19 C 2/2021

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený obecným zmocněncem jméno příjmení bytem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 590 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty 30 500 Kč <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 590 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 590 000 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvní pokutou ve výši 30 500 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 32 838 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 590 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 590 000 Kč od [datum] do zaplacení a se smluvní pokutou ve výši 30 500 Kč.

2. Žalobu odůvodnil tím, že ho žalovaný požádal o poskytnutí půjčky ve výši 500 000 Kč na zakoupení traktoru v Německu. Požadovanou částku 500 000 Kč žalovanému předal dne [datum] v hotovosti v altánu u rozestavěného domu jeho syna [adresa] v [obec]. Žalovaný si peníze přepočítal a poté podepsali smlouvu o půjčce, ve které se žalovaný zavázal vrátit mu půjčenou částku 500 000 Kč + 50 000 Kč jako odměnu za půjčení do jednoho roku, tj. do [datum]. Dne [datum] za ním ale žalovaný přišel s tím, že mu dá dalších 40 000 Kč za to, když mu s vrácením peněz počká. Na to konto spolu uzavřeli novou smlouvu o půjčce s datem [datum], podle které mu měl žalovaný vrátit půjčených 500 000 Kč plus celkovou odměnu za půjčení ve výši 90 000 Kč (50 000 Kč + 40 000 Kč) do [datum]. [jméno] původní smlouvu o půjčce z roku 2017 pak roztrhal, protože ji nahradila ta smlouva nová. Žalovaný mu ale částku 590 000 Kč ve sjednaném termínu, tj. do [datum], nevrátil. Někdy na podzim roku 2019 za žalovaným jel i se svým synovcem [jméno] [příjmení] do [obec] a chtěl, aby mu žalovaný podepsal uznání dluhu. V připraveném uznání dluhu ale bylo chybně uvedeno jméno žalovaného ([příjmení] místo [celé jméno žalovaného]) a žalovaný ho odmítl podepsat, úhradě dluhu se ale nebránil. Na konci roku 2019 při schůzce na benzínce v [obec] mu ale žalovaný řekl, že se s ním má soudit. Protože mu peníze žalovaný nevrátil doposud, požaduje po něm částku 590 000 Kč + sjednanou smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý započatý den prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši dalších 30 500 Kč touto žalobou.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a domáhal se jejího zamítnutí s tím, že žádné peníze si od žalobce nikdy nepůjčil a k tvrzenému předání peněz v roce 2017 nejenže nedošlo, ale kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu ani dojít nemohlo. Žádný traktor v roce 2017 v Německu neobstarával, a to mj. proto, že z důvodu svého nepříznivého zdravotního stavu již od roku 2016 v zásadě vůbec nepracoval a v roce 2017 přerušil svou podnikatelskou aktivitu. Žalobce v tomto směru ani dostatečně neprokazuje kauzu (důvod) vzniku závazku. Kromě toho v roce 2017 ani netrpěl žádnou finanční nouzí, v důsledku které by byl nucen si od žalobce půjčovat jakékoliv peníze. A i kdyby k předání peněz v roce 2017 došlo, což on popírá, tak vůči uplatněnému nároku vznáší námitku promlčení. Pokud jde o žalobcem předloženou smlouvu ze dne [datum], tak tento dokument nepovažuje za smlouvu. Uvedenou listinu sice podepsal, ale nevyplňoval ji a podepsal ji jen proto, aby měl od žalobce pokoj, neboť ten na něho neustále naléhal, aby mu zajistil nákup majoritního podílu ve [právnická osoba] - [právnická osoba] [obec]. K podpisu této listiny nedošlo v rozestavěném domě syna žalobce, nýbrž na benzínce v [obec]. Bod 1 této smlouvy je podle něho neurčitý, neboť pokud se v něm hovoří o tom, že„ věřitel na základě této smlouvy poskytne a tím již poskytl mimořádnou finanční půjčku v hotovosti v částce 590 000“, tak z pohledu gramatického výkladu není možné spojit budoucí a minulý čas dohromady, neboť takto odporuje rozumu, což činí toto ustanovení neurčitým a nesrozumitelným. V té souvislosti poukázal i na to, že tato smlouva byla předložena žalobcem a je nutno na ni aplikovat výkladové pravidlo„ contra proferentem“, tedy výklad v neprospěch toho, kdo tuto smlouvu předložil. Kromě toho musí žalobce prokázat i pravost a pravdivost této listiny. Za nestandardní považuje rovněž to, že na této smlouvě chybí ověřené podpisy stran, což při závazku poskytnutí poměrně vysoké částky není standardní. Dále poukázal na to, že zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, výslovně zakazuje plnění v hotovosti u částek nad 270 000 Kč, resp. přikazuje, že jakékoliv nakládaní s těmito částkami musí být činěno bezhotovostně. Toho si on je díky své podnikatelské činnosti vědom a nikdy by tak vysoké plnění v hotovosti od nikoho nepřijal. U tak vysoké částky v hotovosti by navíc měl i důvodné obavy z její krádeže. V neposlední řadě popřel i to, že by došlo k nějakému pokusu o sepis uznání dluhu.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující: v listině nadepsané„ Smlouva o půjčce, uzavřená dne [datum] dle zákona 513/1991 Sb., § 497 a násl.“ (dále jen„ smlouva z [datum]“) je uvedeno, že dne [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v hotovosti v částce 590 000 /bod 1/. Dlužník potvrzuje, že tuto částku přijal /bod 2/ a zavazuje se poskytnuté prostředky vrátit ke dni [datum] /bod 3/. Při nedodržení termínu vrácení poskytnutých prostředků zaplatí dlužník 100 Kč denně, jako smluvní pokutu z prodlení k vrácení /bod 4/. Následuje podpis dlužníka a věřitele. Základní text smlouvy je předepsán na počítači, přičemž datum uzavření půjčky, označení dlužníka, uvedení poskytnuté částky a datum vrácení poskytnuté částky, jsou dopsány ručně propiskou (viz cit. smlouva).

