19 C 43/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 5 720 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 720 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020 ve výši 337,57 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení ve výši 900 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 1. 2021 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 5 720 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených rozhlasových poplatků za období od listopadu 2018 do února 2020 ve výši 720 Kč a zákonné přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 5 000 Kč.

3. Zdejším soudem byl v této věci dne 28. 1. 2021 vydán elektronický platební rozkaz č. j. EPR 17262/2021-5, který bylo v celém rozsahu vyhověno.

4. Žalovaný ale proti němu podal dne 9. 2. 2021 včas odpor, který odůvodnil tím, že nemá rozhlasový přijímač a rozhlasové poplatky není povinen platit. Navíc se z opatrnosti ze všech služeb žalobce dne 19. 2. 2020 odhlásil. Nesmyslný poplatek a přirážku tak odmítá hradit. Vydaný elektronický platební rozkaz tím byl ze zákona zrušen.

5. Na den 2. 3. 2021 bylo v této věci nařízeno jednání. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno v dostatečném předstihu do datové schránky dne 17. 2. 2021 a převzal si je dne 22. 2. 2021. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil a žádal jeho odročení s tím, že mu ještě neuběhla lhůta k vyjádření v platebním rozkazu. Podmínky pro jednání ale byly splněny (30-ti denní lhůta pro vyjádření k vydání rozsudku pro uznání dle § 153a odst. 1 o. s. ř. se tady neuplatní) a soud tak ve věci jednal a rozhodl.

6. Z předložených listinných důkazů (jsou uvedeny vždy kurzívou v závorce) soud zjistil následující: Výzvou odběrateli elektřiny dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., který není přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku ze dne 12. 9. 2018, byl žalobcem vyzván k přihlášení k placení rozhlasového poplatku, jelikož byl na základě dat poskytnutých žalobci dle § 8 odst. 10 zákona č. 348/2005 Sb. evidován jako odběratel elektřiny a nebyl přihlášen v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku; pro případ, že rozhlasový přijímač nevlastní, byl žalovaný vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy zaslal žalobci o této skutečnosti čestné prohlášení. Uvedená výzva obsahovala poučení o následcích neprovedení řádné přihlášky rozhlasového poplatníka či nedoručení čestného prohlášení, tedy na to, že v tomto případě bude za poplatníka rozhlasového poplatku považován ze zákona a vzniká mu povinnost platit rozhlasový poplatek a dále na to, že za nesplnění oznamovací povinnosti mu bude vystavena přirážka ve výši 5 000 Kč (viz cit. výzva). Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 19. 2. 2018 a doručena mu byla do datové schránky téhož dne (viz doklad o odeslání a doručenka). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval (viz nesporná tvrzení žalobkyně). Předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2020 byl žalovaný žalobcem vyzván k úhradě rozhlasových poplatků za měsíce listopad 2018 až prosinec 2019 ve výši 630 Kč a k zaplacení přirážky za nesplnění oznamovací povinnosti ve výši 5 000 Kč, a to předžalobní výzvou ze dne 27. 1. 2020. Tato výzva byla žalovanému doručena dne 29. 1. 2020 (viz předžalobní výzva, doklad o odeslání, doručenka). Žalovaný na tuto předžalobní výzvu reagoval jednak tak, že k datu 19. 2. 2020 provedl odhlášení rozhlasového přijímače s tím, že jako důvod odhlášení uvedl, že přestal vlastnit či držet rozhlasový přijímač (viz odhláška poplatníka rozhlasového poplatku) a dále přípisem žalobci, ve kterém požadovanou částku odmítl uhradit (viz námitka k předžalobní výzvě ze dne 17. 2. 2020). Žalovaný žalobci neuhradil rozhlasový poplatek á 45 Kč měsíčně za měsíce listopad 2018 až únor 2018 po 45 Kč, tedy celkem 720 Kč + přirážku ve výši dalších 5 000 Kč (viz výpis z evidence rozhlasového poplatníka). <i>7. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen„ zákon č. 348/2005 Sb.“), je poplatníkem rozhlasového poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba.</i> <i>8. Podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.</i> <i>9. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník povinen oznámit (Českému rozhlasu) provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení.</i> <i>10. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb. činí měsíční výše rozhlasového poplatku částku 45 Kč.</i> <i>11. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce.</i> 12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. je poplatník, který nesplnil oznamovací povinnost podle § 8 odst. 2 ve stanovené lhůtě, povinen zaplatit Českému rozhlasu kromě dlužných poplatků i přirážku ve výši 5 000 Kč. Přirážka se platí za každý rozhlasový přijímač, za který nebyla splněna povinnost platit rozhlasový nebo televizní poplatek.

13. Pokud jde o právní hodnocení, tak žalovaný je považován za poplatníka rozhlasového poplatku podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. ze zákona, když na základě výzvy žalobce tomuto neoznámil skutečnost, že se poplatníkem rozhlasového poplatku stal (§ 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. ve spojení s § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb.), ani čestně neprohlásil opak (§ 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb.). V návaznosti na Výzvu ze dne 12. 9. 2018 a marné uplynutí lhůty 30 dnů se žalovaný stal poplatníkem rozhlasového poplatku nejpozději dne 31. 10. 2018 a od měsíce listopad 2018 tak byl povinen hradit žalobci rozhlasový poplatek ve výši 45 Kč měsíčně, a to až do února 2020, kdy se jako poplatník odhlásil. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný nezaplatil rozhlasový poplatek za rozhlasový přijímač á 45 Kč měsíčně v měsících listopad 2018 až únor 2020, tj. 760 Kč (16 x 45 Kč). Pro nesplnění oznamovací povinnosti uvedené v § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. je pak žalovaný podle § 9 odst. 1 zákona č. 348/2005 Sb. povinen uhradit žalobci také přirážku ve výši 5 000 Kč za jeden rozhlasový přijímač. Soud tedy žalobě ohledně částky 5 720 Kč vyhověl.

14. Poplatky za jednotlivé měsíce byly splatné čtvrtletně vždy k 15. dni prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, vždy k 16. dni prvního měsíce příslušného kalendářního čtvrtletí se tak žalovaný dostal s jednotlivými platbami do prodlení. Žalobci tedy vznikl nárok též na úrok z prodlení z jednotlivých čtvrtletně splatných plateb vždy od 16. dne v příslušném prvním měsíci a také nárok na úrok z prodlení z přirážky v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobce uplatnil příslušenství z částky 5 720 Kč jen za dobu prodlení žalovaného od 28. 2. 2020 do 30. 9. 2020, a to v kapitalizované výši celkem 337,57 Kč, což je rovněž po právu.

15. Při vázanosti žalobním návrhem (§ 153 odst. 2 o. s. ř.) tak soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tedy podle úspěchu ve věci. Žalobce byl ve věci úspěšný, proto mu soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč představující zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu ve výši dalších 500 Kč za 2 úkony žalobce (předžalobní výzva k plnění a žaloba) á 100 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném zněn, a za1 úkon žalobce (vyjádření k odporu) á 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění.

17. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné do tří dnů od právní moci rozsudku.