11 C 66/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 202 941,20 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 202 941,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši z částky 202 941,20 Kč za dobu od 25. 2. 2020 do zaplacení a dále s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 112 502 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně náklady řízení ve výši 15 664,57 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu 29. 3. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 202 941,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu č. [anonymizováno] [číslo], na jejím základě poskytla žalované přípravu a organizační zajištění akce„ Výměna jednoho kompresoru [anonymizováno] [obec]“, přičemž jí za to vznikla odměna v částce 202 941,20 Kč, kterou žalovaná nezaplatila, byť jí byla odměna vyfakturována.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s tím, že nárok na odměnu žalobkyni nevznikl, neboť žalobkyně neprokázala splnění podmínek dle smlouvy, když dotace nebyla poskytnuta. Potvrdila uzavření příkazní smlouvy mezi účastníky, zároveň však podotkla, že dle jejího čl. II odst. 3 vzniká nárok na odměnu při současném splnění dvou právních skutečností, a to jednak vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a současně jeho doručení žalovanému prostřednictvím systému MS2014+; ani k jednomu však nedošlo. Dále zdůraznila, že dalším důvodem, proč žalobkyni nevznikl nárok na odměnu, je skutečnost, že jako příkazník uvedla žalovanou (příkazce) v omyl, neboť ji neupozornila na to, že splnění příkazu není v souladu s pravidly a podmínkami pro poskytnutí dotace na provedení výměny jednoho kompresoru v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, program úspory energie. Snahou žalobkyně bylo dosáhnout poskytnutí dotace bez ohledu na možné důsledky. Žalovaná však tyto kroky včas odhalila, vzhledem k tomu, že neměla zájem o zamlčování údajů při získání dotace, od realizace projektu odstoupila.

3. Soud ve věci rozhodl poprvé rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 2. 10. 2020, č. j. 11 C 66/2020-97, jímž žalobu v celém rozsahu zamítl.

4. Žalobkyně proti rozsudku podala odvolání, usnesením Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 27. 10. 2021, č. j. 27 Co 5/2021-163, byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla soudu I. stupně vrácena k dalšímu řízení. Na základě doplněného dokazování dospěl odvolací soud k závěru, že žalobkyně prokázala, že splnila své smluvní povinnosti, když žádost o dotaci byla 23. 4. 2019 doporučena k financování. Stejně tak bylo v řízení prokázáno, že žalovaná požádala o stažení projektu z administrace. Odvolací soud uložil podepsanému soudu, aby se v dalším řízení zabýval obranou žalované, která dosud neprokázala své tvrzení, že žalobkyni muselo být od samého počátku zřejmé, že splnění příkazu v požadované podobě je nemožné, a přesto činila kroky k získání dotace (snaha obejít dotační podmínky) a že zjištění této skutečnosti bylo důvodem pro rozhodnutí žalované projekt nerealizovat.

5. Z dosud provedeného dokazování učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalobkyně jako příkazník a žalovaná jako příkazce uzavřely dne 10. 4. 2018 příkazní smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět poradenské, analytické a konzultační služby jako podklady pro získání dotace, organizaci výběrového řízení a zajištění realizačního managementu pro dotaci k projektu s názvem Výměna jednoho kompresoru [anonymizováno] [obec] (čl. II. části – úvodní ustanovení), přičemž bylo sjednáno, že se v případě uznané dotace zavazuje žalovaná zaplatit žalobkyni odměnu za zpracování dokumentů pro získání dotace odměnu ve výši 7 % z přiznané dotace plus DPH, minimálně 100 000 Kč plus DPH, přičemž nárok na platbu vzniká žalobkyni dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a oznámení této skutečnosti žalované prostřednictvím MS2014+ (čl. I. a II. odst. 3 části – zpracování dokumentů pro získání dotace). Současně bylo sjednáno, že v případě, že se žalovaná po úspěšném přijetí plné žádosti rozhodne, že projekt, na který byla dotace žádána, nebude z důvodu na její straně realizovat, nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky dle čl. II. nezaniká, odměna se dle odst. 3 vypočte jako výše dotace, o kterou bylo žádáno v žádosti (čl. II. odst. 7 části – zpracování dokumentů pro získání dotace) (viz příkazní smlouva č. [anonymizováno] [číslo]). Žádost o dotaci byla ke dni 23. 4. 2019 ve stavu doporučená k financování (viz identifikace operace). Dotace byla přiznána ve výši 2 396 000 Kč (viz koncept rozhodnutí o poskytnutí dotace). Žalobkyně podle čl. II. odst. 3 části – zpracování dokumentů pro získání dotace vystavila žalované 7. 10. 2019 fakturu na částku 202 941,20 Kč, splatnou 21. 10. 2019 (viz faktura [číslo]).

