19 C 372/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Polehlou jako samosoudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 318 572 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 318 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 106 400 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 212 172 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou došlou k Okresnímu soudu ve Zlíně dne 7. 12. 2022 se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 318 572 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 106 400 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 212 172 Kč od 29. 1. 2019 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou dne 23. 6. 2014 uzavřel smlouvu o dílo na dohodnuté části stavby - Víceúčelový dům na ul. [ulice] v [obec]. Součástí díla byla mj. vnitřní kanalizace v objektu [anonymizováno 5 slov] a venkovní ležatá kanalizace pro stavební objekty [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] podél objektu [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]. Poté co dílo provedl, předal je žalované, která je následně předala investorovi stavby [právnická osoba] [anonymizováno]. Investor následně u žalované jako generálního dodavatele stavby dílo reklamoval, a to reklamací z 4. 4. 2017, ve které reklamoval vadné provedení (funkční) kanalizace pro stavební objekty [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] a reklamací z 24. 4. 2018, ve které reklamoval vadné provedení vnitřní splaškové a dešťové kanalizace (po ucpání kanalizace dřevěným předmětem). Žalovaná v září 2018 uzavřela proti vůli žalobce dohodu s investorem, ve které obě reklamace uznala. Následně obě tyto reklamace přenesla na něho. On tyto reklamace neuznal, přesto však byl povinen podle čl. XVI. bod 5 poslední věta smlouvy o dílo z reklamace řešit pod hrozbou vysokých smluvních sankcí (ty činily 1 000 Kč denně za prvních deset dní prodlení a za každý další den 5 000 Kč bez jakéhokoliv limitu). Po řadě technických jednání s investorem i žalovanou nakonec podle požadavků investora (i když dle jeho názoru zbytečně, resp. nehospodárně a částečně mimo smlouvu o dílo dohodnutý předmět plnění) provedl: a) výměnu vnitřního kanalizačního vedení za silnostěnné; b) předložku venkovní kanalizace do vnitřních prostor podzemní garáže, přičemž tyto práce dokončil na podzim 2018. Poté tyto práce vyúčtoval žalované, a to: a) fakturou [číslo] ze dne 14. 11. 2018 na částku 106 400 Kč (v níž vyúčtoval pouze rozdíl ceny potrubí a cenu nové tepelné izolace na silnější průměr) a b) fakturou [číslo] z 14. 1. 2019 na částku 212 172 Kč, přičemž k oběma fakturám připojil podrobnou specifikaci účtovaných prací. Žalovaná mu tyto faktury ani přes upomínky neuhradila.

3. Žalovaná potvrdila, že mezi stranami byla dne 23. 6. 2014 uzavřena smlouva o dílo č. [anonymizováno] [číslo], ve znění jejich dodatků, na realizaci stavební akce„ Víceúčelový dům, ulice [ulice], [obec]“ s tím, že v ustanovení čl. XVI. odst. 3 věta první této smlouvy byla poskytnuta záruka za jakost díla v délce 60 měsíců. Dále potvrdila, že součástí díla bylo mimo jiné provedení vnitřní a venkovní kanalizace, že dílo bylo ze strany žalobce předáno a že v průběhu záruky za jakost byla ze strany smluvního partnera žalované (konečného uživatele, [právnická osoba] s.r.o.) uplatněna reklamace vadného provedení vnitřní i venkovní kanalizace, která byla následně uplatněna u žalobce, jako zhotovitele díla. Tato reklamace ale podle jejího názoru byla oprávněná, neboť potrubí venkovní kanalizace vykazovalo zvýšenou ovalitu, průhyby, protlačení podkladu do dna potrubí (vč. zvýšení dna potrubí), což mělo za následek podstatné omezení průtočného profilu předmětného kanalizačního potrubí a jeho zanášení (vadu omezující funkčnost venkovní kanalizace). Zároveň použitý materiál vnitřní kanalizace nebyl v souladu s technickými normami, ani s technologickými postupy a návody výrobce (bylo použito potrubí určené výhradně k uložení v zemi, nikoli tedy k uložení na závěsy), které navíc nebylo tlustostěnné (resp. silnostěnné), jak vyžadovala projektová dokumentace, což vedlo k průhybům a tvorbě usazenin omezujících průchodnost potrubí této vnitřní kanalizace (vadu omezující funkčnost vnitřní kanalizace). Nárok žalobce na úhradu shora uvedených faktur tedy není dán. Současně žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku s tím, že k provedení předmětných oprav došlo již na podzim roku 2018 s tím, že tyto práce jí byly vyúčtovány daňovými doklady se splatností 29. 11. 2018 (fa. [číslo] na částku 106 400 Kč) a 29. 1. 2019 (fa. [číslo] na částku 212 172 Kč), přičemž tato žaloba byla doručena Okresnímu soudu ve Zlíně až v prosinci roku 2022, tedy až po uplynutí subjektivní lhůty v délce tří let, která skončila nejpozději dne 29. 1. 2022.

4. Žalobce to replikoval tak, že v době od podání původní žaloby ve věci sp. zn. 46 C 405/2021, do doby, než řízení v této věci bylo zastaveno, tedy v době od 25. 11. 2021 do 5. 12. 2022, došlo ve smyslu § 648 a § 652 o. z. ke stavení promlčecí lhůty, takže pokud žalobce podal žalobu v této věci dne 7. 12. 2022, učinil tak v době, kdy tento nárok ještě promlčený nebyl. Jinak nechává na soudu, zda uplatněný nároku bude hodnotit jako nárok na náhradu škody nebo jako nárok z bezdůvodného obohacení.

5. Z provedeného dokazování zjistil soud (v závorce je vždy kurzívou uvedeno, z jakého důkazu to soud zjistil) následující skutkový stav: mezi stranami byla dne 23. 6. 2014 uzavřena smlouva o dílo č. [anonymizováno] [číslo], ve znění jejich dodatků, na realizaci stavební akce„ Víceúčelový dům, ulice [ulice], [obec]“ (dále jen„ smlouva o dílo“). Součástí díla byla mj. vnitřní kanalizace v objektu [anonymizována dvě slova] 125 mm [anonymizováno] a venkovní ležatá kanalizace pro stavební objekty [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] podél objektu [anonymizována dvě slova] 150 mm [anonymizována dvě slova]. Uvedené smlouva obsahovala mj. ujednání o poskytnutí záruky za jakost díla v délce 60 měsíců v čl. XVI. odst. 3 věta první této smlouvy a ujednání o smluvní pokutě dle čl. XVI. bod 5 poslední věta smlouvy (viz cit. smlouva o dílo). Na základě uvedené smlouvy provedl žalobce pro žalovanou objednané dílo a předal ho investorovi [právnická osoba] s.r.o. Tato společnost u žalované jako generálního dodavatele stavby dílo reklamovala, a to reklamací z 4. 4. 2017, ve které reklamovala vadné provedení kanalizace pro stavební objekty [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] a reklamací z 24. 4. 2018, ve které reklamovala vadné provedení vnitřní splaškové a dešťové kanalizace. Mezi žalovanou a [právnická osoba] s.r.o. byla následně uzavřena dohoda o odstranění reklamovaných vad díla ze dne 3. 9. 2018, ve které žalovaná reklamace uznala a zavázala se dílo opravit nejpozději do 30. 9. 2018 (viz Dohoda o odstranění reklamovaných vad díla). Žalobce s tím, že by dílo mělo vady, nesouhlasil a namítal, že dílo bylo provedeno v souladu s projektovou dokumentací i výkazem výměr (viz e-mailová komunikace mezi stranami). Nakonec ale žalobce po jednání s investorem a žalovanou provedl: a) výměnu vnitřního kanalizačního vedení za silnostěnné a b) přeložku venkovní kanalizace do vnitřních prostor podzemní garáže, přičemž tyto práce dokončil na podzim 2018. Následně tyto práce vyúčtoval žalované, a to: a) fakturou [číslo] ze dne 14. 11. 2018 na částku 106 400 Kč (v níž vyúčtoval náklady spojené s výměnou kanalizačního potrubí), splatnou dne 28. 11. 2018 a b) fakturou [číslo] ze dne 14. 1. 2019 na částku 212 172 Kč, (v níž vyúčtoval náklady spojené s přeložením venkovní kanalizační přípojky do vnitřního prostoru podzemní garáže), splatnou dne 28. 1. 2019. K oběma fakturám přitom připojil podrobnou specifikaci účtovaných prací (viz citované faktury a přílohy k nim). Žalovaná mu ani jednu z těchto faktur neuhradila, a to ani na předžalobní výzvu z 8. 9. 2021 (viz předžalobní výzva). Zcela identickou žalobu přitom podal žalobce u zdejšího soudu již dne 25. 11. 2021, přičemž tato věc byla vedena pod sp. zn. 46 C 405/2021. Podáním došlým soudu dne 17. 12. 2021 ale vzal žalobce tuto svoji první žalobu v celém rozsahu zpět. Usnesením č. j. 46 C 405/2021-58 ze dne 20. 12. 2021 pak soud řízení v této věci podle § 96 o. s. ř. zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby. Žalobce proti tomuto usnesení podal odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Brně usnesením č. j. 28 Co 22/2022-74 ze dne 21. 11. 2022 tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 12. 2022 (viz citovaná usnesení Okresního soudu ve Zlíně a Krajského soudu v Brně). <i>6. Podle § 609 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.</i> <i>7. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.</i> <i>8. Podle § 611 o. z. Promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.</i> <i>9. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.</i> <i>10. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.</i> <i>11. Podle § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.</i> <i>12. Podle § 620 odst. 2 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § [číslo] zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce.</i> <i>13. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.</i> <i>14. Podle § 629 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.</i> <i>15. Podle § 648 o. z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.</i> <i>16. Podle § 652 o. z. pokračuje-li běh promlčecí lhůty po odpadnutí některé z překážek uvedených v § 646 až 651, neskončí promlčecí lhůta dříve než za šest měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet.</i> 17. Právní hodnocení: vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla vůči uplatněným nárokům námitku promlčení, musel se soud zabývat nejprve tím, zda tyto námitky byly vzneseny důvodně. Dospěl přitom k závěru, že ano, z následujících důvodů: žalobce provedl fakturované práce na podzim 2018 a následně je žalovanému vyfakturoval fakturou [číslo] ze dne 14. 11. 2018 vystavenou na částku 106 400 Kč, splatnou dne 28. 11. 2018 a fakturou [číslo] ze dne 14. 1. 2019 vystavenou na částku 212 172 Kč a splatnou dne 28. 1. 2019.

