Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

10 C 45/2024

č. j. 10 C 45/2024-48

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-19 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSZL:2024:10.C.45.2024.1

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkemo jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, číslo jednotky , Anonymizováno, způsob využití byt, vymezenou v budově č.p. , Anonymizováno, – bytový dům, postavené na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří,o spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří,o spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří,to vše zapsáno na listech vlastnictví č. , hodnota, a č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, , do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení, že je vlastníkem jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů, číslo jednotky , Anonymizováno, /, Anonymizováno, způsob využití byt, vymezenou v budově č.p. , Anonymizováno, bytový dům, postavené na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, postavené na pozemku p. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, spoluvlastnický podíl o velikosti id. 6862/, Anonymizováno, k pozemku p. č. st. , Anonymizováno, a p. č. , hodnota, – zastavěná plocha a nádvoří, to vše zapsáno na listech vlastnictví č. , hodnota, a č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedené u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „předmětný byt“). Svou žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, uzavřela spolu se svým manželem , jméno FO, , zemřelým dne , datum, , oba jako strana prodávající kupní smlouvu s , jméno FO, , narozenou , datum, jako stranou kupující, jejímž předmětem byl převod předmětného bytu. Vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí dne , datum, . , jméno FO, následně předmětný byt dne , datum, darovala svému otci , Jméno žalovaného, , tedy žalovanému. Vklad práva byl zapsán do katastru nemovitostí dne , datum, . Při tomto darování přislíbil žalovaný žalobkyni a jejímu manželovi, že předmětný byt po dobu života žalobkyně a jejího manžela nikdy neprodá třetí osobě a ústně zřídil žalobkyni a jejímu manželovi věcné břemeno dožití. Tento příslib se žalovaný snaží v současné době porušit, když předmětnou nemovitost hodlá prodat a žalobkyni vystěhovat. Žalobkyně se touto žalobou domáhá určení vlastnického práva k předmětné nemovité věci, neboť kupní smlouva nemohla být platně uzavřena, a to s ohledem na zdravotní stav manžela žalobkyně a žalobkyně má proto důvodně za to, že kupní smlouva ze dne , datum, je absolutně neplatná. Žalobkyně uvedla, že má naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva k předmětné nemovité věci, neboť bez tohoto určení je ohroženo vlastnické právo žalobkyně a její právní postavení by se stalo nejistým, když vyjma této žaloby nemá žalobkyně jiné právní prostředky, kterými by se mohla v dané věci bránit a domáhat se svého vlastnického práva. Žalobkyně uvedla, že v době uzavření kupní smlouvy nebyl její manžel způsobilý k uzavření kupní smlouvy, neboť v době podpisu byl ve vážném zdravotním stavu způsobeném prodělanou cévní mozkovou příhodou a následnými pády na hlavu, a tedy nebyl z tohoto důvodu schopen chápat význam onoho převodu nemovité věci, stejně tak nebyl schopen předpokládat reálně vyvstávající následky tohoto jednání. Žalobkyně uvedla, že v souladu s § 38 odst. 2 a § 154 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného v době podpisu smlouvy, je kupní smlouva ze dne , datum, absolutně neplatná a nemělo by se k ní vůbec přihlížet. Současný stav zapsaný v katastru nemovitostí k předmětné věci tedy nemůže dle žalobkyně obstát, když nedošlo k platnému převodu vlastnictví k nemovité věci. Žalobkyně dále žádala o zaplacení náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. V tomto řízení učinil nesporným pouze tu skutečnost, že , jméno FO, nabyla vlastnictví k předmětnému byt na základně kupní smlouvy ze dne , datum, a žalovaný nabyl vlastnické právo na základě darovací smlouvy uzavřené mezi ním a , jméno FO, . Žalovaný se účastnil veškerých jednání mezi právní předchůdkyní , jméno FO, s žalobkyní a , jméno FO, a celou transakci, vyjma podpisu kupní smlouvy, pro svou právní předchůdkyni vyřizoval. Žalovaný u , jméno FO, Gurici nepozoroval žádné omezení, které by mělo vést k jeho sníženým schopnostem chápat význam uzavření kupní smlouvy a rovněž nebyl o žádných takových skutečnostech informován. Pokud se manžel žalobkyně skutečně nacházel v takto nepříznivém zdravotním stavu, měla o tom žalobkyně , jméno FO, a žalovaného informovat či spíše přímo takovému jednání svého manžela zamezit. Tvrzení žalobkyně se nyní – po více jak 17 letech jeví jako ryzím alibismem vedeným účelovou snahou získat pro sebe majetkový prospěch na úkor žalovaného. Žalovaný i za předpokladu, že by měl být tvrzený zdravotní stav manžela žalobkyně skutečně nepříznivý a právní jednání by mělo být absolutně neplatným, by nabyl vlastnické právo vydržením. Vydržení je institutem, který hojí vady nabývacího titulu včetně absolutní neplatnosti právního jednání, na jehož základě držitel právo nabyl. Žalovaný má byt v držbě více než 10 let a v případě započtení držby jeho právní předchůdkyně, delší než 17 let. Držba je přitom pravá a poctivá. Žalovaný vykonával vlastnická práva v dobré víře a žalovaná toto vlastnické právo nikdy dříve nezpochybňovala. Dne , datum, vyzval žalovaný žalobkyni k vyklizení nemovitosti a v této výzvě se žalobkyně vyjádřila, že jí mělo být ústně přislíbeno užívání služebnosti bytu s trváním až do její smrti, a že k bytu mezi ním a žalovaným má existovat nájemní vztah. Byt je žalobkyní užíván po dobu více než 17 let bez jakéhokoliv právního titulu, a to bez poskytnutí jakéhokoliv protiplnění. Žalovaný měl zájem na odstranění tohoto stavu a ústní formou žalobkyni nabízel uzavření nájemní smlouvy s výhodným nájemným, popřípadě zajištění alternativního ubytování, ale tyto nabídky byly odmítnuty. Žalovaný ani jeho právní předchůdkyně žalobkyni ani jejímu manželovi nikdy neslíbili, že byt po dobu života žalobkyně a jejího manžela neprodají třetí osobě. Uzavření ústního zřízení věcného břemene dožití zákon ostatně ani neumožňuje. Žalovaný jednání žalobkyně považuje za zjevně šikanózní návrh a navrhuje zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. U jednání žalovaný argumentoval rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1590/2001, které podle něj říká, že běh času, pakliže byla držená práva v dobré víře, tak případně zhojí i nedostatek absence řádně projevené vůle, tedy tím, čím argumentuje žalobkyně, tedy že její manžel nebyl způsobilý k právnímu jednání, tj. uzavření kupní smlouvy. Dále uvedl, že listinou ze dne , datum, se žalobkyně situovala do postavení nájemce a vůbec se nezmiňovala o tom, že by se považovala za vlastníka bytu.

4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno následující:

5. Z žalobkyní předložených lékařských zpráv z , datum, , , datum, , , datum, a , datum, vyplývá, že , jméno FO, v roce 2004 prodělal recidivující ischemický aterotrombotický ictus v povodí arteria cerebri media lateris dextri a těžkou levostrannou hemiparesou na LHK až plegie, tj. opakovanou cévní mozkovou příhodu s omezením hybnosti levé horní končetiny. Další diagnózy v těchto lékařských zprávách se týkají jeho fyzického zdravotního stavu.

6. Kupní smlouvou z , datum, bylo převedeno vlastnictví k předmětnému bytu; stranou prodávající byli manželé , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, , stranou kupující , jméno FO, (kupní smlouva z , datum, , shodná tvrzení účastníků).

7. Dne , datum, bylo praktickým lékařem , právnická osoba, v „Žádosti o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou“ uvedeno, že , jméno FO, nepotřebuje pravidelné lékařské ošetření, není inkontinentní, je mobilní (přičemž možnosti bez pomůcek, s oporou, na vozíčku byly přeškrtnuty), není ethylik, nemá duševní poruchu a nenarušuje soužití. Tato žádost byla dne , datum, přijata , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, (Žádost o přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou, Potvrzení přijetí žádosti o městský byt s pečovatelskou službou ve , adresa, ).

