19 C 201/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání povolenky k lovu <b>I. Žalovaný je povinen vydat žalobci povolenku k lovu pro honitbu [obec a číslo] na období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou ze dne 22. 6. 2021, upřesněnou u jednání dne 12. 4. 2022, domáhal toho, aby soud žalovaného zavázal vydat mu povolenku k lovu pro honitbu [obec a číslo] na období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2023.

2. Žalobu odůvodnil tím, že jako vlastník honebního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], je členem Honebního společenstva [obec a číslo] (dále jen„ HS [obec]“), přičemž toto společenstvo je držitelem a zároveň uživatelem honitby. Když žalovaného v souladu s § 32 odst. 2 zák. č. 449/2021 Sb., o myslivosti, opakovaně žádal o vydání povolenky k lovu, nebyla mu vydána. Přitom splňuje všechny zákonné i jiné náležitosti k tomu, aby mu mohla být takováto povolenka vydána, neboť je členem HS [obec], je vlastníkem jednoho z honebních pozemků, je držitelem loveckého lístku a zbrojního průkazu, má uzavřenou pojistku odpovědnosti na výkon myslivostí, je bezúhonný a není dlužníkem HS [obec]. Pokud se neúčastní společných brigád, tak je to proto, že o těchto akcích není informován.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že důvodem, proč žalobci nebyla vydána povolenka k lovu, bylo to, že nesplňoval náležitosti pro vydání povolenky k lovu dle Provozního řádu HS [obec] ze dne 6. 3. 2020, neboť se s HS [obec] soudil a podával na ně různé stížnosti. Když pak soudní žalobu stáhl, tak mu zase nebyla vydána, neboť členové výboru honebního společenstva k tomu zaujali negativní postoj. S žalovaným měli i negativní zkušenost z doby, kdy dělal mysliveckého hospodáře. Tehdy umožnil, že v krmném zařízení vzniklo stanoviště s okénkem pro lov spárkaté zvěře v době nouze, čímž hrubým způsobem porušil zákon o myslivosti. Kromě toho podle nich z § 32 odst. 2 zák. č. 449/2021 Sb., o myslivosti, vůbec nevyplývá povinnost honebního společenstva takovou povolenku k lovu zvěře vydat, tam se mluví jen o užívání honitby. Užívat honitbu znamená mj. i účast na společenských akcích, při výsadbě zeleně, přikrmování zvěře atd. Ani výkon práva myslivosti není jenom o lovu zvěře, ale je to soubor činností, které je třeba v honitbě vykonávat a povolenka k lovu je pouze určitou formou odměny za vykonanou práci či vnesené statky. Jinak ale žalovaný učinil nesporným to, že žalobce je opakovaně žádal o vydání povolenky k lovu a nebylo mu vyhověno. Dále učinil nesporným to, že žalobce je členem jejich společenstva a vlastníkem jednoho z honebních pozemků. Současně učinil nesporným i to, že žalobce není dlužníkem honebního společenstva, že jim není známo, že by se k jiným osobám choval hrubě i to, že není zván na společné brigády a akce, a to proto, že ho mezi sebou nechtějí. A konečně učinil nesporným to, že poplatek za vydání povolenky ve výši 1 000 Kč, se platí až po jejím vydání, takže ho zatím zaplatit nemusel.

4. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav: žalobce je vlastníkem honebního pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec] a současně je členem Honebního společenstva [obec] (viz informace z katastru nemovitostí a shora uvedené).

5. Žalobce je držitelem zbrojního průkazu, který mu byl vydán KŘP Zlínského kraje a který mu platí až do 22. 10. 2026 (viz citovaný zbrojní průkaz), dále je držitelem loveckého lístku s evidenčním [číslo] tento mu byl vydán dne 16. 11. 2002 na dobu neurčitou (viz citovaný lovecký lístek) a současně je členem Českomoravské myslivecké jednoty pod [číslo] (viz členský průkaz [anonymizováno]). Na rok 2022 má zaplaceno povinné pojištění dle zákona č. 449/2001 Sb. (viz příjmový doklad za úhradu pojištění) a v rejstříku trestů fyzických osob nemá žádné záznamy (viz výpis z RT ze dne 4. 4. 2022).

