11 C 139/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 524 Kč za dobu od 27. 2. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení je žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 524 Kč za jízdu linkou anonymizováno (tramvaj) v obec dne 26. 2. 2021 bez platného jízdního dokladu.

3. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaný byl dne 26. 2. 2021 na tramvajové lince číslo v obec kontrolován revizorem žalobkyně. K výzvě revizora nepředložil platnou jízdenku, proto mu byla revizorem uložena povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalovaný jízdné a přirážku k jízdnému neuhradil. Ve shora uvedený den přepravní kontroly činila výše základního jízdného 24 Kč a výše přirážky k jízdnému v obec 1 500 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení dlužných částek výzvou ze dne 4. 1. 2021 zaslanou mu poštou téhož dne.

4. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je kontrolor oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího prokázání totožnosti. Podle § 37 odst. 5 písm. b) je cestující povinen na výzvu kontrolora prokázat se platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku nebo prokázat svoji totožnost. Podle § 37 odst. 6 stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách a nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

5. Podle ust. § 4 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy, se cestující pro účely kontroly uzavření přepravní smlouvy po dobu jejího plnění prokazuje platným jízdním dokladem. Podle ust. § 7 odst. 1 cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu.

6. Podle ust. § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., přepravního řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění účinném ke dni přepravy, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem.

7. Tím, že žalovaný nastoupil do vozidla MHD provozované žalobkyní, byla mezi účastníky konkludentně uzavřena přepravní smlouva dle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), z níž plynul dopravci (žalobkyni) závazek přepravit cestujícího a cestujícímu (žalovanému) závazek zaplatit cenu za přepravu. Dle ust. § 2551 o. z. podrobnější právní úpravu osobní přepravy stanoví přepravní řády. Z výše uvedeného a po aplikaci uvedených zákonných a podzákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný cestoval ve shora uvedený den tramvajovou linkou v obec bez platného jízdního dokladu, za což mu byla v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, tj. celkem částku 1 524 Kč, což ale neučinil. Protože žalovaný neuhradil dlužnou částku k datu její splatnosti, tj. k datu prováděné kontroly, dostal se dnem následujícím do prodlení s její úhradou, tj. dne 27. 2. 2021, a žalobkyně tak má nárok též na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.

8. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění práva. Odměna za zastupování byla určena podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále též„ adv. tar.“), neboť se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, současně je v něm předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a žalobkyni byla náhrada nákladů řízení přiznána. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna za zastupování žalobkyně advokátem dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar., která spočívá v odměně za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění) à 200 Kč, náhrada hotových výdajů 3× 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. a náhrada daně z přidané hodnoty 21 % z odměny a náhrad ve výši 189 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 1 489 Kč, kterou je žalovaný povinen jí nahradit k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

9. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.