11 C 17/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 29 773 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 29 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 29 773 Kč za dobu od 26. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 773 Kč za dobu od 11. 3. 2020 do 25. 10. 2021 a dále úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 29 773 Kč za dobu od 26. 10. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 72 % nákladů řízení, tedy částku ve výši 15 621,74 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 30. 11. 2021, domáhala po žalované zaplacení částky 29 773 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila regresním nárokem, který má za žalovanou v důsledku toho, že žalovaná, která měla vozidlo [anonymizováno], [registrační značka] (dále jen„ vozidlo“) pojištěno u žalobkyně, umožnila užití vozidla [jméno] [příjmení] a ten vozidlem 24. 11. 2018 v 16.30 hod. způsobil dopravní nehodu na místní komunikaci v obci [obec] a dále škodu na vozidle [anonymizováno], [registrační značka], byť v té době měl pravomocně uložen zákaz činnosti řízení motorových vozidel.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že vozidlo nebylo v jejím vlastnictví a dále, že se měl [jméno] [příjmení] zavázat nahradit škodu, přičemž posléze žalobkyně tvrdila, že [jméno] [příjmení] vozidlo rozjel i bez klíčů, neboť vozidlo lze nastartovat i bez nich.

3. Řízení bylo původně vedeno pod sp. zn. [spisová značka], v němž soud rozsudkem ze dne 24. 1. 2022, č. j. [číslo jednací], uložil zaplatit žalovanou částku [jméno] [příjmení], přičemž v části směřující proti žalované bylo řízení vyloučeno usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. [číslo jednací]. Nárok žalobkyně vůči [jméno] [příjmení] byl v mezidobí pravomocně přiznán.

4. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaná měla vozidlo od 26. 6. 2018 pojištěno u žalobkyně na základě pojistné smlouvy [číslo] (viz pojistná smlouva vč. přílohy, shodně detail pojistné smlouvy vozidla u České kanceláře pojistitelů), podle této smlouvy byla žalovaná pojistníkem vozidla (viz pojistná smlouva). Dle veřejnoprávních evidencí je vlastníkem vozidla [jméno] [příjmení] (viz osvědčení o registraci), která je statutárním orgánem žalované (viz lustrace). Dne 24. 11. 2018 kolem 16.30 hod. v obci [obec], okres [okres], řídil [jméno] [příjmení], vozidlo, přestože si byl vědom, že rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 16. 4. 2007, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 27. 6. 2007, mu byl kromě nepodmíněného trestu odnětí svobody uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu dvou a půl roku a rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 28. 3. 2012, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 22. 5. 2012, mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 3 roků, přitom při couvání sjel mimo vozovku, kdy na odstavné ploše narazil do zaparkovaného vozidla, tedy spáchal přečin maření úředního rozhodnutí a vykázání dle § 337 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku (viz trestní příkaz Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. 7. 2019, č. j. [číslo jednací]). Příkaz nabyl právní moci dne 8. 7. 2019 (viz stejnopis rozhodnutí s doložkou právní moci ve spise Okresního soudu v Kroměříži vedeném pod sp. zn. [spisová značka]). V rámci nehodového děje došlo k poškození motorového vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], na předním víku motoru, levé přední směrovce, levném předním světle, levém předním blatníku, laku levého předního blatníku a předního podběhu (viz shodně detail relace o dopravní nehodě ve spojení s fotografiemi poškozeného vozidla). S opravou vozidla byla zaplacena žalobkyní částka 27 343 Kč za opravu vozidla (viz plnění POV vč. rekapitulace) a 2 430 Kč za odtah poškozeného vozidla (viz faktura [číslo]). Žalobkyně poté vyzvala žalovanou jako pojistníka a provozovatele k zaplacení pojistného plnění, přičemž současně žalovanou vyzvala ke sdělení, zda [jméno] [příjmení] vozidlo řídil jako zaměstnanec či nikoliv (viz uplatnění práva ze 7. 2. 2020). Žalovaná na výzvy nereagovala (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Přípisem ze dne 15. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 29 773 Kč do 30. 6. 2021 (viz uplatnění práva z 15. 6. 2021). Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce znovu v říjnu 2021 vyzvala žalovanou a [jméno] [příjmení] o sdělení, z jakého důvodu [jméno] [příjmení] vozidlo užíval a jak mu bylo předáno (viz výzvy vč. podacích lístků). Žalovaná na výzvy nereagovala (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Naposledy byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou (viz upomínka), jež jí byla zaslána 21. 10. 2021 (viz podací lístek) a dne 22. 10. 2021 byla na poště uložena (viz sledování zásilky). Vozidlo, kterým došlo k pojistné události, bylo vybaveno pneumatickým stopovacím válečkem pro zastavování motoru, je-li klíček vyjmut ze spínací skříňky či je ve skříňce, ale v poloze STOP, nelze motor nastartovat mechanickým protáčením motoru, kdy start motoru není umožněn (viz zpráva výrobce vozidla).