8. Vlastníkem předmětného bytu je žalovaný. Žalovaný předmětný byt nabyl darovací smlouvou ze dne , datum, od své dcery , jméno FO, (výpis z KN, LV , Anonymizováno, pro obec a k.ú. , adresa, , shodná tvrzení účastníků).9. , jméno FO, dne , datum, zemřel. Z žádné listiny spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, nevyplývá, že by byl v řízení o pozůstalosti řešen předmětný byt jako sporné aktivum (spis Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , zejména protokol o předběžném šetření z dědického spisu, usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , opravné usnesení ze dne , datum, č.j. , spisová značka, , PM , datum, ).

10. Dne , datum, zaslal zástupce žalobkyně zástupci žalovaného reakci na výzvu k vyklizení nemovitosti, v níž bylo uvedeno, že v roce 2014, kdy došlo k darování předmětného bytu , jméno FO, žalovanému, bylo žalobkyni slíbeno, že předmětný byt nepřevede po dobu jejího života na jinou osobu, ani jinak nezcizí a bylo jí přislíbeno zřízení věcného břemene. Slib byl však žalovaným porušen a výzvu k vyklizení považuje žalobkyně s ohledem na její pokročilý věk za velice nemravnou a nepřijatelnou. Žalobkyně dále uvedla, že má za to, že protože žalobkyni vznikl k předmětné bytové jednotce nájemní vztah, není možné požadovat její vyklizení. Žalobkyně totiž předmětný byt nepřetržitě užívala, s čímž byl žalovaný srozuměn a proti tomuto užívání nikdy neměl výhrad. Žalovaný žádá o vyklizení nemovitosti proto, že chce předmětný byt prodat, což podle žalobkyně není platný důvod pro výpověď nájemní smlouvy a proto nebude nemovitost vyklizena, protože ji žalobkyně užívá na základě řádného právního titulu a pro vyklizení neexistuje žádný jiný legitimní důvod.

11. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

12. Existence naléhavého právního zájmu na určení je nezbytným předpokladem pro úspěch určovací žaloby. Jestliže žalobce netvrdí, případně neprokáže naléhavý právní zájem, je to důvodem pro zamítnutí žaloby, nikoli pro její odmítnutí nebo pro zastavení řízení. Při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby (NS 33 Cdo 1121/2011) (viz. komentář k § 80 v Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R., a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2017).

13. V průběhu jednání byla žalobkyně poučena o tom, že neprokázala naléhavý právní zájem. K tomu žalobkyně uvedla, že naléhavý právní zájem je dán v rozporu ve vlastnických vztazích, kdy současný zápis neodpovídá právnímu vztahu z titulu absolutně neplatné kupní smlouvy z roku 2007. Následující vlastníci nemohli nabýt vlastnické právo k nemovitosti a aktuální zápis v katastru nemovitostí tak nemůže obstát. Žalobkyně nemá, vyjma této žaloby, žádné jiné ochranné prostředky, kterými by se mohla v dané věci bránit a domáhat se svého vlastnického práva.

14. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala určení, že ona je vlastníkem předmětného bytu, neboť kupní smlouva o převodu vlastnictví bytu uzavřená mezi ní a jejím manželem na straně prodávající a , jméno FO, na straně kupující je absolutně neplatná, neboť manžel žalobkyně nebyl ke dni jejího podpisu schopen chápat její účel a nebyl schopen posoudit následky tohoto jednání. V důsledku převodu vlastnictví předmětného bytu z , jméno FO, na žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne , datum, je žaloba podána vůči žalovanému jako vlastníkovi předmětného bytu.

15. To, že dne , datum, byla mezi shora jmenovanými účastníky uzavřena kupní smlouva a dne , datum, mezi , jméno FO, a žalovaným uzavřena darovací smlouva, je mezi účastníky nesporné.

16. Řízení o pozůstalosti zůstavitele , jméno FO, , Anonymizováno, – manžela žalobkyně bylo zastaveno ve smyslu § 154 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.), neboť hodnota zůstavitelova majetku nepřesahovala výši záloh spojených s pohřbem a nepatrný majetek (polovina osobního automobilu , Anonymizováno, a pohledávka za , Anonymizováno, , adresa, z titulu přeplatku místního poplatku za komunální odpad) byl vydán žalobkyni. Ze spisu sp. zn. , spisová značka, bylo dále zjištěno, že účastníky řízení o pozůstalosti byla žalobkyně a čtyři děti manžela žalobkyně, a to , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Jako sporné aktivum nebyl v řízení o pozůstalosti projednáván žádný majetek.