6. Žalobce žalovaného opakovaně žádal o vydání povolenky k lovu, a to mj. dopisem ze dne 17. 7. 2020 a urgencí dopisu ze dne 12. 8. 2020. Tato povolenka k lovu vydána nebyla s tím, že podle e-mailu ze dne 18. 8. 2020, který mu byl v reakci na tyto žádosti zaslán od starosty HS [obec], nesplňuje podmínky pro vydání povolenky k lovu dle Provozního řádu, neboť popírá a neuznává schválené závěry usnesení valné hromady HS přijaté na valné hromadě, případně proti HS podává žalobu. Stejné důvodu nevydání povolenky k lovu byly uvedeny i v nedatovaném dopisu starosty HS [obec] (viz citované žádosti a e-mailová odpověď a nedatovaný dopis). Požadavek žalobce na vydání povolenky k lovu byl projednáván na výborové schůzi dne 3. 6. 2020, kde jednotliví členové výboru HS [obec] jednomyslně odsouhlasili, že povolenka k lovu žalobci nebude vydána (viz zápis z výborové schůze ze dne 3. 6. 2020).

7. Podle Provozního řádu Honebního společenstva [obec a číslo], platného od 3. 6. 2020 (dále jen„ provozní řád“), může obdržet povolenku k lovu ten člen honebního společenstva, který prokáže, že: 1) vlastní lovecký lístek; 2) je držitelem zbrojního průkazu, který ho opravňuje k držení a nošení loveckých zbraní; 3) má uzavřeno a zaplaceno pro daný rok pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu práva myslivosti; 4) není dlužníkem HS; 5) aktivně se účastní společných brigád a zajišťování společných akcí především při zajišťování krmiv, výstavbě a opravách mysliveckých zařízeních, výsadbách zeleně; 6) uhradil HS stanovený poplatek ve výši nejméně 1 000 Kč za jeden rok; 7) nevlastní celoroční povolenku k lovu v sousední honitbě s výjimkou povolenky poplatkové. Kromě toho povolenka k lovu nebude vydána nebo bude odebrána také členovi HS, který: a) porušil zásady občanského soužití; b) chová se hrubým způsobem k jiným osobám; c) závažných způsobem porušil předpisy o myslivosti nebo předpisy o ochraně přírody, zbraní a střelivu nebo Provozní řád HS [obec]; d) popírá a neuznává schválené závěry usnesení valné hromady HS přijaté na valné hromadě, popřípadě podává žalobu proti HS a e) vydaná povolenka k lovu pozbývá automaticky platnosti okamžikem, kdy nastala některá ze skutečností, pro kterou nemůže být členovi povolenka k lovu vydána. Tento provozní řád byl schválen honebním výborem (viz citovaný Provozní řád HS [obec]).

8. Stanovy Honebního společenstva [obec] ze dne 20. 12. 2015 nicméně (dále jen“ stanovy“) k podmínkám získání povolenky k lovu mlčí a dokonce vůbec nepočítají ani s vydáním provozního řádu. Jinak podle stanov do působnosti valné hromady patří mj. rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby (čl. 5, bod 2 písm. c/ stanov). Valná hromada může přenést působnost podle odstavce 2 písm. c/ na honební výbor (čl. 5, bod 3 stanov). Dále je zde ustanovení, podle něhož považuje-li člen honebního společenstva rozhodnutí valné hromady za nezákonné nebo odporujícím stanovám, může se do 15 dnů ode dne, kdy se rozhodnutí dozvěděl, nejpozději však do 3 měsíců od konání valné hromady, domáhat, aby soud vyslovil neplatnost rozhodnutí valné hromady, jinak jeho právo zaniká (čl. 6, bod 8 stanov) (viz cit. Stanovy Honebního společenstva [obec]).

