19 C 175/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované fakticky bytem adresa zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o: výživné zletilého dítěte <b>I. V části žaloby, kdy se žalobce po žalované domáhal stanovení výživného ve výši dalších 1 500 Kč měsíčně za dobu od 1. 1. 2021 do budoucna, soud řízení částečně zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna přispívat na výživu žalobce od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 částkou 300 Kč měsíčně a od 1. 10. 2021 do budoucna částkou 1 800 Kč měsíčně, a to vždy do 10. dne v měsíci k rukám žalobce.</b> <b>III. Dlužné výživné za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 1. 2022 ve výši 9 400 Kč, je žalovaná povinna zaplatit žalobci ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, splatných vždy do 10. dne v měsíci k rukám žalobce, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Ve zbytku žaloby, to je ohledně povinnosti žalované platit žalobci na výživu od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 částku dalších 3 200 Kč měsíčně a v době od 1. 10. 2021 do budoucna částku dalších 1 700 Kč měsíčně, soud žalobu zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobce se domáhal toho, aby žalované byla uložena povinnost přispívat mu na jeho výživu počínaje dnem 1. 1. 2021 částkou 5 000 Kč měsíčně splatnou vždy do 10. dne v měsíci předem.

2. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná je jeho matka, ale žijí odděleně, protože matka se dne 27. 12. 2020 se i se sestrou odstěhovala do [obec]. Na jeho výživu mu nijak nepřispívá, takže jeho veškeré náklady hradí otec. Žalovaná se o něho ani nezajímá.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že dne 27. 12. 2020 skutečně opustila společnou domácnost. Stalo se tak poté, co ji manžel vyházel veškeré osobní věci i věci dcery [jméno] před dům a znemožnil jí vstup do domu. Když to oznámila svému příteli, tak ten jí nabídl ubytování u sebe ve [obec]. Od té doby tedy bydlí i s dcerou ve [obec]. Její aktuální příjmy jí neumožňují platit žalobci jakékoliv výživné. Navíc za situace, kdy se k ní žalovaný chová neuctivě, neodpovídá jí na sms zprávy, zablokoval si její telefonní číslo, neinformuje ji o studiu, nezajímá se o ni, by bylo placení výživného i v rozporu s dobrými mravy.

4. V průběhu jednání vzal žalobce svoji žalobu částečně zpět s tím, že po žalované požaduje za dobu od 1. 1. 2021 do budoucna výživné toliko ve výši 3 500 Kč měsíčně. Soud tedy řízení v této části žaloby podle § 96 o. s ř. částečně zastavil (výrok I.).

5. Pokud jde o zbytek žalobního nároku, tak z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav (v závorce je kurzívou uvedeno, co konkrétně soud z kterého důkazu zjistil) k poměrům žalobce: žalobce byl ve školním roce 2020 2021 studentem Střední odborné školy [ulice] [obec], obor [anonymizováno]. Jeho studijní výsledky byly průměrné, školní povinnosti si plnil svědomitě a zodpovědně přistupoval ke studiu jak během distanční, tak i prezenční výuky (viz potvrzení o studiu + posudek třídní učitelky). Žalovaná se o jeho studium a studijní výsledky aktivně zajímala. Žádala též o zprostředkování schůzky s žalobcem v přítomnosti školní psycholožky, k čemuž ale nedošlo (viz zpráva třídní učitelky). Uvedenou střední školu žalobce ukončil maturitou v červnu 2021. Během studia měl náklady na dojíždění do školy ve výši cca 400 Kč měsíčně, školné neplatil. Již během studia na střední škole začal chodit na praxi do restauraci [příjmení] ve [obec]. V této restauraci brigádničil i během prázdnin (viz účastnická výpověď žalobce). Výdělek žalobce v restauraci [příjmení] v srpnu 2021 činil 3 108 Kč, v září 2021 pak 2 200 Kč a v říjnu 2021 činil 2 664 Kč (viz zpráva firmy [právnická osoba]). V polovině září 2021 žalobce začal studovat na Jazykové škole [právnická osoba] v [obec]. V budoucnu by chtěl pracovat v zahraničí a k tomu potřebuje jazykové znalosti. Jde o denní studium zakončené mezinárodní cambridgskou zkouškou. Škola začíná v 9.45 hodin a končí v 13.00 hodin. Školné mu hradil otec. Dojíždění do školy ho stojí 100 Kč denně vč. MHD (viz účastnická výpověď žalobce). Uvedená jazyková škola byla zařazena do vyhlášky MŠMT č. 19/2014 Sb., kterou se stanoví, které další studium, případně výuka se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považuje za studium na středních nebo vysokých školách Jde o jednoleté pomaturitní studium se statusem studenta, které bude ukončeno k 30. 6. 2022. Školné činí 19 950 Kč ročně (viz potvrzení o studiu a faktura za školné). Zvýšené výdaje se zdravotním stavem žalobce nemá. Bydlí u otce, jeho měsíční náklady hradí otec a dává mu i kapesné 150 Kč až 200 Kč týdně a platil mu golf 2 400 Kč měsíčně. Od žalované od maturity doposud žádné výživné nedostal a v kontaktu s ní je jen když si s otcem přebírají mladší sestru. Přesný důvod jejího odchodu z domu nezná, ale ví, že měli nějaké neshody s otcem. Aby mu nemohla volat, zablokoval si telefon. Pak ho odblokoval, ale neřekl jí to (viz účastnická výpověď žalobce). Žádné dávky státní sociální podpory žalobce nepobíral a nepobírá (viz zpráva ÚP ČR kontaktní pracoviště [obec]).

6. K poměrům žalované soud zjistil: když dne 27. 12. 2020 manžel žalované vyházel její věci ven a nepustil ji domů, odvezl otec žalované ty její věci k nim domů. Žalovaná potom zavolala svému kamarádovi a ten ji odvezl do [obec] (viz výpověď svědka [příjmení], otce žalované). Od 27. 12. 2020 tedy žalovaná i s dcerou [jméno] bydlí ve [obec] u pana [příjmení] v bytě 2 + kk. Ten jí umožnil, že u něho může bydlet, jak dlouho chce. Ústně se domluvili, že mu za to bude platit částku 4 000 Kč měsíčně jako příspěvek na bydlení, zatím ale nemá z čeho a bude mu to bude splácet, až si najde zaměstnání. Hospodaření mají oddělené. Do té doby, než se k němu žalovaná nastěhovala, byli jen kamarádi, hodně si psali a volali, minimálně každý druhý den, někdy i denně (viz výpověď svědka [příjmení]). Od přelomu února/března 2021 už spolu žijí partnersky (viz výpověď žalované). Nějakou dobu žalovaná mohla bydlet u rodičů v podkroví, kde je kuchyňka s obývákem a malá ložnička a kde dříve bydleli babička s dědou, ale dlouho by tam bydlet nemohla, rodiče ji doma nechtěli, mysleli si, že se to mezi žalovanou a jejím manželem dá nějak dohromady. Protože na tom žalovaná není finančně moc dobře, půjčují jí rodiče peníze. Jde o částky cca 10 000 Kč měsíčně a měla by jim je vrátit (viz výpověď svědka [příjmení], otce žalované). V lednu 2021 začala dcera žalované [jméno] chodit do školky ve [obec], ale v dubnu 2021 tam musela skončit, protože manžel s tím, aby dcera chodila do školky ve [obec], nesouhlasil, protože chtěl, aby chodila do školky v [obec]. Když žalované v květnu 2021 skončila rodičovská dovolená, tak nemohla nastoupit do zaměstnání, protože neměla kam dát dceru. Přihlásila se tedy na úřad práce, kde byla vedena jako uchazeč o zaměstnání do konce září 2021 (viz účastnická výpověď žalované). V době od 1. 1. 2021 pobírala žalovaná rodičovský příspěvek ve výši 8 500 Kč měsíčně /v období do dubna 2021, resp. ve výši 10 272 Kč měsíčně /za květen 2021 (viz zpráva ÚP ČR kontaktní pracoviště [obec]). V době od 28. 5. 2021 do 30. 9. 2021, kdy byla vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, jí byl vyplácen příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 5 192 Kč měsíčně /za první 2 měsíce/, resp. ve výši 4 154 Kč měsíčně /za další 2 měsíce/ a ve výši 3 808 Kč /za zbývající podpůrčí dobu/ (viz rozhodnutí o přiznání podpory v nezaměstnanosti). Během evidence na úřadu práce se žalovaná dostavovala na kontaktní schůzky a plnila povinnosti uchazeče o zaměstnání. S ohledem na vzdělání, zdravotní omezení – I. stupeň invalidity a dceru, narozenou 27. 5. 2017, jí byly nabízeny pracovní pozice v administrativě s možným výdělkem od 20 000 Kč do 24 000 Kč hrubé mzdy měsíčně (viz zpráva Úřadu práce ČR, Krajská pobočka ve [obec]). Začátkem září 2021 se žalobkyni podařilo zajistila pro dceru placené hlídání v dětské skupině [anonymizováno], což ji stojí 3 600 Kč měsíčně. V září 2021 si žalovaná začala aktivně hledat zaměstnání, kdy odpovídala na pracovní nabídky například u firmy [právnická osoba], [ulice] [právnická osoba] - [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] & [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizováno] [obec], z. u., [právnická osoba], [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] apod. (viz poptávací inzeráty). Od 1. 10. 2021 pak žalovaná začala pracovat v kanceláři insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] na částečný úvazek. Jiné příjmy nemá, sociální dávky nepobírá, finančně jí vypomáhají rodiče, ale bude jim to muset vrátit. V SJM s manželem mají byt na [obec], který pronajímají, ale veškeré příjmy z nájmu si ponechává manžel (viz účastnická výpověď žalované). U [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizováno] insolvenční správce, měla žalovaná uzavřenou smlouvu na dobu určitou se zkušební dobou v délce tří měsíců a zkrácený úvazek v délce 35 hod. týdně. Její čistý měsíční výdělek v říjnu 2021 činil 17 120 Kč a od listopadu 2021 pakl 17 143 Kč. Na konci zkušební doby byl s ní ukončen