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 1826/2004 „nelze mimo řízení o dědictví deklaratorním rozhodnutím (výrokem státního orgánu) určit, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví. Nelze tedy obcházet zákonný postup při projednání dědictví a určovacím výrokem vyhovět žalobě podle § 80 písm. c) OSŘ uplatňující, že dědic je vlastníkem věci náležející do dědictví a v řízení o dědictví dosud neprojednané, neboť touto deklarací soudu by se legalizovalo nabytí dědictví bez projednání a rozhodnutí příslušného soudu v řízení o dědictví. Zvláštní druhy řízení (podle OSŘ), tzv. nesporná řízení, jsou řízeními, na nichž je zvýšený zájem společnosti vyjádřen zvláštní úpravou, v níž je princip dispozitivnosti řízení omezen uplatňováním zásady oficiality a zásady vyšetřovací. Rozhodnutí, k nimž je povolán soud podle ustanovení hlavy páté, zvláštních ustanovení, OSŘ, upravující např. řízení o dědictví, péče soudu o nezletilé, řízení o osvojení, řízení opatrovnické atd., nemohou být učiněna v tzv. sporném řízení. Rozhodnutí, jímž by bylo ve sporném řízení podle § 80 písm. c) OSŘ určeno, že jediný dědic je vlastníkem předmětu dědictví, by tak nahrazovalo usnesení o potvrzení nabytí dědictví jedinému dědici podle § 175q odst. 1 písm. a) OSŘ, což s ohledem na výše uvedené nelze připustit. Nelze totiž pominout ani skutečnost, že i v případě určení vlastnictví podle § 80 písm. c) OSŘ, by muselo proběhnout řízení o dodatečném projednání dědictví ve smyslu § 175x OSŘ, přičemž by nebylo možno vylučovat odchylný závěr příslušného soudu k řízení o dědictví o předmětu dědictví, než by vyplýval z předchozího sporného řízení. Takovým možným důsledkům je jistě třeba předcházet. Lze tedy shrnout, že ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) OSŘ určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a ohledně níž nebylo jedinému dědici potvrzeno nabytí vlastnictví.“ V tomto rozhodnutí bylo dále uvedeno, že „protože sporné nemovitosti nebyly předmětem řízení o dědictví po zůstavitelích ….., nemůže mít žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že vlastnicí je ona.“18. V předchozím odstavci citované rozhodnutí uvádí, že „je-li v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník sporné nemovitosti jiná osoba než zůstavitel a je-li mezi touto osobou a dědici sporná otázka platnosti právního úkonu, na základě kterého nabyla vlastnictví ke sporné nemovitosti, soud v řízení o dědictví není oprávněn bez dalšího tuto spornou otázku a v návaznosti na ni, zda zůstavitel byl či nebyl ke dni své smrti vlastníkem sporné nemovitosti, posuzovat. V takovém případě dědic naléhavý právní zájem na určení podle § 80 písm. c) OSŘ, že určitá věc byla ke dni smrti zůstavitele jeho vlastnictvím, má.“19. Pro stručnost lze citované rozhodnutí shrnout tak, že nabytí určitého majetku z titulu dědického práva lze pouze v dědickém řízení (nyní v řízení o pozůstalosti). Pokud tedy žalobkyně tvrdí, že její manžel nebyl v době podpisu kupní smlouvy schopen chápat její účel a nebyl schopen posoudit následky tohoto jednání, což učinilo kupní smlouvu absolutně neplatnou, je nutné nejprve určit, že zůstavitel byl ke dni smrti vlastníkem sporného majetku, tj. takového výroku rozhodnutí se domáhat podanou žalobou a následně se domáhat dodatečného projednání řízení o pozůstalosti.

20. Toto rozhodnutí bylo vydáno v době účinnosti občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a tehdy účinného znění o.s.ř. Manžel žalobkyně zemřel dne , datum, a tedy řízení o jeho pozůstalosti bylo projednáváno podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a tehdy účinného znění zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, avšak i za účinnosti nového občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních, na rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1826/2004 odkazovala jiná rozhodnutí Nejvyššího soudu (např. 22 Cdo 2288/2019 ze dne 29. 10. 2019 nebo 24 Cdo 2299/2022 ze dne 12. 10. 2022). Soud uzavřel, že toto rozhodnutí je možné aplikovat i za současné právní úpravy.

