19 C 333/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 089 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 089 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 089 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 089 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 089 Kč od 4. 6. 2020 do zaplacení z titulu neuhrazené faktury číslo splatné dne 3. 6. 2020 za přezkoušení plynoměru.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v jeho nepřítomnost (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z předložených listin soud zjistil následující skutkový stav: žalovaný si u žalobkyně písemnou žádostí ze dne 12. 3. 2020 objednal kontrolu plynoměru (viz žádost o přezkoušení plynoměru). Demontáž plynoměru proběhla dne 3. 4. 2020 v odběrném místě obec, ulice a číslo (viz montážní výkaz). Samotné přezkoušení provedla právnická osoba, anonymizováno, obec, jakožto autorizované metrologické středisko pro ověřování stanovených měřidel v daném oboru. Ta zjistila bezvadnou funkčnost plynoměru, o čemž vystavila osvědčení o přezkoušení plynoměru (viz cit. osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla + zkušební protokol). Protože tím, kdo požádal o přezkoušení plynoměru, byl žalovaný, přičemž závada plynoměru zjištěna nebyla, vznikla žalovanému povinnost uhradit náklady spojené s přezkoušením plynoměru (viz Řád provozovatele distrubuční soustavy anonymizována tři slova). Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne 20. 5. 2020 vystavenou na částku 1 089 Kč a splatnou 3. 6. 2020 Cena za přezkoušení plynoměru byla žalovanému vyúčtována v souladu s ceníkem služeb žalobce účinným od 1. 9. 2018, oddílu D číslo, položce číslo, tj. ve výši 900 Kč bez DPH, resp. 1 089 Kč s DPH (viz cit. faktura a ceník služeb žalobce). Žalovaný žalobkyni uvedenou fakturu ve lhůtě splatnosti neuhradil a neuhradil ji ani na upomínky ze dne 25. 6. 2020 a ze 3. 11. 2020, ani na předžalobní upomínku ze dne 25. 3. 2021 zaslanou mu téhož dne poštou (viz cit. upomínky, předžalobní upomínka ze dne 25. 3. 2021 a poštovní podací lístek).

5. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: žalovaný si u žalobkyně písemnou žádostí ze dne 12. 3. 2020 objednal kontrolu plynoměru. Žalobkyně tento plynoměr demontovala a v souladu s § 71 odst. 9, věta třetí, zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, tento plynoměr předala ke kontrole právnická osoba, anonymizováno, obec, jakožto autorizovanému metrologickému středisko pro ověřování stanovených měřidel. Tato společnost zjistila bezvadnou funkčnost plynoměru, o čemž vystavila příslušné osvědčení. Protože tím, kdo požádal o přezkoušení plynoměru, byl žalovaný, přičemž závada plynoměru zjištěna nebyla, vznikla v souladu s 71 odst. 10, věta druhá cit. energetického zákona, povinnost uhradit náklady spojené s přezkoušením plynoměru právě žalovanému. Tyto náklady byly žalovanému vyúčtovány fakturou číslo ze dne 20. 5. 2020 vystavenou na částku 1 089 Kč a splatnou 3. 6. 2020, kterou ale žalovaný žalobkyni doposud neuhradil. Nárok žalobkyně na uhrazení částky 1 089 Kč je tak důvodný.

6. Protože žalovaný nezaplatil žalobkyni vyúčtovanou cenu kontroly plynoměru ve výši 1 089 Kč ve lhůtě splatnosti, tj. do 3. 6. 2020, dostal se dnem 4. 6. 2020 se zaplacením této částky do prodlení, pročež žalobkyni podle § 1970 o. z., počínaje tímto datem vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu (výrok I.).

7. Žalobkyně měla v tomto sporu plný úspěch, a proto jí byla přiznána náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti neúspěšné žalované (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jelikož byla žalovanému v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva k plnění, byly rovněž splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Při určení výše nákladů soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 vycházel ze zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., dále jen vyhlášky.). Předmětem řízení bez příslušenství byla v době započetí úkonu právní služby částka 1 089 Kč, která představuje tarifní hodnotu pro sazbu mimosmluvní odměny (§ 8 odst. 1 vyhlášky). Účelně vynaložené náklady žalobkyně v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, mimosmluvní odměny advokátky ve výši 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 vyhlášky), a to za předžalobní výzvu k plnění, převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky), náhrady hotových výdajů advokátky ve výši 300 Kč (3 úkony právní služby podle § 13 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 189 Kč, kterou je advokátka povinna odvést ze své odměny a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb. (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).

8. Jelikož bylo z informačního systému zdejšího soudu zjištěno, že toto řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (v roce 2021 bylo do rejstříku„ C“ doposud zapsáno 5 podobných žalob) a tarifní hodnota žalovaného peněžitého plnění nepřevyšovala 50 000 Kč, byly splněny zákonné důvody pro aplikaci ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky, které výrazně redukuje sazbu mimosmluvní odměny za úkony právní služby do podání žaloby včetně.

9. Splatnost rozsudkem uložené povinnosti stanovil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v zákonné třídenní lhůtě, přičemž náhrada nákladů řízení žalobkyně je podle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokátky žalobkyně. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost uložena tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí.