19 C 45/2022

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o: zaplacení 11 734,15 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 625,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 625,50 Kč od 20. 8. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši dalších 200 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Ve zbytku, to je ohledně částky 6 108,65 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 108,65 Kč od 20. 8. 2020 do zaplacení soud žalobu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 11 734,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 734,15 Kč od 20. 8. 2020 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši dalších 200 Kč, a to z titulu dlužného pojistného a poplatků.

2. Soud o této žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 26. 4. 2022, č. j. 19 C 45/2022-33, kterým žalobě vyhověl v celém rozsahu. Vyšel přitom z toho, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o pojištění vozidla a žalovaný neuhradil pojistné za období od 19. 8. 2020 do 8. 12. 2020 ve výši 11 734,15 Kč. Pojistné bylo splatné vždy k 19. 8. příslušného roku a dne 20. 8. 2020 se dostal žalovaný do prodlení, a proto mu byla uložena povinnost také zaplatit úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla žalovanému dále uložena povinnost zaplatit 200 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

3. Žalovaný proti tomuto rozsudku podal včas odvolání, ve kterém namítal, že předmětná smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to na jeden rok s možností automatického prodloužení. On o to ale neprojevil zájem a pojištění si sjednal u jiné pojišťovny, což také telefonicky sdělil žalobkyni. Žalobkyně tedy věděla, že uzavřel pojistnou smlouvu u jiné pojišťovny a sama měla pojistný vztah ukončit.

4. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. 60 Co 200/2022-102 ze dne 1. 11. 2022 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud přitom uložil soudu I. stupně, aby se zabýval tím, zda žalovaný uzavíral smlouvu jako podnikatel, na základě jakých smluvních ujednání došlo k navýšení pojistného, zda došlo ke skutkovým okolnostem, které takové navýšení pojistného umožňují, zda se tak stalo v souladu s článkem IV. bodu 8 Všeobecných obchodních podmínek a jaká je tedy celková výše dluhu.

5. Jak soud zjistil z insolvenčního rejstříku, u Krajského soudu v Brně je pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeno insolvenční řízení žalovaného, které však bylo zahájeno již 2. 7. 2019 a dne 26. 11. 2019 byl zjištěn úpadek žalovaného. Pohledávka uplatněná v projednávané věci vznikla až v roce 2020, tedy až po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení, proto se žalobkyně domáhala zaplacení žalované pohledávky v civilním řízení důvodně.

