11 C 64/2023

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 64 480 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 93 462,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 48 205,82 Kč za dobu od 2. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,14 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od 2. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,35 % ročně z částky 16 566,59 Kč za dobu od 2. 11. 2022 do zaplacení a dále s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 14 639,23 Kč za dobu od 2. 11. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 17 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovanou byla uzavřena dne 5. 12. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 3 400 Kč a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z odměny za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 510 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 1. 2021. Žalovaná částka 22 450 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 17 000 Kč a zůstatek neuhrazené úhrady za služby ve výši 5 450 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 25,14 % ročně z jistiny za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 29. 1. 2021 do zaplacení.

2. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne 23. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 4 000 Kč a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 16. 11. 2020. Žalovaná částka 21 300 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 16 566,59 Kč a zůstatek neuhrazené úhrady za služby ve výši 4 733,41 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 25,35 % ročně z jistiny za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 17. 11. 2020 do zaplacení.

3. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne 28. 6. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit úvěr a zaplatit úrok ve výši 3 400 Kč a paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru sestávající z odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 11 400 Kč v 80 týdenních splátkách ve výši 485 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 8. 1. 2021. Žalovaná částka 20 730 Kč představuje podle žaloby jistinu ve výši 14 639,23 Kč a zůstatek neuhrazené úhrady za služby ve výši 6 090,77 Kč, dále se žalobkyně domáhala zaplacení smluvního úroku ve výši 20,74 % ročně z jistiny za dobu od 9. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 9. 1. 2021 do zaplacení.

4. Pohledávky za žalovanou ze všech tří smluv byly společností [právnická osoba], smluvně postoupeny žalobkyni.

5. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

6. Provedeným dokazováním soud zjistil, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], byla dne 5. 12. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se společnost [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 13 600 Kč sestávajícími z úroku ve výši 3 400 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč (celkem tedy částku 30 600 Kč) splatit ve 60 týdenních splátkách ve výši 510 Kč, přičemž první splátka je splatná 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až do poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 2 smlouvy se úhrady započítávají nejprve na úrok, poté na poplatek, poté na náklady na doplňkové služby hotovostního inkasa splátek a až následně splácí zákazník jistinu spotřebitelského úvěru. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku ve výši 8 150 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

7. Dále byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne 23. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč sestávajícími z úroku ve výši 4 000 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem tedy částku 36 000 Kč) splatit ve 60 týdenních splátkách ve výši 600 Kč, přičemž první splátka je splatná 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až do poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 2 smlouvy se úhrady započítávají nejprve na úrok, poté na poplatek, poté na náklady na doplňkové služby hotovostního inkasa splátek a až následně splácí zákazník jistinu spotřebitelského úvěru. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku ve výši 14 700 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

8. Dále byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně dne 28. 6. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 800 Kč sestávajícími z úroku ve výši 4 000 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč (celkem tedy částku 38 800 Kč) splatit ve 80 týdenních splátkách ve výši 485 Kč, přičemž první splátka je splatná 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až do poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle čl. 2 smlouvy se úhrady započítávají nejprve na úrok, poté na poplatek, poté na náklady na doplňkové služby hotovostního inkasa splátek a až následně splácí zákazník jistinu spotřebitelského úvěru. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že od věřitele převzala v místě bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru (viz smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku ve výši 18 070 Kč (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně). 9. [právnická osoba], pohledávky za žalovanou vyplývající ze všech tří smluv o spotřebitelském úvěru postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022, seznam postoupených pohledávek), o čemž žalovanou informovala přípisem ze dne 24. 11. 2022 (viz oznámení o postoupení pohledávek). Po postoupení pohledávek žalovaná na předmětné pohledávky již neuhradila ničeho (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně).

10. S ohledem na změnu v osobě věřitele se soud nejprve zabýval otázkou, zda je žalobkyně k uplatnění nároku za žalovanou aktivně legitimována Žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek, jejíž přílohou je specifikace žalovaných pohledávek, prokázala, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení (§ 1879 a násl. o. z.).

