11 C 229/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 623 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 623 Kč a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] z titulu dlužného zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání za období od čtvrtého čtvrtletí roku [rok] do prvního čtvrtletí roku [rok].

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný měl více než jednoho zaměstnance a v období od prvního čtvrtletí roku 2018 do prvního čtvrtletí 2021 byl povinen zaplatit pojistné ve výši [částka], které uhradil až [datum].

4. Všichni zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, jsou ze zákona pojištění pro případ povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle podmínek stanovených v § 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Pojistný vztah vzniká přímo ze zákona. Nezakládá se pojistnou smlouvou, jako je tomu u smluvního pojištění. Z tohoto pojištění vzniká zaměstnavatelům právo, aby za ně pojišťovna uhradila škodu a nemajetkovou újmu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

5. Soud tedy věc právně posoudil tak, že žalovaný měl povinnost podle vyhlášky č. 125/1993 Sb. uhradit pojistné, jež je podle § 12 odst. 3 vyhl. č. 125/1993 Sb. do 31. ledna (pojistné za I. čtvrtletí každého kalendářního roku), do 30. dubna (pojistné za II. čtvrtletí každého kalendářního roku), do 31. července (pojistné za III. čtvrtletí každého kalendářního roku) a do 31. října (pojistné za IV. čtvrtletí každého kalendářního roku). Jestliže žalovaný uhradil pojistné za období od prvního čtvrtletí roku [rok] do prvního čtvrtletí roku [rok] až dne [datum], zaplatil tak s prodlením, a proto žalobkyni podle § 12 odst. 9 cit. vyhl. vzniklo právo na zvýšení pojistného, které činí [částka].

6. Předmětem řízení je vzájemný závazek mezi podnikateli, a proto žalobkyni také svědčí podle § 3 vyhl. č. 351/2013 Sb. právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].

7. S ohledem na shora uvedené soud žalobě jako zcela důvodné vyhověl (výrok I).

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.