8 C 267/2022

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro: zvýšení výživného zletilého dítěte

I. Výživné stanovené žalovanému rozsudkem Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] částkou 4 500 Kč měsíčně se počínaje dnem 1.9.2022 zvyšuje na částku 5 200 Kč měsíčně. Výživné je nadále splatné vždy do 10. dne v měsíci k rukám žalované.

II. Dlužné výživné za období od 1.9.2022 do 30.3.2023 ve výši 4 900 Kč je žalovaný oprávněn splácet žalované v pravidelných měsíčních splátkách po 300 Kč, spolu s běžným výživným, až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek, počínaje dubnem 2023.

III. Co do zvýšení o dalších 300 Kč měsíčně se od 1.9.2022 se žaloba zamítá.

IV. Řízení se co do zvýšení výživného o další částku 1 500 Kč měsíčně od 1.9.2022 zastavuje.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 19.10.2022 domáhala zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného ke své osobě, a to na částku 7 000 Kč měsíčně od 1.9.2022. Uvedla, že k danému datu nastoupila na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] v [obec]. Žalovaný jí platí výživné 4 500 Kč, ostatní výdaje jí hradí matka, se kterou bydlí ve společné domácnosti společně s bratrem [jméno] [datum narození] a manželem matky [jméno] [příjmení]. Uvedla svoje měsíční náklady: strava ve škole 700 Kč, průkazka na dopravu po [obec] 228 Kč, cestovné do školy a zpět 1 400 Kč, telefon 450 Kč, potraviny 2 000 Kč, drogerie 500 Kč, benzín na dojezd k autobusu a zpět domů 1 500 Kč, učebnice 500 Kč. Školné činí 1 500 Kč za semestr, vitamíny jí stojí 1 500 Kč ročně. Při začátku studia si pořídila tablet za 7 000 Kč a oblečení do laboratoře za 1 900 Kč.

2. Při jednání soudu vzala žalobkyně žalobu co do částky 1 500 Kč měsíčně od 1.9.2022 zpět, soud v tomto rozsahu řízení výrokem IV. zastavil (§ 96 o.s.ř.). Soud dále k procesní otázce zastoupení podotýká, že jednal nadále s právní zástupkyní žalované, které byla udělena plná moc dne 5.1.2023, neboť dne 21.2.2023 při jednání, kam žalobkyně přišla s obecnou zmocněnkyní, jejíž zastupování soud avizoval nepřipustit, žalobkyně výslovně prohlásila, že plná moc advokátce není zrušena (nenahrazuje ji nová plná moc pro obecnou zmocněnkyni).

3. Žalovaný s návrhem žalobkyně nesouhlasil, uvedl, že nerozporuje změnu poměrů způsobenou nastoupením žalobkyně na VOŠ, i na straně žalovaného však došlo ke změně poměru zejména tím, že jeho děti již navštěvují základní školu, věnují se hudbě. Popsal své výdaje na bydlení, uvedl, že splácí 2 000 Kč měsíčně bratrovi na půjčku, kterou mu poskytl v souvislosti s vypořádáním zaniklého společného jmění manželů s matkou žalované. Poukázal na to, že žalobkyně si přivydělává jako barmanka. I matka žalobkyně jako poživatelka částečného invalidního důchodu by si mohla alespoň částečně přivydělávat. Výživné, které žalobkyně požaduje, je příliš vysoké, nabízel žalobkyni zvýšení na 5 000 až 5 200 Kč, což bez bližšího odůvodnění odmítla. Navrhl návrh na zvýšení výživného zamítnout.