pracovní poměr, neboť z důvodu péče o dceru nebyla žalovaná schopna plnohodnotné docházky potřebné pro řádné fungování dané pracovní pozice (viz zpráva [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizováno] insolvenční správce, kopie mzdových listů a pracovní smlouva). Podle Regionální statistiky ceny práce v podnikatelské sféře dosahují ve Zlínském kraji odborní pracovníci v administrativě hrubé měsíční mzdy 29 878 Kč (viz Regionální statistika práce). Aktuálně ke dni rozhodování soudu byla v nabídkách úřadu práce [obec] k dispozici pozice recepční u firmy [právnická osoba] s nabízenou hrubou mzdou 22 000 Kč nebo v auditorské daňové a účetní kanceláři v.o. s nabízenou hrubou mzdou 21 000 Kč nebo pozice administrativní pracovnice na prodejně ve firmě [právnická osoba] s nabízenou hrubou mzdou 30 000 Kč nebo asistentka prodeje servisu u firmy [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] s nabízenou hrubou mzdou 20 000 Kč (viz nabídky Úřadu práce ČR, Krajská pobočka [obec]). Jako sekretářka by žalovaná mohla dosahovat hrubého měsíčního příjmu v rozmezí 23 095 Kč až 36 207 Kč, jako administrativní pracovník referent v rozmezí 21 745 Kč až 40 015 Kč a jako recepční 19 501 Kč až 35 253 Kč (viz webové stránky www.platy.cz). Od srpna 2019 žalovaná spolupracuje s Centrem poradenství pro rodinné a partnerské vztahy p. o. [obec], pracoviště [obec]. Tam mj. uvedla, že jí manžel, když zjistil, že si našla novou známost, dne 27. 12. 2020 vyhodil z domu. Bylo jí pomoženo se sepsáním návrhu na rozvod. Dále si stěžovala, že manžel proti ní manipuluje syna [jméno], který s ní odmítá komunikovat. Dne 12. 4. 2021 si stěžovala, že jí manžel zahlcuje komunikací přes mobilní aplikaci a bylo jí pomoženo se sepsáním předběžného opatření proti nežádoucímu sledování a obtěžování. Ze strany CP jí bylo poskytnuto celkem 10 osobních, 12 telefonických, 3 terénní a 2 interdisciplinární intervence (viz zpráva citovaného Centra poradenství). U Okresního soudu ve [obec] se žalovaná domáhá stanovení výživného na manželku ve výši 6 500 Kč měsíčně. Rozsudkem ze dne 30. 11. 2021, č. j. 8 C 93/2021-174, byla její žaloba zamítnuta s tím, že stanovení výživného by za situace, kdy sama opustila společnou domácnost s manželem, bylo v rozporu s dobrými mravy. To, že ji manžel vyhodil a vyházel věci před dům se v uvedeném řízení nepotvrdilo. V rámci tohoto řízení bylo mj. zjištěno, že otec žalobce pracuje jako obchodní zástupce firmy [anonymizováno] s. [anonymizováno]. [příjmení] [příjmení], kde má příjem 1 970 EUR měsíčně vč. nákladů na pohonné hmoty a amortizaci vozidla. a z pronájmu bytu má příjem 4 800 Kč měsíčně. Splácí 2 hypoteční úvěry a optimální půjčku u [právnická osoba] Tento rozsudek doposud není pravomocný (viz citovaný rozsudek OS [obec]). Kromě toho u Okresního soudu ve [obec] probíhá řízení o úpravu poměrů k nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], dcery žalované a [jméno] [celé jméno žalobce], a to pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Ve věci doposud nebylo rozhodnuto, krom celé řady usnesení o vydání předběžných opatření, pokud jde o styk s nezletilou, povinnost přispívat na její výživu, vydání souhlasu k docházce nezletilé [jméno] [celé jméno žalované] k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole [obec] [ulice a číslo] apod. Předběžným opatřením přitom bylo rozhodnuto o tom, že [jméno] [celé jméno žalobce] je povinen přispívat na výživu nezletilé [jméno] částkou 2 000 Kč měsíčně – viz pravomocné usnesení o předběžném opatření Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 99/2021-68 ze dne 30. 3. 2021 a pravomocně byl zamítnut návrh matky na vydání předběžného opatření na vydání souhlasu k docházce nezletilé [jméno] [celé jméno žalované] k předškolnímu vzdělávání v Mateřské škole [obec], [ulice a číslo] – viz usnesení Okresního soudu ve [obec] č. j. [číslo jednací] (viz citovaná rozhodnutí). Přítel žalované pan [příjmení] je ženatý a příjem má cca 40 000 Kč měsíčně (viz výpověď svědka [příjmení]).