9. Podle usnesení KS v Brně č. j. [číslo jednací] ze dne 17. 5. 2021, bylo řízení vedené u Krajského soudu v Brně o návrhu navrhovatele na určení neplatnosti rozhodnutí valné hromady vedené za účasti žalovaného zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu ze strany navrhovatele dne 23. 4. 2021 (viz cit. usnesení). Kromě toho žalobce vystupoval v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] jako obecný zmocněnec [jméno] [příjmení] proti žalovanému Krajskému úřadu Zlínského kraje za účasti HS [obec], a to v řízení o žalobě proti rozhodnutí Krajského úřadu Zlínského kraje ze dne 29. 11. 2019, sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], [číslo jednací] (viz rozsudek KS v [obec] v uvedené věci).

10. Na fotografii předložené žalovaným je vidět krmném zařízení se zastřešeným zásobníkem, v zásobníku patrné vyřízlé okénko, kterým je vidět ven do okolí krmelce (viz uvedené fotografie). Starosta HS k tomu uvedl, že toto okénko vzniklo v době, kdy jako hospodář v této honitbě působil žalobce a jako takový odpovídal za veškeré dění v honitbě. Jestli to udělal přímo žalobce nebo to někomu umožnil, neví. Když ho na existenci tohoto okénka upozornili, tak do týdne zmizelo, bylo zatlučeno. Nikde na policii nebo někde jinde se to neřešilo. On ani nikdo jiný neviděli, že by to okénko žalobce používal ke střelbě.

11. Jiné důkazy v této věci nebyly navrhovány. <i>12. Podle § 2 písm. a/ zák. č. 449/2001 Sb., o myslivosti, v platném znění (dále jen „zákon o myslivosti“) myslivostí je soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.</i> <i>13. Podle § 2 písm. h/ zákona o myslivosti, právem myslivosti souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků.</i> <i>14. Podle § 32 zákona o myslivosti, držitel honitby může honitbu využívat sám nebo ji může pronajmout (odst. 1). Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům. K této přednosti je povinno přihlížet i při rozhodnutí o pronájmu honitby (odst. 2).</i> <i>15. Podle § 46 odst. 1 zákona o myslivosti, kdo loví zvěř nebo usmrcuje jiného živočicha, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu nebo usmrcování se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.</i> <i>16. Podle § 46 odst. 2 zákona o myslivosti, povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil. Pro osoby lovící na společném lovu může povolenku k lovu nahradit seznam osob, které se jej účastní, (hromadná povolenka k lovu). Uživatel honitby je povinen evidenci vydaných povolenek včetně jejich vzorů archivovat nejméně 3 roky od skončení jejich platnosti.</i> <i>17. Podle § 214 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.</i> <i>18. Podle § 258 o. z. každý člen spolku nebo ten, kdo na tom má zájem hodný právní ochrany, může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů spolku.</i> 19. Z cit. zákonných ustanovení vyplývá, že honební společenstvo je právnickou osobou s charakterem veřejnoprávní korporace, pro jejíž vznik platí registrační princip, tj. jsou-li splněny zákonem stanovené podmínky, musí orgán státní správy myslivosti honební společenstvo zaregistrovat. Jedná se o účelové sdružení osob, tj. korporaci (§ 210 a násl. občanského zákoníku), nikoliv majetku, a jediným účelem existence honebního společenstva je provádění myslivosti přímo nebo prostřednictvím pronájmu společenstevní honitby.

20. Účelem sdružování osob v honebním společenstvu je zejména výkon práva myslivosti v honitbě, přičemž myslivostí je myšleno v souladu s § 2 písm. a/ zákona o myslivosti soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví.

21. Samotné vydávání povolenek k lovu se na zákonné úrovni řídí ustanovením § 46 zákona o myslivosti, náležitosti povolenek poté upravuje § 20 vyhl. č. 244/2002 Sb. Další náležitosti vydávání mohou být upraveny Stanovami HS nebo Provozním řádem, pokud s tím Stanovy počítají.

