19 C 248/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro: žaloba na zřízení věcného břemene příjezdové cesty <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zřízení věcného břemene příjezdové cesty nákladním vozidlem o nosnosti 3,5 t přes pozemek žalované parc. č. St. [anonymizováno] v obci [obec], k. ú. [část obce], ve prospěch pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 23 985 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.</b> 1. Žalobce se domáhal zřízení věcného břemene příjezdové cesty přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] v obci [obec], k. ú. [část obce], ve prospěch pozemku [parcelní číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce], a to tak, aby tam mohl jezdit nákladním vozidlem o nosnosti 3,5 tuny.

2. Žalobu odůvodnil tím, že přes 100 let měl zajištěn přístup na svůj pozemek [parcelní číslo] – zahrada přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno]. Na to existovala dohoda právních předchůdců obou stran, která mu vjezd na pozemek [parcelní číslo] zajišťovala. Tu ale žalovaná přestala respektovat, původní šíři příjezdu cca 4 metry mu neustále zužuje a v přístupu na jeho pozemek mu brání. On nyní chce, aby měl zajištěn takový příjezd na jeho pozemek [parcelní číslo] – zahrada, aby tam mohl jezdit nákladním vozidlem do 3,5 tuny. K tomu si nechal zpracovat geometrický plán, který předkládá soudu s tím, že kudy přesně má věcné břemeno příjezdu vést, ponechává na soudu. „ Platit“ žalované za zajištění tohoto přístupu é tím, že by jí měl umožnit vjezd přes jeho pozemky na její pozemek, odmítá.

3. Žalovaná souhlasila se zřízením věcného břemene s tím, že by bylo zřízeno věcné břemeno jízdy a chůze ve prospěch žalobce přes její pozemek p. č. St. [anonymizováno] a současně by bylo zřízeno věcné břemeno v její prospěch přes pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno] a přes pozemek žalobce [parcelní číslo], kde by to navazovalo na obecní cestu. V podstatě by tak obě dvě tato věcná břemena na sebe navazovala a bylo by to tak, jak je to mezi oběma stranami užíváno přes 40 let, kdy žalovaná to takto užívá k příjezdu osobními automobily do dvora ke svému domu a nikdy jí v tom nebylo bráněno. A žalobce to tak užívá k přístupu na svoji zahradu - pozemek [parcelní číslo], kdy tam chodí pěšky nebo s vozíkem. Ona přitom nemá nic proti tomu, aby věcné břemeno v jeho prospěch bylo zřízeno nejen k chůzi, ale i pro průjezd osobními vozidly, ale i nákladními vozidly i traktorem, pokud by to potřeboval k obhospodařování svého pozemku. Takto by to šlo zřídit dohodou, soud k tomu ani není potřeba.

4. Z provedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav: žalobce je vlastníkem pozemku p. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] [část obce], dále pozemku [parcelní číslo] zahrada a pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, vše v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (viz výpis z katastru nemovitostí).

5. Žalovaná je vlastníkem pozemku p. č. St. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinný dům [adresa] [část obce], vše v obci [obec], k. ú. [část obce], zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (viz výpis z katastru nemovitostí).

6. Žalobce slyšen jako účastník řízení uvedl, že vjezd na pozemek [parcelní číslo] zahrada byl původně umožněn dohodou, kterou uzavřeli jeho právní předchůdci s právními předchůdci žalované. K tomu měli jeho právní předchůdci jako vstup na pozemek par. [číslo] zřízenou branku o šíři 135 cm a bránu o šíři dalších 335 cm, tzn., že celková šíře činila cca 400 cm. Takto to bylo zaužíváno a dodržováno někdy až do roku zhruba 1983, kdy si žalovaná na svém pozemku zřídila podzemní sklep a tím vjezd zúžila na cca 250 cm. Pak si tam žalovaná začala dávat různé kvítka a začala to zužovat čím dál více až na šířku cca 185 cm, což nakonec vyvolalo tuto žalobu. A tím, že na žalovanou podal tuto žalobu, byla původní dohoda mezi stranami zrušena a druhá nevznikla. Podle něho žalované za to, že jim umožnila vjezd,„ platili“ tím, že jí naopak umožnovali vjezd přes jejich pozemek, tedy protislužbou. Do budoucna to ale tak už nechce, protože chce mít věcné břemeno jenom pro sebe. Pozemek parc. [číslo] užívá jako zahradu a chodí tam séct trávu. Dříve tam jezdil i malotraktorem, který ale před cca 2 lety prodal. Osobním autem, nákladním autem nebo traktorem tam nikdy nejezdil. Traktorem tam jednou vjet chtěl, ale žalovaná mu to neumožnila, měla tam kvítka. Kdy to bylo, ale neví. Do budoucna by chtěl tento pozemek prodat, aby si tam mohl někdo postavit (viz účastnická výpověď žalobce).