5. Soud provedl dokazování také obecným sdělením výrobce, zakázkovým listem, doručenkou datové zprávy, fakturou [číslo] fakturou č. [anonymizováno], informací o výplatě pojistného plnění poškozené, pojistkou a podacím archem, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění. <i>6. Podle § 10 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v účinném znění (dále jen„ z. p. v.“) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný: h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, (…) j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i). Podle odst. 3 cit. ustanovení provozovatel vozidla odpovídá společně a nerozdílně s osobou podle odstavce 1 za pohledávku pojistitele na náhradu částky vyplacené podle odstavce 1 písm. g), h), i) a j), neprokáže-li, že nemohl jednání této osoby ovlivnit.</i> 7. Po aplikaci uvedených zákonných a podzákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná byla pojištěná u žalobkyně jako pojistitele, přičemž pojistný zájem se týkal vozidla. Pojištěným byla žalovaná, vlastníkem vozidla dle příslušných evidencí byla jednatelka žalované. Žalobkyni tedy vznikl regresní nárok proti žalované podle § 10 odst. 1 písm. j) a vůči řidiči vozidla dle § 10 odst. 1 písm. h) z. p. v. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 12. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2863/2006). Z provedeného dokazování pak vyplynulo, že pojistitel (žalobkyně) plnil částku 29 773 Kč v souvislosti s pojistnou událostí, přičemž podle § 10 odst. 1 a 3 z. p. v. má právo vůči žalované jako pojištěné na náhradu toho, co za ni plnil, když pojištěný (žalovaná) předal řízení vozidla osobě, která řídila vozidlo v době, kdy jí byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo (§ 10 odst. 1 písm. j) ve spojení s písm. h) z. p. v.), přičemž žalovaná neprokázala, že jednání [jméno] [příjmení] nemohla ovlivnit.

8. V kontextu předání řízení [jméno] [příjmení] soud žalovanou opakovaně poučil podle § 118a odst. 1 a 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). Po tomto opakovaném poučení žalovaná uvedla, že si [jméno] [příjmení] vzal vozidlo sám a rozjel ho i bez klíčů, tedy zabránit užití by mohla pouze vyjmutím motoru. Ze zprávy výrobce vozidla ovšem byla tato argumentace vyvrácena, neboť vozidlo bez klíče nemohlo být rozjeto, a pokud rozjeto bylo, pak v důsledku toho, že [jméno] [příjmení] bylo umožněno vozidlo řídit, neboť od něj musel mít klíče. Žalovaná pak po koncentračním bodu změnila argumentaci v tom směru, že [jméno] [příjmení] vozidlo bez klíče nenastartoval (jak tvrdila původně), ale že vozidlo samovolně sjelo. K této argumentaci ovšem nelze přihlédnout, když ji žalovaná uplatnila po koncentraci řízení a po uplynutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů dle § 118b o. s. ř. a navíc je v rozporu s výrokem trestního příkazu Okresního soudu v Kroměříži ze dne 7. 7. 2019, č. j. [číslo jednací], z něhož vyplývá, že [jméno] [příjmení] vozidlo řídil, kdy řízením vozidla není sezení na místě řidiče v době samovolné jízdy motorového vozidla. Vzhledem ke zprávě výrobce soud nepovažoval za potřebné otázku ověřovat prostřednictvím znaleckého posudku, neboť bylo prokázáno, že děj nemohl nastat, jak původně uváděla žalovaná, tedy že by [jméno] [příjmení] vozidlo rozjel bez klíčů.

9. Žalovaná tedy odpovídá solidárně (§ 2915 odst. 1 o. z.) s tím, kdo užil její vozidlo bez jejího vědomí nebo proti její vůli, jestliže mu toto užití z nedbalosti umožnila, když se nepostarala o náležité zabezpečení vozidla proti jeho užití (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2157/2004). Pro úplnost je třeba uvést, že soud nezjistil, že by [jméno] [příjmení] při řízení vozidla v tomto případě působil v rámci výkonu závislé práce pro žalovanou. Regresní nárok žalobkyně proti žalované je dán.

10. Doba splatnosti pohledávky z regresního titulu není zákonem stanovena, za den splatnosti se proto považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Předpokladem splatnosti je tedy hmotněprávní úkon žalobkyně, který se musí prokazatelně dostat do dispoziční sféry žalované. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána prokazatelně předžalobní výzvou. Zásilka obsahující tuto písemnost se dostala do dispoziční sféry žalované, a to uložením, 22. 10. 2021, čímž nastala splatnost v pondělí 25. 10. 2021. Jestliže žalovaná částku ve výši 29 773 Kč dne 25. 10. 2021 nezaplatila, dostala se dne 26. 10. 2021 do prodlení s její úhradou a od tohoto dne do zaplacení je podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. povinna zaplatit také zákonný úrok z prodlení (8,5 %).

11. S ohledem na uvedené proto soud žalobě vyhověl co do částky 29 773 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od 26. 10. 2021 do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II), neboť žalovaný nebyla v tomto období ještě v prodlení a dále posun okamžiku prodlení měl vliv na sazbu zákonného úroku z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 621,74 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86 % a úspěchu žalované v rozsahu 14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 744,50 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 773 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 2 300 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrada 4 382,36 Kč za cestovné v částce 316 Kč podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 40 × 30 minut v částce 4 000 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 382,36 Kč ve výši 3 636,36 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

13. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.