11 C 142/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 632 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 632 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 332 Kč za dobu od 27. 8. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 632 Kč s příslušenstvím jakožto dlužného pojistného z titulu pojistné smlouvy [číslo] za období od 26. 8. 2020 do 14. 1. 2021. <i>3. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v účinném znění (dále jen„ o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>4. Podle § 2759 odst. 1 in fine o. z. nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.</i> 5. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že soudu byl předložen návrh smlouvy pojištění vozidla a interní přehled dokládající přijaté platby žalovaného. S ohledem na skutkový stav soud nicméně shledal, že v projednávané věci nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy.

6. Žalobkyně soudu sice předložila návrh smlouvy, nicméně není zřejmé, zda mezi účastníky byla právě smlouva tohoto znění někdy uzavřena. Právní jednání, které je činěno elektronicky, takovou záruku v zásadě samo o sobě neposkytuje. U právních jednání učiněných elektronicky vlastnoruční podpis z povahy věci nepřipadá v úvahu. Právní jednání realizované na horizontální úrovni mezi soukromoprávními subjekty by mělo být opatřeno podpisem, který vyloučí pochybnosti o jednající osobě. Elektronický podpis je však jeho plnou náhradou, neboť je chráněn před zneužitím jinými osobami. Buď má účastník právního jednání zaručený elektronický podpis vydaný státem uznávanou certifikační autoritou, anebo má jiný elektronický podpis, u něhož nicméně musí být záruka, že ho má jednající osobou pod svou výhradní kontrolou, čímž by byl splněn pojmový znak zaručeného elektronického podpisu dle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v účinném znění. Návrh smlouvy předložený žalobkyní ovšem žádný podpis žalovaného neobsahuje. Uzavření pojistné smlouvy navíc nelze dovodit ani z ust. § 2758 odst. 2 a § 2759 odst. 1 o. z. z včasného zaplacení prvního pojistného, neboť ani úhrada není způsobilá osvědčit, že žalovaný skutečně mínil uzavřít smlouvu v žalobkyní předloženém znění a že platbu provedl vůbec žalovaný (bankovní výpis neobsahuje údaje k protistraně).

7. Při absenci smlouvy mezi účastníky nelze přisvědčit právu žalobkyně na jakékoliv dílčí nároky, jež mají mít původ ve smlouvě, pročež soud žalobu zamítl.

8. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalovaného, jenž by tedy měl právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které mu v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Z obsahu spisu však nevyplývá, že by mu nějaké náklady řízení vznikly, a proto soud o nákladech řízení rozhodl tak, že na ně nemá žádný z účastníků právo.