11 C 179/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 857,78 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 857,78 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 951,98 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 439,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 063,88 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 533 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným byla dne 17. 6. 2019 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční hotovost ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr a zaplatit příslušenství úvěru ve výši 21 480 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, z nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku (celkem tedy částku ve výši 46 480 Kč) v 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč. Žalovaný uhradil pouze jednu splátky ve výši 3 899,99 Kč. Žalovaná částka 33 857,78 Kč představuje podle žaloby nesplacenou jistinu ve výši 23 063,88 Kč a smluvní pokutu ve výši 10 793,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 23 951,98 Kč je tvořen zůstatkem neuhrazeného úroku ve výši 2 043,29 Kč, zůstatkem poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 222,13 Kč, zůstatkem neuhrazených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 128,28 Kč, zůstatkem inkasního poplatku ve výši 4 122,43 Kč a smluvním úrokem za dobu od 18. 8. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 4 435,85 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 256 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 063,88 Kč za dobu od prodlení žalovaného po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 18. 8. 2020 do zaplacení, přičemž za dobu do 29. 11. 2021 tento úrok kapitalizovala částkou 2 439,72 Kč. Pohledávka za žalovaným byla společností [právnická osoba] smluvně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] byla dne 17. 6. 2019 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru [číslo] na jejímž základě se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 2 407 Kč, s úplatou (úhradou za poskytnutí úvěru) ve výši 12 250 Kč, s náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 323 Kč a s poplatkem za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti (inkasní poplatek) ve výši 4 500 Kč (celkem tedy částku 46 480 Kč) splatit ve 14 splátkách ve výši 3 320 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy, druhá splátka je splatná měsíc po úhradě první splátky, nejpozději však dva měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a třetí a další splátky jsou splatné měsíc po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Jednotlivé splátky měly být na uhrazení celkové dlužné částky použity dle předpisu splátek uvedeného v příloze číslo 1. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že od věřitele převzal v místě bydliště v hotovosti celkovou výši úvěru. Ve smlouvě bylo rovněž dohodnuto, že úrok představuje pevnou úrokovou sazbu, která může být měněna výhradně písemným dodatkem k této smlouvě. Dále bylo ve smlouvě uvedeno, že v případě porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, je žalovaný povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení (smlouva o podnikatelském úvěru [číslo]). Žalovaný na dluh plnil celkem částku 3 899,99 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

4. Dne 22. 12. 2021 uzavřely společnost [právnická osoba], jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, kterou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze [číslo] smlouvy, v níž byla uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Dopisem ze dne 11. 1. 2022, odeslaným žalovanému dne 12. 1. 2022, oznámila společnost [právnická osoba], žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 vč. podacího archu). Dopisem ze dne 2. 5. 2022, odeslaným žalovanému dne 4. 5. 2022, vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 12. 5. 2022 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 2. 5. 2022 vč. podacího archu). Žalovaný ničeho neuhradil (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případné splnění dluhu má tvrdit dlužník). <i>5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>6. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 ve smyslu § 1879 a násl. o. z. žalobkyni. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou vč. přílohy obsahující postupovanou pohledávku a potvrzením o zaplacení úplaty, která byla podmínkou účinnosti postoupení, přičemž žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena právním předchůdcem žalobkyně jakožto postupitelem dopisem ze dne 11. 1. 2022, čímž nabylo postoupení pohledávky účinnosti i ve vztahu k žalovanému. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení. <i>8. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>9. Podle § 2392 odst. 1 první věty o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.</i> <i>10. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Soud se dále zabýval smluvním typem, jenž byl dne 17. 6. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřen. Je možné zkonstatovat, že zatímco ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky, pak smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi peníze nebo jiné druhově určené věci a dlužník se zavazuje ve sjednané době peníze nebo jiné druhově určené věci vrátit. Smlouva o zápůjčce vznikne na rozdíl od smlouvy o úvěru až plněním věřitele. Pro smlouvu o zápůjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených (zastupitelných) k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, přičemž při peněžité zápůjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka (srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 350/2003, a ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 32 Cdo 922/2007). Jestliže smlouva obsahuje zmínku, že žalovaný obdržel peníze v hotovosti při podpisu smlouvy, jedná se o smlouvu o zápůjčce, byť je označena jako smlouva o úvěru.

15. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla tedy uzavřena platná smlouva o zápůjčce podléhající režimu ust. § 2390 a následující o. z. Právní předchůdce žalobkyně splnil svoji povinnost ze smlouvy o zápůjčce a žalovanému poskytl hotovostní zápůjčku v sjednané výši 25 000 Kč. Žalovanému vznikla na základě této smlouvy povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to v 14 měsíčních splátkách. Žalovaný žalobkyni uhradil celkem 3 899,99 Kč, které právní předchůdce žalobkyně započetl v souladu s předpisem splátek, který tvoří přílohu smlouvy (dále jen„ předpis splátek“). Na jistině tak žalovaný dosud dluží 23 063,88 Kč, a proto soud žalovaného k úhradě této částky zavázal.

16. Jestliže žalovaný, jenž je plně svéprávný, smlouvu podepsal, pak soud toto hodnotí jako jednoznačný souhlas s uzavřenou smlouvou. Závěr soudu je pak zcela souladný také s principem obsaženým v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny. V projednávané věci žalovaný souhlasil s přehledně koncipovanou smlouvou, jejíž text je logicky strukturován a psán jednotně velkým písmem. Žalovaný nebyl nucen do smluvního vztahu vstoupit, a pokud tak učinil, je povinen své povinnosti z této obligace splnit. Soud se, veden shora popsanými úvahami, dále zabýval dalšími dílčími uplatněnými nároky.

17. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku, jenž představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké míry lze při peněžité půjčce sjednat úroky, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by výše úroků bez jakéhokoliv omezení závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o půjčce. I dohoda o úrocích z peněžité půjčky podléhá korektivu dobrých mravů a poctivosti (ust. § 6 o. z.). Podle ustálené soudní praxe je nepřiměřená a dobrým mravům odporující výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 2392 odst. 1 o. z., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou a stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V projednávané věci byl úrok sjednán ve výši 2 407 Kč na 14 měsíců, což představuje úrok ve výši 8,25 % ročně, tj. zcela obvyklý úrok. Soud proto vyhověl i nároku na zaplacení částky 2 043,29 Kč, která odpovídá dlužnému úroku po započtení plateb žalovaného v souladu s předpisem splátek.

18. Ve vztahu k částkám 11 222,13 Kč a 2 128,28 Kč, které představují nesplacenou část poplatku za poskytnutí úvěru a nesplacenou část nákladů na vyhodnocení úvěru, soud podotýká, že také nárok na takové poplatky soud hodnotí jako důvodný. Se správou zápůjčky, s přípravou smluvní dokumentace atd. jsou spojeny náklady, přičemž částka 12 250 Kč, resp. 2 323 Kč je přiměřená administraci smluvního vztahu (elektrická energie, tisk, vyplnění smluvní dokumentace, mzda či odměna pro pracovníka, jenž smlouvu za právního předchůdce žalobkyně sjednával atd.), přičemž sama uzavřená smlouva je dokladem, že určité poplatkem zpoplatněné úkony právní předchůdce žalobkyně pro žalovaného provedl. Jestliže žalovaný, jenž je plně svéprávný, smlouvu podepsal, pak soud toto hodnotí jako jednoznačný souhlas s uzavřenou smlouvou. Závěr soudu je pak zcela souladný také s principem obsaženým v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, přičemž soudu se jeví jako rozporné s principy soukromého práva paternalisticky do smluvního vztahu vstupovat a svou rozhodovací činností se pokoušet výslovná ujednání svéprávných subjektů modifikovat. V projednávané věci žalovaný souhlasil s přehledně koncipovanou smlouvou, jejíž text je logicky strukturován a psán jednotně velkým písmem. Žalovaný nebyl nucen do smluvního vztahu vstoupit, a pokud tak učinil, je povinen své povinnosti z této obligace splnit. Jestliže tedy část poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 222,13 Kč a část nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 128,28 Kč žalovaný doposud neuhradil, zavázal jej k tomu soud.