6. V dotazníku Podklady pro zpracování plné žádosti do programu Úspory energie vyplnila žalovaná jako místo realizace [obec], dále zde uvedla, že stroj je nejdůležitější část technologického celku při provádění těžebních-exploatačních vrtů, průzkumných vrtů a všech vrtů prováděných hornickým způsobem, kdy zamýšlená investice sníží energetickou náročnost vrtného technologického celku v provozu [obec] (viz dotazník). Z e-mailového vlákna pak soud zjistil, že v e-mailu ze dne 10. 4. 2018 požádala žalobkyně žalovanou o informaci ohledně čísla pozemku, kde bude probíhat realizace projektu. E-mailem ze dne 16. 4. 2018 žalobkyně požádala žalovanou o doplnění zaslaného dotazníku a potvrzení místa realizace: dílny, sklad [obec a číslo], [PSČ] [obec]. Na to reagoval jednatel žalované sdělením, že přemýšlel o místě realizace, a pokud by nebylo vhodné„ umístění dle realizovaných zakázek geologického průzkumu na území Moravy a Čech“, doporučoval by: provoz [adresa] [právnická osoba] E-mailem ze dne 23. 4. 2018 požádala žalobkyně žalovanou o bližší rozepsání úkonů, ke kterým bude a může být kompresor využit. Na to reagovala žalovaná e-mailem ze dne 24. 4. 2018, jehož obsah je v podstatné části shodný s vymezením činnosti uvedeným žalovanou v podkladech pro zpracování žádosti (dotazník). E-mailem ze dne 27. 4. 2018 sdělila žalobkyně žalované, že její žádost má připravenou k podání, nicméně ještě potřebuje zaslat poslední podklad, kterým je přihlašovací jméno do systému ISKP pro podávání dotací. Návod ke zřízení přístupu již poslala v jednom z prvních mailů. E-mailem ze dne 10. 4. 2019 oznámila žalobkyně žalované, že její projekt prošel věcným hodnocením a následně bude doporučen k financování. Před vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace pak žádá řídící orgán o kontrolu dále uvedených údajů, mimo jiné„ místo realizace: [adresa], [obec a číslo] [anonymizováno]“ (viz e-mailová komunikace). Z potvrzení (opisů depeší) ze systému MS2014+ vyplývá, že u projektu č. CZ. [datum] [číslo] [číslo] byla zaregistrována žádost o podporu (30. 4. 2018), dne 18. 9. 2018 odesláno sdělení, že žádost splnila formální náležitosti a podmínky přijatelnosti, dne 9. 4. 2019 odesláno sdělení, že žádost splnila podmínky věcného hodnocení a dále 23. 4. 2019 sdělení, že žádost byla doporučena k financování. Dne 18. 6. 2019 bylo odesláno sdělení, že na základě telefonické domluvy je k nahlédnutí zasílán návrh rozhodnutí o poskytnutí dotace (viz opisy depeší).