7. Ke vztahů mezi žalobce a žalovanou soud zjistil, že žalobci vadí, že od něj s otcem žalovaná odešla a nesouhlasí s tím, co dělá. Dárky od ní nepřijal, ale výživné by od ní přijal (viz účastnická výpověď žalobce). Žalovaná to vnímá tak, že poté, co se přestěhovala do [obec], se vztah žalobce k ní změnil. Přestal reagovat na zprávy, neodepisoval jí, nebral jí telefony, pak si telefon zablokoval. Nezajímá se o to, jak žije. Je manipulován otcem. Neinformoval ji o studiu, ani o výsledcích maturity. Současné studium v [obec] s ní nekonzultoval. Výživné mu neplatí, v roce 2021 mu dala jen částku 500 Kč, aby to otec neviděl. Dárky na Vánoce 2020 jí žalobce vrátil. Dárky k únorovým narozeninám si vzal, ale později je otec žalobce vyhodil z auta. Ale poslal ji sms zprávu, ať mu posílá výživné (viz účastnická výpověď žalované). <i>8. Dle § 911 o. z. lze výživné na dítě přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.</i> <i>9. Dle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Dle odst. 2 téhož ustanovení je třeba při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> <i>10. Dle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.</i> <i>11. Dle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné pro děti přiznat i za dobu nejdéle tří let od data zahájení soudního řízení.</i> 12. Právní hodnocení: ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a trvá do té doby, dokud děti nejsou schopny se samy živit. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné dítěte je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu), resp. jak praví zákon„ neschopnost sám se živit“. Jak přitom plyne z důvodové zprávy k ustanovení § 911 občanského zákoníku„ zásadní podmínkou přiznání výživného je potřeba dítěte, jeho schopnost sám se o sebe – pokud jde o výživu - postarat (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, bod 22).