7. Žalovaná slyšena jako účastník řízení uvedla, že žádná písemná dohoda o tom, že právní předchůdci žalobce mohou užívat její pozemek a že její právní předchůdci mohou užívat pozemek žalobce, nikdy uzavřena nebyla. Existovala ale ústní dohoda mezi rodiči žalobce a rodiči jejího manžela, že se to dá takto vzájemně užívat. Takto se to také celá léta užívalo, kdy její právní předchůdci a posléze i ona jezdili přes pozemek žalobce na její dvůr a naopak právní předchůdci žalobce a později sám žalobce mohli jezdit přes její dvůr na jejich zahradu [parcelní číslo]. Právní předchůdci žalobce to využívali tak, že tam chodili pešky a s kárkou a žalobce tam také chodil pěšky a s kárkou. Že by tam jezdil malotraktorem, neviděla a podle ní to ani nešlo, protože zahrada žalobce [parcelní číslo] bývala zaneřáděná, bývaly tam nálety, vyhozené koberce apod. Teprve v poslední době to tam žalobce dal trochu do pořádku. O to, aby tam mohl projet velkým traktorem, ji nikdy nežádal. Bránil by tomu strom, který roste hned za branou jeho pozemku, který je cca metr od jeho brány. Podzemní sklep, který má na dvoře, tam byl už předtím, v 80. letech ho jenom prohlubovali, ale nezvětšovali a prostor pro průjezd žalobce se tím nijak nezúžil. Vjezd se nijak nezužoval ani vybudováním septiku v 80. letech, kdy původní chlévy předělávali na obytnou přístavbu, protože rozměry chlévů/přístavby zůstaly stejné. S žalobcem je ochotna se domluvit. Když začal tento spor, tak upravila vyjeté koleje přes jeho pozemek, odstranila si bránu za domem, i květináč, který visel na sloupku její brány. Keř pivoněk, který před bránou žalobce zůstal, ten sázela ještě její tchýně před 50 lety, ale klidně ho žalobci vyryje. Ona nemá žádný problém s tím, aby se žalobci i jí zřídilo věcné břemeno chůze a jízdy ve stejném rozsahu pro obě dvě strany (viz účastnická výpověď žalované).

8. Navrhovaná nezbytná cesta měla vést přes pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] s tím, že navržená šíře činila 3,35 m. V jednom místě navrhovaná nezbytná cesta těsně míjí roh rodinného domu žalované (viz označení návrhu trasy věcného břemene společností [anonymizována dvě slova] s.r.o. ze dne 3. 1. 2022).

9. Podle předložených fotografií je situace na místě samém taková, že z obecní cesty vedou vyjeté koleje přes pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno] na pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] a dále to pokračuje k zahradě žalobce [parcelní číslo] (viz celková fotografie plus ortomapa). Do zahrady se vstupuje brankou širokou zhruba 135 cm. Vedle ní je původní brána, která se dá nadzvednout a otevřít, což mezi stranami bylo nesporné (viz fotografie brány a branky). Za původní bránou zhruba v jedné třetině blíže k brance je strom (viz fotografie brány, branky a zahrady vyfocené z obou stran).

10. Návrhy žalobce na doplnění dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i doklady od Stavebního úřadu ve [obec], fotografiemi stromu a malotraktoru a alternativním geometrickým plánem, soud zamítl jako nadbytečné.

11. Rovněž tak soud zamítl jako nadbytečný návrh žalované na doplnění dokazování znaleckým posudkem k vyčíslení eventuální škody. <i>12. Podle § 1029 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník nemovité věci, na níž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek (odst. 1). Nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, který odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo, má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty (odst. 2).</i> <i>13. Podle § 1030 o. z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu (odst. 1). [příjmení] nemovité věci, v jehož prospěch byla nezbytná cesta povolena, poskytne jistotu přiměřenou případné škodě způsobené na dotčeném pozemku; to neplatí, je-li zjevné, že patrná škoda na dotčeném pozemku nevznikne (odst. 2). Plnění podle odstavců 1 a 2 náleží především vlastníku pozemku dotčeného povolením nezbytné cesty, má-li však jím být dotčeno též věcné právo další osoby k dotčenému pozemku, poskytnou se tato plnění v přiměřeném rozsahu i jí. Další osobě, jíž bylo k dotčené nemovité věci zřízeno jiné právo, náleží náhrada za utrpěnou újmu proti vlastníkovi dotčeného pozemku; k tomu musí být přihlédnuto při stanovení úplaty podle odstavce 1 (odst. 3).</i> <i>14. Podle § 1031 o. z. bylo-li povoleno zřídit na dotčeném pozemku nezbytnou cestu jako umělou, zřídí a udržuje ji ten, v jehož prospěch byla povolena.</i> 15. Z výše uvedených zákonných ustanovení vyplývá, že základní podmínky pro zřízení nezbytné cesty jsou dvě: vlastník nemovité věci není současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka k nemovitosti nelze zajistit jinak. Přilehlým pozemkem se přitom nerozumí jen ten pozemek bezprostředně přilehlý k pozemku vlastníka, ale všechny pozemky, kterých je ke zřízení cesty zapotřebí, tedy i pozemky vzdálenější. Pro pouhé zlepšení spojení nelze nezbytnou cestu zřídit /k tomu viz § 1032 odst. 1 písm. c) o. z. Pokud ale spojení existuje, avšak objektivně nedostačuje, pak lze nezbytnou cestu zřídit (například k autodopravě vede jen pěší cesta).

16. Přístup musí být zajištěn k veřejné cestě. Je-li více možností jak přístup zajistit, musí být vybrán ten, který nejméně zatěžuje vlastníka pozemku, přes který má cesta vést. Práva cesty může být zřízeno k již existující cestě, anebo může být zřízena na náklady žalobce a jeho přičiněním i cesta nová. Není rozhodující, k jakému účelu je nemovitá věc používána, zda je to rekreační pozemek, pole, obytný dům či továrna. Pro rozsah zřizovaného práva je rozhodná hospodářská potřeba nemovitosti, resp. obvyklý způsob a rozsah jejího užívání, ovšem cestu lze zřídit jen v takovém rozsahu, bez kterého by obvyklé užívání bylo znemožněno nebo značně ztíženo.

17. Ačkoliv to nový zákoník – na rozdíl od § 151 o odst. 3 občanského zákona z roku 1964 - výslovně nestanoví, z povahy věci se podává, že nezbytnou cestu lze zřídit jen tehdy, nelze-li přístup zajistit jinak, tedy zejména smluvně. Naopak pokud by vlastník pozemku jakékoliv zajištění přístupu odmítal s tím, že přece žalobci v přístupu nijak nebrání, byla by zřejmě uvedena podmínka ke zřízení práva splněna; jinak by totiž vlastník pozemku postrádajícího přístup žil v nejistotě ohledně přístupu, který by vlastník pozemku, na kterém je cesta, mohl kdykoliv znemožnit (k výše uvedenému viz C. H. Beck, Občanský zákoník III, Věcná práva § 976-1474, Komentář Spáčil a kol., 1. vydání 2013, str. 196 a 197).

18. V daném případě soud vyšel z toho, že žalovaná se nebránila tomu, aby bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy přes její pozemek p. č. St. [anonymizováno] a žalobci toto dokonce sama nabízela. Požadovala ovšem, aby stejné věcné břemeno chůze a jízdy ve stejném rozsahu bylo zřízeno též v její prospěch přes pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno]. V tomto směru dokonce nabízela, že se o náklady s tím spojené se žalobcem podělí. Žalobce toto řešení odmítal s tím, že chce věcné břemeno jenom pro sebe a žalované odmítal věcné břemeno zřídit.

19. Dále soud vyšel z toho, že mezi stranami je dlouhodobě zaužívané, že žalobce užívá pozemek žalované p. č. St. [anonymizováno] k přístupu na svůj pozemek [parcelní číslo] zahrada, chodí tudy, jezdí s vozíkem, eventuálně v minulosti někdy mohl projet malotraktorem. Stejně tak žalovaná užívá pozemek žalobce p. č. St. [anonymizováno] v přístupu na svůj pozemek p. č. St. [anonymizováno]. V intencích toho, jak je to zaužíváno, je reálné zřídit věcná břemena ve prospěch žalobce i žalované tak, aby mohli pozemky protistrany využívat průchodu a průjezdu takovým způsobem, jakým jsou zvyklí.

20. Soud hodnotí nabídku žalované na zřízení věcného břemene dohodou jako férovou, respektující dosavadní způsob užívání obou pozemků, čili fakticky zaužívanou a především oboustranně stejně výhodnou. Žalobce byl původně o tomto návrhu žalované ochoten jednat, k mimosoudní dohodě ale nedošlo, protože žalobce si začal klást nové podmínky, např. průjezd nákladními vozidly o hmotnosti do 3,5 tun, přestože tam takovými vozidly nikdy nejezdil a aktuálně tam těmito vozidly jezdit nepotřebuje, tedy nad rámec jeho nezbytné potřeby ve smyslu § 1029 odst. 2 o. z. Také si začal vymiňovat, že věcné břemeno má být zřízeno jenom v jeho prospěch a že za ně nechce„ platit“ tím, že by stejné věcné břemeno měla i žalovaná, přestože zaužívané to je tak, že přístup je zajištěn pro obě strany. Tím tuto možnost řešení prozatím zhatil, nicméně žalovaná i nadále deklaruje ochotu takto se s žalobcem dohodnout.

21. Lze tedy říct, že v daném případě má žalobce možnost zajistit si zřízení věcného břemene příjezdové cesty smluvně a v tomto smyslu tak není splněna jedna ze dvou základních podmínek pro zřízení nezbytné cesty, tedy nemožnost si zajistit přístup jinak. Z toho důvodu tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

22. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, vzniklo jí tedy podle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalobci právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalované vznikly účelně vynaložené náklady řízení ve výši 23 985 Kč Tyto sestávají z odměny za zastupování advokátem ve výši 20 000 Kč (8× 2 500 Kč dle § 9 odst. 3 písm. c) a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., vyjádření k žalobě ze dne 25. 6. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření ze dne 20. 3. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast při jednání ve dnech 29. 6. 2021, 22. 3. 2022 (přesahující 2 hodiny) a 19. 4. 2022 (přesahující 2 hodiny) dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 2 400 Kč (tj. 8× 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 adv. tar., příslušející k osmi úkonům právní služby), náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar. (6× 100 Kč za 6 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z [obec] do [obec] na jednání ve dnech 29. 6. 2021, 22. 3. 2022 a 19. 4. 2022 a zpět), náhrady cestovních výdajů ve výši 985 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. za použití [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], na cestu z [obec] do [obec] k jednáním konaným ve dnech 29. 6. 2021, 22. 3. 2022 a 19. 4. 2022 a zpět (3× 48 km) při spotřebě benzinu automobilového 95 oktanů pro kombinovaný provoz 6,6 l [číslo] km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně benzinu 27,80 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 589/2020 Sb.), resp. ceně benzinu 37,10 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a sazbě 4,40 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 589/2020 Sb.), resp. sazbě 4,70 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.). Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované (výrok II.).