7. Dle vyjádření Agentury pro podnikání a inovace (zprostředkující subjekt) projekt žadatele [právnická osoba], [anonymizováno] [datum] [číslo] [číslo], byl podán do programu úspory energie dne 30. 4. 2018. Žádost byla doporučena k financování 23. 4. 2019 a poté byl žadateli zaslán i návrh rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dne 24. 2. 2020 obdržel zprostředkující subjekt depeši od žadatele, kterou bylo zažádáno o stažení projektu z administrace, a to z toho důvodu, že žadatel již nechce projekt realizovat. Vzhledem k této skutečnosti byla žádost vyřazena administrace (viz vyjádření ze dne 14. 7. 2021).

8. Soud dále doplnil dokazování svědeckými výpověďmi [anonymizováno]. [příjmení], Ing. [anonymizováno]. [příjmení], Ing. J. [příjmení], Ing. [anonymizováno]. [příjmení] a výpovědí jednatele žalované. Jednatel žalované [příjmení] [jméno]. [příjmení] uvedl, že žalovanou oslovil [anonymizováno]. [příjmení] s tím, že kompresor, který používá žalovaná, je vhodný na dotaci. Podklady k posudku předával Ing. [příjmení] [jméno] [příjmení], pouze s ním jednal ohledně posudku. Několik dní před odevzdáním posudku byl vybídnut k upřesnění místa určení kvůli dotačním podmínkám, neboť místo„ Morava“ bylo velmi všeobecné. Z tohoto důvodu doporučil uvést [obec], dotačním podmínkám ale nerozuměl. Před potvrzením pravdivosti uvedených informací věc konzultoval s právníkem, který mu sdělil, že by se mohlo jednat o dotační podvod, neboť se zařízení mělo používat jako mobilní kompresor. Žalovaná proto jednání ukončila (viz výpověď Ing. [příjmení]). [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že si na jednání s žalovanou nevzpomíná, u žalobkyně pracoval jen cca 3 měsíce. Pamatuje si však, že dotační výzva byla nastavena tak, že stroje mají být v rámci uzavřeného areálu. Když výzva vyšla, tak nebylo zřejmé, zda technologie musí být v uzavřeném areálu, poté se to zjišťovalo až dalším dotazem, kdy ministerstvo upřesnilo, že technologie musí být v uzavřeném areálu (viz výpověď [anonymizováno]. [příjmení]). Ing. [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že vyhotovují pro žalobkyni energetické posudky, posudek pro žalovanou, která byla klientem žalobkyně a investorem, vyhotovoval Ing. [příjmení]. Dále uvedl, že v případě, že by nějaká skutečnost narážela na specifické podmínky dotace, upozorní na to investora. Energetický posudek je účelový dokument, který zkoumá záměr investora, jestli splní dotační podmínky. Pokud vyhodnotí, že nesplňuje podmínky dotačního programu, posudek ani nezhotovují (viz výpověď Ing. [anonymizováno]. [příjmení]). Ing. [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že vyhotovoval posudek pro žalovanou, zda se jednalo o stacionární nebo mobilní kompresor, si již nepamatuje. Dostal podklady od Ing. [příjmení], který obecně nejprve zhodnotí, zda je projekt průchozí, on poté vyhotovil posudek. Nevzpomíná si, že by měl následně posudek upravovat (viz výpověď Ing. [anonymizováno]. [příjmení]). Ing. [anonymizováno]. [příjmení] uvedl, že si na případ nevzpomíná, pracoval jako projektový manažer u žalobkyně, po předestření e-mailové komunikace uvedl, že program nejspíš umožňoval jedno místo realizace, proto si potvrdil hlavní místo realizace (viz výpověď Ing. [anonymizováno]. [příjmení]).