13. Schopnost samostatně se živit znamená, že oprávněný je schopen samostatně uspokojovat všechny své potřeby, a to jak hmotné, kulturní a další včetně potřeby bytové. Jinými slovy to znamená, že oprávněný má určitý trvalý příjem finančních prostředků, z něhož své potřeby hradí (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2011, sp. zn. II. ÚS 3113/10).

14. Žalobce do června 2021 studoval na Střední odborné škole [ulice] ve [obec], obor [anonymizováno], když uvedené studium úspěšně ukončil maturitou. Od září 2021 pak je studentem Jazykové školy [právnická osoba] v [obec], přičemž jde o jednoleté pomaturitní denní studium se statusem studenta, které bude ukončeno k 30. 6. 2022. I toto studium ho připravuje na budoucí povolání a umožní mu, bez ohledu na to, zda v budoucnu odejde nebo neodejde pracovat do zahraničí, lepší pracovní uplatnění na trhu práce. Lze tedy shrnout, že se žalobce jak v roce 2021, tak i v roce 2022, soustavně připravoval a připravuje na své budoucí povolání. Současně platí, že vzhledem k denní formě obou studií, žalobce stále nedisponuje žádným stabilním (trvalým) příjmem, z něhož by uspokojoval své životní potřeby. To, že po maturitě pracoval v [příjmení] [příjmení] s příjmem 2 200 Kč až 3 200 Kč měsíčně, na tom nic nemění, neboť šlo jen o přivýdělek v době prázdnin a volna a způsob, jak získat potřebnou praxi v oboru. Z toho soud dovozuje, že je na místě mu dle § 911 občanského zákoníku výživné přiznat.

15. Pokud jde o schopnost žalované platit mu výživné, tak zde soud rozlišuje dvě různá období. V době od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 byly příjmy žalované omezené, protože musela celodenně pečovat o mladší dceru [jméno], neboť její manžel nesouhlasil s umístěním dcery do předškolního zařízení ve [obec]. Příjem žalované tehdy představoval toliko rodičovský příspěvek ve výši 8 500 Kč měsíčně /v období do dubna 2021, resp. ve výši 10 272 Kč měsíčně /za květen 2021 a od června 2021 pak příspěvek v nezaměstnanosti ve výši 5 192 Kč měsíčně /za první 2 měsíce/, resp. ve výši 4 154 Kč měsíčně /za další 2 měsíce/ a ve výši 3 808 Kč /za zbývající podpůrčí dobu/. Povinnosti uchazeče o zaměstnání si žalovaná plnila a sama si práci také aktivně hledala (viz zprávy Úřadu práce ČR, Krajská pobočka ve [obec] a poptávací inzeráty), takže v tomto období nelze hovořit o tom, že by se vzdala bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu ve smyslu § 913 odst. 2 občanského zákoníku. Za toto období jí tak soud stanovil výživné alespoň v symbolické výši 300 Kč měsíčně, když na placení vyššího výživného v té době žalovaná prostředky neměla. Nebylo by totiž spravedlivé, aby veškeré tyto náklady na výživu žalobce nesl jeho otec. Ten se podílí na výživě žalobce nejen materiálně (úhradou jeho životních nákladů i nákladů na studium) i osobní péčí (samozřejmě v závislosti na věku žalobce).

