11 C 129/2024

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 18 010,37 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 32 992,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 243,62 Kč za dobu od 7. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČ IČO, se sídlem adresa se žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka a žalovaný se zavázal tyto splácet spolu s příslušenstvím úvěru ve výši částka v pravidelných čtrnácti měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně toliko částku částka, s úhradou dalších splátek se dostal do prodlení, načež splatnost závazku žalovaného nastala k datu poslední předepsané splátky, tj. dne datum. Žalovaná částka částka představuje jistinu úvěru ve výši částka a smluvní pokutu za prodlení žalovaného vypočtenou ve výši 0,1 % denně z částky částka od datum do datum ve výši částka.

2. Žalovaný svého práva v řízení nevyužil a ve věci se nevyjádřil.

3. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Smluvní stranou smlouvy s žalovaným měla být společnost právnická osoba. Ta jako postupitel uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, která předvídá postoupení pohledávek dle přílohy smlouvy okamžikem zaplacení úplaty.

4. Žalobkyně předložila soudu dvě postupní smlouvy. První postupní smlouva, kterou žalobkyně zaslala spolu se žalobou dne datum, obsahovala ve své příloze seznam postoupených pohledávek, kdy pod položkou č. hodnota (s. 37) byla uvedena pohledávka za žalovaným. Tato postupní smlouva vázala účinky postoupení na zaplacení úplaty. Žalobkyně předložila potvrzení o provedení transakce, kdy z účtu žalobkyně byla odeslána na účet č. č. účtu dne datum částka, jejíž výše byla žalobkyní anonymizována.

5. Podáním ze dne datum žalobkyně oznámila, že soudu předložila kompletní dokumentaci administrativní chybou s tím, že předkládá anonymizovanou verzi a po soudu požaduje, aby tento anonymizoval i původní smlouvu a její přílohy, v níž jsou údaje k dalším osobám. Jinými slovy, jediným důkazem k postoupení nově mělo být několik stran začerněného textu.

6. V občanském soudním řízení se uplatňuje zásada projednací, podle které jsou účastníci řízení povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí významné skutečnosti (povinnost tvrzení); jsou též povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení (důkazní povinnost). Důsledkem nesplnění těchto povinností je vynesení nepříznivého rozsudku pro účastníka, který je nesplnil; soud sám není povinen po významných skutečnostech pátrat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka), přičemž soud projednává ta skutková tvrzení, která účastníci učinili, a takto vymezený skutkový stav nemůže z vlastní iniciativy doplňovat či měnit (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka) a absentující tvrzení pak nemůže nahradit ani dokazováním (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 988/12). Byť tedy v obecné rovině je možné výjimečně připustit vylíčení skutečností odkazem na listinný důkaz (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka), jedná se o odkaz subsidiární a v žádném případě nepřichází v úvahu, že by nahrazoval skutková tvrzení sporných stran, zejména skutková tvrzení podstatná. Tím by byla popřena procesní odpovědnost žalobce za, tvrzení všech pro rozhodnutí významných skutečností; důsledkem by tu byla negace zásady projednací (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

7. Žalobkyně tedy vyměnila původní důkaz novými listinami, které jsou začerněné v takové míře, že nejsou způsobilé prokázat ničeho. Pokud by soud vyšel z původního důkazu, pak zde sice je uveden žalovaný, za nímž měla být pohledávka postoupena na žalobkyni, nicméně není doklad o zaplacení úplaty, resp. bankovní výpis je opětovně upravený a nelze z něj ověřit, zda patří k postupní smlouvě, z kódu transakce není možné dovodit provázanost k postupní smlouvě. Jestliže tak není tvrzeno a prokázáno zaplacení úplaty, nelze dovodit, že by smlouva byla účinná. Takový deficit by bylo možné překonat, byla-li by prokázána řádná notifikace žalovanému stran postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v této souvislosti sice předložila notifikační listinu adresovanou žalovanému. Notifikační úkon činí až žalobkyně, avšak ta opětovně netvrdí a neprokazuje, že tak mohla učinit, a pokud by tak skutečně mohla činit, pak má v intencích § 1882 odst. 1 o. z. povinnost notifikovat kvalifikovaněji a prokázat postoupení dlužníkovi. Nic takového z tvrzení a důkazů neplyne, a proto soud byl připraven žalobkyni v této souvislosti poučit.

8. O tato příslušná procesní poučení se žalobkyně připravila omluvenou neúčastí na jednání soudu dne datum. V tomto směru soud konstatuje, že řízení s účastníky není a nemůže být vedeno korespondenčním způsobem, když těžištěm soudního řízení má být jednání, při němž je prováděno dokazování. K tomu, aby účastník v řízení dostál své povinnosti tvrzení, slouží poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), které je soud povinen poskytnout účastníku, příp. jeho zástupci, kterému účastník udělil procesní plnou moc (srov. § 32 odst. 3 o. s. ř.), vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo je uvedl neúplně. Pouze tehdy, jestliže účastník ani přes řádné poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 o. s. ř. neuvede všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti, lze učinit závěr o tom, že účastník neunesl břemeno tvrzení. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti významné pro rozhodnutí věci je určena skutkovou podstatou (hypotézou) hmotněprávní normy, jež má být podle úsudku soudu použita k právnímu posouzení žaloby. Hypotéza právní normy vymezuje okruh rozhodujících skutečností, které je každý z účastníků povinen tvrdit a následně prokázat. Na úplnost právně významných skutečností tvrzených v žalobě a ve vyjádření k ní je tudíž třeba usuzovat na základě předběžné právní kvalifikace skutkového děje (skutku), kterým žalobce odůvodňuje opodstatněnost svého nároku, a na základě skutkových okolností, na nichž žalovaný buduje obranu proti uplatněnému nároku. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, ustanovení § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání.

9. Pokud jde tedy o právní hodnocení, soud uzavírá, že provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na žalobkyni. Žalobkyně tedy není ve věci aktivně legitimovaná, a proto soud žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.), přičemž z dalších důkazů, které provedl, nečiní žádná relevantní skutková zjištění.

10. Při rozhodování o nákladech řízení soud vyšel z toho, že žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto o nich rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Z odvolání musí být patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsáno a datováno, dále v něm musí být uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Pokud odvolání nebude shora uvedené náležitosti obsahovat a v řízení pro tento nedostatek nebude moci být pokračováno, soud odvolání odmítne. Odmítnutím odvolání je odvolací řízení skončeno.