Okresní soud ve Zlíně · Rozsudek

19 C 18/2021

č. j. 19 C 18/2021-79

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-02-26 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSZL:2021:19.C.18.2021.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 5 285,79 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 599,72 Kč s úrokem 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 285,79 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacení kontokorentu, který žalovaný čerpal na základě rámcové smlouvy [číslo] (dále jen„ rámcová smlouva“), resp. dodatku č. 4 k rámcové smlouvě ze dne 29. 5. 2019. Žalobkyně požadovala vrácení jistiny ve výši 5 000 Kč, smluvní úrok ve výši 313,93 Kč kapitalizovaný ke dni zesplatnění, dlužné pojištění ve výši 285,79 Kč, smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 12. 3. 2020 do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.), soud v souladu s § 115a o. s. ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

5. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 1. 2019 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat bankovní a platební služby, konkrétně žalovanému zřídila běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí rámcové smlouvy byly mj. obchodní podmínky (dále jen„ OP“), podmínky pro používání kontokorentu a ceník. Dne 29. 5. 2019 uzavřeli žalobkyně a žalovaný prostřednictvím internetového bankovnictví dodatek č. 4 k rámcové smlouvě, v němž se zavázala žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr s možností přečerpání (tzv. kontokorent) coby neúčelový a nezajištěný úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 5 000 Kč, a to přečerpáním běžného účtu č. [bankovní účet] na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal úvěr splácet průběžně, a to každým připsáním peněz na běžný účet. Kontokorent byl úročen úrokem ve výši 18,9 % ročně; úroky byly počítány denně tak, že se vezme aktuálně vyčerpaná část kontokorentu na konci každého dne a ta se úročí roční úrokovou sazbou. Součet úroků za daný kalendářní měsíc je zaúčtován ke dni jejich splatnosti, kterým je vždy první den následujícího kalendářního měsíce; tyto úroky si na konci dne jejich splatnosti žalobkyně strhne z běžného účtu, ze kterého lze kontokorent čerpat. V případě, kdy nebude možné úroky strhnout z peněz žalovaného, bude o tyto zaúčtované úroky navýšeno čerpání. Žalovaný byl povinen kontokorent splatit do jednoho roku od data prvního čerpání nebo od jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek dostane do mínusu. Současně byl povinen k datu měsíční splatnosti úroků mít na běžném účtu, ze kterého může kontokorent čerpat, k dispozici zůstatek odpovídající alespoň výši úroků z kontokorentu napočítaných za předchozí měsíc; pro případ nesplnění uvedené podmínky nebo pro případ dluhu žalovaného vznikne žalobkyni nárok zablokovat nevyčerpanou část kontokorentu, z částek po splatnosti naúčtovat navíc úrok z prodlení v zákonné výši a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním dlužné částky. Zesplatnění ničeho nemění na právu žalobkyně úročit nesplacenou jistinu smluvním úrokem. Dne 29. 5. 2019 byla žalovaným uzavřena prostřednictvím žalobkyně pojistná smlouva s pojišťovnou [právnická osoba], a to podepsáním dokumentu„ přihlášení k pojištění“ žalovaným. Pojistné bylo sjednáno ve výši 120 Kč měsíčně se splatností poslední den v měsíci, a to formou automatického inkasa z účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Pro případ, že žalovaný nebude mít na uvedeném účtu dostatek peněz, pojistné bude žalobkyně vymáhat po žalovaném jako dluh. Průběh čerpání kontokorentu je patrný z přehledu čerpání a splácení kontokorentu a z výpisu z běžného účtu. Žalobkyně za čerpání kontokorentu naúčtovala dne 1. 12. 2019 smluvní úrok ve výši 75,74 Kč, dne 1. 1. 2020 naúčtovala smluvní úrok ve výši 80,26 Kč, dne 1. 2. 2020 ve výši 80,26 Kč, dne 1. 3. 2020 ve výši 75,08 Kč a dne 2. 3. 2020 smluvní úrok ve výši 2,59 Kč. Dne 2. 3. 2020 tak činil dluh na jistině kontokorentního úvěru 5 000 Kč a na obchodním úroku 313,93 Kč. Pojištění žalovaný zaplatil naposledy v říjnu 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného dne 10. 12. 2019. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil v dodatečné lhůtě, pojištění ke dni 12. 1. 2020 zaniklo. Ke dni 12. 1. 2020 byla na běžném účtu žalovaného zaúčtována částka za pojistné období listopad 2019 ve výši 120 Kč, prosinec 2019 ve výši 120 Kč a za poměrnou část měsíce ledna 2020 ve výši 46 Kč.

