8 C 266/2020

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně c) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o povolení nezbytné cesty jako služebnosti

I. Návrh, aby bylo zřízeno věcné břemeno odpovídající služebnosti práva nezbytné cesty vlastníků pozemků p. [číslo] jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, a pozemků p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [ulice] [obec] přes pozemky p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [ulice] [obec], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 1) na nákladech řízení částku 26 299 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 2) na nákladech řízení částku 16 940 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobci se jako vlastníci pozemků p. [číslo] jehož součástí je budova s číslem evidenčním [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, a pozemků p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [ulice] [obec] domáhali povolení nezbytné cesty přes pozemky žalovaných p. [číslo] v obci [obec], k. ú. [ulice] [obec] s tím, že jejich pozemky jsou zcela obklopeny pozemky jiných vlastníků. Situace vznikla tak, že rekreační chata historicky patřila k objektu bývalé [anonymizováno] na pozemku p. [číslo]. Právní předchůdci žalobců k chatě vždy přijížděli po pozemcích p. [číslo] zaparkovali v severním cípu pozemku p. [číslo]. K chatě pak přicházeli pěšky po lávce přes řeku [anonymizováno]. K později zbudované bráně měli původně klíč, později jim byl vstup znemožněn. V současné době využívají žalobci k příchodu pozemky p. [číslo] v k.ú. [ulice] [obec], jejichž majitelé toto trpí, avšak s nevolí. Cesta přes pozemky žalovaných je nejpřirozenější a nejúčelnější přístup k pozemkům žalobců z veřejné komunikace.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili. Žalovaný 2 uvedl, že jeho pozemky přiléhají k jeho provoznímu areálu, kde má své podnikání. Pozemek používá jako rampu k nakládání a skládání zboží přiváženého nákladními auty, v zadní části pozemku jsou skladovány palety a část pozemku využívají k parkování automobilů jeho zaměstnanci.

3. Žalovaný 1 uvedl, že po oplocení svého pozemku p. [číslo] ponechal volně přístupný pás pozemku podél vodního toku pro správu vodního toku a rovněž pro třetí osoby. Souhlas s průchodem žalobců, který původně trpěl, jim odejmul poté, co došlo ke konfliktu mezi žalobci a bratrem žalovaného 1. Vzhledem k tomu, že i pozemky žalovaného 2 končí u pozemku vodní plochy, nemůže dojít k propojení pozemku žalobců s veřejnou komunikaci, neboť přes úzkou lávku se vozidly ke svému pozemku nedostanou. Přirozenější přístup k chatě žalobců je ze silnice [číslo] podél břehu [obec] přes pozemek p. [číslo]. Dále nelze pominout ani stávající cestu, kterou žalobci používají. Pozemek p. [číslo] je manévrovací plochou před vjezdem do garáží a p. [číslo] je zahradou, využívanou k skladování velkých stavebních prvků a stavebního materiálu.

4. V dalších vyjádřeních pak doplnili žalobci, že současný přístup je pouhou výprosou, která může být kdykoliv odejmuta. Pás, který jim ponechal žalovaný 1, není postačující pro příjezd vozidly. Cesta, které se žalobou domáhají, je nejpřirozenější a dlouhodobě užívanou cestou. Chatu užívají zejména v letních měsících, umožňuje-li to počasí a teplotní podmínky. [příjmení] letní měsíce užívají objekt především o víkendech. Nemají pravidelné místo parkování. Pokud to klimatické podmínky umožňují, parkují vozidlo na p. [číslo] v k.ú. [ulice] [obec], současně používají tedy příchod přes pozemky p. [číslo] Tyto pozemky jsou často podmáčené.

5. V dalších vyjádřeních pak žalobci zdůraznili, že řeka [obec] se mnohem významněji roztéká na pozemky na pravé straně řeky, při jejím rozvodnění může dojít k jejich uvěznění na chatě. Pozemky na pravé straně řeky jsou určeny pro zemědělskou výrobu, pravidelně se zde pohybuje zemědělská technika, což vylučuje možnost průchodu a průjezdu. Cesta přes pozemky žalovaných byla dlouhodobě využívaná a jedná se o cestu historickou. Cesta přes pozemky na pravém břehu řeky by zatěžovala více subjektů, přitom soud by měl dbát co nejmenšího zatížení okolních pozemků. Rekreační objekt žalobců není přírodním bydlením skautského typu, ale jedná se o celoročně přístupnou chatu, za přiměřené lze tedy považovat zřízení práva nezbytné cesty v podobě práva průchodu bez omezení a průjezdu s časovým omezením.

