10 C 103/2024
č. j. 10 C 103/2024-97
V PLATNOSTIOkresní soud ve Zlíně zamítl žalobu žalobkyně, která se domáhala zaplacení částky 22 203,29 Kč a úroku z prodlení, protože neprokázala postoupení pohledávky za žalovaného. Soud se opřel o § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož je pro aktivní věcnou legitimaci nezbytné prokázat právní přechod pohledávky. Žalobkyně nepředložila smlouvu o postoupení pohledávky ani důkaz o její řádné notifikaci žalovanému. Soud konstatoval, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrzení a důkazní povinnost, a proto rozhodl o zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Náklady řízení nebyly přiznány žádnému účastníkovi.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 22 203,29 Kč s příslušenstvím
I. Soud zamítá žalobu, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 22 203,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 203,29 Kč za dobu od 1. 12. 2023 do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno Anonymizováno p Anonymizováno c., C Anonymizováno, se sídlem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, 120, jméno FO, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno (dříve Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno Anonymizováno c.) se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni splatit nejpozději do datum. Žalovaný svému závazku z uzavřené smlouvy nedostál, peněžní prostředky ve sjednané lhůtě splatnosti právní předchůdkyni žalobkyně nevrátil. Pohledávka na žalobkyni měla být postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností jméno FO postupitelem a žalobkyní jako postupníkem.
2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil Anonymizováno 3. Soud se nejprve zabýval tím aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvní stranou smlouvy se žalovaným měla být společnost Anonymizováno. Ta jako postupitel měla uzavřít s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, která předvídá postoupení pohledávky za žalovaným; takováto smlouva k žalobě předložena nebyla. právnická osoba občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (důkazní povinnost). Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. spisová značka), přičemž soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a absentující tvrzení pak nemůže nahradit ani dokazováním (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12). Byť tedy v obecné rovině je možné výjimečně připustit vylíčení skutečností odkazem na listinný důkaz (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), jedná se o odkaz subsidiární a v žádném případě nepřichází v úvahu, že by nahrazoval skutková tvrzení sporných stran, zejména skutková tvrzení podstatná. Tím by byla popřena procesní odpovědnost žalobce za tvrzení všech pro rozhodnutí významných skutečností; důsledkem by tu byla negace zásady projednací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
5. Žalobkyně předložila soudu smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek uzavřenou dne datum a dodatek č. hodnota ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne datum uzavřený dne datum. Úvěrová smlouva, od které žalobkyně odvozuje svůj žalobní nárok, měl být se žalovaným uzavřena dne datum. Je zcela zřejmé, že pohledávka uplatněná žalobou, v době uzavření předložené smlouvy o postoupení pohledávek včetně jejího dodatku neexistovala, proto soud usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka vyzval žalobkyni k předložení smlouvy osvědčují postoupení pohledávky za žalovaným ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobkyně dne datum, avšak do dne nařízeného soudního jednání smlouva o postoupení pohledávky za žalovaným soudu předložena nebyla.
6. Žalobkyně tedy nepředložila důkaz, který by osvědčoval postoupení žalované pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Takový deficit by bylo možné překonat, byla-li by prokázána řádná notifikace žalovanému stran postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v této souvislosti sice předložila notifikační listinu adresovanou žalovanému, avšak učiněný žalobkyní (nikoliv její právní předchůdkyní), která opětovně netvrdí a neprokazuje, že tak mohla učinit, a pokud by tak skutečně mohla činit, pak má v intencích § 1882 odst. 1 o. z. povinnost notifikovat kvalifikovaněji a prokázat postoupení dlužníkovi. Nic takového z tvrzení a důkazů neplyne, a proto byl soud připraven žalobkyni v této souvislosti poučit.
7. O tato příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu dne datum. V tomto směru soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.
8. Pokud jde tedy o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni. Žalobkyně tedy není ve věci aktivně věcně legitimována, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.), přičemž z dalších důkazů, které provedl, nečiní žádná relevantní skutková zjištění.
9. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.