10 C 110/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 94 979 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 700 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 88 179 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 244,29 Kč a 1 514,61 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 155,17 Kč a 1 111,96 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 27 867,11 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a z částky 3 797,04 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 838,03 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 882,23 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka a částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka a částka, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO, se adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka v pravidelných 17 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka, s úhradou dalších splátek se dostala do prodlení, načež splatnost závazku žalované nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne datum. Žalovaná částka částka představuje jistinu úvěru ve výši částka, náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka.

2. Žaloba byla dále odůvodněna tím, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splácet spolu s náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka v pravidelných 14 měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka, s úhradou dalších splátek se dostala do prodlení, načež splatnost závazku žalované nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne datum. Žalovaná částka částka představuje jistinu úvěru ve výši částka, náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum.

3. Žalovaná u jednání soudu dne datum uvedla, že dluh žalobkyni chce zaplatit, nachází se nyní však ve špatné finanční situaci, splácí dvě exekuce, a proto požádala soud o možnost uhradit dluh žalobkyni ve splátkách ve výši částka až částka měsíčně.

4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla k žádosti žalované dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále také jako „smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši částka, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka formou 17 pravidelných měsíčních splátek po částka počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy dle sjednaného Předpisu splátek; částku částka převzala žalovaná osobně při podpisu smlouvy (smlouva o úvěru ze dne datum č. hodnota, Příloha č. hodnota Předpis splátek). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, a to dle údajů, které žalovaná v této žádosti uvedla – výše úvěru částka, měsíční mzda částka, měsíční výdaje - na bydlení a energie částka, dopravu, jídlo a osobní náklady částka, srážky ze mzdy, výživné částka, měsíční splátky stávajících půjček částka; rozvedená, bez vyživovací povinnosti (žádost o úvěr ze dne datum, pracovní smlouva, smlouva o nájmu bytu, výplatní pásky Anonymizováno).

5. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, výpis transakcí).

6. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou k žádosti žalované uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota (dále také jako „smlouva“), na jejímž základě právní předchůdkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit právní předchůdkyni žalobkyně spolu s úrokem ve výši částka, úplatou za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady za vyhodnocení úvěru ve výši částka a poplatkem za inkaso plateb v hotovosti ve výši částka formou 14 pravidelných měsíčních splátek po částka počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy dle sjednaného Předpisu splátek; částku částka převzala žalovaná osobně při podpisu smlouvy (smlouva o úvěru ze dne datum č. hodnota, Příloha č. hodnota Předpis splátek). Úvěruschopnost žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila na základě žalovanou vyplněné Žádosti o úvěr, a to dle údajů, které žalovaná v této žádosti uvedla – výše úvěru částka, měsíční mzda částka, měsíční výdaje - na bydlení a energie částka, dopravu, jídlo a osobní náklady částka, srážky ze mzdy, výživné částka, měsíční splátky stávajících půjček částka; rozvedená, bez vyživovací povinnosti (žádost o úvěr ze dne datum, pracovní smlouva, smlouva o nájmu bytu, výplatní pásky 8/2020, 9/2020, 10/2020).

7. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka, dne datum částku částka a dne datum částku částka (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, výpis transakcí).

8. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni jako postupníka společností právnická osoba. jako postupitelem s účinností dne datum. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společně s výzvou k úhradě dlužných částek dopisy ze dne datum (citovaná smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh, potvrzení o zaplacení úplaty, 2 x oznámení o postoupení pohledávky).

9. Dopisem ze dne datum vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky celkem částka nejpozději do datum (výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne datum, podací lístek z téhož dne).