4. Z listin provedených k důkazu soud zjistil následující skutečnosti: Z potvrzení o vzdělávání vyplývá, že žalobkyně studuje 1. ročník [ulice] [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], dne 14.7.2022 uhradila školné 1 500 Kč. Z výplatních listů bylo zjištěno, že žalovaný pracuje u společnosti [právnická osoba] s průměrným čistým měsíčním výdělkem za období od 10/2021 do 9/ 2022 29 948 Kč. Z oznámení ČSSZ bylo zjištěno, že matka žalobkyně [jméno] [příjmení] pobírá invalidní důchod prvního stupně ve výši 6 351 Kč. Z dokladů o platbách bylo zjištěno, že žalobkyně kupovala pracovní plášť dne 13.9.2022 za 1 062 Kč, dne 30.7.2022 notebook za 6 992 Kč, hradila školné 1 500 Kč, dne 15.9.2022 dámské sandále za 648 Kč, dne 8.11.2021 vitamíny za 1 469 Kč a dne 8.11.2021 vitamíny za 2 502 Kč. Z potvrzení o platbě dopravního podniku [územní celek] z 11.12.2022 se podává, že žalobkyně hradila čtvrtletní jízdné za 685 Kč, z přehledu služeb vyplývá, že měsíční paušál za volání přes T-Mobile hradí 455 Kč měsíčně. Cesta vlakem z [obec] do [obec] základní, jednosměrná stojí žalobkyni za jednu jízdu 52 Kč, autobus z [obec] do [obec] 40 Kč, autobus z [obec] do [obec] 43 Kč. Z výpisu z katastru nemovitostí a darovací smlouvy z 16.11.2022 bylo zjištěno, že žalovaný daroval svojí manželce [jméno] [celé jméno žalobkyně] nemovitosti – rodinný dům s pozemky, aniž by si nechal zřídit věcné břemeno. Z potvrzení zaměstnavatele manžela matky žalobkyně [jméno] [příjmení], společnost [právnická osoba] bylo zjištěno, že má průměrný měsíční výdělek od 8/ 2022 do 1/ 2023 51 790 Kč, dostává od zaměstnavatele příplatek na penzijní připojištění 500 Kč měsíčně. Z potvrzení zaměstnavatele manželky žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně] [územní celek] bylo zjištěno, že má průměrný měsíční výdělek od 9/ 2022 do 2/ 2023 22 174 Kč, dostává od zaměstnavatele příplatek na penzijní připojištění 500 Kč měsíčně. Z dokladů předložených žalovaným vyplývá, že hradil za uhlí na vytápění a ohřev teplé vody na celý rok dne 2.8.2022 částku 39 197,95 Kč, SIPO činí měsíčně 2 294 Kč s tím, že elektřina je fixována do června 2023 a žalovaný očekává zvýšení ceny (měsíční spotřeba činí 220 kWh), za pojištění domu a domácnosti platí žalovaný měsíčně 4 050 Kč, za měření emisí [značka automobilu] uhradil 24.2.2023 částku 1 000 Kč, za STK téhož auta uhradil dne 24.2.2023 částku 1 200 Kč, povinné ručení činí 3 717 Kč, dále za [značka automobilu] pojištění 2 311 Kč a emise a STK celkem 2 000 Kč (hrazeno 17.6.2022), za internet platí 5 324 Kč ročně, měsíční životní pojištění celé rodiny žalovaného činí 1 972 Kč, roční poplatek za odpady 1 800 Kč. Jednorázové výdaje ohledně automobilů byly 2.2.2022 2 500 Kč za výměnu baterie a 12.7.2022 za výměnu předního skla. Podle zprávy paní [příjmení] ze spol. [anonymizováno] [obec] je možnost brigády od ukončení základní školní docházky a dovršení 15 let, aktuálně brigádu nabízí, nástupní hodinová mzda činí 121 Kč. Z inzerátu [příjmení] [jméno] vyplývá, že jsou přijímání brigádníci do restaurace [příjmení] [příjmení], odměna 110 Kč za hodinu. Ze zprávy školy, kterou žalobkyně navštěvuje vyplývá, že denní studium je časově dost náročné, výuka je každý den, záleží na rozvrhu, v letošním roce má 1. ročník výuku v pondělí od 7,50 do 18,50 hodin, s přestávkami. Studenti potřebují různý čas pro přípravu na výuku. Většina studentu na brigády chodí.

5. Při účastnickém výslechu vypověděla žalobkyně, že o nové škole žalovaného neinformovala, nejsou v kontaktu, nepodílel se o rozhodování o škole. Pokud jí nestačí výživné a příjmy matky, hradí její náklady manžel její matky. Měla problémy s imunitou, váhou a migrény, proto vydá více peněz za vitamíny. Tablet a oblečení do laboratoře byly výdaje na začátku roku, jaké budou v budoucnu výdaje za učebnice, přesně neví. Do [obec] denně dojíždí, bydlení v [obec] by bylo nákladnější. V domově pro mládež při škole, kterou studuje, je obsazeno, přednost mají studenti střední školy, ona je studentkou vyšší odborné školy. Za obuv a oblečení utratí asi 3 000 Kč měsíčně. Ve škole má hotové všechny zápočty, od září na brigádu nechodí, ale byla by za nějakou ráda, obětovala by jí jeden den v týdnu. Po gymnáziu jsou pro ni náročné odborné předměty. K autobusu ve [obec] jezdí autem. Konstatovala výdaje za domácnost, ve které žije, které činí celkem 50 081 Kč měsíčně (zejména hypotéka 13 803 Kč, energie 6 600 Kč, výdaje na jídlo 13 000 Kč).