21. Soudu je známo rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023 sp. zn. 24 Cdo 2207/2023, které částečně překonalo shora uvedené rozhodnutí a jehož právní věta uvádí, že „jakmile je o pozůstalosti pravomocně rozhodnuto, žaloba o určení, že sporné aktivum náleželo zůstaviteli (resp. do jeho SJM s pozůstalým manželem) ke dni jeho smrti, ztrácí nezbytný naléhavý právní zájem (na základě pozdějšího určení už nelze aktivum v pozůstalostním řízení dodatečně projednat) a žalobce buď musí v probíhajícím sporném řízení určovací žalobu změnit (např. na plnění, nebo sice na určení, ale nikoli práva zůstavitele, ale již samotného dědice), nebo bude jeho původně podaná určovací žaloba pro dodatečně nastalý nedostatek naléhavého právního zájmu zamítnuta.“22. V řešeném případě se žalobkyně domáhá určení, že ona je vlastníkem předmětného bytu. Z obsahu spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, však nikterak nevyplývá, že v době pozůstalostního řízení vedeného v letech 2014 a 2015 by předmětný byt byl kterýmkoliv z účastníků řízení o pozůstalosti ve smyslu § 162 odst. z.ř.s. uveden jako sporné aktivum. Žalobkyně se až aktuálně podanou žalobou domáhá určení, že je ona vlastníkem předmětného bytu, který však v řízení o pozůstalosti nebyl řešen jako sporné aktivum.

23. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2023 sp. zn. 24 Cdo 2207/2023 se dotýká sporného aktiva, ale protože předmětný byt nebyl v řízení o pozůstalosti řešen jako sporné aktivum, má soud za to, že v tomto případě je na místě i nadále postupovat podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2004 sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, tj. nejdříve se domáhat určení, že vlastníkem předmětného majetku byl ke dni své smrti zůstavitel. Protože se žalobkyně podanou žalobou domáhá určení toho, že vlastníkem předmětného bytu je ona, soud uzavřel, že na tomto nemá naléhavý právní zájem a žalobu zamítnul.

24. Námitkou vydržení se soud s ohledem na zamítnutí žaloby z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu, nezabýval, stejně jako dalšími věcnými aspekty žaloby (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1121/2011). Z tohoto důvodu pak byly zamítnuty návrhy žalobkyně na doplnění dokazování výslechem , jméno FO, , Anonymizováno, , , jméno FO, a , jméno FO, , lékařskými zprávami obvodního lékaře a znaleckým posudkem.

25. Žalovaný byl ve věci zcela procesně úspěšný, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Náklady řízení v celkové výši , částka, se skládají z odměny advokáta (§ 7 odst. bodem 6 vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.), která spočívá v odměně za:- 3 úkony právní služby podle § 9 odst. 1 cit. vyhl. z tarifní hodnoty , částka, jako ceny předmětného bytu v době jeho prodeje právní předchůdkyni žalovaného, z níž vycházel při vyúčtování nákladů i procesně úspěšný žalovaný à , částka, (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci dne , datum, , účast u jednání dne , datum, ),- náhrady zástupce žalovaného za promeškaný čas ve výši , částka, (tj. 2×, částka, za 2 započaté půlhodiny strávené cestou zástupce žalovaného k jednání a zpět) dle § 14 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.,- jízdného ve výši , částka, (náhrada za dopravu zástupce žalovaného k jednání osobním vozem , Anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, , z , adresa, a zpět při ujeté vzdálenosti celkem , hodnota, km, spotřebě pro kombinovaný provoz 4,6 l/100 km, ceně , částka, za 1 l pohonné hmoty a sazbě základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhl. č. 467/2022 Sb.),- náhrady hotových výdajů advokáta ve výši , částka, za 3 úkony právní služby á , částka, (§ 13 odst. 4 cit. vyhl.),- 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši , částka, .

26. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalovaného, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 o.s.ř.)

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.