11 C 197/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobce: Ing. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Ing. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Anna Záhradníčková, narozená 17. 7. 1954 Adresa zainteresované osoby 1/0 obě zastoupeny advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaných k pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemkům parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, .II. Nařizuje se prodej ve veřejné dražbě pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemkům parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, , s tím, že výtěžek prodeje bude rozdělen mezi žalobce v podílu 1/3, žalované 1) v podílu 1/3 a žalované 2) v podílu 1/3.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne , datum, domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků ke shora uvedeným nemovitým věcem, protože tyto nemovitosti dlouhodobě neužívá a nadále již nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými. Opakovaně se na žalované obracel s žádostí o zrušení a vypořádání jejich spoluvlastnictví, a to prodejem těchto nemovitostí, neboť má za to, že rozdělení nemovitostí není bez snížení jejich hodnoty možné a zároveň žalované odmítají žalobci vyplatit jeho spoluvlastnický podíl.

2. Žalované s návrhem žalobce na zrušení spoluvlastnictví a prodej nemovitostí ve veřejné dražbě nesouhlasily. Uvedly, že žalobce s 1. žalovanou během řízení o schválení smíru ve věci vypořádání jejich společného jmění manželů uzavřeli dohodu, ve které se žalobce zavázal, že do , datum, nebude se svým podílem na uvedených nemovitostech nakládat a že náklady spojené s nemovitostmi bude do , datum, hradit 1. žalovaná. Jelikož tato dohoda nemohla být dle právních zástupců žalobce a 1. žalované předmětem řízení o schválení smíru, neuzavřeli ji písemně, ale na jejím znění se shodli v rámci jejich emailové komunikace, na niž žalované odkázaly. Vzhledem k existenci této dohody považují tedy žalované žalobu žalobce jako předčasnou a navrhly její zamítnutí.

3. Jak bylo zjištěno, Okresní soud ve , adresa, usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , schválil smír, jehož obsahem je vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobce a 1. žalované a dle kterého se tito stali vlastníky spoluvlastnického podílu každý ve výši id. 1/3 k pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemkům parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše zapsané na LV č. , hodnota, v katastrálním území a obci , adresa, (viz citované rozhodnutí). Z LV č. , hodnota, soud zjistil, že žalobce, 1. žalovaná a 2. žalovaná jsou vlastníky podílu každý ve výši id. 1/3 pozemku parc. č. st. 391, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 211, rodinný dům, dále pozemků parc. č. 1610/1, zahrada, parc. č. 1610/3, zahrada, parc. č. 1611/1, zahrada, a parc. č. 1611/2, zahrada, vše v katastrálním území a obci , adresa, (viz výpis z Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro LV č. , hodnota, ).

4. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

5. Podle § 1141 o. z. se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků.

6. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků (§ 1143 o. z.).

7. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

8. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

9. Žalobce nemá nadále zájem setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovanými, k dohodě o zrušení spoluvlastnictví mezi nimi nedošlo, proto požádal soud o jeho zrušení a jako způsob vypořádání navrhl prodej nemovitých věcí ve veřejné dražbě. Žalované se zrušením spoluvlastnictví nesouhlasily, odkazovaly na existenci dohody účastníků, dle které se žalobce zavázal, že nebude do , datum, se svým spoluvlastnictvím podílem nakládat.

10. Na prvním místě při respektování obecné zásady soukromého práva citované v § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že „daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny“, se soud zabýval otázkou, zda dohoda mezi účastníky, na jejíž existenci poukazovaly žalované, byla uzavřena a případně zda byla uzavřena platně.

