8 C 72/2021

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného, žalované a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Návrh, aby bylo určeno, že ke dni smrti [jméno] [příjmení], zemřelého dne [datum], byly v jeho výlučném vlastnictví nemovitosti: pozemky p.č. st. [číslo] jehož součástí je stavba, p.č st. [číslo], jehož součástí je stavba; p.č. st. [číslo], součástí pozemku je stavba a pozemky p. [číslo]; [číslo]; [číslo] a [číslo], nacházející se v [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným na nákladech řízení částku ve výši 19 093,80 Kč k rukám jejich zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 25.3.2021 se žalobce domáhal určení, že ve výroku I. uvedené nemovitosti byly ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] v jeho vlastnictví z důvodu, že žalovaní, kteří se spřátelili se zemřelým, se o něho před smrtí řádně nestarali, zneužili jeho tísně a rozumové slabosti a naplnili skutkovou podstatu lichvy, tudíž je kupní smlouva o převodu nemovitostí neplatná. Vkladové listiny byli podepsány dne 6.3.2021 kdy již týden nic nejedl, dne 8.3.2021 byl podán návrh na vklad a teprve 9.3.2021 odvezli žalovaní pana [příjmení] do nemocnice, kde [datum] zemřel. Žalovaní jednali účelově, nelze vyloučit, že zajištění lékařské pomoci podmiňovali uzavřením vkladové listiny a vyznačením plomby v katastru nemovitostí. Žalobce má naléhavý právní zájem na určení navrhovaného výroku a to jako zákonný dědic zůstavitele [jméno] [příjmení], jinak by bylo ohroženo jeho právo, je třeba postavit najisto, že tento byl ke dni úmrtí vlastníkem nemovitostí, z důvodu dědické posloupnosti. Poukázal na ust. § 581 a 1796 občanského zákoníku. Svoji aktivní legitimaci v řízní opíral o skutečnost, že je jedním z dědiců po [jméno] [příjmení] a poukázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 4311/2014.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, odmítli oprávněnost žaloby i aktivní legitimaci žalobce a zejména veškerá žalobní tvrzení. Rozporovali rovněž naléhavost právního zájmu žalobce. Uvedli, že se o pana [příjmení] starali, dělali mu společnost a přátelili se s ním, naopak žalobce se o něho praktický nezajímal, nestýkal se s ním. Popřeli, že by prostory, které pan [příjmení] obýval, byly neuklizené a zanedbané. Uvedli, že nechápou, odkud má žalobce informace o zdravotním stavu pana [příjmení], když při nástupu do nemocnice dne 9.3.2022 uvedl, že chce, aby informace o jeho stavu dostávala pouze žalovaná 2). Žalobcova tvrzení jsou spekulativní a nejsou ničím podložena a oni se proti nim ohrazují. Pan [anonymizováno] chtěl již dlouho před svým úmrtím převést nemovitosti bezúplatně do jejich vlastnictví, původně to odmítali, ale na jeho naléhání souhlasili. Chtěli ale, aby se jednalo o převod úplatný. Pan [anonymizováno] k nim měl blízky vztah. Ve smlouvách bylo zřízeno věcné břemeno, které mu mělo zajišťovat dožití v předmětných nemovitostech. Smlouva o převodu domu a dalších pozemků byla podepsány již v květnu 2020 a v březnu 2021 byl pouze podpisu uznán za vlastní za přítomnosti starosty [územní celek].

3. Soud provedl důkaz úmrtním listem, kupními smlouvami, výpisy z katastru nemovitostí a informací o řízení z nichž zjistil, že pan [jméno] [příjmení] zemřel [datum], vkladové řízení na předmětné nemovitosti bylo založeno a zaplombováno 8.3.2021, kupní smlouvou datovanou dnem 1.5.2020, popisy ověřeny dne 6.3.2021 týkající pozemků p.č.st. [číslo] jehož součástí je stavba, p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba; p.č. st. [číslo], jehož součástí je stavba a pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], prodal pan [příjmení] nemovitosti žalovaným za kupní cenu 152 242 Kč, zároveň bylo zřízeno věcné břemeno ve prospěch prodávajícího. Kupní smlouvou ze dne 6.3.2021 (podpisy ověřeny téhož dne) prodal pan [příjmení] pozemky p. [číslo]; [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] žalovaným za kupní cenu 249 911 Kč, bylo mu zřízeno věcné břemeno užívání pozemků.

