11 C 108/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 4 356 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 356 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 356 Kč za dobu od 1. 5. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 7 558,42 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s příslušenstvím z titulu nezaplacené úplaty za zapůjčení vozidla příjmení příjmení, registrační značka, v období od datum do datum, kterou společnost právnická osoba (dále jen„ dlužník“), jenž je nyní v insolvenci, vyfakturovala žalované fakturou číslo znějící na žalovanou částku, jež měla být splatná datum.

3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že dlužník dne datum vyfakturoval zapůjčení vozidla příjmení příjmení, registrační značka, v období od datum do datum v částce ve výši částka, splatnou datum, přičemž byl soudně zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek byl prohlášen konkurs.

4. V občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (důkazní povinnost). Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 9. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1900/2005, a ze dne 15. 9. 2010, sp. zn. 22 Cdo 277/2009).

5. Kromě existence faktury (jež je toliko výzvou k plnění) netvrdil žalobce žádné další relevantní skutečnosti k tvrzenému obchodnímu vztahu, nelze navíc přehlížet, že faktura vystavená údajně datum uvádí firmu dlužníka, jež podle veřejných rejstříků platila až od datum, přičemž se nejeví jako pravděpodobné, že by dlužník věděl s takovým časovým předstihem, že dojde ke změně jeho názvu. Spíše to dokládá, že faktura byla vystavena zpětně.

6. V tomto směru se pak o příslušná procesní poučení žalobce připravil omluvenou neúčastí na jednání soudu. Řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř., které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi dlužníkem a žalovanou existoval právní poměr, jež by vůbec založil právo dlužníka, resp. žalobce, požadovat úplatu za tvrzené zapůjčení motorového vozidla.

7. Ze všech shora uvedených příčin soud žalobě nevyhověl. Byla-li žaloba zamítnuta do jistiny, muselo dojít také k zamítnutí žalovaného příslušenství, jež sdílí osud věci hlavní (§ 510 odst. 2 o. z.).

8. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalované, jíž tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum a z částky částka za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum náhrada částka za 266 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 5,2 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

9. Pro úplnost soud podotýká, že okolnost, že nárok je uplatněn insolvenčním správcem nezakládá důvod k aplikaci § 150 o. s. ř.

10. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně a včas splněna, může se oprávněná strana domáhat nařízení výkonu rozhodnutí.