6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 8. 2019 uzavřena pojistná smlouva Sdružené pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]. Předmětem pojištění bylo sdružené pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] /pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, havarijní pojištění, pojištění skel, zavazadel, půjčovného asistence/. Žalovaný tuto smlouvu uzavřel jako podnikatel – fyzická osoba podnikající [IČO], což v této smlouvě bylo výslovně uvedeno. Smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění od 19. 8. 2019 na dobu neurčitou. První pojistné bylo stanoveno se škodní slevou na 1 rok ve výši 18 580 Kč ročně, z toho pojištění odpovědnosti za škodu vozidla činilo 6 252 Kč a havarijní a ostatní pojištění dalších 12 328 Kč ročně. Pojistné mělo být hrazeno vždy k 19. 8. příslušného roku (viz citovaná pojistná smlouva). Součástí uvedené smlouvy byly Všeobecné pojistné podmínky [anonymizováno] [číslo] /dále jen„ VPP“ /. Podle článku 4 odstavec 8 písm. c/ těchto podmínek měla žalobkyně právo upravit nově výši pojistného na další pojistné období, mj. tehdy, došlo-li v předchozím pojistném období k jedné či více pojistným událostem. Tuto skutečnost (že upravila výši pojistného) měla sdělit pojistníkovi nejpozději dva měsíce před dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V článku 9 odstavec 3 těchto podmínek, právní jednání činěná nepísemnou formou je návrh pojistníka přijat okamžikem, kdy je pojistníkovi doručeno souhlasné právní jednání pojišťovny v písemné formě nebo potvrzení pojišťovny o přijetí návrhu pojistníka v písemné formě (viz citované VPP). V daném případě mělo od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021 dojít k navýšení pojistného na celkem 38 755 Kč, z čehož částka 7 001 Kč připadala na povinné ručení a částka 31 754 Kč ročně na havarijní pojištěn. Mělo se tak stát na základě oznámení o změně pojistného k výročí pojištění ze dne 10. 6. 2020 (viz Přehled k výročí pojištění ze dne 10. 6. 2020). K tomu, že tento Přehled k výročí pojištění byl žalovanému doručen, případně alespoň odeslán, ale žalobkyně nepředložila žádný doklad, přičemž uváděla, že tuto listinu zasílala žalovanému poštou a žádným dokladem o odeslání a doručení nedisponuje, vyjma screenu obrazovky, podle kterého měla být tato listina odeslána dne 12. 6. 2022 (viz screen obrazovky). K navýšení pojistného mělo dojít v souladu s článkem 4 odstavec 8 písm. c) VPP, kdy žalobkyně měla právo upravit nově výši pojistného na další pojistné období došlo-li v předchozím pojistném období k jedné či více pojistným událostem (viz citované ustanovení VPP). V rámci platnosti pojistné smlouvy v období od září 2019 do dubna 2020 přitom byly uplatněny čtyři pojistné události, a to pojistná událost ze dne 5. 9. 2019 /asistenční zásah/, ze dne 6. 1. 2020 /pojistná událost z havarijního pojištění/, ze dne 6. 1. 2020 /pojistná událost povinného ručení/ a ze dne 2. 4. 2020 /pojistná událost z havarijního pojištění/. Tyto pojistné události byly ze strany žalobkyně doloženy informacemi o výplatě pojistného plnění z jednotlivých pojistných událostí, a to informací o výplatě pojistného plnění ze dne 10. 3. 2020 /pojistná událost [číslo] ze dne 16. 1. 2020, pojistné plnění 21 100 Kč, ze dne 20. 4. 2020 /pojistná událost [číslo] ze dne 16. 1. 2020, pojistné plnění poškozený [příjmení], pojistné plnění 54 151 Kč, ze dne 18. 6. 2020 /pojistná událost [číslo] ze dne 2. 4. 2020, pojistné plnění 9 450 Kč a ze dne 22. 6. 2020 /pojistná událost [číslo] ze dne 2. 4. 2020, pojistné plnění 9 000 Kč (viz citované listiny). Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 19. 8. 2020 a nereagoval ani na upomínku ze dne 17. 10. 2020, ve které byl upozorněn na zánik pojištění pro neplacení k datu 7. 12. 2020, pokud pojistné neuhradí do 6. 12. 2020 (viz citovaná výzva k zaplacení). Protože ani poté žalovaný dlužné pojistné neuhradil, uvedená pojistná smlouva k datu 7. 12. 2020 z důvodu neplacení pojistného skutečně zanikla (viz cit. upomínka a oznámení o zániku pojištění ze dne 18. 12. 2020). Za dobu trvání pojištění od 19. 8. 2020 do 7. 12. 2020 vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 5 625,49 Kč v případě, že by nedošlo k navýšení pojistného (viz výpočet: 18 560 Kč ročně / 360 = 51,61 Kč/den x 109 dnů = 5 625,50 Kč). V případě, že by platně došlo k navýšení pojistného na 38 755 Kč, tak by dlužné pojistné činilo 11 734,15 Kč (viz výpočet: 38 755 Kč ročně / 360 = 107,65 Kč/den x 109 dní = 11 734 Kč). Dlužné pojistné pak žalovaný neuhradil ani na předžalobní upomínku ze dne 19. 1. 2022, zaslanou mu doporučeně poštou dne 20. 1. 2022 (viz citované upomínky, doklad o sledování zásilek a kniha pošty). <i>7. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>8. Podle § 2758 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (odst. 1). Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou (odst. 2).</i> <i>9. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.</i> <i>10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. se tímto zákonem upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.</i> <i>11. Podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy.</i> <i>12. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnost zaniklo.</i> <i>13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>14. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>15. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.</i> 16. Při právním posouzení věci byl soud veden následujícími úvahami: mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 19. 8. 2019 uzavřena pojistná smlouva na Sdružené pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo]. Předmětem pojištění bylo pojištění vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, havarijní pojištění, pojištění skel, zavazadel, půjčovného asistence/, tedy pojistné smlouvy podle § 3 odst. 1 první věty zákona č. 168/1999 Sb. a dle § 2758 a násl. o. z. V nich se žalovaný jako pojistník zavázal od počátku pojištění sjednaného ke dni 19. 8. 2019 hradit roční pojistné po slevě ve výši 18 580 Kč ročně, z toho pojištění odpovědnosti za škodu vozidla činilo 6 252 Kč a havarijní a ostatní pojištění dalších 12 328 Kč ročně, a hrazeno mělo být vždy k 19. 8. příslušného roku. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 19. 8. 2020 a nereagoval ani na upomínku ze dne 17. 10. 2020, podle které měl dlužné pojistné uhradit nejpozději do 6. 12. 2020, jinak toto pojištění dne 7. 12. 2020 zanikne. Protože ani poté žalovaný dlužné pojistné neuhradil, uvedená pojistná smlouva k datu 7. 12. 2020 z důvodu neplacení pojistného skutečně zanikla, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 18. 12. 2020. Tím ale nezanikla povinnost žalovaného hradit pojistné za celé žalované období trvání pojistného vztahu. Ve smyslu § 13 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. a § 2782 odst. 1 o. z. totiž byl žalovaný povinen hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu, tj. mj. za celé období od 19. 8. 2020 do 7. 12. 2020. Za tuto dobu trvání pojištění vznikl žalovanému dluh na pojistném ve výši 5 625,49 Kč (viz výpočet dlužného pojistného: 18 560 Kč ročně / 360 = 51,61 Kč/den x 109 dnů = 5 625,50 Kč). Dlužné pojistné pak žalovaný neuhradil ani na předžalobní upomínku a dluží jí žalobkyni stále. Pokud snad žalovaný dlužnou částku uhradil, bylo na něm, aby toto tvrdil a prokazoval, což se ale nestalo.

