11 C 55/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 268 549 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 268 549 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 268 549 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 35 138,40 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 268 549 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, žalovanou a [jméno] [příjmení] (dále jen„ kupující“) byla [datum] uzavřena dohoda o úhradě, na základě které uhradila žalobkyně jako poskytovatel úvěru na účet žalované částku [částka] jako kupní cenu [příjmení] [jméno] [příjmení] [číslo] E, AWJ [číslo] (dále jen„ harvestor“) dle kupní smlouvy mezi žalovanou a kupujícím. Žalovaná z důvodu nedoplacení kupní ceny kupujícím odstoupila od kupní smlouvy [datum], čímž zanikla kupní smlouva a žalovaná měla být povinna vrátit žalobkyni kupní cenu, co má plynout z čl. II odst. 3 dohody o úhradě, jejímž autorem je žalobkyně, což žalovaná neučinila, a proto se žalobkyně domáhá žalované částky touto žalobou.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že není pasivně legitimována, když dohoda o úhradě dluhu nezakládá právo žalobkyně na vymáhání pohledávky po žalované, přičemž žalobkyně se má svého nároku domáhat po kupujícím z titulu smlouvy o úvěru, kterou měli spolu uzavřenu.

3. Z provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že dne [datum] se žalovaná zavázala dodat kupujícímu harvestor v ceně [částka] s tím, že dodáno bude dle FCA Incoterms 2000 do [datum] do provozovny žalované ve [obec] s tím, že kupující musí uhradit kupní cenu, a to částku [částka] na základě faktury do [datum] a [částka] do [datum] (viz kupní smlouva). Dne [datum] žalobce jako poskytovatel úvěru, žalovaná jako dodavatel a kupující jako příjemce úvěru uzavřeli„ dohodu o úhradě“, v níž smluvní strany prohlásili, že dne [datum] byla mezi kupujícím a žalovanou uzavřena kupní smlouva, na jejímž základě se žalovaná zavázala dodat havestor, jenž měl být co do částky [částka] uhrazen z cizích zdrojů, a to prostřednictvím úvěru poskytnutého žalobkyní na základě úvěrové smlouvy [číslo] z [datum] za účelem financování nákupu harvestoru. Dohoda poté mj. upravila, že v případě, že bude žalovaná povinna vrátit dílčí platby, budou tyto provedeny přímo na účet žalobkyně. Současně ovšem dohoda určila, že nemění kupní smlouvu a současně výslovně určila, že nezakládá žádný nárok žalované vůči žalobkyni z titulu porušení kupní smlouvy (viz dohoda). Dohoda je vzorem žalobkyně (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). Přípisem ze dne [datum] žalovaná odstoupila od kupní smlouvy z [datum] s tím, že kupující neuhradil celou kupní cenu navzdory urgencím, nýbrž zaplatil pouze částku [částka]; kupující přípis převzal (viz odstoupení od smlouvy). Přípisem ze dne [datum] žalovaná vyčíslila kupujícímu škodu ve výši [částka] v návaznosti na odstoupení od smlouvy (viz vyčíslení způsobené škody).

4. Soud provedl dokazování také zálohová faktura, faktura, listina ke kompenzaci, rekapitulace saldokonta, předžalobní výzva a podací lístek, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění. <i>5. Podle § 556 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.</i> <i>6. Podle § 557 o. z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.</i> <i>7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>8. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 9. Podle § 2995 o. z. vedlo-li plnění k obohacení třetí osoby, vydá je ochuzenému, jen pokud byl ochuzený k plnění přiveden lstí, donucen hrozbou či zneužitím závislosti nebo pokud nebyl svéprávný.

10. Skutkový stav soud právně posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle § 1746 odst. 2 o. z. (dále jen„ dohoda“), která navazovala na kupní smlouvu mezi žalovanou a kupujícím uzavřenou podle § 2085 a násl. o. z. a smlouvu o úvěru mezi žalobkyní a kupujícím podle § 2395 a násl. o. z.

