8 C 82/2019

Plný text

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl soudkyní Mgr. Tamarou Karáskovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená anonymizováno údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného naposledy bytem adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení , roz. příjmení , anonymizována dvě slova adresa o zaplacení 681 889,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 681 889,53 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 644 961,22 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 110 681,92 Kč, k rukám jeho právního zástupce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Státu - České republice, se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], později několikrát doplněném, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 681 889,53 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 644 961,22 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že mezi účastníky byla na základě žádosti žalovaného - návrhu na uzavření smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], elektronicky (s elektronickým podpisem za použití autorizační SMS zprávy) uzavřena smlouva o úvěru ve výši 650 000 Kč Smlouvu o úvěru žalobkyně se žalovaným uzavřela jakožto pobočka zahraniční banky, když mezi její povolené činnosti patří mimo jiné i spotřebitelské úvěry, jak lze ověřit na veřejně přístupných internetových stránkách [obec] národní banky. Předmětnou smlouvou žalobkyně se žalovaným uzavřela poté, co posoudila jeho schopnost úvěr splácet, kdy vycházela z údajů poskytovaných žalovaným a z informací získaných z příslušných úvěrových registrů (žalovaný uváděl svůj čistý měsíční příjem ve výši 42 000 Kč měsíčně, což korespondovalo s předloženým potvrzením o příjmu, na kterém byla jako průměrný měsíční příjem v posledních 3 měsících uvedena částka 47 012 Kč; náklady na bydlení dle sdělení žalovaného činily 6 000 Kč měsíčně, žalovaný byl v produktivním věku 34 let, dle jeho slov neměl vyživovací povinnost; žalovaný žádal o úvěr za účelem úhrady dluhů ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum], kde dlužná částka činila 350 000 Kč se splátkou 6 160 Kč měsíčně; požadovaná výše úvěru činila 650 000 Kč). Jelikož to dle posouzení žalobkyně poměr mezi výší příjmů a výdajů žalovaného umožňoval, žalobkyně žalovanému požadovaný úvěr poskytla; současně bylo mezi účastníky sjednáno související pojištění. Poskytnutý úvěr ve výši 650 000 Kč se žalovaný zavával žalobkyni splatit v celkem 84 měsíčních splátkách, splatných vždy 17. den v měsíci počínaje [datum], spolu s úhradami za pojištění. Žalovaný, jakožto příjemce úvěru měl tehdy možnost zvolit mezi základní a zvýhodněnou variantou jeho splácení. Žalovaným zvolená zvýhodněná varianta splácení byla nicméně podmíněna doložením splnění účelu využití poskytnutého úvěru (tj. vyrovnání dluhů z dřívější úvěrové smlouvy – viz výše). Jelikož žalovaný žalobkyni splnění účelu úvěru nedoložil, uplatnila se základní varianta splácení úvěru, kdy první tři měsíce činila výše měsíční splátky celkem 11 801 Kč včetně úhrady za pojištění, zbývajících 81 splátek pak bylo stanoveno včetně pojištění 12 511 Kč. Žalobkyně žalovanému sjednaný úvěr poskytnula, když požadovanou částku převedla na bankovní účet žalovaného. Žalovaný však svému závazku nedostál a žalobkyni splatil toliko první tři měsíční splátky, a to v měsíci březnu, dubnu a květnu 2018 ve výši po 11 801 Kč. Poté se žalovaný dostal do prodlení, za což mu žalobkyně účtovala smluvní pokutu ve výši celkem 3 915,63 Kč (smluvní pokuta byla vypočtena podle sjednané procentuální výše, která činila 0,1 % denně ze splátky v prodlení). Smluvní pokuta byla žalovanému účtována formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný dlužné splátky žalobkyni neuhradil ani v reakci na výzvu k úhradě ze dne [datum], žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupila. Odstoupení od úvěrové smlouvy nabylo účinnosti dne [datum], kdy se stal splatným celý dluh žalovaného z předmětné smlouvy ve výši 681 889,53 Kč. Dlužná částka sestává z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 633 681,59 Kč, kapitalizovaných úroku ve výši 36 928,31 Kč, pojistného ve výši 6 564 Kč, náhrady nákladů za vymáhací proces / odeslání upomínky ve výši celkem 800 Kč a smluvní pokuty za prodlení ve výši 3 915,63 Kč. Protože žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na předžalobní upomínku, obrátila se žalobkyně se svým nárokem k soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, je neznámého pobytu, a proto mu byl ustanoven opatrovník, který namítl neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu, že žalobkyně řádně neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet, obsah smlouvy označil za nepřehledný a matoucí (zejména v části Přehledu podmínek klasického úvěru) a sjednané úroky za nepřiměřené poměrům v místě a čase obvyklým.

3. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného pak žalobkyně ve svých replikách opakovaně zdůraznila, že při posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet postupovala obezřetně a v souladu s požadavky zákona. Nespokojila se s pouhými ničím nepodloženými tvrzeními žalovaného ohledně jeho příjmů a pravidelných výdajů, ale deklarované příjmy si ověřila jednak z potvrzení zaměstnavatele (průměrný příjem žalovaného za poslední 3 měsíce byl dokonce vyšší, než uvedl žalovaný) a dále z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Žalovaný měl v předmětné době uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou, dosahoval spíše nadprůměrného příjmu (přes 47 tisíc Kč měsíčně), přičemž z jeho mzdy nebyly prováděny srážky na základě výkonu soudního rozhodnutí ani jiné srážky. Žalovaný sice uvedl, že splácí jiný závazek, a to úvěr od [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] ve výši (viz výše), tento úvěr měl nicméně žalovaný zcela splatit z úvěru poskytnutého žalobkyní. Výdaje žalovaného ve výši 6 000 Kč měsíčně na bydlení žalobkyně prověřila dostupnými statistickými daty, kdy zjistila, že nájem v této výši je pro obec s 5 tisíci obyvateli obvyklý. Žalobkyně rovněž prověřila údaje o závazcích žalovaného, a to v příslušných databázích [příjmení] a v Nebankovním a Bankovním registru klientských informací (NRKI a BRKI). Zjištěný rozdíl mezi výší jiného úvěru uvedenou žalovaným (350 tis. Kč) a uvedenou ve výpisu z registrů (cca 480 tis.) považuje žalobkyně za příslušenství, tj. za rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a celkovou částkou k jeho úhradě. Ohledně jiných výdajů žalovaného, které mohou být zohledněny při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, pak žalobkyně vycházela zejména z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem, z nichž vyplývají průměrné měsíční spotřební výdaje domácností na jednu osobu ve výši 17 969 Kč, a to pro horní 20% kvantil podle výše příjmů. I kdyby bylo počítáno s navýšením těchto průměrných výdajů v nejvyšší příjmové skupině obyvatel o třetinu, činily by spotřební výdaje, zahrnující náklady na bydlení, potraviny, dopravu, telekomunikace, rekreaci a kulturu, volný čas, vzdělávání a další výdaje, necelých 24 tis. Kč měsíčně. Rozdíl výše popsaných příjmů a výdajů žalovaného tak žalobkyně posoudila jako dostatečný pro řádné splácení poskytnutého úvěru. Pokud pak byla opatrovníkem namítána nepřehlednost smlouvy a absence vzorce, z něhož by byl zřejmý mechanismus pro rozložení měsíční splátky, žalobkyně dne [datum] doplnila podrobné rozúčtování každé jednotlivé splátky s tím, že se jednalo o anuitní splátky úvěru, vycházející z běžně známého vzorce, kdy výše splátky i úroková sazba je po celou dobu splácení neměnná, přičemž část splátky se započítává na úrok, část na úmor jistiny a část byla započtena na sjednané pojištění.

4. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. 8 C 82/2019-81 ze dne 16. 6. 2020 soud žalobě vyhověl, avšak usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne 30. 4. 2021 č. j. 28 Co 167/2020-95 byl zmíněný rozsudek zrušen a věc byla vrácena soudu k dalšímu řízení, a to z důvodu nedostatečného se vypořádání s obranou žalovaného.

5. Při jednání konaném dne [datum] soud zopakoval dosavadní průběh řízení, připomenul dosud provedených důkazů, a doplnil důkazy dosud neprovedené 6. Z žádosti (smlouvy) o klasickém úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb (dále též jen„ VOP“) vyplývá, že žalovaný žalobkyni požádal o klasický úvěr. Po akceptaci žádosti ze strany žalobkyně došlo k uzavření samotné smlouvy o klasickém úvěru, kterou se žalovaný zavázal žalobkyni splácet poskytnutý úvěr ve výši 650 000 Kč sjednanými měsíčními splátkami podle Přehledu podmínek klasického úvěru s tím, že minimálně část úvěru ve výši 350 000 Kč použije k úhradě splatných a nesplatných dluhů ze smlouvy o osobním úvěru, uzavřené mezi žalovaným a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] dne [datum] (na základě této úvěrové smlouvy byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 350 000 Kč, jež měl splácet splátkami po 6 160 Kč). Podle čl. III žádosti (smlouvy) měl ve lhůtě tří měsíců od posledního čerpání úvěru žalobkyni v uspokojivé formě doložit, že poskytnutý úvěr použil ke sjednanému účelu. Současně bylo v témže článku smlouvy mezi účastníky ujednáno, že pokud uvedenou povinnost žalovaný nesplní a využití úvěru žalobkyni nedoloží, je žalobkyně oprávněna změnit podmínky splácení úvěru ze zvýhodněné varianty na základní variantu splácení podle dále uvedeného Přehledu podmínek klasického úvěru (tuto změnu měla žalobkyně žalovanému oznámit písemně). Součástí úvěrové smlouvy bylo též ujednání o pojištění, které bylo sjednáno jako soubor PREMIUM podle RS CA [číslo] a soubor pojištění výdajů PLUS podle RS BP [číslo], a to s výší měsíční úhrady tvořené součtem 7,49 % z měsíční splátky úvěru a částky 239 Kč. Pro první tři měsíce smlouvy byla výše splátek stanovena v částce celkem 11 801 Kč včetně sjednaného pojištění (z toho částka 10 757 Kč splátka úvěru) a pro případ [anonymizováno] řádného použití úvěru ve výši celkem 12 511 Kč včetně pojištění (z toho 11 417 Kč splátka úvěru). Pro případ prodlení se splácením úvěru bylo v závěrečné části smlouvy (článek VII. bod 8 smlouvy) založeno oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému smluvní pokutu za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, dále částku 600 Kč jako náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku (tuto bylo možno požadovat počínaje prvním dnem měsíce následujícího po měsíci prodlení) a dále účtovat (maximálně dvakrát za měsíc) částku 100 Kč za odeslání upomínky. Podle ustanovení čl. 2 písm. b) VOP může věřitel od smlouvy odstoupit v případě podstatného porušení povinnosti dlužníka.

7. Podle čl. II smlouvy (žádosti) tvoří přílohu žádosti samostatný dokument obsahující informace pro posouzení úvěruschopnosti žadatele, přičemž podpisem žádosti (smlouvy) žadatel prohlásil, že údaje uvedené v tomto dokumentu jsou úplné, přesné a pravdivé a že nezamlčel žádné relevantní informace s tím, že případnou změnu údajů má věřiteli oznámit. Z doložených údajů pro posouzení žádosti o klasický a/nebo revolvingový úvěr soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný v daném dokumentu uvedl své osobní údaje, svého zaměstnavatele ([právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o.), označil se za řídícího pracovníka s výší měsíčního příjmu 42 tis. Kč a výdajů na nájemní bydlení ve [obec] ve výši 6 000 Kč měsíčně.

8. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že roční kreditní obrat činil 946 830,06 Kč, roční debetní obrat 946 572,11 Kč, na účet mu byla zaslána dne [datum] výplata 42 917 Kč.

9. Z potvrzení [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy činil čistý příjem žalovaného průměrně 47 264 Kč měsíčně (vypočteno podle příjmů žalovaného dosahovaných v předchozích 12 měsících), žalovaný měl pracovní poměr na dobu neurčitou.

10. Ze sdělení [právnická osoba] [anonymizováno] s.r.o. ze dne [datum] a jimi doložených mzdových listů soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný byl v uvedené společnosti zaměstnán v období od [datum] do [datum] jako kvalitář v provozu. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou, skončil dohodou obou stran. Příjmy žalovaného činily v roce 2017 od 42 tis. Kč do 52 tis. Kč měsíčně, podobných příjmů žalovaný dosahoval i v roce 2018 (do skončení pracovního poměru).

11. Z doloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně dne [datum] žalovanému zaslala na jeho účet částku 650 000 Kč.

12. Tvrzenou výši úhrad poskytnutých žalovaným podle předmětné úvěrové smlouvy, ani data těchto úhrad žalovaný (ani opatrovník žalovaného) nijak nerozporoval, a soud proto tato tvrzení žalobkyně považuje za nesporná.

13. Stejně tak žalovaný netvrdil, ani nedoložil, že by splnil svou sjednanou povinnost využít poskytnuté prostředky na refinancování dřívější úvěrové smlouvy. Opatrovník žalovaného pouze upozorňoval na skutečnost, že žalobkyně v jednom ze svých podání uvedla, že částka 350 000 Kč z poskytnutého úvěru byla využita k tomuto refinancování, ve všech ostatních podáních však uvádí, že toto žalovaným nebylo doloženo a ve zmiňovaném vyjádření došlo toliko k nepřesnosti. Pokud opatrovník namítal, že žalobkyně nedostatečně doložila oprávněnost uplatnění základní varianty splácení, soud tento názor opatrovníka nesdílí. Pokud žalobkyně tvrdí, že žalovaný jí potřebné dokumenty (splnění účelu úvěru) nedoložil, negativní skutečnost těžko prokazovat listinami. Pokud by toto tvrzení žalobkyně nebylo pravdivé, je potom na žalovaném, aby prokázal, že účel úvěru splnil a toto žalobkyni doložil. Splnění a prokázání účelu úvěru nicméně žalovaný nejenže nedoložil, ale ani netvrdil. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému dne [datum] přitom jednoznačně vyplývá, že žalobkyně žalovaného informovala o tom, že jelikož od něj neobdržela požadované dokumenty o využití úvěru ke sjednanému účelu (a již uplynuly tři měsíce od data čerpání úvěru), bude pro jeho úvěr platit tzv. základní varianta splácení. Dopis obsahuje jak výčet parametrů smlouvy, které se nemění, tak i novou výši měsíčních splátek, včetně výše pevné roční úrokové sazby (nově byla stanovena úroková sazba 11,90 % ročně, 81 splátek po 12 511 Kč, to vše ve výši odpovídající ve smlouvě uvedenému Přehledu podmínek klasického úvěru).

14. Z výpisu žalobkyně vytvořenému k předmětnému úvěru žalovaného ke dni [datum] současně vyplývá, že žalovaný v březnu, dubnu a květnu 2018 uhradil žalobkyni řádně a včas splátky ve výši po 11 801 Kč. Následující splátky v předepsané výši po 12 511 Kč již žalovaný neuhradil. Počínaje [datum] se tak žalovaný ocitl v prodlení, načež byl nejprve dne [datum] písemně upomínán k úhradě (za tuto upomínku byl účtován poplatek ve výši 100 Kč). Dne [datum] pak vedle předpisu další požadované splátky byla žalovanému vystavena další upomínka a současně vyúčtována smluvní pokuta ve výši 412,83 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. Dne [datum] pak byly žalovanému vyúčtovány náklady vymáhacího procesu ve výši 600 Kč. S předpisem každé další splátky (v srpnu, září a říjnu 2018) pak byla žalovanému vždy vyměřena smluvní pokuta za zpoždění s úhradou, a to ve výši 788,13 Kč, resp. 1 200,96 Kč a 1 513,71 Kč. Dnem [datum] je pak datován poslední předpis splátky ve výši 12 511 Kč, sestávající (jako všechny předepsané splátky) jak z částky určené k umoření jistiny, tak z části k započtení na úroky a rovněž z části k zaplacení sjednaného pojistného. Žalovaný počínaje splátkou splatnou dne [datum] žalobkyni ničeho neuhradil, a to ani v reakci na zaslané upomínky. Ke dni [datum] tak žalobkyně evidovala za žalovaným dluh v celkové výši 681 889,53 Kč (z toho kapitalizované úroky 36 928,31 Kč, dlužné pojistné 6 564 Kč, poplatky za upomínky, resp. náklady vymáhacího procesu celkem 800 Kč a smluvní pokuty za prodlení celkem 3 915,63 Kč).

15. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému dne [datum], nazvaného Poslední možnost mimosoudního vyrovnání soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ve smyslu § 124 zákona o spotřebitelském úvěru k úhradě dosud splatných splátek úvěru ve výši celkem 67 270 Kč v dodatečné lhůtě 30 dnů od doručení upomínky s tím, že pokud nebude ve stanovené lhůtě dluh řádně uhrazen, žalobkyně od předmětné úvěrové smlouvy odstoupí.

16. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně v návaznosti na prodlení žalovaného s úhradami sjednaných splátek odstoupila od smlouvy a celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. K tomuto dni pak po žalovaném požadovala úhradu dluhu ve výši celkem 681 890 Kč, přičemž na tuto částku žalovanému rovnou vystavila poštovní poukázku. Z dvojího vyhotovení odstoupení od úvěrové smlouvy z téhož dne soud zjistil, že odstoupení od smlouvy a poštovní poukázka byly žalovanému žalobkyní zaslány jak na adresu posledního známého pobytu ve [obec], tak na adresu jeho trvalého pobytu na Slovensku.

17. Z výzvy k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu [číslo] ze dne [datum] (předžalobní upomínky) vyplývá, že žalovaný dluh vůči žalobkyni nevyrovnal ani v reakci na výzvu k úhradě, učiněnou spolu s odstoupením od smlouvy.

18. Ze sdělení [právnická osoba] zde dne [datum] soud zjistil, že učet, na nějž byla půjčená částka žalobkyní zaslána, byl veden na jméno žalovaného.

19. Stran namítané výše úrokové sazby má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dohodnuta pevná úroková sazba ve výši 9,90 % ročně při zvýhodněné variantě splácení, resp. 11,90 % ročně při základní variantě splácení úvěru sjednaného na 7 let (84 měsíců). Za obecně známou skutečnost (snadno ověřitelnou z veřejně dostupných zdrojů) přitom soud vzal výši úrokové sazby, která se v době sjednání předmětné úvěrové smlouvy pohybovala u hypotečních úvěrů mezi 3 % a 4 % ročně.

