8 C 156/2018

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizována dvě slova . sídlem adresa o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu pozemku <b>I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků:</b> Česká republika – [anonymizována tři slova] IČ: [číslo] se sídlem [adresa žalované] (dále jen„ převodce“) a [celé jméno žalobkyně] [rodné číslo] bytem [adresa] (dále jen„ nabyvatel“) uzavírají podle ust. § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen„ zákon o půdě“), tuto: Smlouvu o převodu pozemků:

I. Česká republika – Státní pozemková úřad jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen„ pozemky“): parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo], parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, [stát. instituce].

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. 11a zákona o půdě, plynoucí z rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – [anonymizována dvě slova] [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, [anonymizováno] pro Středočeský kraj a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, [anonymizováno] pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, KPÚ pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum].

III. Na uspokojení nároku nabyvatele podle čl. II. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. I. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel je přijímá do svého výlučného vlastnictví.

IV. Vlastnické právo k převáděným pozemků, včetně součástí, přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí. Převodce: Nabyvatel: Česká republika – Státní pozemkový úřad [celé jméno žalobkyně] <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 105 581,33 Kč k rukám jejího právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně podala dne [datum] žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost uzavřít smlouvu o převodu pozemku tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila (jak v žalobě samotné, tak následně v dalších písemných vyjádřeních a při jednání soudu) tím, že je oprávněnou osobou, které vznikl nárok na převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11 zákona o půdě. Libovůli a liknavost žalovaného spatřuje v špatném ocenění původních pozemků, což jí znemožňovalo účastnit se veřejných nabídek a v dlouhodobém prodlení žalovaného s uspokojením nároku. Restituční nárok byl uplatněn u žalovaného v zákonné lhůtě dne [datum], nárok byl přiznán několika rozhodnutími, kdy minimálně rozhodnutí PÚ [číslo] a PÚ [číslo] byla vydána až v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok], tedy 26 let po uplatnění žádosti. Sám žalovaný žalobkyni sdělil, že průměrná délka období od uplatnění nároku do úplného vypořádání je 10,01 let. Veřejné nabídky pozemků nebyly dostatečné, bylo zveřejňováno málo pozemků a ještě méně bylo o výměře přesahující [výměra]. Žalobkyně dále odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3767/2009, podle něhož důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu České republiky uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Náhradní pozemky jsou převoditelné, nevidí problém v tvrzeních žalovaného ohledně jejich nevhodnosti převodu. Původně byl restituční nárok vyčíslen částkou [anonymizována dvě slova], [částka], za část nároku ve výši [částka] podle rozhodnutí PÚ [číslo] si žalobkyně nechala poskytnout finanční náhradu. V nabídce pozemků k uspokojení nároků oprávněných osob nebyly převážně zařazeny takové pozemky, které by byly odpovídající pozemkům nevydaným. Žalobkyně se účastnila nabídek dne [anonymizována dvě slova] a [datum], [datum] a [datum]. V žádném případě nedošlo k převodu pozemků na žalobkyni. Pozemky PK [číslo] v k.ú. [část obce], PK [anonymizováno] k.ú. [část obce] a PK [číslo] k.ú. [část obce] byly určeny k výstavbě, a tak je třeba je i ocenit. Srážky podle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky lze aplikovat pouze za situace, kdy bude prokázáno, že jsou bez pochybností naplněny podmínky pro jejich aplikaci.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil v několika písemných podáních a u jednání. Uvedl, že žalobkyně se původně účastnila pouze dvou veřejných nabídek (vyjádření k [datum]), k liknavosti na jeho straně nedošlo. Pozemek PK [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce] byl vyvlastněn pro výstavu bytových jednotek, žalovaný souhlasí s jeho přeceněním sazbou [částka] za m2. Nárok žalobkyně uplatnila u [stát. instituce], nikoli u žalovaného či jeho právního předchůdce, Pozemkového fondu ČR. Restituční řízení má dvě fáze, nejprve jde o veřejnoprávní vztah, v němž je rozhodováno ve správním řízení o existenci a výši restitučního nároku, až v druhé fázi jde o soukromoprávní vztah, a až v přípravě liknavosti žalovaného jako dlužníka osoby oprávněné lze podat žalobu na nahrazení projevu vůle. Je nutno posuzovat i aktivitu žalobkyně směřující k uspokojení jejich nároků. Liknavost žalovaného lze zkoumat až po vydání rozhodnutí ve správních řízeních, tedy po právní moci rozhodnutí o restitučních nárocích. K převoditelnosti náhradních pozemků uvedl žalovaný, že pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] se nachází v koridoru plánované výstavby pro vysokorychlostní železniční trať, p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti stávající komunikace a mohl by být použit k jejímu rozšíření, p. [číslo] se nachází v blízkostí plánovaného obchvatu města a p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti průmyslové zóny města. [územní celek] bude žádat o bezúplatný převod těchto pozemků a s převodem na třetí osobu nesouhlasí. Všechny uvedené pozemky mají sloužit pro vytváření rezervy státní půdy. Původní pozemky by neměly být oceněny jako stavební, případně pokud ano, mají být uplatněny srážky z ceny pozemku. V závěrečné řeči namítala právní zástupkyně žalovaného umístění melioračních staveb na některých pozemcích.

3. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobkyně je osobou oprávněnou podle ust. § 4 zákona o půdě, a že jí vznikl nárok na bezúplatné vydání pozemků podle ust. § 11 zákona o půdě na základě rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro [územní celek] a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, KPÚ pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, KPÚ pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum]. Dále je mezi účastníky nesporná hodnota náhradních pozemků, podle znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]. [příjmení] je i vhodnost vydání pozemků, o které žalovaná žádá, s výjimkou pěti pozemku uvedených v dalším odstavci.

4. Mezi účastníky řízení je sporná výše dosud neuspokojeného restitučního nároku žalobkyně, které podle žalobkyně činí za pozemek v k.ú. [část obce] [částka], za pozemek v [anonymizováno] [částka] a za pozemek v [část obce] [částka], podle žalovaného činí restituční nárok celkem [anonymizována dvě slova], [částka] a sporná je otázka zda byl přístup žalovaného liknavý. Sporné rovněž je, zda pozemky p. [číslo] v k.ú. [obec] jsou vhodné k vydání.

5. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Z rozhodnutí dalších soudů soud zjistil, že žalobkyně se domáhala vydání náhradních pozemků v následujících řízeních: u Okresního soudu v Pelhřimově bylo rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto o převodu pozemků v hodnotě [částka], rozsudek byl potvrzen rozsudkem [název soudu], [pobočka] [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo] ze dne [datum]. Dále u Okresního soudu v Trutnově bylo rozsudkem č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnuto o převodu pozemků v hodnotě [částka], rozsudek není v právní moci.

6. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje [územní celek] bylo zjištěno že v době převodu pozemků na stát nebyl pozemek PK [číslo] v k.ú. [část obce] součástí tzv. intraviliánu, pozemek PK [anonymizováno] k.ú. [část obce] byl určen jako plocha k zastavění, pozemek PK [číslo] k.ú. [část obce] byl součástí součásti tzv. intraviliánu a PK [číslo] k.ú. [část obce] nebyl součástí součásti tzv. intraviliánu, ale byl částečně určen k zastavění komunikací.

7. Soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného žalovaným, že cena pozemků v k.ú. [obec], jejichž vydání navrhovala žalobkyně a jsou citovány ve výroku tohoto rozhodnutí, činí [částka]. Pozemek p. [číslo] je částí lánu orné půdy, je mírně svažitý a přístupný přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, pozemek p. [číslo] je rovněž částí lánu orné půdy, je mírně svažitý a přístupný přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, vede pře něj radioreléová trasa. Pozemek p. [číslo] je částí lánu orné půdy, přístupný přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, vedou přes něj dvě nadzemní elektrická vedení, zasahují zde ochranná pásma, leží v koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu„ [anonymizována dvě slova] vedení [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [obec] – hranice [územní celek]“. Pozemek p. [číslo] je částí lánu orné půdy, mírně svažitý, přístupný přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, vede přes něj radioreléová trasa, leží v koridoru pro veřejně prospěšnou stavbu„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [obec] – hranice [územní celek]“. Pozemek p. [číslo] je částí lánu, je rovinný, přístupný přes nezpevněné plochy sousedních pozemků, leží v ochranném pásmu dálnice a produktovovdu, který vede mimo pozemek. U západní hranice vede vodovodní a kanalizační potrubí. Pozemky p. [číslo] jsou mírně svažité, přístupné z nezpevněné polní cesty, jsou částí lánu, leží v ochranném pásmu výhledové trasy vysokorychlostní trati, část pozemku [číslo] zasahuje ochranné pásmo dálnice. Pozemek p. [číslo] je rovinný, přístupný z nezpevněné polní cesty, v územním plánu je výhledově plánován k zastavení objekty pro drobnou výrobu, služby. Pozemek p. [číslo] je na okaji lánu po východní straně silnici, je rovinný, přístupný z nezpevněné krajince silnice nebo z nezpevněné polní cesty, leží v ochranných pásech dálnice [anonymizováno] a silnice, která vedle něj vede, dále v ochranném pásmu výhledové trasy vysokorychlostní trati. Pozemek p. [číslo] je na okraji lánu, mírně svažitý, přístupný z nezpevněné plochy sousedních pozemků. Zasahuje jej ochranné pásmo silnice I.tř. [číslo] je výhledově plánován k zastavění objekty pro průmyslovou výrobu, sklady či bydlení s podnikatelskými aktivitami.

8. Soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného žalobkyní, že podle znalce hodnota nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce] činí [částka], hodnota nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce] (dnes [část obce]) činí [částka] a hodnota nevydaného pozemku [anonymizována dvě slova] v k.ú. [část obce] činí [částka], celkem tedy uvedené pozemky činí podle znalce [částka].

9. Soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného žalovaným, že hodnota nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce] činí podle znalkyně [částka].

10. Soud zjistil ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného žalobkyní, že hodnota nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce] činí podle znalce [částka].

11. Soud zjistil ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], zadaného žalovaným, že hodnota nevydaného pozemku PK [číslo] v k.ú. [část obce] činí podle znalce [částka].

12. Z přehledu nároků a plnění nároků oprávněné osoby vedených žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný evidoval nárok žalobkyně takto: - ke dni [datum] ve výši [částka] - ke dni [datum] ve výši [částka] - ke dni [datum] ve výši [částka].

13. Soud zjistil z přehledu pozemků předloženého žalovaným, vyjádření a sdělení [územní celek] a z telefonického sdělení Ing. [příjmení], vedoucí stavebního odboru [územní celek], že pozemky v k.ú. [obec] nejsou vyloučeny z převodu podle ust. § 6 odst 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb. o Státním pozemkovém úřadu, pozemky p. [číslo] jsou však v koridoru územní rezervy pro vysokorychlostní trať, má se teprve prověřit jeho využití. Pozemek p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti komunikace, mohl by být využit k jejímu rozšíření. Pozemek p. [číslo] se nachází blízko plánovaného obchvatu města a mohl by být využit k vypořádání pozemků pro tuto stavbu, pozemek p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti průmyslové zóny města. Město má zájem o nabytí těchto pozemků do svého vlastnictví. Pozemky požadované žalobkyní nejsou vyloučeny z převodu podle zákona o pozemkovém státním úřadu, nicméně [územní celek] pokládá převod citovaných pozemků za nevhodný.

14. Soud nevyslýchal znalce, a to přesto, že závěry jednotlivých znaleckých posudku nebyly v souladu. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] ohledně hodnoty požadovaných pozemků účastníci nerozporovali, soud jej pokládá za nesporný. Znalecký posudek obsahuje doložku podle § 127a o.s.ř. Ostatní doložené posudky byly sice ve vzájemném rozporu, v tomto řízení však nebylo nutné zjišťovat, jaká je přesná výše restitučního nároku, a to právě s ohledem na cenu pozemků, jejichž převod žalobkyně požadovala a restituční nárok žalobkyně ve výši, jak jej aktuálně eviduje žalovaný.

