10 C 58/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 347 111,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 165 985,32 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 181 125,88 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 790,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 24 820,68 Kč, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 346 874,04 Kč od 17. 3. 2026 do 11. 4. 2026, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 346 874,04 Kč od 17. 3. 2026 do 11. 4. 2026, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 346 782,67 Kč od 12. 4. 2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 346 782,67 Kč od 12. 4. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním domáhala na žalované zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o úvěru (dále též jako „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně a ujednanými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaná své závazky neplnila řádně a včas, ocitla se v prodlení s více než 2 splátkami, načež žalobkyně úvěr v souladu se Smlouvou ke dni datum zesplatnila a žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovanou byla k žádosti žalované dne datum uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši částka za účelem konsolidace předchozích závazků žalované. Žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 5,9 % ročně v pravidelných Anonymizováno měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka ve výši částka byla splatná dne datum a poslední splátka ve výši částka dne datum. Nedílnou součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně Anonymizováno a Ceník Anonymizováno účinný od datum. V čl. 3.1 Smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru; úroky z úvěru budou připsány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy žalobkyně uplatní právo na okamžité splacení úvěru. Podle čl. 8.1 dojde k porušení podmínek Smlouvy mimo jiné v případě, že se žalovaná dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Důsledkem porušení podmínek Smlouvy je dle čl. 8.2 Smlouvy také prohlášení žalobkyně celého úvěru za splatný ve stanovené lhůtě; v tomto případě je žalovaná zavázána zaplatit všechny dluhy z úvěru za podmínek dle písemné výzvy žalobkyně. Podle čl. 8.3 Smlouvy pokud žalovaná splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku ze Smlouvy nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platnými právními předpisy; úrok z prodlení v tomto případě zaplatí žalovaná v pravidelných splátkách dle Smlouvy (citovaná Smlouva, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník Anonymizováno, žádost o poskytnutí úvěrového produktu, výpis z úvěrového účtu).

4. Úvěruschopnost žalované žalobkyně vyhodnotila na základě lustrace v rejstříku ISIR, registru CBCB, interní evidenci klientů a z informací sdělených žalovanou před uzavřením smlouvy. Žalovaná uvedla měsíční příjem ve výši částka, což žalobkyně ověřila z výpisu z bankovního účtu žalované. Co se týká výdajů žalované, žalobkyně tyto zjistila od žalované, která uvedla výdaje ve výši částka bez bližší specifikace a nájemné ve výši částka. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci se statistickými údaji; závazky žalované zjistila žalobkyně v podobě dvou hotovostních úvěrů pro fyzické osoby s měsíčními splátkami ve výši částka a částka, které byly zkonsolidovány v rámci úvěrové žádosti žalované. Důkazy, které by proces zkoumání úvěruschopnosti žalované osvědčily, žalobkyně nepředložila (Posouzení úvěruschopnosti klienta).

5. Žalovaná na svůj dluh ze Smlouvy uhradila žalobkyni částku částka. Výše měsíčních splátek činila od datum částku částka. Žalovaná uhradila dne datum na splátku úvěru pouze částka a od tohoto data neuhradila ničeho. Žalovaná se tudíž dostala jak do prodlení s doplacením splátky splatné datum, tak i do prodlení s úhradou všech následných splátek (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník, podklady pro soudní řízení).

6. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum s upozorněním na oprávnění žalobkyně požadovat okamžité splacení celého dluhu (Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum).

7. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalované rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ke dni datum s tím, že od datum je úvěrová pohledávka za žalovanou ve výši částka úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum, poštovní podací arch).

8. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky částka nejpozději do 5 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávek (Výzva k úhradě dluhu ze dne datum, poštovní podací arch).

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

12. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

16. I když úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru naznačuje, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti by mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, které se v tomto případě žalovaná nedovolala, je třeba odkázat na rozhodnutí Ústavního soud ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018, v němž Ústavní soud zdůraznil veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti úvěrujícího řádně ověřit úvěruschopnost dlužníka úvěr splácet a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který mj. uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Řádným splněním povinnosti prověřit schopnost dlužníka úvěr řádně splácet není tedy chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako úvěrující, ale v širším pojetí celá společnost. Je-li tak dán veřejný zájem na řádném a s odbornou péčí provedeném posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet, nelze ochranu dlužníkům v soudním řízení poskytnout jen selektivně, pokud jsou v řízení aktivní a namítají, že v jejich případě úvěrující schopnost úvěr splácet řádně nezkoumal.

17. V uvedeném nálezu Ústavní soud poukázal na nezměněný obsah § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve srovnání s § 9 zákona č. 145/2010 Sb., který porušení povinnosti řádného posouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet sankcionoval neplatností bez dalšího, a zdůraznil, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, přičemž schopností dlužníka úvěr reálně splatit by se jako obecným principem měly zabývat bez ohledu na to, zda je výslovně zakotven v zákoně, jinak dochází k porušení práva na spravedlivý proces.

18. S ohledem na shora uvedené judikaturní závěry má soud za to, že neplatnost smlouvy v důsledku porušení povinnosti úvěrujícího řádně posoudit schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) je nutno chápat jako absolutní dle § 588 věty první o. z., protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž soud k ní přihlíží z úřední povinnosti.

19. Žalobkyně nepředložila žádný relevantní a přesvědčivý důkaz o tom, že by úvěruschopnost žalované zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že posoudila úvěruschopnost žalované na základě informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr a jako důkaz k ověření příjmů žalované předložila výpisy z bankovního účtu žalované, z nichž je výše příjmů patrná. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by dostatečně a s odbornou péčí zjistila výdaje žalované. Pro určení výdajů žalované žalobkyně užila statistické údaje spolu s údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a informace uvedené žalovanou. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výdaje částka, splátky částka a nájemné ve výši částka, což samo o sobě mělo žalobkyni vést k obezřetnosti a dalšímu aktivnímu vyhledání a ověření chybějících a nejasných informací. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalované o jejích osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

20. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdila, že žalovanou uvedené skutečnosti jsou pravdivé a byly ověřeny, ale důkazy o tom, jak bylo uvedeno výše, nepředložila. Žalobkyně sice zjistila a ověřila příjem žalované (Posouzení úvěruschopnosti klienta, Výpis z běžného účtu žalované), nicméně o výdaje žalované, ať už na bydlení, stravu, léky, dopravu, ošacení či jiné pravidelné výdaje se žalobkyně nezajímala.

21. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalované, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovanou posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalované dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaná obdržela od žalobkyně částku částka, aniž by pro takové platby existoval platný právní důvod, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.).

22. Žalované tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a výší úhrad částka), k jejímuž zaplacení soud žalovanou zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze Smlouvy, žalobu zamítl.

23. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

24. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok toliko na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaná se doposud do prodlení nedostala. Pokud jde o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byla žalovaná v řízení nečinná a nesdělila, jaké jsou její aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

25. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu v řízení.

26. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky částka (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí) a byla jí přiznána částka částka. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činí 41 % v poměru k neúspěchu ve výši 59 %. Převažující úspěch tak měla žalovaná, které by podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náleželo právo na náhradu této míře úspěchu odpovídající části nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.