19 C 359/2020

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o: vyklizení <b>I. Žalovaná je povinna vyklidit pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek [parcelní číslo] – zahrada a pozemek [parcelní číslo] – zahrada, v obci [obec] a v [katastrální uzemí], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] vyklizený ho odevzdat žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náklady řízení ve výši 14 686 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal toho, aby soud žalovanou zavázal vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci pozemek [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, pozemek [parcelní číslo] – zahrada a pozemek [parcelní číslo] – zahrada, v obci [obec] a v [katastrální uzemí], vše zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] (dále jen„ předmětné nemovitosti“), to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobu odůvodnil tím, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Dne 24. 10. 2019 s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, na jejímž základě žalované předmětné nemovitosti pronajal, a to na dobu určitou do 31. 12. 2019. Kromě toho si strany v čl. III. nájemní smlouvy ujednaly vyloučení obnovení nájmu dle § 2285 o. z. Nájemní vztah tak skončil uplynutím doby ke dni 31. 12. 2019. Žalovaná ale předmětné nemovitosti nevyklidila, přestože mu je dne 3. 2. 2020 předala a současně se dohodli na tom, že si do 3. 3. 2020 z těchto nemovitostí odstěhuje svoje movité věci a tyto nemovitosti dobrovolně vyklidí. To se však doposud nestalo.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a namítala, že poctivě platila nájemné a její vystěhování považuje za neoprávněné. Kromě toho předmětné nemovitosti dne 19. 10. 2020 koupila [právnická osoba], se kterou je domluvena na odkupu, případně pronájmu předmětných nemovitostí.

4. Žalobce to replikoval tak, že se [právnická osoba] sice skutečně uzavřel kupní smlouvy na předmětné nemovitosti, ale protože kupující v dohodnuté lhůtě neuhradil část kupní ceny, došlo dohodou obou stran ke zrušení této kupní smlouvy. Výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je tedy stále on.

5. K jednání, které bylo v této věci nařízeno na 26. 1. 2021, se žalovaná nedostavila, když se z jednání z důvodu karantény omluvila. Jelikož na rozdíl od předchozího jednání současně nepožádala soud o odročení jednání, soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 6. Soud vyšel z dokazování provedeného listinami, přičemž v závorce kurzívou je uvedeno i to, na základě jakého konkrétního důkazu soud činí ten který skutkový závěr.

7. Žalobce je od 24. 10. 2019 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] a k. ú. území [obec] [list vlastnictví]). Dne 24. 10. 2019 uzavřeli žalobce coby pronajímatel a žalovaná coby nájemkyně nájemní smlouvu, na jejímž základě žalobce přenechal žalované k bydlení předmětné nemovitosti. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 31. 12. 2019 a současně si strany ujednaly vyloučení obnovení nájmu dle § 2285 o. z. (čl. III. smlouvy). Nájemkyně se v nájemní smlouvě zavázala zaplatit nájemné za celou dobu nájemního vztahu ve výši 67 500 Kč, z toho částku 22 500 Kč do 11. 11. 2019, dalších 22 500 Kč do 30. 11. 2019 a zbývajících 22 500 Kč do 31. 12. 2019 (viz cit. nájemní smlouva). Dne 3. 2. 2020 sepsali žalobce a žalovaná Protokol o předání a převzetí domu/bytu, ve kterém se žalovaná zavázala do 3. 3. 2020 odstěhovat z předmětných nemovitostí všechny své osobní věci s tím, že poté dojde i k předání klíčů a ke zjištění stavu měřičů spotřeby (viz Protokol o předání a převzetí domu/bytu ze dne 3. 2. 2020). Kupní smlouvou ze dne 19. 10. 2020 se žalobce jako prodávající zavázal převést předmětné nemovitosti do vlastnictví [právnická osoba] coby kupujícího. Kupní cena činila [částka] a uhrazena měla být ve splátkách, z toho částka [částka] byla uhrazena dne 22. 9. 2020, částka [částka] dne 23. 9. 2020, částka [částka] měla být uhrazena do 31. 10. 2020 a částka [částka] do 30. 11. 2020 (viz cit. kupní smlouva). K uhrazení kupní ceny ale nedošlo a dohodou stran pak byla kupní smlouva zrušena (viz nezpochybněná tvrzení žalobce). Každopádně i ke dni rozhodování soudu žalobce byl a stále je veden jako výlučný vlastník předmětných nemovitostí (viz výpis z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. [obec] a k. ú. území [obec] [list vlastnictví]). Žalovaná doposud předmětný byt nevyklidila (nezpochybněnými tvrzeními žalobce).

8. Z ostatních provedených důkazů (dokladech o platbách nájemního) soud žádná relevantní zjištění pro tento spor nezjistil.

9. Žalovanou navržený důkaz – výslech svědkyně [příjmení] [příjmení] - pak soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. <b>Právní posouzení věci</b> 10. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o. z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

11. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

12. Podle § 2235 odst. 1, 2 o. z. avazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu (odst. 1). Ustanovení tohoto pododdílu se nepoužijí, přenechává-li pronajímatel nájemci byt nebo dům k rekreaci nebo jinému zjevně krátkodobému účelu (odst. 2).

13. Podle § 2236 odst. 3 o. z. je-li k zajištění bytových potřeb nájemce pronajat dům, použijí se ustanovení o nájmu bytu přiměřeně.

14. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. <i>15. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.</i> 16. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

17. Žalobce jakožto výlučný vlastník předmětných nemovitostí uzavřel s žalovanou jako nájemkyní smlouvu o nájmu předmětných nemovitostí podle § 2236 odst. 3 o. z., na jejímž základě přenechal žalované k bydlení předmětné nemovitosti, a to na dobu určitou do 31. 12. 2019. K datu 31. 12. 2019 pak měla žalovaná dům odevzdat žalobci (§ 2292 o. z.). Žalovaná tak ale neučinila a předmětné nemovitosti užívá i po 31. 12. 2019, přestože byla žalobcem opakovaně vyzývána k vyklizení těchto nemovitostí, naposledy touto žalobou. V Předávacím protokolu o předání a převzetí domu/bytu ze dne 3. 2. 2019 přitom žalovaná přislíbila vyklizení těchto nemovitostí do 3. 3. 2020, což však nesplnila. Užíváním předmětných nemovitostí po skončení nájmu, jejich dobrovolným nevyklizením a nepředáním žalobci žalovaná zasahuje do vlastnického práva žalobce k předmětným nemovitostem a žalobce coby vlastník těchto nemovitostí je tak oprávněn se vůči žalované domáhat vyklizení předmětných nemovitostí soudní cestou podle § 1140 o. z. Soud tedy žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).

18. Nad rámec shora uvedeného soud uvádí, že samotná skutečnost, že žalovaná i po skončení nájmu žalobci dál platila nájemné, neznamená, že by došlo k obnovení nájemního vztahu. Pokud totiž žalovaná v předmětných nemovitostech bydlela i po 31. 12. 2019, byla povinna žalobci dál platit nájemné v původní výši, a to podle § 2295 o. z. K obnovení nájemního vztahu po 31. 12. 2019 pak nedošlo proto, že žalobce dal v Protokolu o předání a převzetí domu/bytu ze dne 3. 2. 2020 žalobkyni ve smyslu § 2285 o. z. najevo, že si další setrvávání žalované v předmětných nemovitostech nepřeje a chce, aby dům opustila.

19. Pokud jde o kupní smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a [právnická osoba], ke dni rozhodování soudu k přechodu vlastnického práva na tuto společnost nedošlo a žalobce tak byl stále aktivně legitimovaným v tomto řízení. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 20. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložených k uplatnění jejího práva. Tyto náklady řízení tvoří především zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč; dále odměna za zastoupení žalobce advokátem dle § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ AT“) a to v plné výši za 4 úkony právní pomoci podle § 11 odst. 2 AT - převzetí a příprava zastoupení; podání žaloby, další písemné podání ve věci a účast u jednání dne 26. 1. 2021, přičemž sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 10 000 Kč činí podle § 7 bodu 4 AT částku 1 500 Kč; celkem tak odměna za zastoupení žalobce advokátem činí částku 6 000 Kč; dále 4 režijní paušály po 300 Kč za 4 výše uvedené úkony právní pomoci po 300 Kč dle 13 odst. 3 AT; celkem tedy dalších 1 200 Kč; dále náhrada za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 100 Kč dle § 14 odst. 3 AT ve výši dalších 400 Kč; dále jízdné k jednání dne 26. 1. 2021 ve výši 405 Kč (osobním vozidlem [příjmení] [jméno], [registrační značka], ujeto z [obec] do Zlína a zpět celkem 72 km, při průměrné spotřebě 4,50 Kč, ceně nafty 27,20 Kč a základní náhradě 4,40 Kč/km dle vyhl. č. 589/2020 Sb.) a konečně DPH 21% ze základu, tedy částka 1 681 Kč. Takto vyčíslené náklady řízení činí celkem částku 14 686 Kč, kterou je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám zástupce žalobce (výrok II.).

21. K otázce nákladů řízení ještě soud poznamenává, že podle recentní judikatury absence předžalobní výzvy k plnění není důvodem pro odepření náhrady nákladů řízení. Jde o případy, kdy žalovaný ani po doručení žaloby požadovanou povinnost nesplní. Jestliže totiž žalovaný není ochoten svoji povinnost ve lhůtě dle § 142a odst. 1 splnit (zde vyklidit předmětné nemovitosti), pak není dán důvod sankcionovat pochybení žalobce, neodeslal-li budoucímu žalovanému výzvu k plnění (NS 29 Cdo 2620/2014, NS 29 Cdo 4388/2013, či NS 29 Cdo 1154/2014).

22. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud lhůtu k vyklizení předmětných nemovitostí jako 15 denní (právě proto, že jedná o vyklizení mj. domu) a lhůtu pro zaplacení nákladů řízení obvyklou 3 denní, neboť ke stanovení jiných lhůt k plnění neshledal důvody.