11. Smluvní úprava má představovat jednotný, bezrozporný významový celek, co souvisí s konceptem celistvé interpretace smlouvy. Z textace dohody lze dovodit, že tato měla řešit platební místo vrácené kupní ceny (účet žalobkyně), avšak výslovně určovala, že„ nemění kupní smlouvu“. Nelze odhlížet ani od faktu, že se k autorství smlouvy přihlásila žalobkyně, a proto výklad je dle § 557 o. z. v její neprospěch, když nelze zaměňovat institut platebního místa a oprávněného subjektu ze smlouvy. Pokud žalobkyně jako autorka smlouvy mínila dosáhnout toho, aby mohla vrácení kupní ceny po prodávajícím sama přímo uplatňovat, neprojevila tento úmysl do dohody řádně a jednoznačně, takový úmysl nelze z dohody ani podle § 556 o. z. dovodit, pročež takový cíl žalobkyně představuje pouhý motiv, k němuž nelze přihlížet (srov. Melzer, F. et al. Občanský zákon – velký komentář. Sv. III, § 419-654 Praha: Leges, 2014, s. 614). Jinými slovy, práva a povinnosti plynoucí z kupní smlouvy zůstala dohodou nedotčena, pouze došlo k modifikaci platebního místa pro účely vracení kupní ceny.

12. Jestliže tedy žalovaná využila svého práva a od kupní smlouvy odstoupila, došlo ke zrušení závazku z kupní smlouvy ve vztahu mezi smluvními stranami od počátku s tím, tedy v rozsahu účinků odstoupení zanikla práva a povinnosti smluvních stran (§ 2004 a § 2005 o. z.). Zrušením závazku projevem vůle o odstoupení odpadá právní důvod poskytnutého plnění a dochází k vzniku bezdůvodného obohacení. Každý z účastníků zrušené smlouvy je oprávněn žádat po smluvní straně vrácení všeho, co získal (§ 2993 o. z.). Platí pak, že v případě bezdůvodného obohacení vzniklého na základě plnění ze zrušené smlouvy jsou ve vzájemném vztahu pouze účastníci tohoto právního jednání, jimž tudíž přísluší i věcná legitimace – aktivní i pasivní ve sporu o ně, nehledě na to, zda se v důsledku zrušeného právního úkonu obohatil i někdo jiný. Smluvní strany se sice mohou dohodnout, že platební povinnost bude splněna prostřednictvím účtu třetí osoby jako platebního místa, aniž by se však tato osoba stávala účastníkem kontraktu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2471/2009, ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1768/2015, ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 559/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011).

13. K vrácení zaplacené kupní ceny tak je kupující jako smluvní strana kupní smlouvy, nikoliv žalobkyně, jež kupujícímu finanční prostředky poskytla. Na tom ničeho nemění textace dohody, která jednak výslovně„ nemění kupní smlouvu“, tedy práva a povinnosti z ní plynoucí, a jednak pouze určuje platební místo pro vrácení kupní ceny bez nadání práva žalobkyni se přímo této částky po žalované domáhat.

14. Vyloučen je pak nárok vůči žalované z titulu § 2995 o. z., neboť ve věcech nedošlo k plnění žalované lstí, donucením hrozby nebo zneužitím závislosti nebo v důsledku nesvéprávnosti.

15. Žalobkyně tedy není oprávněna požadovat vrácení kupní ceny přímo po žalované jako prodávající, když nevstoupila do práv kupujícího ze samotné kupní smlouvy či dohodou mezi ní, žalovanou a kupujícím takové právo výslovně nezakotvila, když se toliko omezila na úpravu platebního místa s výslovným vyloučením změn práv a povinností ze samotné kupní smlouvy. V obecné rovině je zde tedy poměr mezi žalobkyní a kupujícím (úvěr), poměr mezi žalovanou a kupujícím (koupě) a trojstranný vztah, z něhož plyne, že část kupní ceny je hrazena úvěrem a že v případě vracení kupní ceny je platebním místem účet žalobkyně s výslovným vyloučením změn kupní smlouvy. Soud nicméně žalobkyni procesně poučil, aby tvrdila a prokázala svou aktivní legitimaci proti žalované, avšak žalobkyně procesní břemena v tomto směru neunesla, přičemž označené důkazy naopak dokazují, že žalobkyně na základě dohody ze 14. 10. 2019 není oprávněna se domáhat vrácení úvěru (fakticky kupní ceny) přímo po žalované.

16. Nebylo-li žalobě vyhověno co do jistiny, nemohl soud žalobě vyhovět ani co do příslušenství, jež sdílí osud věci hlavní (§ 510 odst. 2, § 513 o. z.).

17. S ohledem na shora uvedené proto soud žalobu zamítl (výrok I.)

18. Zamítnutí žaloby představuje procesní úspěch žalované, které tak podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), vzniklo vůči žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované vznikly, v souladu s jejím vyúčtováním, kdy se jiných nákladů výslovně vzdala, účelně vynaložené náklady řízení ve výši [částka] Tyto sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (3× [částka] dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen adv. tar.) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., účast při jednání dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 3× [částka] dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalobkyně povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalované.

19. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.