19 C 419/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 190 224,74 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se zastavuje v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 41 935,06 Kč, úroku ve výši 13,40 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do 7. 10. 2021 a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41 935,06 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 148 289,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 148 289,68 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 24 % nákladů řízení, tedy částku ve výši 14 240,50 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy do 25. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jedné splátky, k rukám zástupkyně žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 10. 2021 po žalované domáhala zaplacení částky 190 224,74 Kč, úroku ve výši 13,4 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] (dále jen„ banka“), s žalovanou uzavřela dne 2. 10. 2019 Smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], na základě které žalované poskytla úvěr ve výši 200 000 Kč. Uvedené prostředky i s úrokem 13,4 % ročně jí žalovaná měla splatit v měsíčních splátkách, které však neplatila řádně a včas, pročež banka úvěr zesplatnila ke dni 31. 10. 2020. K tomuto dni činila dlužná jistina 190 224,74 Kč. Žalovaná však na svůj dluh ničeho neuhradila, a to jak bance, tak ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2021.

3. Opatrovnice žalované zastoupená právní zástupkyní navrhla žalobu zamítnout, neboť právní jednání učiněné žalovanou je neplatné, jelikož v době uzavírání smlouvy byla svéprávnost žalované narušena trvalou duševní poruchou, pro niž žalovaná nebyla schopna právně jednat. Žalovaná byla sice omezena ve svéprávnosti až s účinností od 24. 8. 2021, z obsahu znaleckého posudku ze dne 11. 4. 2021, zpracovaného MUDr. [jméno] [příjmení], však mj. vyplývá, že žalovaná trpí od roku 2014 syndromem demence lehkého stupně blížící se hranici stupně středně težkého při Parkinsonově nemoci. Od roku 2018 se přidaly další psychické potíže ve smyslu přetrvávajícího úbytku kognitivně-exekutivních schopností a přechodných nočních stavů zmatenosti či prchavých paranoidně-halucinatorních prožitků, byl oslaben logický úsudek i kritičnost, čímž je žalovaná ovlivnitelná, manipulovatelná až zneužitelná. Dále namítla, že banka řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované, která byla a je pouze příjemcem starobního důchodu, neboť pokud by tomu tak bylo, v žádném případě by banka žalované neposkytla úvěr v předmětné výši.

4. Žalobkyně k vyjádření zástupkyně žalované uvedla, že z důvodu neplatnosti smlouvy požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení, a to ve výši rozdílu mezi poskytnutou částkou 200 000 Kč a uhrazenými platbami v celkové výši 41 935,06 Kč. Podáním ze dne 18. 3. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně částky 41 935,06 Kč, úroku z úvěru ve výši 13,4 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 190 224,74 Kč od 1. 11. 2020 do 7. 10. 2021 a z částky 41 935,06 Kč od 8. 10. 2021 do zaplacení. Soud proto na základě návrhu žalobkyně podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. řízení v uvedeném rozsahu částečně zastavil (výrok I.). Přitom podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezkoumal stanovisko žalované, neboť k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před zahájením jednání ve věci. Předmětem sporu tak zůstala jistina ve výši 148 289,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 10. 2021 do zaplacení.

5. Opatrovnice žalované na to reagovala tak, že nesouhlasí s nárokem žalobkyně na přiznání zákonných úroků z prodlení od 8. 10. 2021, neboť žalobkyně odvozuje svůj nárok od data doručení předžalobní výzvy, která však nemohla být žalované doručena, neboť tato bylo v době doručování již umístěna v Domově pro seniory [ulice]. Dále navrhla v případě vyhovění návrhu žalobkyně splácení dluhu žalovanou ve splátkách maximálně ve výši 1 000 Kč, neboť žalovaná nemá žádné úspory, je příjemcem pouze starobního důchodu ve výši 17 700 Kč, z čehož je hrazena částka 13 841 Kč na zajištění jejího bydlení a stravy v domově pro seniory, a ze zbývající částky pak dále musí žalovaná hradit léky. Dále navrhla, aby soud aplikoval ust. § 150 o. s. ř.

6. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná trpí od roku 2014 syndromem demence lehkého stupně blížící se hranici stupně středně težkého při Parkinsonově nemoci. Od roku 2018 se přidaly další psychické potíže ve smyslu přetrvávajícího úbytku kognitivně-exekutivních (rozpoznávací, výkonové) schopností a přechodných nočních stavů zmatenosti či prchavých paranoidně-halucinatorních prožitků, byl oslaben logický úsudek i kritičnost, což dává prostor k snazší ovlivnitelnosti žalované, manipulovatelnosti potažmo zneužitelnosti. Duševní onemocnění, kterým žalovaná trpí, tak nezanedbatelnou měrou omezuje její schopnost v určitých právních oblastech, zejména nakládání s finančními prostředky a majetkové hospodaření, uzavírání smluvních vztahů, jednání a vystupování před úřady (viz znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie).

7. Dne 2. 10. 2019 byla mezi [právnická osoba], a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky uhradit spolu s úrokem ve výši 13,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 647 Kč nejpozději do 18. 10. 2024 (viz smlouva o úvěru ze dne 2. 10. 2019). V žádosti o úvěr žalovaná uvedla příjem 14 952 Kč a výdaje představující nájemné ve výši 4 000 Kč. Banka měla ze svého systému informace o tom, že příjem žalované představuje důchod v uváděné výši, a dále informace o tom, že žalované poskytla spotřební úvěr se splátkou 4 009 Kč měsíčně, který však byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Celkové splátkové zatížení žalované po uzavření této smlouvy tedy činilo 4 647 Kč (viz posouzení úvěruschopnosti klienta, výpis z účtu, výpis z CCB). Banka poskytla žalované částku 63 322,38 Kč, a to převodem na účet žalované (viz sdělení [právnická osoba], výpis z účtu), částka 136 677,62 Kč byla použita na splacení konsolidovaných dluhů (viz smlouva o úvěru, podklady pre súdne konanie). Žalovaná uhradila na svůj dluh celkem 41 935,06 Kč (viz podklady pre súdne konanie). Vzhledem k tomu, že žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, banka ke dni 31. 10. 2020 úvěr zesplatnila, o čemž informovala žalovanou dopisem ze dne 31. 10. 2020 (viz rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu). Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky nejpozději do 7. 10. 2021 předžalobní upomínkou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 27. 9. 2021, odeslanou žalované dne 29. 9. 2021 (viz předžalovní upomínka ze dne 27. 9. 2021, sledování zásilek). <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>9. Podle § 581 o. z. platí, že není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> 11. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. [právnická osoba], pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ve smyslu § 1879 a násl. o. z. Postoupení bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem pohledávek a potvrzením o zaplacení kupní ceny, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena společností [právnická osoba], dopisem ze dne 9. 2. 2021. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009, nemá na platnost postoupení pohledávky z bezdůvodného obohacení vliv, že byla v postupní smlouvě kvalifikována jako pohledávka vyplývající ze smlouvy. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

12. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi bankou a žalovanou nemohlo platně dojít k uzavření smlouvy o úvěru, protože žalovaná v době uzavření smlouvy nebyla způsobilá k tomuto právnímu jednání z důvodu její duševní poruchy. Předmětná smlouva je tak neplatná dle ustanovení § 581 o. z., neboť jde o právní jednání, k němuž žalovaná nebyla způsobilá. Soud je přitom v tomto případě povinen k neplatnosti smlouvy přihlédnout ve smyslu § 588 o. z. z úřední povinnosti, neboť pokud by bylo považováno za platné právní jednání osoby, která k němu není způsobilá, odporovalo by to zákonu a navíc by se evidentně jednalo též o narušení veřejného pořádku.

13. Žalobkyně však s ohledem na shora uvedené vzala žalobu částečně zpět, když nadále požaduje pouze dlužnou jistinu, a to z titulu bezdůvodného obohacení. <i>14. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Banka poskytla žalované částku 200 000 Kč na základě neplatné smlouvy, a proto je žalovaná povinna tuto částku vrátit dle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná již bance vrátila částku 41 935,06 Kč, dluží tak žalobkyni, na kterou pohledávka přešla z titulu smlouvy o postoupení pohledávek, částku 158 064,94 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně po částečném zpětvzetí žaloby požadovala po žalované pouze částku 148 289,68 Kč, zavázal soud žalovanou svým rozhodnutím k zaplacení částky 148 289,68 Kč, neboť je návrhem žalobkyně vázán a nesmí jej přestoupit. <i>16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>17. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 18. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena. Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení tak plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

19. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění do 7. 10. 2021 výzvou ze dne 27. 9. 2021, která byla předána k poštovní přepravě dne 29. 9. 2021. Podle § 573 o. z. byla žalované doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 4. 10. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku k datu 7. 10. 2021 neuhradila, počínaje dnem 8. 10. 2021 je v prodlení a počínaje tímto dnem až do zaplacení má žalobkyně právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (8,5 %). Soud tak vyhověl žalobkyni i ohledně požadovaného úroku z prodlení.

20. Co se týče námitky opatrovnice žalované, že předžalobní výzva nemohla být žalované řádně doručena, když žalovaná v době doručování výzvy byla již umístěna v domově pro seniory, soud uvádí, že předžalobní upomínka byla žalované zaslána na žalobkyni poslední známou adresu, tj. na adresu, kterou žalovaná nahlásila bance jako adresu doručovací, přičemž žalobkyně nemá možnost zjistit aktuální pobyt žalované jinak, než přímo sdělením ze strany žalované, resp. její opatrovnice.

21. Ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, neboť jí ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby zaslala výzvu k plnění. Protože její úspěch ve věci byl jen částečný, nepřiznal jí soud plnou náhradu nákladů řízení, nýbrž jen v rozsahu 24 %, což odpovídá poměru jejího úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). V části, v níž vzala žalobu zpět, se jedná o její neúspěch, neboť ve smyslu § 146 odst. 2 věta první o. s. ř. zavinila, že řízení muselo být zastaveno a je povinna v této části hradit žalované jeho náklady řízení. Ve vztahu k původně uplatněné částce v celkové výši 252 376,33 Kč (jistina + smluvní úrok a úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku) činí rozsudkem přiznaná pohledávka v celkové výši 155 328,36 Kč (jistina + úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku) 62 %. Při zohlednění neúspěchu žalobkyně v rozsahu 38 % jí přísluší právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 24 % (62 % úspěch - 38 % neúspěch = 24 % náhrada). Účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 7 610 Kč, z odměny za zastupování advokátem ve výši 39 330 Kč (4,5× 8 740 Kč dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále jen„ adv. tar.“), za následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) adv. tar., jednoduchá výzva dle § 11 odst. 2 písm. h) adv. tar., sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar., vyjádření k odporu dle § 11 odst. 1 písm. d) adv. tar. a účast u jednání dne 5. 5. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) adv. tar.), náhrady hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (tj. 5× 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 adv. tar., příslušející k pěti úkonům právní služby), náhrady za promeškaný čas ve výši 600 Kč dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 adv. tar. (6× 100 Kč za 6 započatých půlhodin – za čas strávený cestou z [obec] do Zlína na jednání a zpět), náhrady cestovních výdajů ve výši 1 318,40 Kč dle § 13 odst. 1, 5 adv. tar. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. za použití [značka automobilu], [registrační značka], na cestu z [obec] do Zlína k jednání konanému dne 5. 5. 2022 a zpět (celkem 200 km) při spotřebě benzínu 95 oktanů pro kombinovaný provoz 5,1 l /100 km (dle předloženého technického průkazu vozidla) a ceně 37,10 Kč litr (ust. § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a sazbě 4,70 Kč km (ust. § 1 písm. b) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a náhrady za daň z přidané hodnoty e výši 1 152,15 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 8 977,20 Kč (21 % z přiznané odměny za zastupování a náhrad) dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 59 335,60 Kč, z čehož 24 % činí 14 240,50 Kč, kterou je žalovaná povinna žalobkyni nahradit dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám její zástupkyně.

22. Pokud jde o lhůtu k plnění, protože žalovaná by vzhledem ke své momentální finanční situaci nebyla schopna uhradit dluh žalobkyni jednorázově, umožnil jí soud úhradu dluhu ve splátkách po 2 000 Kč měsíčně. Uvedené splátky odpovídají poměrům žalované a žalobkyně s uvedenou výší splátek souhlasila (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).