11 C 94/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 21 386,40 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 21 086,18 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 972,18 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 506,18 Kč za dobu od 11. 5. 2021 do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 580 Kč za dobu od 11. 5. 2021 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 300,22 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 0,05 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 0,22 Kč za dobu od 11. 5. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 308 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou, podanou u soudu [datum], domáhala po žalované zaplacení částky 21 386,40 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná měla s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [anonymizováno] [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřeny účastnické smlouvy, z nichž neplnila své povinnosti, pročež právní předchůdkyni žalobkyně zůstala dlužna částku 21 386,40 Kč, kterou poté právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud učinil závěr o skutkovém stavu, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely [datum] účastnickou smlouvu, jejíž součástí bylo i zařízení [anonymizována dvě slova], žalovaná potvrdila převzetí zařízení téhož dne, smlouva pak odkazovala na obchodní zákoník (viz smlouva [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely [datum] účastnickou smlouvu na mobilní internet [anonymizována dvě slova], jejíž součástí bylo i zařízení USB modem [anonymizována dvě slova], žalovaná potvrdila převzetí zařízení [datum] (viz smlouva [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] účastnickou smlouvu na telefonní číslo [tel. číslo] s tím, že současně získala mobilní telefon [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] bílý v ceně [částka], jenž měla splácet po [částka] měsíčně (viz smlouva [číslo] [anonymizováno] [číslo]). Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] účastnickou smlouvu na telefonní číslo [tel. číslo], přičemž žalovaná se současně zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] za každý den prodlení s úhradou vyúčtování, přičemž v případě vypovězení smluv byla povinna zaplatit cenu koncových zařízení, která získala za výhodných podmínek (viz smlouva [číslo] [anonymizováno] [číslo]). Fakturou [číslo] za období od [anonymizováno] do [datum] byla mj. žalované vyúčtována splátka zařízení ve výši [částka] a pojištění [částka], tedy úhrnem částka ve výši [částka], přičemž částka byla splatná [datum] (viz citovaná faktura). Fakturou [číslo] za období od [anonymizováno] do [datum] byla mj. žalované vyúčtována splátka zařízení ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka], tedy úhrnem částka ve výši [částka], přičemž částka byla splatná [datum] (viz citovaná faktura). Fakturou [číslo] za období od [anonymizováno] do [datum] byla mj. žalované vyúčtována splátka zařízení ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka], tedy úhrnem částka ve výši [částka], přičemž částka byla splatná [datum] (viz citovaná faktura). Fakturou [číslo] za období od [anonymizováno] do [datum] byla mj. žalované vyúčtována splátka zařízení ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka], tedy úhrnem částka ve výši [částka], přičemž částka byla splatná [datum] (viz citovaná faktura). Fakturou [číslo] za období od [anonymizováno] do [datum] bylo mj. žalované pojištění ve výši [částka], splatné [datum] (viz citovaná faktura). Dne [datum] právní předchůdkyně vypověděla všechny účastnické smlouvy s žalovanou pro neplnění jejích závazků (viz výpověď). Fakturou [číslo] byly vyúčtovány nesplacené kupní ceny zařízení v úhrnné výši [částka], splatné [datum] (viz citovaná faktura). Fakturou [číslo] byla vyúčtována vrubopisovaná sleva k zařízení ve výši [částka], splatná [datum] (viz citovaná faktura). Smlouvou z [datum] postoupila právní předchůdkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni s účinky zaplacení úplaty za postoupení (viz smlouva [číslo] ve spojení se seznamem postupovaných pohledávek, pol. 603 až 605), přičemž tato byla zaplacena [datum] (viz potvrzení). <i>4. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o elektronických komunikacích“), se tento zákon nevztahuje na obsah služeb poskytovaných prostřednictvím sítí elektronických komunikací jako je obsah rozhlasového a televizního vysílání, finančních služeb a některých služeb informační společnosti, není-li dále stanoveno jinak.</i> <i>5. Podle § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích se pro účely tohoto zákona rozumí službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela, nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací, nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášenými sítěmi poskytovanými službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálu po sítích elektronických komunikací.</i> <i>6. Podle § 262 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ obch. zák.“), si strany mohou dohodnout, že jejich závazkový vztah, který nespadá pod vztahy uvedené v § 261, se řídí tímto zákonem. Jestliže taková dohoda směřuje ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná.</i> <i>7. Podle § 409 odst. 1 obch. zák., kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu.</i> <i>8. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> 11. V daném případě se soud zabýval nejprve tím, zda má vůbec pravomoc rozhodovat v této věci. Dospěl přitom k závěru, že ano, a to z důvodů, že v daném případě nejde o povinnosti uložené zákonem o elektronických komunikací nebo na jeho základě (srov. § 129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve spojení s § 2 a 7 cit. zákona), nýbrž sporem vyplývajícím ze soukromoprávního vztahu (srov. usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2005, sp. zn. Konf 99 /2004, a ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. Konf 52 /2010), a proto je k projednání a rozhodnutí věci dána příslušnost soudu.

12. Jelikož v postavení věřitele v rámci závazkového vztahu byla osoba odlišná od žalobkyně, soud se po právní stránce nejprve zabýval tím, zda na žalobkyni přešla pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Smlouvou o postoupení pohledávky ve smyslu § 1879 an. o. z. dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastupuje na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, a to bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal). Ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu (srov. přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Postoupení pohledávky potvrzuje smlouva, doklad o zaplacení úplaty (když postoupení bylo vázáno na její zaplacení). Z výše uvedených důvodů pak soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že na ni přešlo právo, které bylo v tomto řízení uplatněno.