6. Při jednání dne [datum] uvedl právní zástupce žalobců, že neuvažují o rozšíření okruhu žalovaných. Žalobce a) potvrdil, že při vyhovění žalobě by vozidla parkovali na návsi. Nyní parkují na pozemcích, po kterých přijíždí, tedy za zahradou. Minulý rok povodně nebyly, v roce 2020 byla povodeň v červnu. Za posledních 10 - 15 let se frekvence povodní zvýšila. Například v jednom roce je povodeň 2x, pak je rok klidněji. Přímo do chaty se voda nedostala nikdy, minimálně v posledních pěti letech. Počasí v mobilu sleduje. Jednání s obcí ohledně zřízení věcného břemene na jejich pozemku nebylo dokončeno, neboť nesouhlasili ostatní vlastníci, na něž cesta navazuje. Pokud jde o stávající cestu, kterou užívají, tam jsou tři vlastníci, obec je v pořádku, pan [příjmení] průjezd trpí s tím, aby cestu nerozjezdili, a pan [příjmení] uvažuje, že pozemek prodá.

7. Žalovaný 2 při jednání dne [datum] uvedl, že pletivo, kterým je z jeho strany přiklopen vstup na lávku, je tam pouze volně postaveno, není připevněno.

8. Z listin založených účastníky ve spise a vyžádaných soudem soud zjistil následující skutečnosti:

9. Z map pořízených z internetu a fotografií a videa předložených účastníky soud zjistil, že chata žalobců se nachází na pravém břehu řeky, pozemky žalovaných na opačném, tedy levém břehu řeky. Od chaty vede dřevěná lávka k pozemku žalovaného 2 p. [číslo] [obec] [obec] se v případě rozvodnění rozlévá více na pravou stranu břehu.

10. Z kupní smlouvy z [datum], z dohody o zřízení práva společného užívání pozemku z [datum] a snímku z pozemkové mapy bylo zjištěno, že právními předchůdci žalobců byla zakoupena chata bez pozemku, bylo sjednáno právo užívat zahradu s chatou související, v mapě byla vyznačena příjezdová cesta přes objekt prodávajícího a zřizujícího Okresního podniku služeb ve [anonymizována dvě slova] [jméno].

11. Ze smlouvy o zřízení práva majícího povahu služebnosti ze dne [datum] uzavřené mezi žalobci jako oprávněnými a Povodím [anonymizováno], s.p. jako povinným bylo zjištěno, že bylo žalobcům zřízeno právo užívání lávky vedoucí k jejich pozemkům, nacházející se mezi jejich pozemky a pozemkem žalovaného 2.

12. Z místního šetření provedeného dne [datum] na místě samém na dotčených a okolních pozemcích soud zjistil, že ze silnice [číslo] se vstupuje na pozemek p. [číslo] branou, na pozemku p. [číslo] se nachází stavební materiál a zaparkovaná vozidla. Pozemek je oplocen, mezi pletivem a řekou je prostor pro správu vodního toku. Na pozemku p.č [anonymizováno] se nachází hala, pozemek je zčásti vybetonován – právě v prostoru před halou. Od pozemku p. [číslo] k pozemkům žalobců vede dřevěná lávka, ze strany od žalovaného 2 přiklopená nepřipevněným pletivem. [příjmení] má zábradlí pouze ze strany, odkud voda přitéká. Na straně, kde voda odtéká, zábradlí není. Zhruba 3 metry od lávky ve směru proudu řeky je jez. Za zahradou žalobců přiléhající k chatě je polní cesta vedoucí přes pozemky p. [číslo]. Od silnice [číslo] se lze pěšky dostat k pozemkům žalobců po pravém břehu řeky nezpevněné cestě vedoucí přes pozemky p. [číslo].