5. Podle předložených lékařských zpráv z [anonymizováno] ve [obec] absolvoval žalovaný v této nemocnici ve dnech [datum] a [datum] maxilofaciální vyšetření a dále je zde mj. uvedeno, že žalovaný se léčil od [anonymizováno] [rok] pro [anonymizováno], v období do [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] chemoterapii a [anonymizováno], v období [anonymizováno] [rok], [datum] a [datum] se podrobil operačním zákrok a jsou zde uvedeny jeho další diagnózy (viz cit. zprávy o vyšetření).

6. Žalobce v rámci své účastnické výpovědi uvedl, že žalovanému půjčil částku 500 000 Kč. Tyto peníze mu půjčil proto, že mu žalovaný řekl, že má výhodný kšeft a že potřebuje zaplatit traktor v Německu. Na zakoupení obchodních podílů ve [právnická osoba] – [právnická osoba] to nebylo. Protože žalovaného považoval za kamaráda, snažil se mu vyhovět. Na účtu měl tehdy cca 2 – 2,5 milionu Kč a další peníze měl i doma. Částku 500 000 Kč žalovanému předal v hotovosti dne [datum] pod přístřeškem u právě rekonstruovaného domu jeho syna [adresa] v [obec]. Zapůjčenou částku 500 000 Kč + sjednanou odměnu 50 0000 Kč mu měl žalovaný vrátit do 1 roku, o čemž sepsali i písemnou smlouvu o půjčce. [jméno] původní smlouvu o půjčce pak roztrhal. Ve sjednaném termínu mu žalovaný peníze nevrátil, ale domluvili se spolu na tom, že žalovanému povolí odklad a že žalovaný mu za to navýší sjednanou odměnu o dalších 40 000 Kč Celkem mu tak měl žalovaný do dne [datum] vrátit částku 590 000 Kč. Na to také sepsali novou smlouvu o půjčce ze dne [datum] a tu starou roztrhali. Tuto novou smlouvu o půjčce podepisovali pod přístřeškem u jeho domu. Když mu žalovaný v dohodnutém termínu peníze nevrátil, tak za ním jel se svým synovcem [jméno] [příjmení] do [obec], kde měl žalovaný pronajaté prostory od [anonymizováno]. [jméno] žalovanému předložil k podpisu připravené uznání dluhu, ale protože v něm bylo místo jména [anonymizováno] jméno [příjmení], tak k podpisu uznání dluhu nedošlo. Tehdy mu ale žalovaný stále ještě sliboval, že mu peníze vrátí. Také přitom, když ho žalovaný navštívil doma a přivezl mu ukázat nějaký sorbent, kterého měl nakoupit za 2 miliony, mu žalovaný stále ještě sliboval, že mu peníze vrátí. Teprve při jejich dalším setkání na benzince v [obec] mu žalovaný na otázku, co udělají s jeho dluhem, řekl, ať se s ním soudí. Nic spolu tehdy nesepisovali.

7. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi uved, že od žalobce nikdy žádné peníze půjčené neměl a ani od něho žádnou částku v hotovosti nepřijal. Žalobce ho ale v několika případech žádal a později na něho i naléhal ohledně toho, aby mu pomohl s nákupem obchodního podílu ve [právnická osoba] – M [obec]. To odmítl, protože jeho zdravotní stav se na podzim roku [rok] zhoršil, další 3 roky pobýval často v nemocnici a prodělal 4 závažné operace se záchranou života. Tím pádem neměl čas se zabývat ani svojí firmou a tudíž neměl ani kapacitu na to, aby se zabýval záležitostmi někoho jiného. Když se jednou vracel z nemocnice ve [obec], tak se s žalobcem setkali na benzince v [obec]. [jméno] na něho žalobce zase tlačil, aby mu pomohl s odkupem podílu ve [právnická osoba] – M [obec]. Tato pomoc měla spočívat v tom, že by od zbývajících podílníků odkupoval podíly na sebe a po nějaké době by je odprodal žalobci. Na zakoupení tohoto podílu mu nabízel peníze – částku 500 000 Kč s tím, že na to měl už připravený i nějaký papír, který on podepsal. Hlavní důvod, proč to podepsal, byl ten, aby se žalobce zbavil, aby mu dal pokoj, protože za 3 týdny ho čekala další operace a v té době byl psychicky i fyzicky totálně vyčerpaný. Je možné, že si ten papír ani nepřečetl. Za adekvátní doklad o půjčení peněz to v té době nepovažoval, proto to podepsal. Jestli rukou doplňovaný text do této smlouvy dopisoval on nebo ne, není schopen říct. Žádné peníze ale od žalobce nedostal. S tím se rozešli. Tvrzení žalobce o tom, že ho požádal o půjčku na zakoupení traktoru, považuje za zcela absurdní, protože v letech 2017 2018 žádný traktor nekupoval, na zakoupení traktoru by to bylo stejně málo a takto obchod se zemědělskou technikou ani nefunguje. Kromě toho ani neměl důvod si od žalobce půjčovat peníze, protože jeho majetkové poměry jsou velmi dobré a nemá zapotřebí si jakékoliv peníze od kohokoliv půjčovat. Dále uvedl, že v den, kdy mu vloni v červenci zemřela maminka, ho žalobce navštívil doma ve [obec] a začal ho tam osočovat, že kvůli tomu, že mu nezakoupil ten podíl, tak že přišel o hodně peněz. To by mu mohl dosvědčit jeho známý [jméno] [příjmení], který byl u toho. Svědka [příjmení] nikdy neviděl a to co vypovídal, není pravda. Svědka [příjmení] podle podoby zná, ale tento u něho s žalobcem ohledně uznání dluhu ve [obec] nebyl. K výpovědi svědka [příjmení] uvedl, že má za to, že ho chce poškodit a tomuto jeho jednání nerozumí. Do Německa spolu nejeli, s tím, že by měl mít dluhy u žalobce, se mu nesvěřoval a v SMS zprávách, které mu poslal, žádné výhružky nebyly.

8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že v roce 2017 sháněl stará okna pro sestru. V [obec] na konci dědiny směrem na [obec] po levé straně se rekonstruoval poslední barák. Šel se tam zeptat, jestli by ta stará vyměňovaná okna nebyla k mání. Viděl, že v takovém domečku – přístřešku jsou 2 muži, jeden z nich byl žalobce a ten druhý byl žalovaný. Sledoval je ze vzdálenosti cca [číslo] metrů a viděl, že se tam počítají peníze a cosi se tam podepisuje. Byl to pěkný balíček peněz. Sledoval to zpovzdálí a čekal, až to spolu ukončí. Žalobce si ho všiml a přišel se ho zeptat, co chce. Druhý muž zůstal sedět v altánu i s penězi. Pak s žalobcem řešil ta okna. Žalobce mu je slíbil přenechat a on si je šel přeměřit. Ale byla moc široká a sestře by se nehodila, tak zase odjel.