4. Soud dále provedl důkaz zprávami praktického lékaře pana [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] a zprávami z [nemocnice] na [anonymizováno], z nichž zjistil, že praktický lékař MUDr. [příjmení] měl pana [příjmení] v péči od července 2014, neřešili žádné psychické potíže, duševní stav nevykazoval žádné odchylky od normálu, nebyl podle dostupné dokumentace vyšetřen na psychiatrii, psychologii, nebyl dán podnět k omezení svéprávnosti. Praktický lékař odeslal pana [příjmení] dne 9.3.2021 k hospitalizaci, stav nebylo možné řešit ambulantně, trpěl nechutenstvím, měl váhový úbytek, poruchu polykání. Ve zprávách z nemocnice je uvedeno, že pan [příjmení] byl orientovaný, spolupracující pacient.

5. Soud provedl důkaz usnesením zdejšího státního zastupitelství a usnesením Policie ČR, z nichž bylo zjištěno, že usnesením Policie ze dne 5.8.2011 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu krádeže, kterého se měli dopustit žalovaní, nešlo o podezření z trestného činu. V odůvodnění je mimo jiné uvedeno, že [jméno] [příjmení], starosta [územní celek] vypověděl, že dne 6.3.2021 ověřoval podpis pana [příjmení], který působil normálním dojmem, byl zcela při smyslech, zajímal se o dění v obci. Před podpisem smluv se jej starosta ptal, zda ví, co podepisuje a on odpověděl, že ano. O obsahu smluv se nebavili. V době podpisu nepůsobil pan [příjmení] zanedbaným dojmem, bylo pouze znát, že je nemocný, uváděl, že se mu špatně polyká a z toho důvodu moc nejí a nepije. [jméno] [příjmení] vypověděl, že se s panem [příjmení] domlouval na rekonstrukci koupelny, byl v březnu 2021 přítomen předání peněž mezi žalovanými a panem [příjmení], jednalo se asi o částku 245 000 Kč. [jméno] [příjmení], sestřenice pana [příjmení] uvedla, že jí jednou říkal, že se v domě bojí, což mohl být důvod, proč si žalované do domu vzal, asi si ho získali a ovlivnili. Nechtěl zajistit sociální službu, která by se o něho starala. [jméno] [příjmení], matka žalované 2) uvedla, že u ní v trezoru měla dcera uschovanou částku asi 400 000 Kč, od roku 2010, kdy obdržela peníze z prodeje domu v [obec], postupně tak ukládala další hotovost. Vše si vybrala někdy v únoru 2021 s tím, že peníze potřebuje na koupi domu pana [příjmení].

6. Z čestných prohlášení bylo zjištěno, že [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalovaného], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se kladně vyjadřovali zejména k tomu, zda pan [příjmení] a žalovaní žili ve společné domácnosti.

7. U zdejšího soudu probíhalo pod sp.zn. 8 C 137/2021 řízení o určení dědiců, kdy se žalovaní (v onom řízení coby žalobci) domáhali určení, že jsou dědici po [jméno] [příjmení], návrh vzali zpět a řízení bylo zastaveno.

8. Soud neprováděl důkaz výslechy svědků: manželů [příjmení], kteří se s panem [příjmení] přátelili, a [jméno] [příjmení], jehož vyjádření bylo obsahem unesení Policie ČR a jeho čestného prohlášení, neboť jejich výpověďmi by nemohl být osvětlen konkrétní duševní stav pana [příjmení] při podpisu smluv a těžko by byly věrohodnější než potvrzení lékaře a nemocnice o tom, že byl pořádku a orientovaný i v době hospitalizace před úmrtím.

9. Soud neodročil jednání nařízení na den 8.9.2022 k žádosti žalobce, neboť bylo možné ve věci rozhodnout a nebyl pro to shledán žádný důvod. Před jednáním právní zástupce žalobce neavizoval kolizi jednání, nežádal odročení jednání a žalobce při zahájení jednání uvedl, že na jeho přítomnosti netrvá. Odročit jednání chtěl po sdělení názoru soudu na věc.