13. Soud při právním hodnocení skutkového stavu uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikly závazkové vztahy na základě účastnické smlouvy [číslo] uzavřené v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, dle níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované zprostředkovat prostřednictvím sítě žalobkyně veřejně dostupné služby elektronických komunikací a dále služby třetích stran, jež však nejsou službami elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, jakož i zařízení a služby, za které se žalovaná zavázala platit, přičemž v období od [datum] do [datum] se jednalo o částku [částka], kterou představuje částka za splátky zařízení ve výši [částka] a dlužné pojistné ve výši [částka]. V souvislosti s obdobím od 13. 5. do [datum] se žalobkyně domáhala pouze částky [částka], soud je proto jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit, a proto dluh žalované z titulu nezaplacených záloh a dlužného pojistného činí [částka]. Soud pak nemohl vyhovět nároku na zaplacení částky [částka] v souvislosti s fakturou [číslo] neboť z dokazování vyplynul nárok na jinou (nižší) částku.

1. V rámci účastnických smluv účastníci uzavřeli také kupní smlouvy v souladu s ustanovením § 409 a násl. obch. zák. (v případě zařízení dle smlouvy z [datum]), resp. dle § 2079 o. z. (v případě zařízení dle smluv po [datum]), na základě kterých žalovaná koupila koncová zařízení a zavázala se za ně, v případě vypovězení smlouvy zaplatit jejich kupní cenu. Ta byla dílem uplatněna jako dlužná splátka (tj. částka [částka] uplatněná na základě dílčích faktur), dílem jako zůstatek nezaplacené kupní ceny (fa. [číslo], částka [částka]) a dílem jako vrubopisovaná sleva (fa. [číslo], částka [částka]). Právní předchůdkyni žalobkyně, resp. žalobkyni, v souladu se smluvními ujednáními svědčí právo nejen na dlužné splátky (jež byly přiznány v rámci částky [částka] shora), ale také na dlužnou kupní cenu a vrubopisovanou slevu ([částka]).

14. Soud nicméně nemohl vyhovět nároku na zaplacení částky [částka], když platí, že dodatkové platební povinnosti ve spotřebitelské smlouvě nemohou být zásadně ujednány ve všeobecných obchodních podmínkách, ale na listině, na které je podpis spotřebitele. Pokud jsou dodatkové platební povinnosti ujednány mimo listinu, na které je podpis spotřebitele, pak je takové ujednání (z právního poměru vzniklého do [datum]) absolutně neplatné. Při aktuálně účinné právní úpravě (§ 2048 a násl. o. z.) pak soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá. Vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvy uzavřela v postavení spotřebitele a z příslušných smluv nárok na náklady vymáhání dovodit nelze, je třeba uzavřít, že podle shora citovaných ustanovení nárok na tuto částku není dán, neboť se jedná o platební povinnost, jež není přítomna na listině, kterou spotřebitel stvrdil svým podpisem.

15. Žalobkyni pak svědčí právo také na příslušenství za dobu ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur. Žalobkyně se nicméně v případě faktur [číslo] domáhá úroku za kratší, soud je pak jejím návrhem vázán a nemůže jej přestoupit. Právní posouzení pak plyne z § 369 obch. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. (pro nárok dle smlouvy z [datum]), resp. dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (pro nároky dle smluv po [datum]), mechanismus určení úroku z prodlení a jeho výše je nicméně podle obou úprav totožná. V souvislosti s fakturami [číslo] činí zákonný úrok z prodlení 9 % p. a., a proto soud dlužné příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka] a poté z úhrnu, tj. z částky [částka], přiznal zákonný úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po vyhlášení rozsudku. V souvislosti s fakturami [číslo] kdy zákonný úrok z prodlení činí 10 % p. a., soud dlužné příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku na částku [částka] a poté z úhrnu, tj. z částky [částka], přiznal zákonný úrok z prodlení za dobu ode dne následujícího po vyhlášení rozsudku. Jinými slovy, soud žalobě vyhověl co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a poté co do úroku ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení.

16. Podle dohody účastníků byly ceny za služby třetích stran a splátky za zařízení splatné ke dni uvedeném ve vyúčtování a vždy dnem následujícím se žalovaný ocitl v prodlení a žalobkyni dle ustanovení § 1970 o. z. vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se domáhala zaplacení úroku z prodlení z žalované částky ve výši 9,75 % ročně, avšak až ode dne [datum]. Soud vázán jejím návrhem přiznal jí úrok z prodlení pouze za jí požadované (kratší) období.

17. Soud proto žalobě vyhověl co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I) a ve zbytku žalobu zamítl (výrok II).

18. Přestože měla žalobkyně ve věci úspěch jen částečný, přiznal jí soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. náklady řízení v plné výši, neboť se její neúspěch (výrok II. rozsudku) v poměru k celkovému předmětu řízení jeví jako neúspěch nepatrný. Podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za splnění podmínek stanovených v § 142a odst. 1 téhož zákona, jí tak vůči žalované náleží právo na náhradu těch nákladů řízení, které účelně vynaložila k uplatnění svého práva. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši [částka] Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] (3× [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen adv. tar.) za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., sepis předžalobní výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši [částka] (tj. 3× [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. příslušející ke třem úkonům právní služby) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad hotových výdajů) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.

19. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.