ale kdyby to věděl, tak by jí je dal. Nyní je potřebuje a chce je vrátit. [anonymizováno] byl [role v řízení], její [anonymizováno] [jméno] se ho snažila prodat, [anonymizováno] si myslela, že by mohl mít hodnotu 50 000 až 60 000 Kč.

17. Dne [datum] byl sepsán notářský zápis jímž udělil žalobce žalované generální plnou moc k veškerému právnímu jednání.

18. Ze zprávy o [anonymizováno] vyšetření ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná trpí úzkostmi v souvislostmi s nepříznivými okolnostmi, trpí migrénami, užívá [anonymizováno], zvažuje se [anonymizováno] léčba, ventilovala významné stresory z [anonymizována dvě slova] a masivní stres v současnosti.

19. Ze zprávy Sociálních služeb [územní celek] ze dne [datum] se podává, že žalobce v posledních 10 letech nevyužíval žádné služby, bydlel na DPS [ulice].

20. Z potvrzení úřadu práce a vyjádření o příspěvku na péči vyplývá, že žalobce pobíral od ledna 2007 příspěvek na péči ve výši II. stupně závislosti, od července 2007 ve výši III. stupně závislosti, příspěvek je určen na zajištění péče, jako pečující osoba byla vedena žalovaná, a to do ledna 2021.

21. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalobkyně je dcerou žalobce, starala se o něho, měla plnou moc k vyřizování veškerých jednání, měla k dispozici bankovní kartu k účtu žalobce. Žalobce je nevidomý. V souvislosti se sporem s otcem trpí žalovaná psychickými problémy. Rukou žalované byla sepsána listina o půjčených a vrácených částkách v celkové výši 192 000 Kč, žalobce požadoval k úhradě z této„ papírové evidence“ částku 184 000 Kč. Svědek [celé jméno svědka] byl přítomen situaci, kdy žalovaná hledala listinu obsahující soupis toho, co měla žalobci dlužit, a hovoru účastníků o tom, že stačí splátka 1 000 Kč měsíčně. Žalovaná zasílala žalobci měsíčně splátku 1 000 Kč a jednu mimořádnou splátku 7 000 Kč označenou jako„ vráceno od [jméno]“. Z účtů žalobce byly žalovanou provedeny v žalobě popsané výběry celkem 68 400 Kč a dvě platby dne [datum] ve výši 9 000 Kč a dne [datum] ve výši 10 000 Kč (v žalobě chybně uvedeno [datum]). Žalovaná doposud vrátila žalobci celkem částku 49 000 Kč. <i>22. Podle § [číslo] o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2393 odst. 1. o.z., neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.</i> <i>Podle § 2991 odst. 1,2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 610 odst. 1 o.z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.</i> <i>Podle § 621 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.</i> <i>Podle § 629 odst. 1 o.z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>Podle § 555 odst. 1. o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu</i> <i>Podle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.</i> 23. Po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, avšak pouze z části. Soud posoudil listinu s přehledem půjčených a vrácených částek za stvrzení faktické domluvy mezi žalobcem a žalovanou o zápůjčce finančních prostředků, kdy nebyly ujednány úroky ani doba splatnosti. Že se jednalo o zápůjčku, vyplynulo jak z výpovědi samotné žalované, tak bylo prokázáno i výpovědí svědka [celé jméno svědka], který byl přítomen situaci, kdy žalovaná mimo to, že hledala u žalobce doma předmětnou listinu, tak se tázala žalobce, zda stačí, že vrací 1 000 Kč měsíčně. Výše zápůjčky je pak zřejmá z předmětné„ papírové evidence“. Splácení zápůjčky vyplývá i z účtů účastníků, soud neuvěřil žalované, že zasílala na úče žalobce 1 000 Kč měsíčně z důvodu, aby na účtu byly vždy finance. Žalobce požádal písemně žalovanou o úhradu dlužné částky e-mailem z [datum], doporučeně jí pak byla zaslána předžalobní výzva dne [datum], a splatnost zápůjčky tedy nastala nejpozději po uplynutí 6 týdnů po doručení výzvy; žaloba byla podána [datum].