13. Ze zprávy Městyse [obec] bylo zjištěno, že pozemky na pravém břehu řeky [obec] jsou (s výjimkou p. [číslo] jež je v majetku městyse) ve vlastnictví soukromých osob. Vlastníci pozemků celkem pohyb osob trpí, v četnosti nedochází k nějakým omezením. Z lokality [anonymizována dvě slova] [adresa] (nemovitost pana [příjmení]) běžně chodci přecházejí pozemkem p. [číslo] (pana [příjmení]) na pozemek p. [číslo] (pana [příjmení]) podél řeky, dále pozemkem p. [číslo] (pana [příjmení]) zpět na p. [číslo] odtud vyjdou u mostu na státní silnici [spisová značka] a pokračují dále. Na této pěšině není možné se pohybovat motorovými vozidly. Další pozemek, který slouží pohybu osob, je louka podél řeky – p. [číslo] (vlastník obec), dále p. [číslo] (pana [příjmení]), p. [číslo] (pana [příjmení]), p. [číslo] (pana [příjmení]), p. [číslo] (pana [příjmení]) na p. [číslo] (pana [příjmení]). Tato louka je zemědělsky využívána, ale podél řeky jsou viditelné vyjeté koleje, po kterých je možné, že se pohybují i jiná motorová vozidla, než zemědělské stroje. Vzhledem k blízkosti řeky a podmáčení louky však není možný celoroční pohyb vozidel. V této lokalitě si občas nějaký vlastník ústně postěžuje na pohyb osob, pobíhání psů ve vysoké trávě a i na přejezd vozidla, ale dosud žádný případ neřešili nějakým řízením. V roce 2017 požádal pan [anonymizováno] [celé jméno žalobce] o odkup pozemku p. [číslo] (po digitalizaci je to p. [číslo]) z důvodu přístupu ke svým nemovitostem. Žádosti nebylo vyhověno, ale zastupitelstvo odsouhlasilo zřízení věcného břemene přístupu a příjezdu po parcele ve prospěch žadatele. Bohužel řízení nebylo dokončeno z důvodu nedoložení podkladů k uzavření smlouvy (GP). Zda pan [celé jméno žalobce] jednal ohledně přístupu k nemovitosti i s ostatními vlastníky a jaký byl výsledek jednání, obci není známo.

14. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci v současné době své nemovitosti: rekreační chatu se zahradou, užívají, mají k nemovitostem přístup z veřejné komunikace, kdy přijíždějí osobním automobilem přes pozemky na pravé straně řeky p. [číslo] v k.ú. [ulice] [obec]. Vozidlo parkují za svojí zahradou. Vlastníci uvedených pozemků jejich průchod a průjezd ke dni rozhodování trpí, požadují pouze, aby nedošlo k rozježdění pozemků. K nemovitostem a zpět se lze také dostat pěšky z druhé strany rovněž na pravé straně řeky, z veřejné komunikace – silnice [číslo]. Zde jsou uskladněny různé stavební materiály, cesta je pro průchod volně přístupná. Přes pozemky žalovaných vede cesta přes dva uzavřené areály, mezi zaparkovanými vozidly a v blízkosti manipulační plochy. Pozemek p. [číslo] je oplocen tak, že lze projít mezi plotem a řekou. Část pozemku p. [číslo] je vybetonována, jedná se o prostor před vraty haly. Dále je pak nutno pokračovat přes dřevěnou lávku přes řeku. [příjmení] má zábradlí pouze ze strany, kde voda přitéká, nikoliv na stranu, kam řeka dále teče. Po pozemcích žalovaných lze k nemovitostem žalobců pouze přijít pěšky, nelze přijet vozidlem. Při zvýšených deštích se řeka [obec] rozvodní, více zasáhne pozemky na opačné straně řeky, než jsou pozemky žalovaných. <i>15. Podle § 1029 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.</i> <i>Podle § 1029 odst. 2 občanského zákoníku nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.</i> <i>Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku soud nepovolí nezbytnou cestu,</i> <i>a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty,</i> <i>b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá, nebo</i> <i>c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.</i> <i>Podle § 1032 odst. 1 občanského zákoníku nelze povolit nezbytnou cestu přes prostor uzavřený za tím účelem, aby do něj cizí osoby neměly přístup, ani přes pozemek, kde veřejný zájem brání takovou cestu zřídit.</i> 16. Soud má na základě provedeného dokazování, zejména na základě místního šetření za to, že nejsou naplněny podmínky pro rozhodnutí o nezbytné cestě podle § 1029 o.z., neboť žalobci svoje nemovitosti v současné době řádně užívají a hospodaří s nimi, když pod hospodařením s rekreačním objektem si soud představuje jeho občasné užívání, tedy dočasný pobyt v chatě se zohledněním počasí a dalších klimatických podmínek. Žalobci mají možnost přicházet k nemovitostem, konkrétně ke vstupu do zahrady z obou stran po pravém břehu řeky. Mají možnost přijíždět přes pozemky p. [číslo] v k.ú. [ulice] [obec] a parkovat za zahradou. Pro případ„ rozbahnění“ stávajícího žalobci užívaného přístupu lze v obci [obec] zaparkovat na různých místech okolo silnice [číslo] nebo na návsi, jak uvedl žalobce b), není nezbytné parkovat vždy poblíž chaty.