11. Během řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , jehož předmětem bylo vypořádání společného jmění manželů žalobce a 1. žalované, probíhala mezi účastníky a jejich právními zástupci komunikace (zejména emailová komunikace), která směřovala k uzavření smíru. Během této komunikace, konkrétně v emailu žalobce ze dne , datum, adresovaném 1. žalované a oběma jejich právním zástupcům, žalobce navrhl jako součást schvalovaného smíru podmínku, že do , datum, neponese žádné náklady související s předmětnými nemovitostmi a současně, že stav těchto nemovitostí zůstane do , datum, shodný jako v den této komunikace (tj. , datum, ); právní zástupkyně 1. žalované svou odpovědí z téhož dne odkázala co se týká užívání předmětných nemovitostí na další dohodu, která nebude součástí schvalovaného smíru, právní zástupce žalobce sdělil účastníkům emailové komunikace totéž, tedy že dohodu o užívání nemovitých věcí nelze řešit prostřednictvím schvalovaného smíru, a navíc poukázal na existenci dalšího spoluvlastníka, nyní 2. žalované, která nebyla účastníkem uvedeného řízení.

12. Žalobce tedy v emailu ze dne , datum, navrhl 1. žalované způsob užívání nemovitostí, jichž jsou spoluvlastníky každý podílem id. 1/, právnická osoba, předložených listinných důkazů, zejména z citované emailové komunikace účastníků a jejich právních zástupců, z obsahu spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, a také ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, (právního zástupce žalobce v řízení o vypořádání společného jmění manželů sp. zn. , spisová značka, ) však nebylo zjištěno, že by žalované jakožto další spoluvlastníce předmětných nemovitostí návrh žalobce přijaly. Pouhý návrh, který byl ostatně později v další komunikaci vedené mezi žalobcem a 1. žalovanou popřen dalším oznámením žalobce o tom, že na prodeji nemovitosti bude trvat, nelze považovat za právní jednání, kterým by měli být účastníci jakkoliv vázáni. Žádná zavazující dohoda mezi účastníky o způsobu a době užívání předmětných nemovitostí uzavřena nebyla. Navíc ani nelze odhlédnout od skutečnosti, že řízení ve věci sp. zn. , spisová značka, se týkalo vypořádání společného jmění manželů žalobce a 1. žalované, jehož účastníkem nebyla 2. žalovaná, proto, i kdyby žalobce s 1. žalovanou nějakou dohodu o užívání předmětných nemovitostí uzavřeli, nebyla by tato uzavřena platně, neboť by absentoval souhlas 2. žalované jakožto třetího spoluvlastníka uvedených nemovitostí. Z těchto důvodů soud námitce 1. žalované týkající se závazku žalobce nenakládat s předmětnými nemovitostmi do , datum, nevyhověl a v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků pokračoval.

13. Žalobce svojí žalobou vyjádřil vůli nadále nesetrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanými, bylo tedy na místě, aby soud spoluvlastnictví účastníků zrušil (§ 1140 o. z.), když nebylo prokázáno, že by bylo žalobcem takto činěno v nevhodnou dobu či jen k újmě některé ze žalovaných. Žalobce s žalovanými opakovaně komunikoval o prodeji předmětných nemovitostí a žalované samy s případnými kupci jednaly (viz vyjádření žalovaných ze dne , datum, a ze dne , datum, , sdělení 1. žalované při jednání soudu dne , datum, ).

14. Co se týká způsobu vypořádání spoluvlastnictví, citovaná ustanovení zákona zakotvují jako prioritní způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví rozdělení společné věci, je-li to ovšem dobře možné. Proto soud posuzoval nejprve možností rozdělení uvedených nemovitostí.

15. Žalobce s rozdělením nemovitostí nesouhlasil, na výzvu soudu sdělil, že přístupová cesta k uvedené stavbě, rodinnému domu, je jen jedna, v domě je k dispozici pouze jedna kotelna, jeden elektrický obvod, jedno vodoinstalační vedení a jeden odpadový septik. Pro žalobce je neakceptovatelné, aby k těmto zařízením měl přístup pouze některý ze spoluvlastníků. Případné rozdělení by vyžadovalo rozsáhlé investice, a i tak by určité části domu zůstaly společné. Se žalovanými se nebyl schopen dohodnout ani na základních platbách za energie, soužití se žalovanými bylo podle něj vždy komplikované, opakovaně byla na místo volána hlídka policie. Žalobce také uvedl, že nemá zájem předmětné nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví.