6. Při účastnickém výslechu vypověděl žalovaný, že jeho mladší dcery jezdí do školy do [anonymizováno], ráno je vozí manželka, on je vyzvedává, stravné ve škole činí 500 Kč na každou, děti hrají na hudební nástroje, za kroužek každé se hradí 1 300 Kč ročně a za dva kroužky ve škole rovněž za každou 1 300 Kč ročně. [příjmení] dojíždí do práce autem, náklady jsou asi 1 000 Kč, dcera (žalobkyně) už ho ani nepozdravila na ulici, o škole ho neinformovala. Bylo by pro něj přijatelné výživné 5 200 Kč. Zaměstnání mu vyhovuje i proto, že je blízko domova, může vyzvedávat děti, je blízko širší rodině, jeho otec má nyní zdravotní problémy.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že o výživném bylo naposledy rozhodováno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zvýšeno z částky 3 500 Kč na částku 4 500 Kč od 1.6.2016, tehdy nezletilá žalobkyně navštěvovala [anonymizováno] ve [obec], žalovaný měl měsíční příjem 26 000 Kč měsíčně, žalovaný splácel půjčku bratrovi 2 000 Kč měsíčně, jeho dcera [jméno] chodila do školky. Matka žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, pobírala 7 000 Kč měsíčně. S žalobkyní se žalobce nestýkal. Dříve byla matka žalobkyně vyzývána k plnění rozsudku o úpravě styku (usnesením č.j. [číslo jednací]), byla jí uložena pokuta pro neplnění rozsudku o úpravě s styku ve výši 10 000 Kč (usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací]), později už bylo řešeno jen zvýšení výživného. Matka žalobkyně dále podala v rámci opatrovnického řízení návrh na úhradu vynaložených nákladů nad rámec výživného, ohledně nichž byl uzavřen před [název soudu] smír (č.j. [číslo jednací]). Ze spisu zdejšího soudu sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že výživné k sestře žalobkyně [jméno] bylo obnoveno ke dni 1.9.2019 ve výši 4 000 Kč měsíčně, poté co začala studovat 4. ročník střední školy. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] byl zamítnut návrh matky na úhradu nákladů nad rámec výživného na tehdy nezletilou žalobkyni.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je dcerou žalovaného a [jméno] [příjmení]. Žalovanému byla naposledy soudem stanovena vyživovací povinnost k žalobkyni ve výši 4 500 Kč, a to na základě pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalovaný tehdy měl ještě vyživovací povinnosti k dcerám [jméno] (5 let) a [jméno] (3 roky), žalobkyně studovala [anonymizováno] ve [obec]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o obnovení vyživovací povinnosti žalovaného k sestře žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození], výživné bylo stanoveno částkou 4 000 Kč měsíčně od 1.9.2019. Žalobkyně gymnázium řádně dokončila a studuje [anonymizována čtyři slova] v [obec]. Do školy dojíždí, je to finančně výhodnější. Výdaje a příjmy účastníků (a jejich rodinných příslušníků) jsou popsány shora, vyplývají z jimi předložených listin a výslechů účastníků. Žalovaný má dvě další děti, ke kterým má vyživovací povinnost, dcery [jméno] a [jméno] chodí na základní školu, za kroužky (každá navštěvuje 3 kroužky) hradí celkem 7 800 Kč ročně (6 x [číslo]), pravidelně měsíčně hradí dětem obědy po 500 Kč, ze školy je vozí v rámci své cesty z práce, osobně o ně pečuje. O nástupu na VOŠ žalobkyně žalovaného neinformovala, výběr školy s ním nekonzultovala, dlouhodobě nejsou v kontaktu. Z opatrovnického spisu vyplývá, že matka žalobkyně bránila žalovanému v kontaktu s dcerami, který postupně zcela zanikl. Žalobkyně je v tomto smyslu spíše obětí situace, sama takový vztah s otcem nezavinila. Přivydělávat si na brigádách je sice v určitém rozsahu při studiu VOŠ možné, na druhou stranu je studium 1. ročníku náročné a s ohledem na denní dojíždění do [obec] i to, jaký fyzický typ žalobkyně je (drobná, velmi štíhlá dívka) v souvislosti s popsanými problémy v minulosti (váha, imunita, migrény), lze pochopit, že se věnuje v první řade studiu a nechodí nyní na brigády, kde by si přivydělala. Žalovaný aktuálně nemá vyživovací povinnost k starší sestře žalobkyně [jméno], má vyživovací povinnost k dcerám, o které i osobně pečuje a které navštěvují první stupeň základní školy. <i>9. Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 923 odst. 1 o. z. změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti.</i> 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaný má vůči žalobkyni trvající vyživovací povinnost. Byť je žalobkyně již zletilá, není z důvodu svého studia na vysoké škole objektivně schopna se samostatně živit. Pokud jde o výši výživného na žalobkyni, dospěl soud k závěru, že se u účastníků řízení změnily poměry ve smyslu § 923 o.z., a tedy je na místě rozhodnutí o výživném změnit. Ke změně poměrů od minulého rozhodování o výživném došlo jednak plynutím času, když naposledy bylo rozhodováno v roce 2019 a zejména nástupem žalobkyně na VOŠ v [obec]. Změnu poměrů spatřuje soud na druhou stranu také ve skutečnosti, že mladší dcery žalovaného jsou již školního věku. U obou rodičů žalobkyně k zásadním změnám v příjmech nedošlo. V době předchozího rozhodnutí soudu o výživném byl čistý měsíční příjem žalovaného 26 000 Kč měsíčně, nyní činí 29 948, i majetková situace na straně matky žalobkyně je obdobná – pobírá částečný invalidní důchod 6 351 Kč, tehdy byla v pracovní neschopnosti s příjmem 7 000 Kč měsíčně. Průměrné měsíční náklady žalobkyně činí 7 278 Kč měsíčně (strava 700 Kč + průkazka na dopravu po [obec] 228 Kč + cestovné do školy a zpět 1 400 Kč + telefon 450 Kč + potraviny 2 000 Kč + drogerie 500 Kč + benzín na dojezd k autobusu a zpět domů 1 500 Kč + učebnice 500 Kč), měla jednorázový výdej na pořízení tabletu a oblečení do laboratoře, školné činí 1 500 Kč za semestr, vitamíny stojí 1 500 Kč ročně. Je třeba přihlédnout i ke vztahům mezi účastníky, které sice nezpůsobila přímo žalobkyně, nicméně v zájmu slušnosti a vhodného chování by informování žalovaného o novém studiu žalobkyně spojené s požadavkem na zvýšení výživného mělo probíhat vhodnějším způsobem a nikoliv tak, že není o škole a jejím výběru prakticky vůbec informován a rovnou je činěn nepřiměřený požadavek na zvýšení výživného. I matka má k žalobkyni vyživovací povinnost a z řízení vyplynulo, že její potřeby z velké míry hradí její manžel. Není pak důvod, aby se více podílela na výživně své dcery, byť z nízkého částečného invalidního důchodu a zejména za okolností, kdy převážně matka žalované rozvrátila vztahy mezi účastníky. Lze tedy uzavřít, že náklady žalobkyně jsou vyšší v důsledku studia na vyšší odborné škole i v důsledku dojíždění do [obec]. Odůvodněným potřebám oprávněného však předchází požadavek na stejnou životní úroveň rodičů a dětí. S ohledem na vše výše uvedené, zejména výdaje obou účastníků a příjmy žalovaného, se soudu jevilo jako adekvátní zvýšení vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni z původně stanovené částky 4 500 Kč na částku 5 200 Kč od září 2022, kdy žalobkyně nastoupila na školu v [obec]. [příjmení] požadovaná žalobkyní se soudu jevila nepřiměřená okolnostem i požadavku na stejnou životní úroveň rodičů a dětí.