6. Dopisem ze dne 2. 3. 2020, který žalobkyně odeslala žalovanému dne 4. 3. 2020, sdělila žalobkyně žalovanému, že s ohledem na nezaplacení dlužné částky přistoupila k předčasnému uhrazení všech dluhů a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z kontokorentu ve výši 5 599,72 Kč, a to do 11. 3. 2020 s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. <i>7. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.</i> <i>8. Podle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.</i> <i>9. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 1751 odst. 1 o. z., část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.</i> <i>11. Podle § 1968 věty první o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 14. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 1. 2019 rámcovou smlouvu, která byla smlouvou o účtu podle § 2662 o. z., na jejímž základě zřídila žalovanému běžný účet, a dne 29. 5. 2019 dodatek č. 4 k rámcové smlouvě, kterým došlo v souladu s § 2665 o. z. ke sjednání kontokorentu ve výši 5 000 Kč, kdy na tento se přiměřeně použijí ustanovení o úvěru.

15. Na základě dodatku č. 4 k rámcové smlouvě se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému přečerpat zůstatek na účtu až do částky 5 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý kontokorentní úvěr splatit společně s úrokem ve výši 18,9 % ročně, a to tak, že k prvnímu dni každého kalendářního měsíce byl povinen splatit smluvní úrok za předchozí měsíc, přičemž celou jistinu kontokorentního úvěru byl povinen uhradit do 1 roku od poskytnutí peněžních prostředků. Žalovaný postupně vyčerpal celou částku 5 000 Kč, za což mu žalobkyně účtovala smluvní úrok. Žalovaný však dlužnou jistinu 5 000 Kč nesplatil a neuhradila ani splátku úroků, pročež žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními kontokorent zesplatnila a požadovala zaplacení celé dlužné jistiny, která ke dni zesplatnění činila 5 000 Kč, společně se smluvním úrokem ve výši 18,9 % ročně od 1. 11. 2019 do 1. 3. 2020 v kapitalizované výši 313,93 Kč a ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 2. 3. 2020 do zaplacení. Jelikož žalovaný dlužnou částku doposud dobrovolně neuhradil, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou jistinu úvěru neuhradil do data splatnosti, tj. ke dni 2. 3. 2020, vznikl žalobkyni dnem následujícím po splatnosti ve shodě s § 1970 o. z. nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně. Žalobkyně nicméně požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč až od 12. 3. 2020 do zaplacení, a proto jí soud úrok z prodlení přiznal až od tohoto data, když žalobní návrh není soud oprávněn překročit.

17. V neposlední řadě vznikl žalobkyni v souladu s obchodními podmínkami a přihláškou k pojištění nárok na zaplacení částky 285,79 Kč za dlužné pojistné za období od 1. 1. 2019 do 12. 1. 2020, které činilo za toto období částku 286 Kč, přičemž částka 0,21 Kč byla uhrazena z nevyčerpané jistiny kontokorentu. Vzhledem k tomu, že žalovaný povinnost uhradit dlužné pojištění dobrovolně nesplnil, zavázal jej k tomu svým rozhodnutím soud.

18. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. Ve věci měla plný úspěch žalobkyně, proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na náhradu jí účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady za 2 úkony à 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, písemné podání žaloby). Náklady řízení ve výši 600 Kč je žalovaný povinen žalobkyni nahradit.

20. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.