9. Svědek [jméno] [příjmení], synovec žalovaného, uvedl, že někdy v zimě 2018 2019 ho navštívil žalobce a vyptával se ho na žalovaného. Při té příležitosti mu žalobce řekl, že mu žalovaný dluží peníze - půl milionu nebo přes půl milionu. Když pak s žalovaným na konci zimy/začátku jara 2019 jeli autem do Německa, tak se žalovaného na tento dluh u žalobce zeptal. Žalovaný mu na to řekl, že už to má vyřešené, že je s ním domluvený, že mu dal půl roku odklad. Pak za ním byl žalobce ohledně žalovaného ještě dvakrát, přičemž při druhé návštěvě mu ukazoval nějaký dopis od právníků žalovaného, kde se psalo něco o tom, že peníze měly být na úplně jiné věci apod. Někdy v červenci 2020 mu přišel email od žalovaného, kde mu žalovaný přeposílal dopis, se kterým za ním byl předtím žalobce. K tomu mu žalovaný napsal, že žalobci nic nedluží a že se do toho nemá motat, že si to vyřeší jeho právníci. Pak mu od žalovaného začaly chodit další SMS zprávy, kde mu žalovaný psal:„ Do toho se neser, se [příjmení] si to vyřídí mojí právníci, když se do toho budeš motat, tak zatočí i s tebou“. Odepsal mu, ať mu nevyhrožuje a nechá ho na pokoji. Na to mu žalovaný odepsal:„ Kurva mně se zdá, že dojedu do [obec] a že to tam začnu řešit, ale ne s tebú, ale tobě to bude velice nepříjemné“. On to pochopil tak, že to bude chtít řešit s jeho ženou nebo s dětmi a bral to jako výhrůžku. Proto to nahlásil na policii, která to ale postoupila do [obec] na [anonymizováno] odbor, odkud mu přišla zpráva, že nebyla naplněna skutková podstata přestupku a že to nebudou řešit.

10. Svědek [jméno] [příjmení], synovec žalobce, uvedl, že od žalobce ví, že žalobce měl žalovanému v roce 2017 zapůjčit částku 500 000 Kč na zakoupení traktoru s tím, že mu žalovaný tuto částku navýšenou [anonymizováno] 50 000 Kč měl vrátit do jednoho roku. To ale žalovaný neudělal a zažádal žalobce o odložení splátky s tím, že do [datum] mu měl vrátit částku 500 000 Kč navýšenou o částku 90 000 Kč. Toto mu řekl žalobce, on sám u těchto jednání nebyl. Ale byl u toho, když někdy na podzim roku 2019 (konec října nebo listopad 2019) s žalobcem jeli za žalovaným do [obec]. Na tomto jednání žalobce žalovanému předložil k podpisu papír – uznání dluhu na částku 590 000 Kč. Žalovaný si ho přečetl a vrátil ho žalobci zpět s tím, že ho nepodepíše, protože je tam chyba v jeho jméně. [obec] [celé jméno žalovaného] tam bylo uvedeno [příjmení]. K samotnému dluhu žalovaný řekl„ o tom dluhu vím, uhradím ti to“. To slyšel na vlastní uši, byl u toho. Do kdy to uhradí, ale žalovaný neřekl. Později mu ještě žalobce říkal, že se s žalovaným sešel někde na benzince v [obec] a že mu tam žalovaný řekl, že se s ním má soudit. U toho on ale nebyl.

11. Předžalobní výzvou ze dne [datum] žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky 590 000 Kč a smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] ve výši dalších 29 300 Kč, to vše do [datum] (viz cit. předžalobní výzva). Uvedená předžalobní výzva byla žalovanému zaslána doporučeně poštou téhož dne (viz podací lístek).

12. Žalovaný na tuto předžalobní výzvu reagoval přípisem svého právního zástupce ze dne [datum], ve kterém uvedl, že tvrzený nárok neuznává, neboť o poskytnutí jakékoliv finanční částky ani v roce 2017, ani v roce 2018 nežádal a netrpěl žádnou finanční nouzí, v důsledku které by byl nucen si půjčovat peníze. Žádné finanční prostředky ani v hotovosti ani převodem na účet mu ze strany žalobce nebyly poskytnuty. Potvrdil ale, že podepsal smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému výpůjčku ve výši 500 000 Kč, kdy tato částka měla sloužit na nákup obchodního podílu, který se žalobce snažil získat v jisté zemědělské společnosti. To on zajistit nechtěl, ale nakonec na naléhání žalobce podepsal smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému jako zápůjčku částku 500 000 Kč. Žádné finanční prostředky mu ale neposkytl, ani v hotovosti ani převodem na bankovní účet (viz cit. odpověď na předžalobní výzvu).

13. Jiné důkazy soud neprováděl, když žalovaným navržený výslech svědka [jméno] [příjmení] byl navržen až u jednání dne [datum], tedy po koncentraci řízení provedené dle § 118b odst. 1 věta druhá o.s.ř. u jednání dne [datum]. Žalovanému byla existence schůzky s žalobcem u něho doma, na které měl být navržený svědek, známa od samotného začátku sporu, protože na ní byl přítomen a nebyl žádný důvod, aby tento důkaz, třeba z opatrnosti, nenavrhl nejpozději u 1. jednání. Nadto má soud za to, že provádět tento důkaz by bylo nadbytečné, protože na níže popsaný skutkový stav by to stejně nemělo žádný vliv (to, že event. žalovaný pro žalobce nezajistil odkup obchodního podílu ve [právnická osoba] – [právnická osoba] [obec], by byl úplně jiný příběh, než co bylo předmětem tohoto sporu).