9. Soud provedl dokazování také předžalobní výzvou, podacím lístkem, e-mailovou komunikací, podnikatelským záměrem – oprava – výměna strojního vybavení, žádostí o podporu, popisem technologie, energetickým posudkem, sdělením, žádostí o vydání potvrzení, oznámením o vrácení faktury, podklady, ale nečiní z nich žádná relevantní skutková zjištění. <i>10. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“), příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.</i> <i>11. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.</i> <i>12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>15. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč.</i> 16. Při právním posouzení věci byl soud veden úvahami, že mezi žalobkyní jako příkazníkem a žalovanou jako příkazcem byla uzavřena příkazní smlouva dle § 2430 a násl. o. z., dle níž se žalobkyně zavázala pro žalovanou provádět poradenské, analytické a konzultační služby jako podklady pro získání dotace, organizaci výběrového řízení a zajištění realizačního managementu pro dotaci k projektu s názvem Výměna jednoho kompresoru [anonymizováno] [obec], a žalovaná se zavázala v případě uznané dotace zaplatit žalobkyni odměnu za zpracování dokumentů pro získání dotace odměnu ve výši 7 % z přiznané dotace plus DPH, minimálně 100 000 Kč plus DPH, přičemž nárok na platbu vzniká žalobkyni dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace a oznámení této skutečnosti žalované prostřednictvím MS2014+. Žalobkyně svou povinnost řádně splnila, neboť z potvrzení (opisu depeše) ze systému MS2014+ vyplývá, že u projektu č. CZ. [datum] [číslo] [číslo] byla žádost o podporu dne 23. 4. 2019 doporučena k financování. Ze smluvního ujednání sice vyplývá, že nárok na odměnu vzniká až dnem vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, rozhodnutí o poskytnutí dotace však nebylo vydáno s ohledem na žádost žalované o stažení projektu z administrace, a to s odůvodněním, že žadatel (žalovaná) již nechce projekt realizovat, což vyplývá ze sdělení Agentury pro podnikání a inovace, přičemž odstoupení od záměru realizace potvrdil ve své výpovědi i jednatel žalované. Žalovaná se však dle smluvního ujednání zavázala zaplatit žalobkyni odměnu již v okamžiku, kdy bude dotace uznaná. Vzhledem k tomu, že žádost o dotaci byla ke dni 23. 4. 2019 ve stavu„ doporučená k financování“, lze tak uzavřít, že žalobkyně splnila vše, k čemu se smluvně zavázala, neboť žádost o dotaci byla„ doporučená k financování“ tedy jinými slovy byla uznaná. Jak již shora uvedeno, rozhodnutí o poskytnutí dotace sice nebylo vydáno, ale stalo se tak v návaznosti na jednání žalované, která zažádala o stažení projektu z administrace. Za této situace nárok na odměnu žalobkyni vznikl, a to s ohledem na smluvní ujednání, dle něhož v případě, že se žalovaná po úspěšném přijetí plné žádosti rozhodne, že projekt, na který byla dotace žádána, nebude z důvodu na její straně realizovat, nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky nezaniká.

