19 C 337/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 2 462 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 140 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 12. 2019 do 8. 9. 2020 ve výši 151 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ve zbytku, tj. ohledně částky 322 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 12. 2019 do 8. 9. 2020 ve výši 22 Kč, soud žalobu zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 74% nákladů řízení ve výši 1 102 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 462 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 12. 2019 do 8. 9. 2020 ve výši 173 Kč s tím, že žalovaná částka představuje poměrnou část sjednaného pojistného z pojistné smlouvy [číslo] za dobu od 28. 12. 2019 do 8. 9. 2020.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Za splnění podmínek § 115a o.s.ř. soud tuto věc rozhodl bez nařízení jednání, když vyšel z předložených listinných důkazů.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem byla na základě přijetí návrhu pojistné smlouvy ze strany žalovaného formou uhrazení pojistného na 1. pojistné období ve sjednané lhůtě uzavřena pojistná smlouva [číslo]. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla + nezaviněná nehoda + pojištění čelního skla/. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 6 586 Kč ročně, a to pololetními splátkami po 3 293 Kč, splatnými vždy k 17. 3. a 17. 9. příslušného roku. Pojištění bylo sjednáno s počátkem pojištění od 17. 9. 2013 na dobu neurčitou (viz návrh pojistné smlouvy a informace o platbách). Žalovaný ale nezaplatil pojistné splatné dne 17. 9. 2019, a to ani na předžalobní upomínku ze dne 4. 11. 2019 zaslanou mu dne 6. 11. 2019 (viz nezpochybněná tvrzení žalobkyně, cit. upomínka a dodejka od upomínky) a pojištění pak zaniklo pro neplacení pojistného dne 27. 12. 2017 (viz oznámení o zániku pojistné smlouvy ze dne 10. 1. 2020). Dlužnou částku představuje poměrná část sjednaného pojistného za požadovanou dobu od 17. 9. 2019 do 27. 12. 2019 ve výši 1 840 Kč. Dalších 300 Kč pak žalovaný dluží žalobkyni za upomínku ze dne 6. 11. 2019 dle sazebníku žalobkyně (viz dodejka sazebník). Žalovaný přitom žalobkyni celkovou dlužnou částku 2 140 Kč (1 840 Kč + 300 Kč) neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne 29. 5. 2020 zaslanou mu téhož dne (viz předžalobní upomínka + sledování zásilek). <i>6. S odkazem na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, se právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy.</i> <i>Podle § 1 odst. 1 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, v platném znění (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“).</i> <i>Podle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě).</i> <i>Podle § 3 odst. 1 věty první zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem.</i> <i>Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit.</i> <i>Podle § 1 odst. 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, v platném znění (dále jen zákon č. 37/2004 Sb.) nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.</i> <i>Podle § 13 zákona č. 37/2004 Sb. pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi účastníky byla na základě přijetí návrhu pojistné smlouvy ze strany žalovaného formou uhrazení pojistného na 1. pojistné období ve sjednané lhůtě v září 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] na pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla + nezaviněná nehoda + pojištění čelního skla/, tedy pojistná smlouva podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a § 1 odst. 2 zák. č. 37/2004 Sb. V té se žalovaný jako pojistník od počátku pojištění sjednaného ke dni 17. 9. 2013 zavázal platit žalobkyni jako pojistiteli pojistné ve výši ve ve výši 6 586 Kč ročně, a to pololetními splátkami po 3 293 Kč, splatnými vždy k 17. 3. a 17. 9. příslušného roku. Žalovaný přitom byl ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. i § 13 zákona č. 37/2004 Sb. povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. po celé žalované období od 17. 9. 2019 do 27. 12. 2019.

8. Na základě výsledku dokazování má soud za prokázané, že nejpozději k datu 27. 12. 2019 pojistný vztah z předmětné pojistné smlouvy trval. Ve vztahu ke skutečnostem způsobujícím zánik pojistného vztahu k dřívějšímu datu totiž břemeno tvrzení a břemeno důkazní tížilo žalovaného, který však k takovým skutečnostem do řízení žádná tvrzení ani důkazy nevnesl. Žalovaný povinnost hradit pojistné po dobu trvání pojistného vztahu porušil, když nezaplatil za období od 17. 9. 2019 do 27. 12. 2019 pojistné ve výši 1 840 Kč (18,04 Kč x 102 dnů). Dalších 300 Kč pak žalovaný dluží žalobkyni za předžalobní upomínku z listopadu 2019.

9. Soud tedy žalobě ohledně částky 2 140 Kč (1 840 Kč + 300 Kč) vyhověl (výrok I.).

10. Protože žalovaný neuhradil pololetní pojistné splatné dne 17. 9. 2019, dostal se dne 18. 9. 2019 se zaplacením částky 2 140 Kč do prodlení, přičemž počínaje tímto dnem žalobkyni podle § 1970 o. z. vzniklo právo i na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se ale domáhala zaplacení úroku z prodlení až za dobu od 27. 12. 2019 a pouze za dobu do 8. 9. 2020, byl soud jejím návrhem vázán a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 2 140 Kč do za dobu od 27. 12. 2019 do 8. 9. 2020 ve výši 151 Kč (výrok I.).

11. Ve zbytku, tj. ohledně částky 322 Kč (rozdíl mezi žalovanou částkou 2 462 Kč a přiznanou částkou 2 140 Kč), soud žalobu důvodnou neshledal, neboť žalobkyně jakkoliv blíže nevysvětlila a nedoložila, za co po žalovaném tuto částku požaduje. Soudu tedy nezbylo, než co do částky 322 Kč i se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 27. 12. 2019 do 8. 9. 2020 ve výši dalších 22 Kč (protože příslušenství sdílí osud jistiny), žalobu zamítnout (výrok II.).

12. Náklady řízení: žalobkyně byla v řízení převážně úspěšná, takže má právo na poměrnou část nákladů řízení, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly (§ 142 odst. 2 o.s.ř.). Z toho, že žalobkyně po žalovaném v tomto řízení požadovala částku 2 635 Kč (2 462 Kč na jistině a 173 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení), avšak soudem jí byla přiznána toliko částka 2 291 Kč (2 140 Kč na jistině a 151 Kč na kapitalizovaných úrocích z prodlení) vyplývá, že žalobkyně byla ve věci úspěšná z 87 % a neúspěšná ze 13 %, takže má právo na 74 % účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně ve výši 600 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění /šlo o opakující se„ formulářovou“ žalobu/, tj. 3 × 200 Kč za každý úkon právní služby (příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), náhrada hotových výdajů ve výši dalších 300 Kč ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. MSp č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3× 100 Kč za shora uvedené tři úkony právní služby a 21% DPH ve výši zbývajících 189 Kč, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad dle zák. č. 235/2004 Sb. Shora uvedené účelně vynaložené náklady řízení tedy činily 1 489 Kč, z nichž má žalobkyně právo na náhradu 74 %, tedy na náhradu částky 1 102 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

13. K otázce opakující se„ formulářové“ žaloby soud poznamenává, že je mu z úřední činnosti známo, že žalobkyně ve skutkově a právně podobných věcech jako je ta, která byla řešena v tomto řízení (úhrada pojistného v minulosti podala více žalob sepsaných na ustáleném a opakovaně uplatňovaném vzoru. Protože tedy v dané věci šlo o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech s žalovanou částkou nepřevyšující 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náklady řízení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.

14. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.