19. Strany si dále sjednaly inkasní poplatek ve výši 4 500 Kč, přičemž jednotlivé splátky dle smlouvy měly být hrazeny v místě bydliště dlužníka. Na jednu splátku připadá 321,43 Kč, pročež lze mít za to, že poplatek kryje skutečné náklady věřitele s prováděním hotovostních splátek (doprava, odpovědná osoba). Tato služba byla navíc žalovaným vyžádána a nejednalo se o mandatorní poplatek. Na základě těchto skutečností nemá soud za to, že by inkasní poplatek byl ujednáním odporujícím dobrým mravům. Žalovaný na tomto poplatku dosud dluží 4 122,43 Kč, a vzhledem k tomu, že tuto svou povinnost (plynoucí mj. také z § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny) dobrovolně nesplnil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud.

20. Dle článku smlouvy„ splatnost, úrok a RPSN úvěru“ si smluvní strany sjednaly při splatnosti 14 měsíců úrok ve výši 15 % p. a., a proto soud vyhověl i nároku žalobkyně na zaplacení 15% úroku ročně z částky 23 063,88 Kč za období od 18. 8. 2020 do 29. 11. 2021, který žalobkyně požaduje v kapitalizované výši 4 435,85 Kč. Soud po přezkoumání nároku zjistil, že úrok ve výši 15 % ročně z částky 23 063,88 Kč za dobu od 18. 8. 2020 do 29. 11. 2021 činí 4 441,80 Kč, pročež žalobkyni (vázán jejím návrhem) úrok v jí požadované nižší výši, tj. ve výši 4 435,85 Kč, přiznal.

21. Žalobkyně se dále v řízení domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za dobu od 18. 8. 2020 do 29. 11. 2021 v kapitalizované výši 10 793,90 Kč. Smluvní pokuta byla smluvními stranami sjednána na první straně smlouvy s tím, že je splatná v den následující po dni prodlení. Soud tedy shledal i tento nárok oprávněným a po jeho přezkoumání zjistil, že smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky 23 063,88 Kč za požadované období činí 10 816,96 Kč, a proto žalobkyni přiznal (vázán jejím návrhem) smluvní pokutu v jí požadované nižší výši, tj. ve výši 10 793,90 Kč.

22. Soud pak žalobkyni přiznal i částku 256 Kč představující náklady na vymáhání pohledávky, kterou žalobkyně nárokuje co do částky 39 Kč za odeslaný obyčejný dopis a co do částky 217 Kč za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy.

23. Nezaplatil-li žalovaný splátky ve stanoveném termínu, ocitl se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobci podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z každé splátky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky ve výši 23 063,88 Kč (dlužná jistina) až od 18. 8. 2020 do zaplacení, přičemž za období do postoupení pohledávky tento úrok kapitalizovala částkou 2 439,72 Kč. Žalobkyně tedy žádá úrok za kratší období (když splatnost, jak soud vymezil shora, nastala před tímto datem), a proto soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.

24. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.

25. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a příslušelo jí tak vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Přiznaná částka ve výši 3 533 Kč představuje žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 355 Kč, odměnu za zastupování žalobkyně advokátem ve výši 1 500 Kč (3× 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu a návrh) dle § 14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3× 100 Kč) příslušející ke třem shora uvedeným úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 378 Kč z přiznané odměny a náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

26. Za úkony právní služby učiněné do podání žaloby včetně soud žalobkyni přiznal výši odměny a náhradu hotových výdajů zástupce žalobkyně podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení, v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, přičemž žalobkyni v něm byla přiznána náhrada nákladů řízení, byly pro takový postup splněny podmínky v daném ustanovení uvedené.

27. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.