17. Žalovaná se bránila tím, že se rozhodla projekt nerealizovat z důvodu, že ji žalobkyně uvedla v omyl, neboť žalobkyni muselo být od samého počátku zřejmé, že splnění příkazu v požadované podobě je nemožné, a přesto činila kroky k získání dotace. Upřesnila, že dotace měla být mířena na stacionární stroj, avšak stroj, který měl být předmětem dotační žádosti, jezdí po celé republice. Tento rozpor pak žalovaná zjistila až v okamžiku, kdy měla odsouhlasit pravdivost údajů v žádosti, neboť v tomto okamžiku si přibrala na pomoc právního konzultanta. Soud tedy v tomto směru vyslechl shora uvedené svědky. Z jejich výpovědí zjistil, že svědkové [příjmení]. [příjmení] a Ing. [příjmení] jakožto zaměstnanci žalobkyně si na tento konkrétní případ téměř nevzpomínají, o spolupráci s žalovanou tak hovořili pouze v obecné rovině. Svědkové [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], kteří připravovali energetický posudek, pak uváděli, že v případě, že by nějaká skutečnost narážela na specifické podmínky dotace, upozornili by na to investora (žalovanou). Pokud by bylo vyhodnoceno, že nejsou splněny podmínky dotačního programu, posudek by ani nezhotovovali. Pouze jednatel žalované se vyjádřil konkrétněji, když uvedl, že po vybídnutí ke změně místa realizace žalobkyni sdělil, že v případě, že nelze uvést místo„ Morava“, pak doporučuje uvést„ [obec]“. Dotačním podmínkám však nerozuměl. Soud k tomuto uvádí, že je sice nepochybné, že dotační podmínky jsou často velmi obsáhlý dokument obsahující nespočet různorodých omezení, výhrad, předpokladů apod., v důsledku čehož právě dochází ke spolupráci s různými poradenskými agenturami, které jsou specializované a orientované v konkrétních problematikách, soud má nicméně za to, že jednateli žalované jakožto vysokoškolsky vzdělanému člověku, který žádá o dotaci na zařízení, které je žalovanou prakticky dennodenně využíváno, musí být zřejmé, že pokud byla žalovaná žalobkyní vyzvána k upřesnění místa realizace s tím, že v rámci žádosti o dotaci je třeba uvést místo realizace jako konkrétní místo (a nestačí uvést pouze„ Morava“), je více než pravděpodobné, že se jedná o jednu z dotačních podmínek, neboť v opačném případě by zřejmě žalobkyně žalovanou ohledně upřesnění a potvrzení tohoto údaje opakovaně nekontaktovala. Soud připouští, že žalobkyně při e-mailové komunikaci s žalovanou této přímo nesdělila, že je nutné, aby byl stroj umístěn po určitou dobu na jednom místě, resp. v rámci jednoho areálu, žalovaná však v tomto ohledu nevyvinula vůbec žádné úsilí, aby zjistila, z jakého důvodu je změna v místě realizace požadována.

18. Žalovaná, která byla soudem poučena dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že dosud netvrdila a neprokázala, že žalobkyni muselo být od samého počátku zřejmé, že splnění příkazu v požadované podobě je nemožné, a přesto činila kroky k získání dotace, a že zjištění této skutečnosti bylo důvodem pro rozhodnutí žalované projekt nerealizovat, na výzvu soudu adekvátně nereagovala, neboť z jí navržených důkazů nebylo její tvrzení prokázáno.

19. Soud pak dále odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 740/2018, v němž se uvádí:„ Z ustanovení § 571 odst. 2 obch. zák. zcela jednoznačně vyplývá, že není-li účastníky ve smlouvě ujednáno jinak, je jedinou podmínkou pro vznik nároku mandatáře na úplatu jen jím řádně vykonaná činnost. Zákon, který tak dává účastníkům možnost smluvně se od něj odchýlit, neváže vznik nároku na úplatu na skutečnost, zda mandant dal či nedal mandatáři pokyny či v jaké formě byla sjednána úplata (např. ve formě paušálu či za skutečně odpracované dny), případně na jiné skutečnosti, ale pouze na řádně vykonanou činnost. Pokud tedy mandatář činnost řádně nevykonal, a to z jakéhokoliv důvodu (třeba i pro okolnosti na straně mandanta), nemá na úplatu nárok (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 1056/2004). Shodně předloženou právní otázku řeší usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3992/2011“. Z uvedeného a contrario vyplývá, že pokud příkazník činnost řádně vykonal, má v zásadě bez dalšího nárok na úplatu. Žalobkyně svou povinnost, k níž se zavázala v rámci smluvních ujednání s žalovanou, řádně splnila, dotace byla uznána, připravena k financování, a pouze z důvodu na straně žalované nedošlo i k realizaci projektu, na který byla dotace žádána, neboť žádost o dotaci byla na žádost žalované stažena. Žalovanou tvrzený důvod stažení žádosti, tj. že žalobkyně uvedla žalovanou v omyl, se pak žalované prokázat nepodařilo. Naopak se z dokazování jeví, že žalovaná dotačním podmínkám nevěnovala dostatečnou pozornost, a teprve poté, co žalobkyně vynaložila potřebné úsilí, věc projednala s právním konzultantem, jenž ji upozornil na související rizika, čímž zájem žalované o dotaci upadl, navíc potřebné zařízení si již v té době pořídila z jiných disponibilních zdrojů. Pokud by bývala byla žalovaná věnovala již od počátku věci dostatečnou pozornost, nemuselo dojít k činění dalších úkonů. Jestliže žalovaná vyčítá postup a přístup žalobkyně, nelze přehlížet, že v poměrech projednávané věci vystupovali na obou stranách podnikatelé v rámci své podnikatelské činnosti, u kterých lze očekávat určitou míru obezřetnosti (§ 4 o. z.). Soud nemá za to, že by žalobkyně zneužívala svého postavení, neprokázalo se pak ani, že by žalobkyně systematicky mínila žalovanou či dotační autoritu uvést v omyl.