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaná nedovolala, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splněním povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost. Je-li tak dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

17. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., který porušení povinnosti řádného posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet sankcionoval neplatností bez dalšího, a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

18. S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry, má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

19. Žalobkyně sice předložila doklady osvědčující příjem žalované (příjem ze zaměstnání), nepředložila však jediný důkaz, že by řádně zkoumala také výdaje žalované či míru jejího zadlužení. Právní předchůdkyně žalobkyně v případě obou smluv zjistila od žalované její pravidelné měsíční výdaje – na bydlení a energie, dopravu, jídlo, osobní náklady a měsíční splátky stávajících půjček, tyto skutečnosti však řádně neověřila. Žalobkyně předložila smlouvu o nájmu bytu, kterou žalovaná uzavřela dne datum a v níž se zavázala hradit nájemné a zálohy na služby ve výši částka; tato částka však neodpovídá částkám uvedeným žalovanou v žádostech o úvěr jako výdaje na bydlení, tyto částky se liší a nebyly nijak blíže upřesněny. Také ověření výdajů žalované na měsíční splátky stávajících půjček uvedené žalovanou v žádosti o úvěr ze dne datum žalobkyně nijak neprokázala. Žalobkyně sice tvrdila, že její právní předchůdkyně výdaje zkoumala z výpisů z bankovního účtu žalované, toto však dle soudu neprokázala, neboť výpis z účtu žalované (či jeho kopii) nepředložila. Pouhé vyplnění údajů do formuláře, aniž by tyto byly ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě dostatečných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se právní předchůdkyně žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. Z výše uvedeného vyplývá, že žalobkyně je tedy povinna v řízení prokázat nejen, že příjmy, výdaje a míru zadlužení od žalované zjišťovala, ale že jí uvedené skutečnosti i ověřila. Jedině tak lze mít povinnost posoudit úvěruschopnost před uzavřením smlouvy za řádně splněnou. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovanou uvedené skutečnosti jsou pravdivé a byly ověřeny, ale důkazy o tom, jak bylo uvedeno výše, nepředložila. Řádné posouzení úvěruschopnosti žalované tak žalobkyně neprokázala.

21. Jelikož žalobkyně ani v jednom případě neprokázala splnění zákonné povinnosti spočívající v posouzení úvěruschopnosti žalované, jsou obě uzavřené smlouvy o úvěru absolutně neplatné a účastníci tak byli povinni vrátit, co si na jejím základě vzájemně plnili (§ 2993 o. z.). V případě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a výší úhrad částka), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl. Co se týká smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum, pak v tomto případě nedluží žalovaná žalobkyni ničeho, neboť poskytnutou jistinu ve výši částka žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni již splatila.

22. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

23. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok toliko na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala.

24. Žalovaná požádala o možnost plnění dluhu ve splátkách ve výši částka - částka. Žádost o povolení splátek zdůvodnila svou tíživou finanční situací. Žalovaná má příjem průměrně částka měsíčně, na bydlení platí částku částka měsíčně, na dopravu do zaměstnání částka měsíčně a na drogerii částka měsíčně; mobil si dobíjí. adresa exekuce, a to jednu v částce částka měsíčně a druhou částka měsíčně. Nevlastní žádný cenný movitý ani nemovitý majetek.

25. Žalobkyně souhlasila s plněním ve splátkách ve výši částka měsíčně.

26. Soud při uvážení osobní a majetkové situace žalované a rovněž s ohledem na její postoj k dluhu řešenému v tomto řízení (tj. při zohlednění skutečnosti, že se žalovaná nezříká svých právních povinností a tyto má zájem plnit) dospěl k závěru, že jsou v jejím případě splněny podmínky pro povolení splátek, když popsané poměry jí objektivně bez dalšího zadlužení nedovolují uhradit dluh jednorázově ani platit vyšší než navržené splátky. Zároveň je zřejmé, že úhrada dluhu v navržených splátkách se výrazněji nedotkne zájmů žalobkyně, proto soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit soudem přiznanou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 700 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku. K ochraně zájmů žalobkyně soud stanovil, že nezaplacením jedné ze splátek nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

27. Ve věci měla převažující úspěch žalovaná, které by tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.