14. Důkaz listinou nadepsanou„ Uznání dluhu“ soud pak opomenul provést, nicméně vzhledem k tomu, že tato listina ani nebyla vystavena na jméno žalovaného a není nikým podepsaná, na skutkovém ani právním stavu by nic nezměnila.

15. Ze shora uvedeného učinil soud následující závěry o skutkovém stavu: dne [datum] byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva, na základě které žalobce žalovanému zapůjčil částku 500 000 Kč. Uvedená smlouva byla uzavřena v altánku u právě rekonstruovaného domu syna žalobce [adresa] v [obec], přičemž uvedená částka byla žalovanému předána v hotovosti. Žalovaný se zavázal, že uvedenou částku plus odměnu ve výši 50 000 Kč žalobci vrátí do 1 roku, to je do [datum] O tom byla sepsána listina - smlouva o půjčce z téhož data. Uzavřením této smlouvy je prokazováno účastnickou výpovědí žalobce, kterou soud hodnotí jako zcela věrohodnou a proto jí uvěřil a nepřímo též výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který zpovzdálí viděl, jak žalobce a žalovaný spolu cosi podepisují a přepočítávají peníze. I výpověď svědka [jméno] [příjmení] soud hodnotí jako věrohodnou a rovněž této výpovědi soud uvěřil.

16. Žalovaný ale žalobci zapůjčenou částku 500 000 Kč včetně navýšení o odměnu ve výši 50 000 Kč, tj. celkem 550 0000 Kč, ve sjednaném termínu, tj. do [datum], nevrátil. Žalobce a žalovaný na místo toho dne [datum] v přístřešku u domu žalobce uzavřeli novou smlouvu, na základě které žalobce žalovanému původně zapůjčenou částku 500 000 Kč i sjednanou odměnu ve výši 50 000 Kč fakticky ponechal s tím, že žalovaný mu tuto částku plus odměnu ve výši dalších 40 000 Kč zapůjčil až do [datum] O tom byla sepsána smlouva o půjčce z data [datum], přičemž původní smlouvu ze dne [datum] žalobce zničil. Uzavřením této smlouvy je prokazováno jednak účastnickou výpovědí žalobce, kterou opět soud hodnotí jako věrohodnou a proto jí uvěřil. Dále je toto prokazováno samotnou smlouvou ze dne [datum], kde se jasně hovoří o zapůjčení částky, dále o tom, že dlužník částku přijal a v neposlední řadě o tom, že uvedená částka má být vrácena do [datum] (viz cit. smlouva). Nepřímo je pak toto prokazováno výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který sice u uzavření této smlouvy nebyl, nicméně sám žalovaný mu dluh u žalobce potvrdil (viz výpověď cit. svědka). Rovněž tak nepřímo je toto prokazováno výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který sice rovněž u uzavření této smlouvy také nebyl, nicméně když společně s žalobcem navštívil žalovaného ve [obec] za účelem sepisu uznání dluhu, tak žalovaný toto uznání dluhu kvůli chybě ve jménu nepodepsal, ale to, že žalobci dluží peníze potvrdil (viz výpověď cit. svědka). Žalovaný žalobci zapůjčené peníze ani sjednané odměny z obou půjček nevrátil doposud, přestože žalobce opakovaně ubezpečoval o tom, že mu peníze vrátí, a to minimálně při uzavření a sepisu druhé smlouvy o půjčce dne [datum] a při návštěvě žalobce a svědka [příjmení] u žalovaného ve [obec] (viz účastnická výpověď žalobce a výpověď svědka [příjmení]). Teprve na schůzce žalobce a žalovaného na benzince v [obec], kdy žalobce žalovaného opětovně žádal o vrácení zapůjčených peněz, žalovaný žalobci sdělil, že se s ním má žalobce soudit (viz účastnická výpověď žalobce). Naopak pokud žalovaný tvrdil, že mu žalobce žádné peníze nepůjčil a že od něho ani žádné peníze nepřijal, tak tuto jeho výpověď soudu hodnotí jako zcela nedůvěryhodnou a proto jí soud neuvěřil. Samotná smlouva z [datum] jasně hovoří o půjčce peněz, o tom, že peníze byly poskytnuty a že dlužník potvrzuje, že uvedenou částku přijal. Sám žalovaný přitom potvrdil, že tuto smlouvu podepsal. Tvrzení žalovaného, že na něho žalobce tlačil, aby mu pomohl s odkupem podílu ve [právnická osoba] – [právnická osoba] a tuto listinu podepsal proto, aby se žalobce zbavil a aby mu dal pokoj, soud neuvěřil, a tato tvrzení žalovaného považuje za zcela účelová, a to mj. proto, že v citované listině se o ničem takovém nehovoří. Žalovaný žalobci zapůjčenou částku 500 000 Kč nevrátil a rovněž tak mu nevrátil dohodnuté odměny za zapůjčení peněz ve výši 50 000 Kč plus 40 000 Kč, tj. dalších 90 000 Kč. Rovněž tak žalovaný žalobci neuhradil smluvní pokutu sjednanou ve smlouvě ze dne [datum] za nevrácení půjčených peněz ve výši 100 Kč denně, kterou mu žalobce vyúčtoval za období od [datum] do [datum] částkou 30 500 Kč. Žalovaný tak přitom neučinil ani poté, co od žalobce obdržel předžalobní výzvu ze dne [datum], přičemž od [datum] je s úhradou částky celkem 590 000 Kč v prodlení.

17. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), neboť podle § 3028 odst. 1 o. z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. <i>19. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.</i> <i>20. Podle § 553 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnosti zjistit jeho obsah ani výkladem (odst. 1), byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jakoby tu bylo právní jednání od počátku (odst. 2).</i> <i>21. Podle § 630 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>22. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>23. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.</i> <i>24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>25. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 26. Ze shora citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačuje dosažení konsenzu stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. K přenechání předmětu zápůjčky může přitom dojít i před dojednáním obsahu smlouvy, a to v případě, kdy se předmět zápůjčky již nachází u vydlužitele a strany se následně dohodnou, že daná věc mu bude přenechána jako zápůjčka. Pro smlouvu o zápůjčce zákon nestanoví žádnou formu, takže může být uzavřena písemně, ústně, nebo také konkludentně. Není-li smlouva o zápůjčce uzavřena v písemné formě, mohou se strany dohodnout, že převzetí předmětu zápůjčky vydlužitel potvrdí vystavením dlužního úpisu (§ 1952 o. z.). Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou: 1/přenechání zastupitelné věci vydlužiteli tak, aby ji užil podle libosti a 2/ povinnost vydlužitele po čase vrátit zapůjčiteli věc stejného druhu. Nepodstatnou náležitostí smlouvy o zápůjčce je nejčastěji stanovení splatnosti zápůjčky, tj. stanovení doby, po jejímž uplynutí je vydlužitel povinen vrátit druhově určenou věc. Nepodstatnou náležitostí smlouvy je také sjednání účelu, pro který se zápůjčka poskytuje. A smlouva o zápůjčce může obsahovat též sankce pro případ prodlení vydlužitele s vrácením zápůjčky, např. ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z.).

27. V případě peněžité zápůjčky je pak častým ujednáním dohoda o placení úroků a jejich výši, případně i o pravidlech úročení (§ 2392 odst. 1 o.z.). Vzhledem k tomu, že cit. ustanovení je dispozitivní, nic nebrání smluvním stranám, aby jako cenu za peněžitou zápůjčku ujednaly určitou peněžitou částku, která nebude mít povahu úroků. Taková peněžitá zápůjčka bude bezúročná, ale nebude bezúplatná (viz Komentář C. H. Beck, Občanský zákoník VI., 1. vydání, str. 679).

28. Smluvní pokuta je peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. Pokutu lze dohodnout pro případ porušení jakékoliv smluvní povinnosti. Smluvní pokuta plní funkci preventivní, uhrazovací nebo sankční. Současná úprava smluvní pokuty v o. z. přitom z převážné části adaptovala pojetí smluvní pokuty ze zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, a proto lze nadále aplikovat judikaturu Nejvyššího soudu formulovanou při posuzování právních vztahů založených na úpravě účinné před 1. 1. 2014 (např. jde o rozsudky sp. zn. 3 Cdo 1398/96, sp. zn. 33 Odo 771/2001, sp. zn. 32 Cdo 815/2007 nebo sp. zn. 33 Cdo 1216/2010).

29. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující právní závěry: dne [datum] byla mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem uzavřena smlouva, na základě které žalobce žalovanému zapůjčil částku 500 000 Kč, tedy smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z. V této smlouvě se žalovaný zavázal, že uvedenou částku 500 000 Kč plus odměnu ve výši dalších 50 000 Kč, vrátí žalobci do 1 roku, to je do [datum]. Dne [datum] ale byla, namísto vrácení peněz a sjednaného úroku, mezi žalobcem a žalovaným uzavřena nová smlouva, na základě které žalobce žalovanému fakticky opětovně zapůjčil částku 500 000 Kč s tím, že mu tuto částku navýšenou o odměnu ve výši 90 000 Kč (odměnu ve výši původně 50 000 Kč plus nově ve výši dalších 40 000 Kč) vrátí do [datum]. Žalovaný ale žalobci zapůjčenou částku 500 000 Kč nevrátil doposud a částku 500 000 Kč žalobci dluží. Stejně tak žalovaný žalobci neuhradil ani sjednané odměny z obou půjček ve výši 50 000 Kč a 40 000 Kč, tj. v celkové výši 90 000 Kč. Nevrácením půjčených peněz ve sjednané lhůtě vzniklo žalobci právo též na smluvní pokutu sjednanou stranami ve smlouvě ze dne [datum] ve výši 100 Kč denně, kterou žalobce žalovanému vyúčtoval za dobu od [datum] do [datum], tj. celkem za 305 dní po 100 Kč, tj. ve výši 30 500 Kč.

30. Ohledně částky 500 000 Kč tedy shledal soud žalobu důvodnou, když vyšel z toho, že žalobce prokázal zapůjčení částky 500 000 Kč žalovanému, když v případě první smlouvy o zápůjčce z [datum] k tomu došlo fyzickým předáním uvedené částky v hotovosti žalovanému a v případě druhé smlouvy o zápůjčce z [datum] již žalovaný tyto peníze měl u sebe a strany se dohodly na tom, že si je žalovaný může znovu zapůjčit až do [datum], čímž v obou případech došlo k reálnému naplnění těchto smluv. A protože žalovaný žalobci uvedenou částku nevrátil (což ani netvrdil), je v této části žaloba důvodná, když tento nárok žalobce vrácení částky 500 000 Kč se opírá kromě uzavřených smluv o zápůjčce též o § 2390 a násl. o. z.

31. Rovněž tak ohledně částky 90 000 Kč shledal soud žalobu důvodnou, když vyšel z toho, že tento nárok žalobce na úhradu sjednané odměny = úplaty za zapůjčení peněz /viz bod 27 tohoto odůvodnění/ se opírá kromě uzavřených smluv o zápůjčce, ve kterých si strany sjednaly úplatu zapůjčení peněz právě ve výši 50 000 Kč a 40 000 Kč. A protože žalovaný žalobci uvedenou částku nevrátil (což ani netvrdil), je v této části žaloba důvodná, když tento nárok žalobce zaplacení částky celkem 90 000 Kč se opírá kromě uzavřených smluv o zápůjčce též o § 2392 o. z.

32. Tím, že žalovaný žalobci zapůjčenou částku 500 000 Kč, ani sjednanou odměnu ve výši dalších 90 000 Kč, neuhradil ve sjednané lhůtě, tj. do [datum], dostal se následujícího dne, tj. dne [datum], se splněním svého závazku do prodlení. Žalobci tak vzniklo právo na to, aby mu žalovaný kromě částky 590 000 Kč uhradil též zákonný úrok z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, kdy tento nárok žalobce se opírá kromě smlouvy z [datum] též o § 1970 o. z ve spojení s § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb.

33. Stejně tak shledal soud žalobu důvodnou, i pokud jde o vyúčtovanou smluvní pokutu za prodlení žalovaného za dobu od [datum] do [datum], tj. celkem za 305 dní po 100 Kč, tj. ve výši 30 500 Kč. Tento nárok žalobce vychází z toho, že žalovaný žalobci zapůjčené peníze v dohodnutém termínu nevrátil a žalobci tak vzniklo právo na tuto zcela jednoznačně a určitě sjednanou sankci za nevrácení peněz. Kromě uzavřené smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] se tento nárok žalobce opírá též o § 2048 o. z.

34. Tvrzení žalovaného, že smlouva z [datum] vznikla proto, že na něho žalobce tlačil, aby mu pomohl s odkupem podílu ve [právnická osoba] – [právnická osoba] a že tuto listinu podepsal jen proto, aby se žalobce zbavil a že si od žalobce peníze ani půjčovat nepotřeboval, soud neuvěřil, protože je zcela nelogické a o ničem takovém se v této listině ani náznakem nehovoří. Účastnickou výpověď žalovaného pak soud hodnotí jako zcela nevěrohodnou a účelovou.

35. To, na co žalovaný chtěl půjčované peníze použít a na co je fakticky použil (zda na nákup traktoru v Německu nebo na něco úplně jiného), je pro tento případ právně irelevantní.