24. Částky, které si žalovaná vybírala z účtu žalobce či je z jeho účtu zasílala na svůj účet, oproti tomu soud posoudil jako bezdůvodné obohacení, nikoliv zápůjčku. Žalobce nijak neprokázal, že by se jednalo o zápůjčku i u těchto částek, v listině zahrnuty nebyly. Bylo prokázáno, že částky vybrala (poslala) žalovaná, čímž se tedy obohatila na úkor žalobce – jedná se tedy o bezdůvodné obohacení.

25. Žalovaná vznesla námitku promlčení, která je důvodná toliko u všech vybíraných částek z účtu ve výši celkem 68 400 Kč (kdy časově poslední z nich byla vybrána dne [datum]) a převodu částky ve výši 10 000 Kč z účtu ze dne [datum] (k podání žaloby došlo dne [datum]), když u uvedených částek představujících bezdůvodné obohacení běží promlčecí lhůta ode dne jejich odepsání z účtu žalobce. Námitku promlčení proto nelze účinně vztáhnout na převod částky ve výši 9 000 Kč z účtu ze dne [datum] a na zápůjčky peněz v hotovosti, u nichž nebyla doba splatnosti sjednána. Pokud jde o otázku, kdy se žalovaný měl o výběrech a převodu z účtu dozvědět, toto posoudil soud tak, že pokud si byl žalobce vědom skutečnosti, že umožnil žalované s účtem disponovat, mohl si např. každý měsíc zkontrolovat výpisy z účtu s jinou osobou (například pracovníkem sociálních služeb), což neučinil. Proto soud nezvažoval žádný pozdější počátek běhu lhůty pro promlčení. U jednotlivých výběrů či převodů z účtu pak běží lhůty vždy od výběru/převodu dané částky.

26. K námitce žalobce, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, je nutno uvést, že soud takový rozpor neshledal – i žalovaná nese stávající situaci, kdy se soudí s [anonymizováno], o kterého se dříve starala (byť žalobce kvalitu její péče nyní zpochybňuje) těžce, jak vyplývá mj. z lékařské zprávy.

27. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě vyhověl co do částky 144 000 Kč, když zápůjčka činila celkem 184 000 Kč, jak je její výše tvrzena v žalobě, dále 9 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení, které není dosud promlčeno, a důvodná by tedy žaloba mohla být co do 193 000 Kč, ovšem podle shodných tvrzení účastníků bylo žalovanou 49 000 Kč již splaceno/uhrazeno. Soud tedy přiznal žalobci k úhradě ze strany žalované 144 000 Kč (193 000 – 49 000) a ve zbývající části 80 400 Kč (žalováno 224 400 Kč, vyhověno jen co do 144 000 Kč, tedy 224 400 – 144 000) žalobu zamítnul.

28. Pro úplnost je třeba dodat, že pro spor není nijak zásadní, jak konkrétně bylo naloženo s příspěvkem na péči, péče žalované o žalobce jí nedává právo k úvaze, že pokud jí žalobce dával malou částku, tak měla právo si od něj částky sama brát. Pokud jí situace z finančního hlediska nevyhovovala, měla to řešit jiným způsobem (např. ukončením péče, ač si je soud vědom, že v rámci rodiny jsou taková rozhodnutí vždy obtížná). Otázku [anonymizováno] žalovaná zmiňovala opakovaně, nicméně neučinila v této souvislosti žádný konkrétní návrh, který by soud mohl posoudit jako obranu ve věci.

29. O nákladech řízení (výrok III.) soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobci, který měl ve věci převážný procesní úspěch. Soud přitom zohlednil skutečnost, že žalobce byl ve věci úspěšný z 64,1 % a žalovaná z 35,9 %. Žalobce tedy má vůči žalované nárok na přiznání 28,2 % svých nákladů.

30. Náklady řízení na straně žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 120 Kč, z čehož 28,2 % představuje částku 316 Kč, kterou soud žalobci přiznal.

