19 C 343/2021
č. j. 19 C 343/2021-21
V PLATNOSTIOkresní soud ve Zlíně rozhodl o rozvodu manželství, jehož účastníci žili od března 2019 fakticky odděleně a od září 2021 zcela odděleně, přičemž oba se k rozvodu vyjádřili jednoznačně. Soud dospěl k závěru, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené, obnovení soužití nelze očekávat, a rozvod není v rozporu se zájmem jejich nezletilé dcery. Rozvod byl prohlášen za oprávněný podle § 755 odst. 1 občanského zákona, a to i přes rozdílné občanství účastníků, protože rozhodnutí o péči o dítě bylo již pravomocně vyhlášeno. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.
Plný text
Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa a manželky: osobní údaje manželky o rozvod manželství
I. Manželství manžela celé jméno manžela, narozeného datum a manželky celé jméno manželky, narozené datum, uzavřené dne datum v anonymizováno ve Slovenské republice, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na rozvod ze dne 12. 10. 2021, upřesněným u jednání dne 25. 1. 2022, se manžel domáhal rozvodu manželství účastníků s tím, že od března 2019 žili sice stále v jednom domě, ale fakticky odděleně, každý v jiném patře domu, nehospodařili společně, netrávili spolu volný čas a nestýkali se ani intimně. Od září 2021, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, pak žijí zcela odděleně, manžel navíc v současné době již žije s jinou ženou. Z manželství se jim narodily dvě děti - již zletilá dcera jméno a stále ještě nezletilá dcera anonymizováno Hlavní příčinou rozvratu jejich manželství bylo citové odcizení a ztráta vzájemné důvěry.
2. Manželka s rozvodem souhlasila, k návrhu se připojila a shora uvedená tvrzení učinila nesporným včetně příčin rozvratu manželství.
3. Vzhledem k tomu, že manželka je občanskou Slovenské republiky, zabýval se soud nejprve tím, zda má k projednání a rozhodnutí věci mezinárodní příslušnost. Dospěl přitom k závěru, že ano, když podle Nařízení rady ES č. 2201/2003 článku 3 bod 1 písm. a) je v dané věci dána příslušnost českých soudů, neboť v ČR mají stále oba dva své obvyklé bydliště. Pokud jde o rozhodné právo, tak podle § 50 odst. 1 ve spojení s § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se rozvod manželství řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států (což je tento případ), řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt. Soud proto aplikoval české právo.
4. Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne datum v anonymizováno, Slovenská republika a zapsáno je v knize manželství matričního úřadu v anonymizováno.
5. Z výpisu z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že účastníkům se narodila již zletilá dcera jméno celé jméno manželky a stále ještě nezletilá dcera jméno celé jméno manželky.
6. Z rozsudku zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne 25. 11. 2021 soud zjistil, že o poměrech nezletilé dcery účastníků jméno bylo na dobu po rozvodu rozhodnuto tak, že soud schválil dohodu rodičů, podle které byla svěřena do péče matky, a otec se zavázal platit na ni výživné ve výši částka měsíčně. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 8. 1. 2021.
7. Z účastnických výpovědí obou manželů soud zjistil, že o obnovení manželského soužití nemá zájem ani jeden z nich a nepovažují to ani za možné. Dcera snáší jejich oddělené soužití dobře a oni jsou schopni spolu ohledně ní komunikovat.
8. Z takto zjištěného skutkového stavu učinil soud následující skutkové závěry: z nesporných tvrzení účastníků a ze shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že záměr účastníků dosáhnout rozvodu manželství je skutečný. Jejich manželství trvá víc jak 1 rok, přičemž od března 2019 spolu jako manželé nežijí, od března 2021 pak žijí zcela odděleně. Oba se chtějí rozvést. O obnovení manželského soužití nemá zájem ani jeden z nich. Manžel navíc již v současné době žije s jinou ženou. Ohledně úpravy poměrů k nezletilé dceři účastníků pro dobu po rozvodu zdejší opatrovnický soud již rozhodl, přičemž příslušný rozsudek je již pravomocný. Dcera snáší jejich oddělené soužití dobře a oni jsou schopni spolu ohledně ní komunikovat.
9. Podle § 755 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákona, v platném znění (dále jen„ o. z.“) manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
10. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvrácené, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo-li plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravě poměrů k dítěti na dobu po rozvodu.
11. Ze shora uvedeného učinil soud následující právní závěry: manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a jeho obnovení již nelze očekávat. Současně rozvod účastníků není ani v rozporu se zájmy jejich nezletilé dcery danými zvláštními důvody. O jejích poměrech na dobu po rozvodu již bylo pravomocně rozhodnuto, rozvod pro nezletilou nic nového nepřináší, protože oddělené soužití rodičů je pro ni realitou již nyní a snáší je dobře. Účastníci jsou schopni spolu ohledně ní komunikovat a lze předpokládat, že tomu tak bude i do budoucna.
12. Podmínky rozvodu manželství účastníků dle § 755 a § 757 o. z. byly tedy splněny, a proto soud manželství účastníků rozvedl.
13. Za hlavní příčinu rozvratu manželství účastníků soud považuje ve shodě s tím, co učinili účastníci nesporným, citové odcizení a ztrátu vzájemné důvěry.
14. O nákladech řízení účastníků rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, že na ně nemá žádný z účastníků právo. Proti tomuto rozsudku bylo možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu zdejšímu, ve 2 vyhotoveních. Toto právo již ale nepřísluší ani jedné ze stran, protože se po vyhlášení rozhodnutí práva na odvolání do obou výroků rozsudku obě výslovně vzdaly. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 o. z.). Oba účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci tohoto rozsudku předložit svůj občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému orgánu k vyznačení změny osobního stavu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.