20. Co se týče výše odměny, tato byla sjednána ve výši 7 % z přiznané dotace. Přiznaná dotace činila 2 396 000 Kč, 7 % z této částky činí 167 720 Kč. Po připočtení DPH ve výši 21 % činí sjednaná odměna 202 941,20 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku žalobkyni neuhradila ke dni splatnosti stanovené na základě fakturace, dostala se dnem následujícím po splatnosti faktury, tzn. 22. 10. 2019, do prodlení (§ 1968 o. z.) a ve smyslu § 1970 a násl. o. z. je povinna žalobkyni uhradit též úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 25. 2. 2020, pročež jí soud, který nemůže její návrh přestoupit, přiznal úrok z prodlení pouze za jí požadované kratší období. Soud tak žalovanou zavázal k zaplacení částky 202 941,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 202 941,20 Kč za dobu od 25. 2. 2020 do zaplacení.

21. Neboť se mezi účastníky jednalo o vzájemný vztah mezi podnikateli, v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. vznikl žalobkyni také nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovanou rovněž zavázal.

22. Soud tak žalobě vyhověl v plném rozsahu.

23. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 112 502 Kč Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 10 148 Kč a za odvolání ve výši 10 148 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 82 260 Kč (9× 9 140 Kč dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., výzva k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast při jednání ve dnech 2. 10. 2020, 10. 6. 2021, 9. 9. 2021, 22. 7. 2022, 14. 10. 2022 a 2. 12. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 2 700 Kč (tj. 9× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející k devíti úkonům právní služby), náhrady za promeškaný čas ve výši 1 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar. (16× 100 Kč za 16 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na jednání ve dnech 2. 10. 2020, 22. 7. 2022, 14. 10. 2022 a 2. 12. 2022 a zpět), náhrady cestovních výdajů ve výši 5 646 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. na cestu z [obec] do [obec] k jednáním konaným ve dnech 2. 10. 2020, 22. 7. 2022, 14. 10. 2022 a 2. 12. 2022 a zpět (8× 100 km) při spotřebě benzinu pro kombinovaný provoz 6 l /100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně benzinu 95 oktanů 32 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 358/2019 Sb.), resp. ceně benzinu 95 oktanů 44,50 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb., ve znění vyhl. č. 116/2022 Sb.) a sazbě 4,20 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 358/2019 Sb.), resp. sazbě 4,70 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.

24. Žalovaná byla v řízení neúspěšná, pročež jí vznikla povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení. Z toho důvodu ji tíží povinnost nahradit náklady řízení státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., avšak pouze v rozsahu, v němž u ní nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Protože žalovaná nebyla od soudních poplatků osvobozena, je povinna nahradit státem vynaložené náklady řízení v plné výši. Náklady vynaložené státem spočívají v přiznané náhradě nákladů spojených s podáním svědeckých výpovědí svědka [jméno] [příjmení] ve výši 1 273,47 Kč, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 3 142,60 Kč, svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 5 511,10 Kč a svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] ve výši 5 737,40 Kč, tj. celkem ve výši 15 664,57 Kč, a proto je žalovaná povinna tuto částku státu nahradit.

25. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.