22. V zákoně o myslivosti je vztah vlastníka honebního pozemku a HS upraven na několik místech, přičemž důležité je ustanovení § 32 odst. 2 zák. o myslivosti, podle něhož má HS povinnost umožnit účast na užívání honitby členům HS, a to přednostně před dalšími osobami.

23. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud následující právní závěry: v řízení bylo prokázáno, že žalobce opakovaně žalovaného žádal o vydání povolenky k lovu, přičemž ze strany žalovaného mu nebylo vyhověno. Současně bylo prokázáno, že žalobce splňuje všechny zákonem předepsané náležitosti k tomu, aby mu taková povolenka k lovu mohla být vydána, neboť žalobce je vlastníkem honebního pozemku a členem Honebního společenstva [obec], přičemž Honební společenstvo [obec] je držitelem a současně uživatelem honitby (§ 32 odst. 2 zák. o myslivosti), kromě toho je držitelem zbrojního průkazu a má zaplacené i povinné pojištění (§ 46 odst. 1 zák. o myslivosti).

24. Pokud by soud vyšel z komentářové literatury – viz Zákon o myslivosti, komentář Wolters Kluwer, vydání r. 2015, tak shora uvedené by samo o sobě žalobci stačilo k tomu, aby soud žalobě vyhověl, neboť v komentáři k § 32 odst. 2 zákona o myslivosti se uvádí:„ Při provádění myslivosti honebním společenstvem v jeho honitbě na vlastní účet musí být všichni "účastníci" držiteli honebním společenstvem vystavené povolenky k lovu, tedy dokladu vystaveného na jméno, který je časově omezený. Vzhledem k postavení člena honebního společenstva lze dospět k závěru, že tento má na výkon práva myslivosti, tj. i na vydání povolenky k lovu, právní nárok. Nečlen honebního společenstva získává povolenku k lovu jako host. Tato pravidla by si mělo honební společenstvo provádějící myslivost na vlastní účet upravit v provozním řádu, který schvaluje valná hromada“.

25. Podle názoru soudu ale § 32 odst. 2 zák. o myslivosti nevylučuje, že si honební společenstvo ve stanovách nebo v provozním řádu přijatém v souladu se stanovami, nestanoví další podmínky pro získání povolenky k lovu. Vždy by ale mělo jít o přiměřené podmínky lovu. V opačném případě by vlastník honebních pozemků, resp. člen honebního společenstva přišel o privilegované postavení, které mu § 32 odst. 2 zák. o myslivosti poskytuje, a které je třeba respektovat. Nárok na vydání povolenky k lovu by neměl mít jen ten, kdo tyto přiměřené podmínky pro získání povolenky k lovu nesplňuje.

26. V daném případě ale Stanovy honebního společenstva [obec] s vydáním provozního řádu vůbec nepočítají, i když by měly. Pokud byl přesto Provozní řád HS [obec] vydán, tak ho měla schválit valná hromada jako nejvyšším orgánem honebního společenstva (viz čl. 5 bod 1, 2 písm. c/ stanov), protože to patří do rozhodování o způsobu využití honitby. Stanovy nikoho jiného (tedy ani výbor společenstva) k jejich schválení ani nezmocňují (viz čl. 5 bod 3 stanov). Pokud byl za této situace přesto Provozní řád HS [obec] vydán, nelze k nim přihlížet.

27. I kdyby k nim ale soud přesto měl přihlížet, což si soud nemyslí (viz předchozí dva odstavce), tak provedeným dokazování bylo prokázáno, že žalobce splňuje i všechny podmínky (pozitivní i negativní) stanovené v Provozním řádu HS [obec]. Tím má soud na mysli tu skutečnost, že žalobce: vlastní platný lovecký lístek; je držitelem zbrojního průkazu, který ho opravňuje k držení a nošení loveckých zbraní; má uzavřeno a zaplaceno pro daný rok pojištění odpovědnosti za škody způsobené při výkonu práva myslivosti; není dlužníkem HS; nevlastní celoroční povolenku k lovu v sousední honitbě; neporušil zásady občanského soužití a nechová se hrubým způsobem k jiným osobám.