17. Hlavní argument žalobců spočíval ve větší bezpečnosti cesty přes pozemky žalovaných. S tím však soud naprosto nesouhlasí. Je nutno připomenout, že se nejedná o trvalé bydlení žalobců, ale pouze o rekreační objekt, kde je namístě zvažovat, zda se do něho budou přesouvat, či nikoliv, i s ohledem na počastí. Takto se běžně uživatelé rekreačních objektů rozhodují (tedy podle sněhové situace, teploty, zda prší, či nikoliv). Soud nepokládá, na rozdíl od žalobců, chůzi přes lávku v době zvyšující se hladiny řeky a v době, kdy prší, za bezpečnější, než chůzi po rozmáčených pozemcích na druhé straně řeky. [příjmení] lávka v době deště pravděpodobně klouže, není osvětlená, na její straně směrem k pokračování proudu řeky není ke dni rozhodování soudu zábradlí. S představou, že tudy lze bezpečně utíkat v noci, pokud se zvedne déšť, jak nastínila žalobkyně c) při místním šetření, soud naprosto nesouhlasí. [jméno] žalobci uvedli ve svém písemném vyjádření ze dne [datum], že chatu užívají zejména v letních měsících a o víkendech, umožňuje-li to počasí a teplotní podmínky. Činí tedy to, co soud pokládá za běžné, že se ohledně pobytu na rekreační chatě rozhodují podle počasí. Situace s rozlitím řeky, kterou dokládali žalobci fotografiemi a videem je nepochybně spíše výjimečná, a to i podle jejich tvrzení. V současné době lze počasí den či dva dopředu spolehlivě zjišťovat z veřejně dostupných informací. Rovněž není v dnešní době nic neobvyklého sledovat radarová data ohledně blížících se srážek. Soud je přesvědčen, že na rekreační chatu nacházející se v záplavové oblasti poblíž řeky je rozumné v době, kdy hrozí rozvodnění řeky, jednoduše nejezdit a odložit rekreační pobyt zde na dobu, kdy bude počasí příznivější.

18. Žalobci se domáhali nezbytné cesty pro průchod i příjezd osobním automobilem ke svým nemovitostem. Povolením průjezdu by však nedošlo ke spojení pozemků žalobců s veřejnou cestou, neboť by nikdy nemohli vozidlem překonat řeku. Soud se dále zejména zabýval, zda žalobci navrhovaná nezbytná cesta je tou, která odpovídá potřebám žalobců.

19. Soud se zároveň zabýval tím, že na danou situaci nedopadá ust. § 1033 odst. 2 o.z., tedy zda nedošlo k ztrátě přístupu k nemovitosti v důsledku rozdělení pozemku, k tomu však v tomto případě nedošlo, tedy že by konkrétním rozdělením pozemků žalobci ztratili možnost cesty. Možnost průchodu byla i v minulosti pouhou výprosou, kterou lze kdykoliv odvolat. Ani argument žalobců, že se jedná o cestu historickou, není pádný, a to s ohledem na ust. § 1033 odst. 1 o.z., neboť za cestu nejpřirozenější k chatě soud pokládá v podstatě obě cesty přes pozemky na pravé straně řeky. Zde by nepochybně došlo rovněž k mnohem menšímu zatížení vlastníků pozemků, neboť se tam polní cesty již fakticky nachází, jsou užívány. Pozemky žalovaných slouží k jejich podnikání, manipulaci s materiálem a rozhodně by případnou cestou pro žalobce byli více omezeni, než vlastníci pozemků na druhé straně řeky. Nelze pominout, že to, co označují žalobci jako cestu„ historickou“ vzniklo v podobě nákresu a faktického užívání v období minulého režimu, kdy soukromé vlastnictví nepožívalo nijak zásadní ochrany. Soud dále podotýká, že v průběhu řízení si žalobci smluvně zcela správně zajistili přístup přes lávku, neboť jinak by nemělo již vůbec smysl uvažovat o možném vyhovění žalobě, když původně nebyly žalobou dotčeny všechny pozemky mezi veřejnou komunikací a pozemky žalobců (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 1826/2020). Nicméně ani smluvní ujednání o průchodu přes lávky neřeší problém nemožnosti cesty vozidlem.