15. Soud neprováděl další dokazování dotazy na obec ohledně nevhodnosti vydání pozemků, jak navrhoval žalovaný u jednání dne [datum], neboť vyjádření [územní celek] pokládá za jednoznačné a dostačující.

16. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně je osobou oprávněnou podle zákona o půdě podle rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového úřadu [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, KPÚ pro [územní celek] a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, KPÚ pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum] a rozhodnutí Státního pozemkové úřadu, KPÚ pro [územní celek] a [územní celek], [číslo jednací], zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum], kterými bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobkyni nelze vydat pozemky podle ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě a žalobkyně má nárok na poskytnutí náhrady za pozemky. Žalovaný eviduje restituční nárok žalobkyně ke dni rozhodování soudu v hodnotě [částka]. Za část nároku si žalobkyně nechala poskytnout finanční náhradu ve výši [částka] (vyplývajícího z rozhodnutí PÚ [číslo]). Nárok byl uplatněn u žalovaného dne [datum], ve věci byla žalovaným vydána celkem tři rozhodnutí, dvě z nich v roce [rok]. V průběhu tohoto soudního řízení žalovaný několikrát navýšil hodnotu nároku žalobkyně (původně jej evidoval ve výši [částka]). Žalobkyně se přihlásila 5x do veřejné nabídky pozemků. Žalobou žádá k uspokojení dosud zcela nevypořádaného restitučního nároku přímý převod náhradních pozemků ve vlastnictví žalovaného, citovaných ve výroku rozhodnutí, v hodnotě [částka]. Žalovaný eviduje ke dni rozhodování soudu výši restitučního nároku žalobkyně [částka], rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] byl částečně snížen nárok o [částka] a rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č.j. [číslo jednací] o [částka], k uspokojení zbývá nárok ve výši [částka]. Hodnota pozemků v k.ú. [obec], které požaduje žalobkyně vydat, činí [částka]. Restituční nárok převyšuje hodnotu požadovaných pozemků i po snížení restitučního nároku rozsudky Okresního soudu v Pelhřimově a v [obec]. Ve skutečnostech popsaných ve znaleckém posudku Ing. [jméno] [příjmení] ohledně jednotlivých pozemků, ve vyjádřeních žalovaného a zprávách [územní celek] soud neshledal některé ze zákonných překážek převoditelnosti ve smyslu ust. § 6 odst. 1 zákon a o SPÚ či § 11 zákona o půdě (pozemky p. [číslo] se nacházejí pouze v lokalitě, která bude teprve posuzována pro případnou výstavbu vysokorychlostní tratě, pozemek p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti komunikace. Pozemek p. [číslo] se nachází blízko plánovaného obchvatu města a město do budoucna uvažuje o jeho využití k případnému vypořádání jiných pozemků, pozemek p. [číslo] se nachází v těsné blízkosti průmyslové zóny města).