11. Co do částek uvedených ve výroku I. proto soud považoval žalobu žalobkyně za důvodnou, zatímco v rozsahu tuto částku přesahující (tj. co do částky 300 Kč měsíčně od 1.9.2022) ji výrokem III. zamítnul. O úhradě dlužného výživného pak soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku ve splátkách po 300 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, což zohledňuje pravidelné příjmy a výdaje žalovaného.

12. Výrokem V. rozhodl soud o nákladech řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, žalovaný řízení náhradu nákladů řízení nepožadoval, žalobkyně ano. Byť z hlediska měsíční částky, kterou žalobkyně po částečném zpětvzetí požadovala k zvýšení (1 000 Kč měsíčně), by bylo možno uvazovat o jejím převážném úspěchu (výživné bylo zvýšeno o 700 Kč, co do další 300 Kč byla žaloba zamítnuta), nelze pominout, že původně se žalobkyně domáhala zvýšení o 2 500 Kč, kdy co do zvýšení o 1500 Kč bylo řízení pro zpětvzetí návrhu v tomto rozsahu zastaveno. Zastavení však zavinila žalovaná svým neadekvátním původním požadavkem (§146 odst. 2 o.s.ř) a náhrada nákladů jí tedy nenáleží, náklady řízení co do zastavené části by pak naopak mohly být přiznány žalovanému, nehledě na zmařené jednání v důsledku přítomnosti avizované, nakonec nezmocněné, obecné zmocněnkyně žalobkyně, advokátky s pozastavenou advokátní činností, kdy by bylo možno uvažovat i o separaci nákladů. Je to tedy naopak žalovaný, komu by mohly být přiznány náklady řízení, soud pokládá od žalovaného za velmi vhodné, když tyto po své dceři nepožaduje.