11 C 47/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o: rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené dne datum, a celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl společný návrh účastníků na rozvod manželství.

3. K tomu soud uvádí, že návrh podala nejprve sama manželka, nicméně manžel se k návrhu připojil postupem podle § 384 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v účinném znění (dále jen„ z. ř. s.“), a proto soud postupoval jako by řízení bylo zahájeno návrhem společným.

4. V této souvislosti je také nutné uvést, že manželé soudu nepředložili dohodu o úpravě vzájemných majetkových poměrů, práv a povinností, společného bydlení na dobu po rozvodu. Z procesního hlediska se tedy v projednávané věci jedná o společný návrh, avšak nikoliv o společný návrh, jak jej chápe zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen„ o. z.“), pročež je vyloučen postup dle § 757 odst. 1, 2 o. z. S ohledem na absenci odkazu v zákoně o zvláštních řízeních soudních na o. z., vychází soud z toho, že kategorie společného návrhu je pojata odlišně v hmotněprávním a procesním předpisu. Jinými slovy, zatímco společný návrh podle o. z. je společným návrhem dle z. ř. s., společný návrh dle z. ř. s. nemusí být společným návrhem dle o. z.

5. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že manželé své manželství uzavřeli před stát. instituce datum a že jejich společné děti jsou již zletilé. Dále soud zjistil, že mezi manželi došlo ke zhoršení vztahů a důvodem rozvratu manželství jsou pak názorové neshody a vzájemné citové odcizení.

6. Na podkladě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k přesvědčení, že manželství účastníků je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze obnovení soužití manželů očekávat. Takto vzniklý a ke dni vyhlášení rozsudku stále trvající stav rozvratu manželství podle § 755 odst. 1 o. z., odůvodňuje, aby bylo manželství účastníků rozvedeno.

7. S ohledem na splnění všech zákonem stanovených předpokladů soud manželství účastníků podle § 755 odst. 1 o. z. rozvedl.

8. Podle § 23 z. ř. s. žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských (tj. i v řízení o rozvod manželství) nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu, avšak takové okolnosti v této věci zjištěny nebyly a účastníci se nároku dokonce výslovně vzdali. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné dle § 384 odst. 2 z. ř. s . ve spojení s § 395 z. ř. s . Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci rozsudku o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení (§ 759 občanského zákoníku). Oba účastníci řízení jsou povinni po právní moci tohoto rozsudku předložit svůj občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému orgánu k vyznačení změny osobního stavu, mají-li osobní stav v občanském průkazu uveden.