17. Po právní stránce soud věc hodnotil podle ust. § 4 odst. 1, § 11a odst. 1, § 14 odst. 1 a,, § 14 a § 15 zákona o půdě, ust. § 14 odst. 1 vyhl.č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., oceňovací vyhlášky, ust. § 6 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona o Státním pozemkovém úřadu. <i>18. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 31 Cdo 3767/2009 důvodnost žaloby na uložení povinnosti Pozemkovému fondu České republiky uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků podle § 11 odst. 2 zákona o půdě není třeba - při liknavém postupu fondu - vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Dovolací soud považuje postup Pozemkového fondu za nesprávný, jestliže upřednostňuje převody nemovitostí na třetí osoby podle zvláštních právních předpisů před uspokojením nároků osob oprávněných, které již sám potvrdil. Při neexistenci zvláštních ustanovení v zákoně č. 229/1991 Sb. lze aplikací obecných právních předpisů dospět i k závěru, že pokud potvrzením nároku vzniká žalovanému zákonná povinnost uvést ve veřejné nabídce takové pozemky, které by odpovídaly nárokům osob oprávněných, je nutno uvažovat i tom, že neučiní-li tak, může se ocitnout v prodlení ve smyslu § 563 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Z ústavního principu rovnosti totiž vyplývá, že jestliže pro obecného dlužníka platí, že se musí zdržet jednání mařících uspokojení věřitele, pak stát, jako dlužník, rovněž nesmí mařit uspokojování věřitelů z pohledávek, jejichž existence byla potvrzena rozhodnutím orgánu veřejné moci (viz výše citovaný nález, sp. zn. III. ÚS 495/02, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05, veřejnosti též dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz). Dovolací soud si je vědom toho, že zákon předpokládá jistou cestu vypořádání nároků osob oprávněných (prostřednictvím veřejných nabídek), avšak žalovaný musí tímto způsobem nabízet adekvátní pozemky takovým způsobem, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a k takovému postupu, který by bylo možno označit za liknavý, či dokonce svévolný. Je jen věcí žalovaného, aby měl technicky řádně zpracována data o pozemcích, jež může nabízet k převodu, a aby k příslušným nabídkám přistupoval bez prodlení. Nesnáze při vyřizování nároků vyplývajících z restitučních právních předpisů nesmí státní orgán přesouvat na osoby oprávněné a nemůže těmito těžkostmi - ať už jsou jakéhokoliv charakteru - odůvodňovat nedostatky ve svém postupu.</i> <i>Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2249/2018 ze dne 4.9.2018, vymezuje kritéria nevhodnosti pozemků k vydání podle ust. § 11a odst. 1 zákona o půdě, spočívající zejména v nemožnosti je zemědělsky obhospodařovat, právech třetích osob váznoucích na pozemcích, zastavěnost pozemků či funkční souvislost pozemků se stavbou.</i> 19. Žalobkyně je tedy oprávněnou osobu podle zákona o půdě, žalovaný má převádět na oprávněné osoby, kterým nelze vydat odňatý pozemek, náhradní pozemky na základě veřejných nabídek. [příjmení] jiné nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků převáděných přímo za účelem takové výstavby či technické infrastruktury. Pozemky s melioračními stavbami vydat lze, přecházejí, oprávněná osoba je povinna je udržovat.

20. Liknavost žalovaného soud spatřuje v tom, že žalovaný přes aktivní účast žalobkyně, která se účastnila veřejných nabídek, urgovala uspokojení svého nároku, bez spravedlivého důvodu ztížil její postup nesprávným včasným oceněním restitučního nároku, které nyní několikanásobně převyšuje (i tak jak jej nyní eviduje sám žalovaný) ocenění původní. I kdyby byla veřejná nabídla pozemku dostatečná, stěží mohlo dojít k uspokojení nároku žalobkyně, když žalovaný neuznával dlouhodobě výši nároku (a doposud není na tomto shoda). Soud se více nezabýval přesnou hodnotou restitučního nároku, neboť dosavadní minimální shoda účastníků na jeho výši je dostatečná pro to, aby soud v této věci rozhodl. Nad rámec lze uvést, že podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1964/2017, za pozemky je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu jako za pozemky určené pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb.), byť byly v době převodu na stát v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělské, (tj. v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostřední realizace výstavby), podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 444/2014, pokud část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z třicátých let minulého století – koresponduje rozhodnutí odvolacího soudu i ve svých závěrech o výši uplatněných restitučních nároků, respektujících východisko, dle něhož pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (v době prodeje existující územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

21. Postup žalovaného v uspokojování restitučního nároku žalobkyně lze označit za liknavý, liknavost spočívá v první řadě v nesprávném ocenění výše restitučního nároku žalobkyně, což jí znemožnilo účastnit se plnohodnotně veřejných nabídek a po právu tedy žalobkyně požaduje touto převod jiných pozemků ve vlastnictví žalovaného. Z hlediska výše zbývajícího restitučního nároku a hodnoty požadovaných pozemků lze žalobě vyhovět.

22. Soud se dále zabýval námitkami žalovaného o nevhodnosti převodu pozemků p. [číslo] v k.ú. [obec]. Uvedené pozemky však nejsou z převodu vyloučeny podle ust. § 6 odst. 1 zákona o SPÚ či § 11 zákona o půdě. Soud neshledal ani důvod bránící vydání žalobkyní požadovaných pozemků ani s ohledem na judikaturu shrnutou v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 2249/2018 ze dne 4.9.2018.

23. Soud shledal návrh důvodným a v plném rozsahu mu vyhověl.

24. Soud opravil v písemném vyhotovení rozsudku chybu v protokolu o vyhlášení rozsudku, kdy byl ve výroku I odst. I místo pozemku parc. [číslo] chybně uveden pozemek parc. [číslo].

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši celkem 105 581,33 Kč, představující náklady právního zastoupení (od soudního poplatku jsou oba účastníci osvobozeni). Uvedenou částku tvoří v první řadě mimosmluvní odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 4488/2017), za 8 úkonů ve smyslu § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum] ve vyúčtování chybně uvedeno [datum], účasti na jednáních soudu dne [datum], [datum] a [datum]) po 9 740 Kč, tj. celkem odměna ve výši 77 920 Kč; a náhrada hotových výdajů za jmenovaných 8 úkonů právní služby ve výši 2 400 Kč (8 x 300 Kč) podle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni byla přiznána náhrada toliko za vyjmenovaných 8 úkonů právní služby a nikoliv za 18 úkonů, jak požadovala žalobkyně, když soud přiznal odměnu pouze za ta písemná podání právního zástupce žalobkyně, která nemohla být uplatněna již v samotné žalobě, obsahují nové skutečnosti či reagují na přechozí tvrzení žalovaného (oproti tomu vyúčtované písemné podání ze dne [datum] je vyjádřením k odvolání žalovaného proti usnesení o předběžném opatření, kdy tomuto odvolání bylo vyhověno, písemné podání ze dne [datum] je předložením znaleckých posudků, text podání je dále stručným doplněním žaloby, písemné podání ze dne [datum] je předložením sdělení IPR [obec], písemné podání ze dne [datum] je sdělením soudu o rozsahu 1 odstavce k výkonu činnosti znalce, písemné podání ze dne [datum] je sdělením soudu k jeho dotazu, písemné podání ze dne [datum] je žádostí o odročení jednání, písemné podání ze dne [datum] je předložením znaleckého posudku, písemné podání ze dne [datum] je upřesněním petitu, shrnutím dosavadních tvrzení a žádostí o nařízení jednání, písemné podání ze dne [datum] je sdělením soudu k jeho výzvě, o rozsahu 1 odstavce k jiným probíhajícím řízením a písemné podání ze dne [datum] je sdělením soudu k jeho výzvě s předložením listin, které soud žádal). Náklady právního zastoupení ve věci dále tvoří cestovné ve výši celkem 3 115,70 Kč podle § 13 odst. 5 a.t. (z toho částka 2 087,70 Kč za cestu k prvnímu jednání a zpět (tj. celkem 314 km osobním automobilem zn. Volvo při spotřebě 7,7 l [číslo] km, ceně paliva 33,10 Kč a základní náhradě 4,10 Kč/km - výše cestovného byla vypočtena dle údajů v technickém průkazu vozidla, § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, ve znění do [datum], a vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a částka 1 028‬ Kč za cesty vlakem k jednání a zpět ve dnech [datum] a [datum] (ve výši 2 x 337 Kč, resp. 189 Kč a 165 Kč)) a náhrada ztráty času ve výši celkem 4 000 Kč podle § 14 odst. 3 a.t., z toho 8 x 100 Kč za cestu k prvnímu jednání automobilem, resp. 2 x 16 x 100 Kč za cesty k dalším jednáním vlakem. Žalobkyni byla konečně podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. přiznána též náhrada daně přidané hodnoty ve výši 18 145,63 Kč, tj. ve výši 21 % DPH z přiznané odměny, paušální režie, z cestovného vyjma jízdenek – jejich cena je vč. DPH, a z náhrady ztráty času.

26. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

27. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).