28. Pokud jde o podmínku jeho aktivní účasti na společných brigádách a zajišťování společných akcí, především při zajišťování krmiv, výstavbě a opravách mysliveckých zařízení a výsadbě zeleně, tak tuto podmínku sice nesplňuje, ale to proto, že ze strany žalovaného na tyto akce není zván, protože ho mezi sebou nechtějí, což mu nelze klást k tíži. Pokud bylo ze strany žalovaného dále tvrzeno, že žalobce porušil předpisy práva o myslivosti tím, že jako bývalý hospodář v honitbě v roce 2014 nebo 2015 zřídil nebo někomu jinému umožnil, aby vzniklo okénko pro lov spárkaté zvěře v krmném zařízení, tak z předložené fotografie jednak nevyplývá, že takové okénko skutečně mělo sloužit k střílení zvěře, která přichází ke krmelci, když důvody jeho vzniku mohly být různé, například fotografování zvěře. Vůbec z ní pak nevyplývá, že to byl právě žalobce, který toto okénko zřídil nebo někomu jinému toto okénko umožnil zřídit. Pokud měl žalovaný podezření na porušení zákona o myslivosti ze strany žalobce, měl to v té době nahlásit na policii nebo příslušný správní úřad, aby se tato záležitost mohla řešit jako přestupek a teprve v případě pravomocného potrestání žalobce za tento přestupek (např. dle § 64 odst. 7 zák. o myslivosti), by to mohlo být důvodem pro nevydání povolenky k lovu. Žalovaný sám o tom, zda někdo porušil či neporušil předpisy práva o myslivosti, rozhodovat nemůže. A to, že žalobce neuznával schválené závěry usnesení valné hromady HS a dokonce že se s žalovaným soudil, v žádném případě nemůže být důvodem pro nevydání povolenky k lovu, neboť přímo z čl. 6 bod 6 stanov vyplývá právo takovou žalobu podat. V tomto směru je Provozní řád HS [obec] nejen v přímém rozporu se stanovami, ale dokonce i v přímém rozporu se shora citovaným § 258 o. z.! To, že se taková podmínka v Provozním řádu HS [obec] přesto objevila, vyvolává domněnku, zda provozní řád nebyl„ šitý na míru“ přímo proti žalobci. Pokud v jiném řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] žalobce vystupoval, tak ani to mu nelze klást k tíži, neboť v tomto řízení vystupoval pouze jako obecný zmocněnec. Povinnost uhradit poplatek za povolenku ve výši 1 000 Kč pak vzniká až po jejím vydání.

29. Soud tedy má za to, že i v případě aplikace Provozního řádu HS [obec], by žalobce splnil všechny náležitosti nutné k tomu, aby mu mohla být povolenka k lovu vydána.

30. Podtrženo sečteno. Žalobce splňuje podmínky pro vydání povolenky k lovu dle § 32 odst. 2 zák. o myslivosti. Žalobce, ač by nemusel, dokonce splňuje i ty podmínky, které by si žalovaný napsal do Provozního řádu HS [obec], kromě podmínky„ nesoudění se“, která ale je v příkrém rozporu se zákonem a stanovami.

31. Jelikož žalobce splňuje všechny náležitosti nutné k tomu, aby mu mohla být taková povolenka vydána, soud žalobě vyhověl (výrok I.).

32. O nákladech řízení rozhodl soud tak, že tyto přiznal ve věci zcela úspěšnému žalobci (§ 142 o. s. ř.) Tyto náklady řízení v daném případě spočívají toliko v zaplaceném soudním poplatku, když ostatních nákladů řízení se žalobce výslovně vzdal (výrok II.).