18. Ve smyslu § 619 o. z., resp. § 620 o. z. tedy žalobce mohl uplatnit nárok z první faktury u soudu již dne 29. 11. 2018 a z druhé faktury již dne 29. 1. 2019, a to bez ohledu na to, zda by šlo o nárok ze smlouvy o dílo (žalobce již v té době musel vědět, kdy a pro koho dílo zhotovil), nebo nárok z náhrady škody (žalobce již v té době musel vědět, jaká mu vznikla škoda a kdo za ni odpovídá) nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení (žalobce v té době již musel vědět, že došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení a kdo je povinen mu bezdůvodné obohacení vydat). Tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. tak u první faktury skončila nejpozději dne 29. 11. 2021 a u druhé faktury pak dne 29. 1. 2022. Pokud žaloba v této věci byla podána až 7. 12. 2022, stalo se tak až po uplynutí promlčecí lhůty u obou uplatněných nároků.

19. Pokud jde o námitku žalobce, že v době od podání původní žaloby ve věci sp. zn. 46 C 405/2021, do doby, než řízení v této věci bylo zastaveno, tedy v době od 25. 11. 2021 do 5. 12. 2022, došlo ve smyslu § 648 a § 652 o. z. ke stavení promlčecí lhůty, tak tato námitka důvodná není. Podmínkou pro to, aby ve smyslu 648 o. z. došlo ke stavení běhu promlčecí lhůty totiž je, že by žalobce v původním řízení řádně pokračoval. Soudní praxe i komentářová judikatura jsou přitom zajedno v tom, že ten účastník, který se souhlasem soudu vezme žalobu zpět, přičemž soud následně za splnění podmínek § 96 o.s.ř. řízení zastaví, v řízení řádně nepokračuje (viz Wolters Kluwer, Občanský zákoník, Komentář, Svazek I., strana 1624), resp. za řádné pokračování nelze považovat situaci, kdy účastník vezme podanou žalobu zpět, nepodá návrh na pokračování přerušeného řízení, neopraví nebo nedoplní podání apod. (viz C. H. Beck, Občanský zákoník I., strana 2268).

20. Z výše uvedeného vyplývá, že nároky žalobce jsou promlčeny a soudu tedy nezbylo, než žalobu zamítnout (výrok I. rozsudku). Jinak jelikož tím, kdo si zavinil promlčení nároku je sám žalobce, který vzal původní žalobu zpět a novou žalobu podal až pro uplynutí promlčecí doby, nelze v dané situaci uvažovat ani o tom, že by snad vznesená námitka promlčení mohla být v rozporu s dobrými mravy.

21. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že za situace, kdy uplatněné nároky jsou promlčeny, by bylo nadbytečné zabývat se věcně tím, zda nároky žalobce jsou po právní stránce zařaditelné jako nároky ze smlouvy o dílo, nároky z náhrady škody či nároky z bezdůvodného obohacení.

22. Náklady řízení: ve věci zcela úspěšná žalovaná by podle § 142 odst. 1 o.s.ř. měla právo na náhradu nákladů řízení. Protože se ale práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala, rozhodl o nich soud tak, že na ně nemá žádný účastníků právo.