10. Soud dospěl k skutkovému závěru, že [jméno] [příjmení] byl až do doby svého úmrtí v nemocnici orientovaný, jednoznačně to vyplývá z lékařských zpráv i výpovědi starosty obce, který jeho podpis dne 6.3.2021 ověřoval. Nebylo zjišťováno, jaké přesně vztahy byly mezi žalovanými a panem [příjmení], nelze však pominout, že se jednalo o člověka bez bližších příbuzných a jeho kladný vztah k žalovaným mohl být dán tím, že jej navštěvovali, trávili s ním čas a pomáhali mu. Žalobce za života pana [příjmení] nikdy neinicioval případné omezení jeho svéprávnosti. Vše si tak, jak uvádí v žalobě, vykládá až po jeho úmrtí. Rovněž tak nízká kupní cena sama o sobě nemusí znamenat lichevní jednání. Je zjevné, že mezi žalovanými a panem [příjmení] byli blízké vztahy.

11. Podle ust. § 581 o.z. ení-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. <i>Podle ust. § 1796 o.z. neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.</i> <i>Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 4311/2014 judikatura soudů dále dovodila, že ve věci určení, zda zůstavitel byl (v době smrti) vlastníkem věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, je věcně legitimován – jde-li o majetek, který přechází na právní nástupce zůstavitele děděním – jen ten, kdo se stal zůstavitelovým dědicem, popřípadě, kdo je jeho právním nástupcem, neboť pouze v tomto případě se řízení o určovací žalobě týká (může týkat) jeho práv (právní sféry). V případě, že řízení o dědictví dosud nebylo (ve smyslu § 175s odst. 1 OSŘ) skončeno, pokládá se za zůstavitelova dědice ten, komu svědčí některý z důvodů dědění, kdo byl soudem v řízení o dědictví vyrozuměn o svém dědickém právu a kdo dědictví ve stanovené lhůtě neodmítl, popřípadě je nemůže z důvodů uvedených v § 465 zák. č. 40/1964 Sb. odmítnout, to vše za předpokladu, že v řízení o dědictví nedošlo (ve smyslu § 175k odst. 1 a 2 OSŘ) ke sporu o jeho dědické právo, popřípadě že spor o jeho dědické právo byl již vyřešen.</i> 12. Po právním posouzení soud dospěl k následujícímu závěru: V prvé řadě bylo nutno posoudit naléhavý právní zájem žalobce, který je účastníkem pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení], byl tedy vyrozuměn o dědické právu, spor o určení dědice již neprobíhá a žalobce je v souladu se shora citovaným rozsudkem Nejvyššího soudu aktivně legitimován k podání žaloby. Jeho naléhavý právní zájem lze spatřovat v tom, že v případě úspěchu této žaloby by se předmětné nemovitosti staly předmětem pozůstalostního řízení, jehož je účastníkem. Dále se soud zabýval tvrzeními žalobce o tom, že došlo ze strany žalovaných k lichevnímu jednání, že bylo zneužito tísně a rozumové slabosti pana [příjmení] při uzavírání kupních smluv. Tato tvrzení se žalobci nepodařilo prokázat, z lékařských zpráv a výpovědi starosty obce jednoznačně vyplývá, že pan [příjmení] byl sice velmi nemocný, ale byl orientovaný, spolupracoval s lékaři a věděl, co činí. Nikdy nebyl zvažován návrh na omezení svéprávnosti. Některá žalobní tvrzení jsou vyloženě spekulativní (např. že není vyloučeno, že odvoz do nemocnice podmiňovali žalovaní podpisem smluv). Na věci nic nemění ani výše kupní ceny, pro jejíž sjednání mohli mít účastníci kupní smlouvy různé důvody. Soud tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. mají žalovaní právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují odměnu za zastupování advokátem ve výši 14 880 Kč (3 úkony právní služby za každého z žalovaných po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 7 bod 5. ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), když tato odměna je dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu snížena o 20% (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 8.9.2022) a hotové výdaje 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb.) ,soud zde přiznal tuto náhradu dohromady za oba žalované, když jejich právní zástupce jednotlivé úkony nečinil dvakrát, ale vždy jednou jménem obou žalovaných. Dále soud přiznal daň z přidané hodnoty ve výši 3 313,8 Kč (21% z částky 15 780 Kč) podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem náklady za právní zastoupení činí 19 093,80 Kč Tyto náklady je žalobce povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalované zastupoval do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.).