16. Žalované ve svém vyjádření ze dne , datum, uvedly, že předmětné nemovitosti dle jejich názoru lze rozdělit a také projevily zájem o podíl žalobce za částku , částka, . Na tomto svém stanovisku však nesetrvaly. Nakonec žalované odkázaly na shora uvedenou dohodu ohledně užívání nemovitostí až do , datum, a požadovaly spoluvlastnictví zachovat.

17. Z obsahu znaleckých posudků zpracovaných v rámci řízení vedeného u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pozemek parc. č. st. 391, je zcela zastavěn hlavní stavbou č. p. 211, rodinný dům, a to včetně přístavby venkovního schodiště na severní straně domu a přístavby verandy na jižní straně domu. Zbývající pozemky tvoří nejbližší okolí rodinného domu a dle svých charakteristik představují jednotný funkční celek s rodinným domem. Dům byl určen a je vybaven pro účely trvalého bydlení a takto je také užíván, podle jeho stávajícího konstrukčního řešení a podle daného okolního prostředí domu jej nelze dále rozšiřovat přístavbami či nástavbou. Způsob užívání domu však dle znalce lze zkvalitnit provedením adaptačních prací a zřídit v domě až tři samostatné byty. Obvyklá cena nemovitostí uvedených na LV č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, byla znalcem stanovena ve výši , částka, (viz znalecký posudek č. , hodnota, -30/2022 znale , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , znalecký posudek č. , hodnota, -33/2023 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , Dodatek č. , právnická osoba, posudku č. 5100/2023 znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, ).

18. V případě rozdělení domu na bytové jednotky je třeba posuzovat, zda je takové rozdělení dobře možné (§ 1147 odst. 1 o. z.), a to nejen stavebně-technicky, ale i funkčně, tzn. zda jsou účastníci reálně schopni fungovat v bytovém spoluvlastnictví. Bytové spoluvlastnictví představuje vlastnictví bytových jednotek a spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku, na němž dům stojí, a předpokládá spolurozhodování vlastníků bytových jednotek ve věcech správy a údržby společných částí domu. Vztahy účastníků při vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením domu na bytové jednotky nemusí být bezproblémové, ale nesmí být již při založení bytového spoluvlastnictví zřejmé, že správa a údržba společných částí domu povede do budoucna k dalším sporům účastníků, proto je jednou z překážek rozdělení domu na bytové jednotky konfliktní vztah účastníků (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

19. Jelikož dispozice rodinného domu dle vypracovaných znaleckých posudků rozdělení domu na bytové jednotky umožňovala, zabýval se soud otázkou, zda jsou účastníci do budoucna v bytovém spoluvlastnictví schopni fungovat.

20. V tomto případě účastníci během řízení soud nepřesvědčili, že by byli schopni vzájemně kooperovat při údržbě a správě společných částí domu či spolupodílet se na nákladech s tím spojených, když nebyli schopni účinně spolupracovat ani při vypořádání jejich spoluvlastnictví při rozdělení domu na bytové jednotky. Osobní vztahy účastníků dle soudu nezaručují poklidné společné užívání předmětných nemovitostí a další setrvání účastníků v režimu spoluvlastnictví, byť bytového, by zjevně vedlo k řadě dalších konfliktů. Rozdělení společné věci tak, jak má na mysli ustanovení § 1147 odst. 1 o. z., je dle soudu vyloučeno.

21. Jestliže soud dospěl k závěru o nedělitelnosti rodinného domu na jednotky, dospěl také k závěru o nedělitelnosti k domu přiléhajících pozemků, které tvoří, jak již bylo zmíněno, s uvedeným domem jednotný funkční celek. Vznik jiných menších pozemků a jejich rozdílné vlastnictví by tak nedával smysl.

22. Vzhledem k tomu, rozdělení předmětných nemovitých věci není dle shora uvedených důvodů dobře možné a žalované blíže nespecifikovaly svůj úmysl k nabytí podílu žalobce, stejně jako svou solventnost k vyplacení vypořádacího podílu žalobce, soud rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví účastníků prodejem uvedených nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek bude rozdělen podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů – každý z účastníků získá jednu třetinu.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, kdy pravidlo úspěchu ve věci je v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z pohledu čl. 11 odst. 1 a také čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zpravidla nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.