11 C 136/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 799,97 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 799,97 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 312,80 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 402,07 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 5 999,97 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 999,97 Kč za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 6 026,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 7 799,97 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 25. 2. 2019.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaná se smlouvou [číslo] ze dne 25. 2. 2019 zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky do výše 15 000 Kč, které měl žalovaný splácet po 750 Kč, kdy sjednaný úrok činil 16,9 %. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil, a proto žalobkyně přistoupila, v souladu s oprávněním, které plynulo ze smlouvy, k zesplatnění dluhu žalovaného k 30. 5. 2020. Žalovaný poté inicioval mimosoudní jednání s žalobkyní, sjednaný smír nakonec nepodepsal, dluh činil 16 799,97 Kč. Žalovaný 2. 2., 3. 3. a 29. 3. 2021 zaplatil částku 3× 3 000 Kč. Dluh na smluvním úroku do 13. 7. 2021 pak činí 3 312,80 Kč, úrok z prodlení potom 1 402,07 Kč. <i>4. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>5. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.</i> <i>6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil tak, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne 25. 2. 2019 smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě se banka zavázala poskytnout úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit. Neboť žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, požadovala žalobkyně v jí určené lhůtě, tedy ke dni 30. 5. 2020, splacení celého zůstatku úvěru. V únoru 2021 pak účastníci jednali o smírném řešení věci, dlužná částka v té době činila 16 799,97 Kč. Žalovaný sice smír nepodepsal, avšak posléze zaplatil částku 9 000 Kč. Dílčími úhradami částky, která byla předmětem mimosoudního jednání, žalovaný dluh podle § 2054 odst. 2 o. z. uznal, přičemž doposud je dlužen částku 7 799,97 Kč.

8. Po dobu, co žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky, je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 2395 o. z. platit úrok z poskytnutých prostředků ve sjednané výši 16,9 %. Kapitalizovaný úrok z dlužné částky ve výši 16,9 % ročně činí za dobu od 25. 2. 2019 do 13. 7. 2021 částku 3 312,80 Kč, za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 2395 o. z. do úplného zaplacení dlužné částky platit úrok ve výši 16,9 % ročně. Žalobkyně se úroku domáhala z částky 5 999,97 Kč, soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.

9. Žalovaný byl v prodlení s plněním svých smluvních povinností, co byl ostatně důvod, proč žalobkyně přistoupila k zesplatnění dluhu. Nárok na úrok z prodlení se opírá o ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni svědčí právo na úrok z prodlení za dobu do 13. 7. 2021 ve výši 1 402,07 Kč, za dobu od 14. 7. 2021 do zaplacení je žalovaný povinen na základě smlouvy a § 1968 a § 1970 o. z. do úplného zaplacení dlužné částky platit úrok ve výši 10 % ročně. Žalobkyně se úroku z prodlení domáhala z částky 5 999,97 Kč, soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.

10. Soud s ohledem na shora uvedené tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 799,97 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 750 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

12. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.