16. Jiná situace nastala v době od 1. 10. 2021, kdy žalovaná umístila dceru [jméno] do dětské skupiny, což jí umožnilo nastoupit alespoň na zkrácený úvazek do zaměstnání. Ve [právnická osoba] [příjmení] a [anonymizováno] insolvenční správce, pak pracovala na zkrácený úvazek v délce 35 hod. týdně s příjmem cca 17 000 Kč měsíčně. Na konci zkušební doby byl s ní ukončen pracovní poměr, neboť z důvodu péče o dceru nebyla žalovaná schopna plnohodnotné docházky potřebné pro řádné fungování dané pracovní pozice (viz zpráva zaměstnavatele). Nicméně soud má za to, že minimálně stejného příjmu ve výši 17 000 Kč měsíčně je žalovaná při své kvalifikaci, zdravotním omezení – invaliditě I. stupně a péči o dceru [jméno] (při zkráceném úvazku, který je pro ni zatím nezbytný) schopná vydělávat i u jiného potencionálního zaměstnavatele (viz zprávy Úřadu práce ČR, Krajská pobočka ve [obec], Regionální statistika práce a webové stránky www.platy.cz). Soud je přesvědčen, že v tomto období má činit výživné 1 800 Kč měsíčně s tím, že tato částka ve smyslu § 913 občanského zákoníku odpovídá jak odůvodněným potřebám a majetkovým poměrům žalobce, tak i schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům žalované. Okolnost, že žalované v důsledku odchodu do [obec] vznikají dluhy ve výši 4 000 Kč měsíčně za bydlení u přítele a ve výši 10 0000 Kč za poskytovanou finanční výpomoc od rodičů (tedy pokud tyto částky po ní přítel a rodiče skutečně budou vymáhat), v daném případě nelze zohlednit, neboť její vyživovací povinnost k žalobci má před placením dluhů přednost (výrok II. rozsudku).

17. Ve zbytku žaloby, tzn. ohledně povinnosti žalované platit žalobci na výživu od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 částku dalších 3 200 Kč měsíčně a v době od 1. 10. 2021 do budoucna částku dalších 1 700 Kč měsíčně, pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když vyšší částky by žalovaná nebyla schopna platit (výrok IV. rozsudku). K tomu soud ještě poznamenává, že příjmy přítele žalované do jejích příjmů započítávat nelze, neboť tento nemá vyživovací povinnost ani k žalované, ani k dceři žalované a ani k žalobci.

18. Takto stanovené výživné není ani v rozporu s dobrými mravy. To, že se žalobce k žalované po jejím odchodu do [obec] chová odtažitě, nechce s ní komunikovat, jednu dobu měl i zablokovaný telefon, nepřijímá od ní dárky, neinformoval ji o současném studiu, je důsledkem toho, že se mu žalovaná tím, že od nich odešla do [obec], kde žije s jiným mužem, odcizila. Pouto syn – matka se zpřetrhalo a bude ani dlouho trvat, než se to dá zase do pořádku. A pochybně je i pod vlivem svého otce, čemuž se také nelze divit, protože za situace, kdy ho matka nijak finančně nepodporuje, je na něm zcela závislý a je to pro něho jediná jistota. To ale neznamená, že by tím ztrácel nárok na výživné.

19. Dle § 921 o. z. se výživné platí na měsíc dopředu a ke dni rozhodnutí tak bylo výživné na měsíc leden 2021 již splatné, takže žalovaná měla na výživném za období od 1. 1. 2021 2021 do 31. 1. 2022 zaplatit celkem 9 900 Kč, z toho 2 700 Kč za období od 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021 (9 x 300 Kč) a 7 200 Kč za období od 1. 10. 2021 do 31. 1. 2022 (4 x 1 800 Kč). Fakticky ale žalovanému zaplatila jen částku 500 Kč (tajně, aby o tom nevěděl jeho otec, což žalobce nezpochybnil), takže mu za uvedené období dluží částku 9 400 Kč. Protože žalovaná by nebyla schopna doplatit mu ji jednorázově, umožnil jí soud uhradit ji ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně spolu s běžným výživným, a to počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku (výrok III. rozsudku).

20. Předmětem sporu bylo stanovení výživného původně ve výši 5 000 Kč měsíčně, resp. po částečném zpětvzetí žaloby ve výši 3 500 Kč měsíčně, přičemž soud stanovil výživné ve výši 300 Kč měsíčně /za dobu 1. 1. 2021 do 30. 9. 2021, resp. ve výši 1 800 Kč měsíčně /za dobu od 1. 10. 2021 do budoucna/. Úspěch žalobce a žalované v řízení tak byl přibližně stejný (bráno po částečném zpětvzetí žaloby do budoucna), takže soud o nákladech řízení rozhodl tak, že na ně nemá žádný z účastníků právo (výrok V. rozsudku).