31. Dále soud tímto doplňujícím rozsudkem rozhodl o povinnosti žalované nahradit žalobci též náklady právního zastoupení, když vedle zaplaceného soudního poplatku má žalobce nárok také na přiznání náhrady 28,2 % nákladů právního zastoupení. Tyto je třeba rozdělit na náklady vynaložené do doby, než mu byl právní zástupce ustanoven soudem (tyto měl v plné výši platit žalobce), a na náklady, které by měl žalobce hradit v rozsahu 10 % (když z 90 % byl od placení soudního poplatku i nákladů zastoupení osvobozen usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Náklady vynaložené do ustanovení právního zástupce spočívají v odměně a paušální náhradě hotových výdajů spojených s převzetím a přípravou zastoupení, předžalobní výzvou a sepisem žaloby, tj. 3 x 9 220 Kč podle § 7 bod 5. ve spojení s § 6 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) a 3 x 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t., a 21 % DPH ve výši 5 997,60 Kč (§ 137 odst. 1, 3 o.s.ř.), tj. celkem za uvedené úkony právní služby vynaloženo 34 557,60 Kč; z toho náhrada ve výši 28,2 % (64,1 % úspěchu žalobce minus 35,9 % jeho neúspěchu) činí 9 745 Kč.

32. O nákladech vynaložených státem za ustanoveného právního zástupce nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, a proto soud v této části odkázal na samostatné rozhodnutí. Náklady právního zastoupení vykonaného ustanoveným právním zástupcem bude hradit z 10 % žalobce a z 90 % stát (viz výše zmíněné usnesení o osvobození žalobce od soudních poplatků podle § 138 o.s.ř.). Žalobci v návaznosti na výše uvedené pak bude náležet náhrada poměrné části (28,2 %) takto vynaložených nákladů.

33. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna žalobci nahradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, resp. ve výši, o níž není dosud pravomocně rozhodnuto, do tří dnů od právní moci předmětného samostatného rozhodnutí.

34. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil soud úhradu soudního poplatku z té části žaloby, které vyhověl, (tedy ze základu 144 000 Kč) žalované. Žalovaná je tedy povinna na soudním poplatku zaplatit částku 7 200 Kč podle položky 1 bod 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků (výrok IV.).

35. Podle ust. § 148 o.s.ř. má stát právo na náhradu nákladů, které platil, proti účastníkům, a to podle výsledku řízení. Žalovaná nebyla úspěšná co do 64,1 % předmětu sporu, v tomto rozsahu jí tedy soud uložil hradit státu náklady, které mu vznikly tím, že byl žalobci ustanoven právní zástupce, jehož odměnu hradí stát (v situaci, kdy každý z účastníků uspěl v řízení pouze z části, soud náhradu poměrně rozdělí mezi ně v poměru, v jakém (ne) uspěli – oproti náhradě nákladů řízení účastníků se v tomto případě neodečítá neúspěch od úspěchu, ale každý účastník nahradí státu část odpovídající jeho neúspěchu ve věci).

36. Žalovanému by podle výsledku sporu příslušelo nahradit 35,9 % nákladů vzniklých státu. Protože byl výše citovaným usnesením osvobozen od placení soudního poplatku i souvisejících nákladů řízení ve výši 90 %, bude se na náhradě nákladů státu podílet pouze z 10 %, a proto soud (doplňujícím rozsudkem) rozhodl o jeho povinnosti nahradit státu náklady řízení v poměru 3,59 %. Soud doplnil rovněž tímto doplňujícím rozsudkem lhůtu pro úhradu nákladů řízení, které byla u obou účastníků stanovena v délce dvou měsíců.

37. Jelikož výše nákladů vynaložených na ustanoveného právního zástupce nebyla dosud pravomocně určena, rozhodl soud o povinnosti účastníků nahradit státu vynaložené náklady toliko v základu a co do konkrétních částek odkázal na samostatné rozhodnutí (výrok V. a VI.).