11. Soud se dále zabýval smluvním typem, jenž byl ve všech třech případech mezi [právnická osoba], a žalovanou uzavřen. Je možné zkonstatovat, že zatímco ze smlouvy o úvěru vzniká věřiteli povinnost rezervovat a na žádost dlužníka poskytnout v jeho prospěch peněžní prostředky do sjednané výše a dlužníkovi vzniká právo (nikoliv povinnost) úvěr čerpat a povinnost poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky, pak smlouvou o zápůjčce přenechává věřitel dlužníkovi peníze nebo jiné druhově určené věci a dlužník se zavazuje ve sjednané době peníze nebo jiné druhově určené věci vrátit. Smlouva o zápůjčce vznikne na rozdíl od smlouvy o úvěru až plněním věřitele. Pro smlouvu o zápůjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených (zastupitelných) k volnému nakládání, případně ke spotřebování, a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoli jen konsensuální) povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky, přičemž při peněžité zápůjčce může dojít k předání půjčené částky i bezhotovostním převodem na účet dlužníka (srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 350/2003, a ze dne 24. 5. 2007, sp. zn. 32 Cdo 922/2007). Jestliže předmětné smlouvy obsahují zmínku, že žalovaná obdržela peníze v hotovosti při podpisu smlouvy, jedná se o smlouvu o zápůjčce, byť je označena jako smlouva o úvěru.

12. Mezi právním předchůdcem žalobkyně jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem byly uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce podléhající režimu ust. § 2390 a následující o. z. Pokud jde o smluvní náležitosti, vyhovují smlouvy rovněž příslušným ustanovením zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, když žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce splnila řádně svoji informační povinnost dle tohoto zákona. Žalobkyně splnila svoji povinnost ze smluv o zápůjčce a žalované poskytla hotovostní zápůjčky v sjednané výši, tj. dne 5. 12. 2019 ve výši 17 000 Kč, dne 23. 9. 2019 ve výši 20 000 Kč a dne 28. 6. 2019 ve výši 20 000 Kč. Žalované vznikla na základě těchto smluv povinnost poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobkyně vrátit, a to v dohodnutých týdenních splátkách. Žalovaná žalobkyni uhradila na smlouvu ze dne 5. 12. 2019 celkem 8 150 Kč, na smlouvu ze dne 23. 9. 2019 částku 14 700 Kč a na smlouvu ze dne 28. 6. 2019 částku 18 070 Kč, které žalobkyně započetla v souladu se smluvním ujednáním nejprve na úrok, poté na poplatek, poté na poplatek za hotovostní inkaso splátek a až následně na jistinu. Na jistině tak žalovaná dosud dluží v případě smlouvy ze dne 5. 12. 2019 částku 17 000 Kč, v případě smlouvy ze dne 23. 9. 2019 částku 16 566,59 Kč a v případě smlouvy ze dne 28. 6. 2019 částku 14 639,23 Kč, a proto soud žalovanou k úhradě těchto částek zavázal.

13. Jestliže žalovaná, jež je plně svéprávná, smlouvy podepsala, pak soud toto hodnotí jako jednoznačný souhlas s uzavřenou smlouvou. Závěr soudu je pak zcela souladný také s principem obsaženým v ustanovení § 3 odst. 2 písm. d) o. z., že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny, přičemž soudu se jeví jako rozporné s principy soukromého práva paternalisticky do smluvního vztahu vstupovat a svou rozhodovací činností se pokoušet výslovná ujednání svéprávných subjektů modifikovat. Takový postup soudu je na místě tehdy, došlo-li k flagrantnímu poškozování spotřebitele, anebo pokud byla ujednání nepřehledně skryta či ujednání plynula z obchodních podmínek, které byly mimo text samotné smlouvy. V projednávané věci žalovaná souhlasila s přehledně koncipovanými smlouvami, jejichž text je logicky strukturován a psán jednotně velkým písmem. Žalovaná nebyla nucena do smluvního vztahu vstoupit, a pokud tak učinila, je povinna své povinnosti z této obligace splnit. Soud se, veden shora popsanými úvahami, dále zabýval dalšími dílčími uplatněnými nároky.

14. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku, jenž představuje peněžitou odměnu věřitele za poskytnutí peněz. Právní předchůdce žalobkyně si s žalovanou ve smlouvách sjednal úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, který činil v případě smlouvy ze dne 5. 12. 2019 částku 3 400 Kč, v případě smlouvy ze dne 23. 9. 2019 částku 4 000 Kč a v případě smlouvy ze dne 28. 6. 2019 částku 3 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná platbami již úrok ve všech třech případech zcela uhradila, žalobkyně požaduje po žalované pouze úrok za období ode dne následujícího po splatnosti poslední splátky sjednané ve smlouvě do zaplacení, a to konkrétně v případě smlouvy ze dne 5. 12. 2019 úrok ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny 17 000 Kč za dobu od 29. 1. 2021 do zaplacení, který za dobu do 1. 11. 2022 kapitalizovala na částku 7 621,61 Kč, v případě smlouvy ze dne 23. 9. 2019 úrok ve výši 25,35 % ročně z dlužné jistiny 16 566,59 Kč za dobu od 17. 11. 2020 do zaplacení, který za dobu do 1. 11. 2022 kapitalizovala na částku 8 340,93 Kč, a v případě smlouvy ze dne 28. 6. 2019 úrok ve výši 20,74 % ročně z dlužné jistiny 14 639,23 Kč za dobu od 9. 1. 2021 do zaplacení, který za dobu do 1. 11. 2022 kapitalizovala na částku 5 583,19 Kč. Soud po přezkoumání a shledání oprávněnosti nároku žalobě i v této části vyhověl.

15. Strany si dále sjednaly poplatek za administrativní činnost, který dle smlouvy ze dne 5. 12. 2019 činil 3 400 Kč, dle smlouvy ze dne 23. 9. 2019 činil 4 000 Kč a dle smlouvy ze dne 28. 6. 2019 činil 4 000 Kč. Je zřejmé, že žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci v souvislosti s poskytnutím finančních služeb vznikají další náklady spojené s administrací vztahu. Žalovaný spotřebitel byl o výši poplatku předem jednoznačně a srozumitelně informován, u požadovaného poplatku nelze spatřovat skrytou odměnu za úvěr a nepřiměřenost, proto soud žalobkyni vyhověl i v této části. Vlivem úhrad žalované, které byly právním předchůdcem žalobkyně na tento poplatek započteny, tak v případě smluv ze dne 23. 9. 2019 a 28. 6. 2019 již žalovaná na tomto poplatku nedluží ničeho. Žalovaná dluží pouze na poplatku ze smlouvy uzavřené dne 5. 12. 2019, a proto soud žalovanou k zaplacení tohoto poplatku ve výši 463,28 Kč rovněž zavázal svým rozhodnutím.

16. Strany si dále sjednaly inkasní poplatek ve výši 6 800 Kč, resp. 8 000 Kč, resp. 11 400 Kč, neboť jednotlivé splátky dle smluv měly být hrazeny v místě bydliště dlužníka. Vzhledem k tomu, že poplatek kryje skutečné náklady věřitele s prováděním hotovostních splátek (doprava, odpovědná osoba), tato služba byla navíc žalovanou vyžádána a nejednalo se o mandatorní poplatek, nemá soud za to, že by inkasní poplatek byl ujednáním odporujícím dobrým mravům. Žalovaná na tomto poplatku po započtení úhrad dlužila ke dni postoupení pohledávek částku 4 986,72 Kč, resp. 4 733,41 Kč, resp. 6 090,77 Kč, pročež soud žalovanou zavázal i k zaplacení těchto částek.

17. Nezaplatila-li žalovaná splátky ve stanoveném termínu, ocitla se počínaje dnem následujícím po splatnosti každé splátky v prodlení s jejím zaplacením, pročež těmito dny až do zaplacení vzniklo žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z každé splátky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době počátku prodlení. Žalobkyně požadovala přiznat úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužných jistin, avšak vždy až od data následujícího po splatnosti poslední splátky do zaplacení. Žalobkyně tedy žádá úrok za kratší období (když splatnost, jak soud vymezil shora, nastala před tímto datem), a proto soud je jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit.

18. Soud tak žalobě vyhověl v celém rozsahu.

19. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 17 100 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 580 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 11 100 Kč (3× 3 700 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., předžalobní výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč (tj. 3× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar., příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 520 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

20. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.