20. V návaznosti na výše uvedené soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobkyně poskytla žalovanému na základě jeho žádosti úvěr ve výši 650 000 Kč, který se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v celkem 84 měsíčních splátkách splatných vždy do 17. dne v měsíci. Výše měsíčních splátek byla sjednána ve zvýhodněné pevné výši 11 801 Kč včetně pojištění pro případ řádného doložení využití poskytnutého úvěru (při úrokové sazbě 9,90 % ročně) s pro případ řádného nedoložení splnění účelu úvěru ve výši prvních 3 měsíčních splátek po 11 801 Kč včetně pojištění a následujících 81 splátek ve výši po 12 511 Kč včetně pojištění (při úrokové sazbě 11,9 % ročně). Sjednanou roční úrokovou sazbu soud nepovažuje za nepřiměřenou, a to s ohledem k výše uvedeným úrokovým sazbám běžným v předmětné době u hypotečních, tj. zajištěných a dlouhodobých úvěrů (okolo 3- 4 % ročně), když v posuzovaném případě se jednalo o úvěr nezajištěný, s dobou splácení do deseti let. Žalovaný řádně uhradil první tři měsíční splátky (v březnu, dubnu a květnu 2018), s úhradou dalších splátek se však dostal do prodlení; žalobkyni rovněž nedoložil splnění účelu úvěru ve smyslu čl. III smlouvy. Žalobkyně tedy v souladu s úvěrovou smlouvou předepisovala počínaje dnem [datum] žalovanému měsíční splátky ve výši po 12 511 Kč včetně pojištění. Jelikož žalovaný červnovou splátku neuhradil řádně a včas, vyzvala ho žalobkyně k úhradě a za zaslanou upomínku mu v souladu se smlouvou ke dni [datum] vyúčtovala k úhradě 100 Kč. Spolu s předpisem splátky splatné dne [datum] žalovanému žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za prodlení s červnovou splátkou a poplatkem za upomínání, a to ve výši 412,83 Kč (tj. ve sjednané výši 0,1 % denně z částky v prodlení). Dne [datum] žalovanému také vyúčtovala dalších 100 Kč za další zaslanou písemnou upomínku a dne [datum] pak náklady vymáhacího procesu ve výši 600 Kč (tj. prvním dnem měsíce následujícího po měsíci prvního prodlení). K začátku srpna tak saldo smlouvy dosahovalo výše 26 234,83 Kč (tj. souhrnu dvou splátek po splatnosti ve výši 12 511 Kč (červen a červenec 2018), dvou upomínek (2. a [datum]) a smluvní pokuty vypočtené k [datum] ve výši 412,83 Kč). Jelikož žalovaný svůj dluh nezačal plnit ani v návaznosti na opakované upomínky, vyúčtovala mu žalovaná dne [datum] další smluvní pokutu ve výši 788,13 Kč (ve výši 0,1 % denně z dlužné částky), stejná situace se pak opakovala i v září a říjnu 2018 (účtována smluvní pokuta ve výši 1 200,96 Kč a 1 513,71 Kč). V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradami měsíčních splátek tak byla v souladu se smlouvou vyúčtována smluvní pokuta ve výši celkem 3 915,63 Kč (tato výše odpovídá sjednané denní výši smluvní pokuty, dlužných částek po splatnosti i délce prodlení žalovaného s jejich úhradami). V návaznosti na neplnění smluvních povinností ze strany žalovaného pak žalobkyně od této v souladu s VOP odstoupila, a to s účinností ke dni [datum], přičemž žalovaného opětovně vyzývala k úhradě dluhu. Pokud jde o celkovou dlužnou částku, kterou žalobkyně u žalovaného eviduje z titulu předmětné smlouvy a kterou u soudu uplatnila ve výši 681 889,53 Kč, tato podle názoru soud soudu plně odpovídá zjištěnému skutkovému stavu, kdy žalovaný žalobkyni dluží na jistině částku 633 681,59 Kč, na úrocích 36 928,31 Kč, na pojistném 6 564 Kč, na poplatcích 800 Kč a na smluvní pokutě 3 915,63 Kč. <i>21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 77 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. č. 257/2016 Sb.“) nesmí poskytovatel při komunikaci se spotřebitelem používat nejasné, nepravdivé, zavádějící nebo klamavé informace. Podle odst. 2 téhož ustanovení přitom poskytovatel zajistí, aby obsah komunikace byl podán jasným, výstižným a zřetelným způsobem a byl dostačující a přesný a nezastíral, nezlehčoval nebo nezamlčoval důležité skutečnosti, informace nebo upozornění, zejména nepoužíval formulace, které mohou u spotřebitele vyvolávat klamné očekávání týkající se dostupnosti spotřebitelského úvěru a výše jeho nákladů.</i> <i>Podle § 86 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>Podle § 122 odst. 2 věty první z. č. 257/2016 Sb. může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 22. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu má soud ve světle výše uvedených ustanovení za to, že žaloba je důvodná.

23. Mezi žalobkyní a žalovaným byla sjednána úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. a zákona o spotřebitelském úvěru. Námitku žalovaného stran nedostatečného posouzení jeho úvěruschopnosti soud shledal nedůvodnou, když má naopak za prokázané, že žalobkyně dostála svým zákonným povinnostem a úvěruschopnost žalovaného dostatečně zkoumala (nespoléhala se pouze na jeho tvrzení, ale sama aktivně zjišťovala, jaká je jeho finanční situace, a získané údaje o nadstandardních příjmech žalovaného (potvrzené sdělením od zaměstnavatele) a jeho výdajích (nejen dluzích, ověřovaných v příslušných databázích, ale též výdajích žalovaného na bydlení aj., porovnávané mj. s údaji Českého statistického úřadu) žalobkyně adekvátně posoudila – soud má ve shodě se žalobkyní za to, že příjmy a výdaje žalovaného umožňovaly řádné splácení poskytnutého úvěru). Na základě uvedené, platně uzavřené úvěrové smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 650 000 Kč s tím, že část poskytnutých prostředků ve výši 350 000 Kč byl žalovaný povinen použít na úhradu svého dřívějšího dluhu u [právnická osoba] [příjmení] [příjmení].

24. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal splácet v celkem 84 měsíčních splátkách v pevně stanovené (zvýhodněné) výši 11 801 Kč měsíčně vč. sjednaného úroku a pojištění, s tím, že pokud žalobkyni řádně a včas nedoloží splnění účelu úvěru, budou splátky úvěru počínaje čtvrtým měsícem činit 12 511 Kč měsíčně vč. úroku a pojištění (základní varianta splácení). Námitky žalovaného, že úvěrová smlouva obsahuje nepřiměřenou úrokovou sazbu, soud neshledal důvodnými, když sjednané úroky soud naopak považuje za přiměřené tomu, že se jednalo o nezajištěný úvěr se sedmiletou dobou splácení (v porovnání s výše uvedenými běžnými úrokovými sazbami pro dlouhodobé hypoteční úvěry, sjednávané v příslušném období). Podobně soud nesdílí názor žalovaného o tom, že by přehled podmínek úvěru, obsažený ve smlouvě, byl nepřehledný a matoucí, když uvedená tabulka jasně a srozumitelně uvádí podmínky splácení, vč. výše úroků i pojištění. Přehledné informace o podmínkách úvěru navíc obsahuje i samostatný formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

25. Jelikož žalovaný žalobkyni nedoložil splnění účelu úvěru a počínaje čtvrtou splátkou, řádně vyměřenou ve výši 12 511 Kč, přestal úvěr splácet úplně, ačkoliv byl o změně výše splátek písemně informován dopisem ze dne [datum], dostal se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z. V návaznosti na toto podstatné porušení smluvních podmínek byly žalovanému v souladu se smlouvou i § 122 zákona o spotřebitelském úvěru postupně vyúčtovány smluvní pokuty v celkové výši 3 915,63 Kč, náklady za vymáhání pohledávky ve výši 600 Kč a náklady na upomínání ve výši 2 x 100 Kč (článek VII. bod 8 smlouvy). Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel a ani nijak nereagoval na opakované upomínky, žalobkyně v souladu se smlouvou a VOP, resp. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru, od předmětné úvěrové smlouvy odstoupila a celý úvěr zesplatnila ke dni [datum] Ani poté však žalovaný žalobkyni již ničeho neuhradil a žalobkyně tedy za žalovaným dosud eviduje dluh ve výši 681 889,53 Kč s příslušenstvím. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku ve výši 681 889,53 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 644 961,22 Kč ode dne [datum] do zaplacení, a to ve výši stanovené podle § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému a to včetně nákladů odvolacího řízení, žalobkyně byla celkově ve věci úspěšná a ke zrušení rozsudku zdejšího soud odvolacím soudem došlo pouze na základě jeho nedostatečného odůvodnění. Náklady žalobkyně tvoří částka 25 799 Kč za soudní poplatek, dále částka 55 300 Kč jako odměna advokáta za zastupování před soudem prvního stupně (§ 7 odst. 6 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pět úkonů po 11 060 Kč – převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva a 2x účast na jednání – dne [datum] a dne [datum]), částka 1 500 Kč jako hotové výdaje advokáta za pět úkonů právní pomoci při zastupování před soudem prvního stupně po 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) Za zastupování v odvolacím řízení náleží žalobkyni částka 11 060 Kč jako odměna advokáta za zastupování (§ 7 odst. 6 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), za jeden úkon – vyjádření k odvolání, částka 300 Kč jako hotové výdaje advokáta za uvedený úkon (§ 13 odst. 3 vyhl.č. 177/1996 Sb.) Cestovné vyúčtoval právní zástupce za cestu k jednání dne [datum] ve výši 1991,17 Kč při délce trasy 320 km k soudu a zpět ([obec], [obec]) [značka automobilu], náhrada za pohonné hmoty podle vyhlášky 27,20 Kč l a amortizaci 4,40 Kč km podle vyhl. [číslo] (cesta k soudnímu jednání dne [datum]), tedy za pohonné hmoty 583,17 Kč a náhrada 1 408 Kč. Daň z přidané hodnoty činí 14, 731,70 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Předložil technický průkaz vozila, kde je uved typ vozidla, palivo nafta motorová, spotřeba [číslo] Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám [anonymizováno], která žalobce zastupovala.

27. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).

28. Soud nepřiznal státu – České republice, náklady řízení vzniklé ustanovením žalovanému opatrovníka pro řízení, neboť to bylo nezbytné k hájení jeho práv.