10 C 96/2026

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pastorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 702 759,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 497 002,66 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 205 756,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 34 925,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 49 824,55 Kč, úroku ve výši 7,99 % ročně z částky 696 307,06 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 696 307,06 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 14 094 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne datum a jejím doplněním domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 7,99 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne datum uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně a ujednanými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka vždy nejpozději do 15. dne v měsíci. Žalovaný své závazky neplnil řádně a včas, ocitl se v prodlení s úhradou splátek, načež žalobkyně úvěr v souladu se smlouvou ke dni datum zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaný ničeho neuhradil ani na předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla k žádosti žalovaného dne datum uzavřena elektronickým způsobem smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka za účelem konsolidace předchozích závazků žalovaného. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu s úrokem ve výši 7,99 % ročně v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši částka vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce s tím, že první splátka ve výši částka byla splatná dne datum a poslední splátka ve výši částka dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně pro soukromou klientelu a Ceník pro soukromou klientelu žalobkyně účinný od datum. V čl. 3.1 smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že úroky z úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se její součástí (budou tedy úročeny společně s jistinou) a budou placeny v rámci pravidelných splátek úvěru; úroky z úvěru budou připsány k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, dále při doplacení úvěru a také v den, kdy žalobkyně uplatní právo na okamžité splacení úvěru. Podle čl. 8.1 dojde k porušení podmínek smlouvy mimo jiné v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splacením více než 2 splátek. Důsledkem porušení podmínek smlouvy je dle čl. 8.2 smlouvy také prohlášení žalobkyně celého úvěru za splatný ve stanovené lhůtě; v tomto případě je žalovaný zavázán zaplatit všechny dluhy z úvěru za podmínek dle písemné výzvy žalobkyně. Podle čl. 8.3 smlouvy pokud žalovaný splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku ze smlouvy nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky ve výši stanovené platnými právními předpisy; úrok z prodlení v tomto případě zaplatí žalovaný v pravidelných splátkách dle smlouvy (citovaná smlouva, Všeobecné obchodní podmínky, Ceník pro soukromou klientelu, Smlouva o Anonymizováno, souhrn procesu sjednávání úvěru, souhrn procesu elektronického podpisu, výpis z úvěrového účtu, transakce na úvěru).

4. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně vyhodnotila na základě lustrace v rejstříku ISIR, registru CBCB, interní evidenci klientů a z informací sdělených žalovaným před uzavřením smlouvy. Žalovaný uvedl měsíční příjem ve výši částka, což žalobkyně ověřila z výpisu z bankovního účtu žalovaného a seznamu příjmových transakcí zaúčtovaných na účet žalovaného. Co se týká výdajů žalovaného, žalobkyně tyto zjistila od žalovaného, který uvedl výdaje ve výši částka bez bližší specifikace a nájemné ve výši částka. Žalobkyně stanovila výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaných v kombinaci se statistickými údaji; závazky žalovaného zjistila žalobkyně v podobě osobního úvěru s měsíční splátkou ve výši částka, který byl zkonsolidován v rámci úvěrové žádosti žalovaného. Důkaz, že by ověřila výši výdajů uvedených žalovaným v návrhu na poskytnutí úvěru, žalobkyně nepředložila (Posouzení úvěruschopnosti klienta, Výpis z běžného účtu žalovaného, seznam příjmových transakcí).

5. Žalovaný na svůj dluh ze smlouvy uhradil žalobkyni částku částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek ve výši částka splatných datum, datum a datum (nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy splnění dluhu prokazuje dlužník, podklady pro soudní řízení).

6. Dopisem ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky částka nejpozději do datum s upozorněním na oprávnění žalobkyně požadovat okamžité splacení celého dluhu (Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne datum).

7. Dopisem ze dne datum oznámila žalobkyně žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ke dni datum s tím, že od datum je úvěrová pohledávka za žalovaným ve výši částka úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum včetně podacího archu).

8. Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky částka s příslušenstvím nejpozději do 5 dnů s upozorněním na soudní vymáhání pohledávek (Výzva k úhradě dluhu ze dne datum včetně podacího archu).

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

14. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být smlouvou ze dne datum vázán, má za to, že výše specifikovaná smlouva je neplatným právním jednáním podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně neprokázala řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Žalobkyně nepředložila žádný relevantní a přesvědčivý důkaz o tom, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně. Žalobkyně uvedla, že při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalobkyni žalovaným při žádosti o úvěr a dále že žalovaným tvrzenou výši příjmu částka ověřila na základě příchozích transakcí na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně jako důkaz předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného, z nichž je výše příjmů patrná. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by dostatečně a s odbornou péčí zjistila výdaje žalovaného. Pro určení výdajů žalovaného žalobkyně užila statistické údaje spolu s údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení a informace uvedené žalovaným. Žalovaný při žádosti o úvěr uvedl splátky částka, nájemné ve výši částka a výdaje částka, což samo o sobě mělo žalobkyni vést k obezřetnosti a dalšímu aktivnímu vyhledání a ověření chybějících a nejasných informací ohledně skutečných výdajů žalovaného. Již gramatickým a logickým výkladem § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních a majetkových poměrech, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

16. V projednávané věci sice žalobkyně zjistila a ověřila příjem žalovaného (Posouzení úvěruschopnosti klienta, Výpis z běžného účtu žalovaného, Příjmové transakce zaúčtované na účet), nicméně o výdaje žalovaného, ať už na bydlení, stravu, léky, dopravu, ošacení či jiné pravidelné výdaje se žalobkyně nezajímala. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nezkoumala řádně, neboť žalobkyně neověřila řádně a s odbornou péčí výdaje žalovaného, a tedy postupovala v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

17. S účinností od 29. 5. 2022 stanoví § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, že v případě poskytnutí úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., je taková smlouva neplatná, přičemž k její neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu. Z povahy věci se tak jedná, ve smyslu § 588 o. z., o neplatnost absolutní. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost úvěrové smlouvy v celém rozsahu.

18. Již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení § 2993 věta první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad).

19. Zákon o spotřebitelském úvěru byl do českého právního řádu přijat jako implementace aktuálních směrnic Evropského společenství požadujících zvýšenou ochranu spotřebitele v prostředí spotřebitelských úvěrů, jejichž poskytovatelé často požadují po spotřebiteli nepřiměřené úroky a podmínky splatnosti takovýchto úvěrů. Konkrétním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je (krom ochrany spotřebitele) postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele (při upřednostnění svého ekonomického zájmu poskytnout úvěr) a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy, soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase.

20. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Často tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 436-440).

21. Při absenci závěru o platném uzavření smlouvy o úvěru a při prokázání poskytnutí částky částka žalovanému, aniž by pro tento majetkový přesun byl dán právní důvod, lze nicméně právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 1 o. z. spočívající v tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně částku částka, aniž by pro takovou platbu existoval platný právní důvod; došlo tak k naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení spočívajícího v získání majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku částka (rozdíl poskytnuté jistiny částka a výší úhrad částka), k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení dalších nároků plynoucích ze smlouvy o úvěru, žalobu zamítl.

22. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

23. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky částka coby poskytnuté jistiny. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud do prodlení nedostal. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovenou platební povinnost soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaného ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částky, jejichž zaplacení se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, které byly žalobkyni skutečně přiznány, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu v řízení.

25. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky částka (počítáno včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání rozhodnutí) a byla jí přiznána částka částka. Co do vyjádření v procentech úspěch žalobkyně v řízení činí po zaokrouhlení 60 % v poměru k neúspěchu ve výši 40 %. Žalobkyně má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 20 %.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná jen částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky částka za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 1, 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka (27 850 + 1 350) ve výši částka dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., tj. celkem částka částka, když 20 % činí částka. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.