36. K obraně žalovaného, že bod 1 smlouvy z [datum], ve kterém se hovoří o tom, že věřitel na základě této smlouvy poskytne a tím již poskytl mimořádnou finanční půjčku v hotovosti v částce 590 000, - je neurčitý a nesrozumitelný, soud uvádí, že v tomto bodě smlouvy žádný výkladový problém není, zvlášť za situace, kdy v následujícím bodě 2 je uvedeno, že dlužník tímto potvrzuje, že tuto částku přijal. Z obou bodů je totiž zřejmé, že k poskytnutí částky 590 000 Kč došlo. O žádnou nesrozumitelnost či neurčitost se zde nejedná a žádný výkladový problém zde není. Pokud jde o to, kdo do připraveného textu smlouvy rukou dopisoval datum uzavření půjčky, označení dlužníka, uvedení poskytnuté částky a datum vrácení poskytnuté částky, tak i zde soud zcela uvěřil žalobci, že to tam dopisoval žalovaný. Zde soud vychází z toho, že žalovaný to sice nejprve zpochybňoval, ale v rámci svého účastnického výslechu a po seznámení se s originálem smlouvy uvedl, že:„ Jestli rukou doplňovaný text do této smlouvy dopisoval on nebo ne, není schopen říct“, takže to nevyloučil. A o pravosti a pravdivosti listiny z [datum] soud rovněž žádné pochybnosti nemá.

37. K obraně žalovaného, že je nestandardní, pokud na smlouvě chybí ověřené podpisy stran, soud uvádí, že podmínkou platného uzavření smlouvy není dokonce ani sepis písemné smlouvy o zápůjčce, natož že by zákonodárce vyžadoval úředně ověřené podpisy smluvních stran. Pokud žalobce jako zapůjčitel žalovanému jakožto vydlužiteli důvěřoval, nebylo vůbec nutné, aby podpisy na smlouvě byly úředně ověřovány.

38. K obraně žalovaného, že zákon 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti, výslovně zakazuje plnění v hotovosti u částek nad 270 000 Kč, resp. přikazuje, že jakékoliv nakládaní s těmito částkami musí být činěno bezhotovostně, soud uvádí, že ani porušení tohoto zákona (mimochodem dopustil by se ho nejen žalobce, který peníze poskytl, ale i žalovaný, který je přijal) nezprošťuje žalovaného povinnosti peníze, které mu žalobce poskytl, vrátit. Posouzení porušení cit. zákona, včetně uložení případných sankcí, pak není v kompetenci soudu, ale příslušného finančního úřadu.

39. K obraně žalovaného, že k předání peněz v roce 2017 nejenže nedošlo, ale kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu ani dojít nemohlo, soud uvádí, že z předložených lékařských zpráv sice vyplývá, že žalovaný je od roku 2016 vážně nemocný a často bývá v nemocnici, ale v nemocnici nebyl nepřetržitě. A tomu, aby i tak k několika setkání s žalobcem došlo (např. u rekonstruovaného domu [adresa] v [obec], jak potvrdil svědek [příjmení], nebo v pronajatých prostorách žalovaného ve [obec], jak potvrdil svědek [příjmení], nebo na benzínce v [obec] či u žalovaného přímo doma, což potvrzoval sám žalovaný) to nebránilo.

40. Námitky žalovaného, že slyšení svědci jsou nevěrohodní, nejsou důvodné, protože tito svědci byli řádně poučeni, vypovídali spontánně a věrohodně a soudu není znám žádný důvod, proč by měli riskovat trestní postih za křivou výpověď ve sporu, ve kterém nejsou nijak zainteresováni.

41. A pokud jde o vznesenou námitku promlčení, tak tato důvodná není, protože původní smlouva o zápůjčce z [datum] byla nahrazena novou smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], která byla splatná dne [datum]. K začátku běhu promlčecí lhůty tak podle § 619 odst. 2 o. z. došlo až [datum] a tato lhůta podle § 629 odst. 1 o. z. neskončí dříve jak [datum].

42. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.).

43. Náklady řízení: žalobce byl ve věci zcela úspěšný, takže má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 31 000 Kč, z paušální náhrady účastníka nezastoupeného advokátem za 5 úkonů (předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření k replice žalovaného a 2 x účast na jednání ve dnech [datum] a [datum]) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 ve spojení s § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši dalších 1 500 Kč z hotových výdajů obecného zmocněnce – cestovného k jednáním dne [datum] a [datum] předložených jízdenek [právnická osoba] a [právnická osoba] ve výši zbývajících 338 Kč s tím, že obecný zmocněnec právo na odměnu, ani na režijní paušály, nemá. Celkem tak náhrada nákladů řízení činí částku 32 838 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám žalobce (výrok II. rozsudku).

44. Stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší.