19 C 315/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci zástavní věřitelky: osobní údaje zástavní věřitelky pro doručování: právnická osoba anonymizována tři slova a anonymizována dvě slova ulice a číslo , PSČ obec proti zástavní dlužnici: osobní údaje zástavní dlužnice o: soudní prodej zástavy Soud nařizuje k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky za zástavní dlužnicí ve výši 6 323 903,95 Kč s úrokem ve výši 3,92 % ročně z jistiny 5 772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,92 % ročně z jistiny 5 772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, prodej zástavy, a to zastavených nemovitostí – pozemků - parcely [číslo], lesního pozemku, a parcely [číslo], lesního pozemku, to vše v katastrálním území a obci [obec], tak jak je to zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo].

1. Návrhem ze dne 16. 10. 2020 se zástavní věřitelka domáhala nařízení soudního prodeje nemovitých věcí, označených ve výroku tohoto usnesení, s odůvodněním, že má za obligační dlužnicí [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa zástavní dlužnice], pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] specifikovanou ve výroku tohoto usnesení, zajištěnou zástavním dlužníkem zástavou ze smlouvy o zastavení nemovitosti č. [spisová značka] k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení.

2. Zástavní dlužnice se k návrhu nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud tuto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující: zástavní věřitelka a obligační dlužnice [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa zástavní dlužnice], uzavřeli dne 26. 7. 2018 smlouvu o úvěru, v níž se zástavní věřitelka zavázala poskytnout obligační dlužnici úvěr ve výši 6 000 000 Kč za účelem nákupu pozemků a obligační dlužnice se zavázala vrátit úvěr ve splátkách spolu s úrokem fixovaným pro první úrokové období ve výši 3,69 % ročně; období úrokové sazby bylo sjednáno jako pravidelné a s délkou trvání 2 roky. Sazba úroku z prodlení byla sjednána ve výši sazby běžných úroků z úvěru podle této smlouvy o úvěru se zvýšením o 10 % ročně. Obligační dlužnice se zavázala mimo jiné poskytnout, nebo opatřit zajištění pohledávky zástavní věřitelky zástavním právem mimo jiné k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku tohoto usnesení. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky, všeobecné obchodní podmínky, ceník, s nimiž se obligační dlužnice seznámila (viz smlouva o úvěru [číslo]). Výši fixované úrokové sazby pro období úrokové sazby stanovila zástavní věřitelka podle svých vnitřních pravidel a postupů v závislosti na situaci na finančních trzích, na který se zástavní věřitelka refinancuje. Současně bylo dohodnuto, že není-li konkrétní výše fixované úrokové sazby pro období úrokové sazby uvedena ve smlouvě o úvěru, oznámí ji zástavní věřitelka klientovi písemně před začátkem období úrokové sazby. Pokud klient po období oznámení o výši fixované úrokové sazby pro období úrokové sazby nesplatí úvěr v plné výši (podle čl. 4), platí, že oznámenou výši akceptoval. Tímto způsobem došlo k navýšení sjednané úrokové sazby na 3,92 % ročně a sazby úroků z prodlení na 13,92 % ročně (viz Obchodní podmínky poskytování bankovních záruk a úvěrů právnickým osobám a fyzickým osobám - podnikatelům vedených v systému [anonymizováno] a Ceník [obec] [anonymizováno], část oznámení o úrokových sazbách pro korporátní klienty). Dne 26. 7. 2018 zajistila obligační dlužnice pohledávku zástavní věřitelky (jistinu úvěru do výše 6 000 000 Kč a její příslušenství, veškeré ceny a odměny i smluvní pokuty ze smlouvy [číslo] uzavřené dne 26. 7. 2018 mezi zástavní věřitelkou a obligační dlužnicí) zástavním právem k pozemkům ve svém vlastnictví – k parcele [číslo], lesnímu pozemku, a parcele [číslo], lesnímu pozemku, vše v katastrálním území a obci [obec], tak jak jsou zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (viz Smlouva o zastavení nemovitosti č. [spisová značka]). Protože obligační dlužnice poskytnutý úvěr řádně nesplácela, prohlásila zástavní věřitelka k datu 31. 3. 2020 úvěr a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z úvěru [číslo] za splatný. K tomuto dni dlužila obligační dlužnice zástavní věřitelce částku 5 885 314,29 Kč (viz prohlášení úvěru za splatný a výzva k úhradě včetně dodejky). Ke dni podání žaloby, tj. ke dni 16. 10. 2020, pak činil dluh obligační dlužnice ze smlouvy o úvěru [číslo] částku 6 323 903,95 Kč, z toho na jistině dlužila 5 772 541,21 Kč, na úroku 107 081,18 Kč, na úroku z prodlení 443 031,56 Kč a na poplatcích 1 250 Kč, přičemž tato pohledávka je dála úročena dle smlouvy o úvěru úrokem ve výši 3,92 % ročně z jistiny 5 7772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,92 % p. a. z jistiny po splatnosti 5 772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení (viz listina o vyplacení úvěru + smlouva o úvěru). Ke dni rozhodování soudu je zástavní dlužnice vlastníkem nemovitých věcí – pozemků v obci a k. ú. [obec] – pozemku parcela [číslo], lesního pozemku, a pozemku parcela [číslo], lesního pozemku, přičemž k těmto nemovitých věcem bylo zřízeno zástavní právo smluvní pro zástavní věřitelku ze smlouvy o zřízení zástavního práva č. [spisová značka] ze dne 26. 7. 2018 s právními účinky zápisu k 26. 7. 2018 k zajištění pohledávky na zaplacení jistiny úvěru do výše 6 000 000 Kč včetně příslušenství a na zaplacení cen, smluvních pokut, náhrady škody a na vydání bezdůvodného obohacení do celkové výše 12 000 000 Kč, vzniklé do 31. 12. 2038 (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec], [list vlastnictví]).

5. Právní hodnocení: právně soud věc podřadil pod ustanovení zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“) a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). <i>6. Podle § 354 z. ř. s . řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.</i> <i>7. Podle § 355 z. ř. s . účastníky řízení jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.</i> <i>8. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.</i> <i>9. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci (odstavec 1). Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě (odstavec 2). Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (odstavec 3).</i> <i>10. Při rozhodování o nařízení soudního prodeje zástavy se soud nejprve zabýval legitimací účastníků řízení podle § 355 z. ř. s .</i> <i>11. Podle § 1309 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)</i> 12. Z výše uvedeného vyplývá, že účastníky řízení o soudní prodej zástavy jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník. Z hmotněprávní úpravy (§ 1309 a násl. o. z.) vyplývá, že zástavním věřitelem je osoba, jež má vůči dlužníku pohledávku zajištěnou zástavním právem a zástavním dlužníkem je vlastník zástavy, přičemž zástavním dlužníkem může být dlužník zástavního věřitele (obligační dlužník), může jít ale i o osobu odlišnou, která z nějakého důvodu závazek dlužníka vůči zástavnímu věřiteli svým majetkem zajišťuje.

13. Zástavní právo zajišťuje pohledávku pro případ, že jí odpovídající dluh nebude řádně a včas splněn. Zástavnímu věřiteli v takovém případě vznikne právo uspokojit pohledávku s příslušenstvím z výtěžku zpeněžení zástavy ve veřejné dražbě nebo soudním prodejem zástavy.

14. V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil: 1/ zajištěnou pohledávku, 2/ zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a 3/ kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou, jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s., v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevili z předložených listin (jiných důkazů) alespoň jako pravděpodobné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1467/2004).

15. V řízení bylo ze shora uvedených listin (viz bod 4 tohoto odůvodnění) osvědčeno, [anonymizováno] [právnická osoba] jako zástavní věřitelka má vůči obligační dlužnici a současně zástavní dlužnici [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa zástavní dlužnice], pohledávku ve výši 6 323 903,95 Kč s úrokem ve výši 3,92 % ročně z jistiny 5 772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 13,92 % ročně z jistiny 5 772 541,21 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení, která je zajištěna zástavním právem, váznoucím na předmětných nemovitých věcech, jež jsou ve vlastnictví zástavní dlužnice.

16. Zástavní věřitelka tedy osvědčila existenci zajištěné pohledávky a její výši, existenci zástavního práva k zástavě, jejíž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, čímž byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s . Soud tedy návrhu vyhověl.

17. K výše uvedenému soud dodává, že řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným, ale tvoří jeden celek s navazujícím vykonávacím řízením. Zatímco v řízení o soudním prodeji zástavy jde pouze o opatření exekučního titulu pro zástavního věřitele, aniž by měl zástavní dlužník možnost uplatnit veškeré své námitky, až ve druhé fázi – vykonávacím řízení se soud může zabývat námitkami zástavního dlužníka vůči pohledávce zajištěné zástavním právem. Takže až teprve po skončení vykonávacího řízení lze poměřovat úspěch a neúspěch v řízení a rozhodnout o celkových nákladech řízení včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy.

18. Pokud jde o náklady řízení, tak podle stávající soudní praxe náklady řízení vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, sdílí osud této pohledávky a vztahuje se na ně i zástavní právo. S odkazem na nálezovou judikaturu Ústavní soudu (např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 28/14 a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17), tedy soud o náhradě nákladů řízení o soudním prodeji zástavy v této fázi řízení nerozhodoval s tím, že o nich bude rozhodnuto až ve vykonávacím řízení.