20. Na závěr soud podotýká, že v případě skutečně nebezpečné a krizové situace, kdy by žalobci museli opustit chatu při rozvodnění řeky a nemohli již odejít přes pozemky na pravé straně řeky, mohou vždy použít lávku (jejích užívaní mají zajištěno) a utéci před nebezpečím na pozemek p. [číslo] kde lze odklopit nepřipevněné pletivo, na tuto situaci pamatuje ust. § 2096 o.z. a § 28 trestního zákoníku. Jinými slovy v případě ohrožení života se jedná o krajní nouzi a lze vstoupit bez dalšího na pozemek ve vlastnictví jiné osoby.

21. K judikatuře, na kterou žalobci v průběhu řízení odkazovali, je třeba uvést, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 20 Cdo 2854/2010 a 22 Cdo 1897/2004 na projednávanou situaci nepřiléhají. Pokud jde o rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp.zn. II ÚS 1587/20, soud nedává k tíží žalobcům, že nabyli nemovitost bez spojení s veřejnou cestou.

22. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 5917/2017 uvádí, že lze zřídit nezbytnou cestu tak, že průchod je neomezen a průjezd časově omezen. Soud zvážil i uvedené rozhodnutí, když má stále za to, že žalobci se domáhají méně vhodné cesty jak pro ně samotné, tak z hlediska zatížení povinných vlastníků, nehledě na to, že nyní parkují za svojí zahradou, zatímco při úpravě, kterou navrhovali, by parkovali na návsi obce. Stále však platí již uvedené, povolením průjezdu by nikdy nemohlo dojít k spojení pozemku žalobců s veřejnou cestou. Ke spojení by došlo toliko pro průchod.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn 22 Cdo 2711/2011 občanský zákoník vyžaduje, aby v případě, že nemovitou věc bez přístupu obklopuje několik sousedních pozemků, byla nezbytná cesta zřízena přes ten pozemek, který vyhovuje potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, přičemž musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. Soud pokládá za cestu, která nejméně obtěžuje vlastníky, stávající cestu, kterou žalobci využívají. Jsou zde vyjeté koleje, jedná se o polní cestu. V případě rozbahnění lze k chatě přijít z druhé strany při zaparkování vozidla v obci. Soud tedy ze všech shora uvedených důvodů žalobu zamítl, když nepokládá cestu, kterou žalobci zvolili, za vhodnou, došlo by k nepřiměřenému zatížení vlastníků dotčených pozemků oproti stávající cestě, kterou žalobci využívají. Není naplněn požadavek ust. § [číslo] o.z, tedy že by žalobci neměli možnost na nemovitostech hospodařit.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení.

25. Náklady řízení činí u prvního žalovaného celkem 26 299 Kč Tyto náklady sestávají z hotových výdajů: nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za 6 úkonů (převzetí věci, dvou písemných vyjádření z [datum] a [datum], účasti na jednání dne [datum], [datum] a účasti na místním šetření dne [datum] – ust. § 11 odst. 1 a. t.), celkem tedy 15 000 Kč, 1 800 Kč představující paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (6 x 300 Kč)., náhradu za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč (ust. § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t. za 18 započatých půlhodin po 100 Kč, cestovné k jednání dne [datum] a dne [datum] při délce trasy [obec] – [část obce] x 76 km k soudu a zpět, na místní šetření dne [datum] při délce trasy [obec] – [ulice] [obec a číslo] x 80 Km automobilem zn. [anonymizováno] [registrační značka] při spotřebě benzinu 5,8 l [číslo] km. Cestovné za jednání dne [datum] se řídí vyhl. č. 589/2020 Sb., kdy cena za 1 l benzinu činí 33,80 Kč a za amortizaci 4,40 Kč km. Za úkony v roce 2022 se pak cestovné řídí vyhl.č. 511/2021 Sb., kdy cena za 1 l benzinu činí 37,10 Kč a za amortizaci 4,70 Kč km. Cestovné pak činí 996,78 Kč ([datum]), 1096,28 Kč ([datum]) a 1041,47 Kč ([datum]), celkem 3 134,53 Kč. Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu tedy podle § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. i DPH z částky 21 734,53 Kč ve výši 21%, tedy 4 564,25 Kč.

26. Náklady řízení činí u druhého žalovaného celkem 16 940 Kč Tyto náklady sestávají z hotových výdajů: nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. c) ve spojení s § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za 5 úkonů (převzetí věci, dvou písemných vyjádření z [datum] a [datum], účasti na jednání dne [datum], [datum] - ust. § 11 odst. 1 a. t.), celkem tedy 15 000 Kč, 1 500 Kč představující paušální náhradu výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. (6 x 300 Kč)., Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu tedy i DPH z částky 14 000 Kč ve výši 21%, tedy 2 940 Kč.