17. Nezaplacené pojistné bylo splatné vždy k 19. 8. příslušného roku. Protože žalovaný neuhradil sjednané pojistné k datu jeho splatnosti, má žalobkyně právo též na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 5 625,50 Kč ode dne 20. 8. 2020 do zaplacení, a to ve výši, která odpovídá v procentech součtu čísla osm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace ČNB vyhlášené ve Věstníku ČNB platné k poslednímu dni kalendářního pololetí, které předcházelo pololetí, v němž došlo k prodlení, tj. 8,25 % ročně (§ 1970 o. z. ve spojení nař. vlády č. 351/2013 Sb.).

18. Kromě toho má žalobkyně právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 3 nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve výši dalších 200 Kč (požadovat přitom mohl dokonce částku 1 200 Kč), neboť uvedenou smlouvu Sdružené pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] jako podnikatel (viz citovaná smlouva).

19. Soud tedy žalobě ohledně částky 5 625,50 Kč s 8,25 % ročním úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 625,50 Kč za období od 20. 8. 2020 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši dalších 200 Kč, vyhověl (výrok I. rozsudku).

20. Ve zbytku, tj. ohledně částky 6 108,65 Kč (rozdíl mezi žalovanou a přiznanou částkou) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 20. 8. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl (výrok II.).

21. Pokud jde o žalobkyní tvrzené navýšení pojistného na částku 38 755 Kč, ke kterému mělo dojít na pojistné období od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021, takto, že k tomuto navýšení v souladu se smlouvu, resp. VPPP, skutečně došlo, se žalobkyni prokázat nepodařilo. Existenci jedné nebo více pojistných událostí v předchozím pojistném období, jakožto podmínky pro zvýšení pojistného dle článku 4 odstavec 8 písm. c) VPP, sice žalobkyně prokázala, neboť v období od září 2019 do dubna 2020 byly u žalobkyně uplatněny hned čtyři pojistné události, a to pojistná událost ze dne 5. 9. 2019 /asistenční zásah/, ze dne 6. 1. 2020 /pojistná událost z havarijního pojištění/, ze dne 6. 1. 2020 /pojistná událost povinného ručení/ a ze dne 2. 4. 2020 /pojistná událost z havarijního pojištění/, ale to, že na základě toho žalovanému pojistné skutečně navýšila, žalobkyně neprokázala. Žalobkyně sice disponuje listinou ze dne 10. 6. 2020 nazvanou Přehled k výročí pojištění, která toto zmiňuje a kterou o tomto navýšení měl být žalovaný informován, ale žalobkyně přes poučení podle § 118a odst. 1,3 o.s.ř. nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že tuto listinu žalovanému skutečně zaslala a že mu tato listina skutečně byla doručena a zejm. že se tak stalo ve lhůtě stanovené v článku 4 bod 8 VPP, tedy nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Takovým důkazem nemůže být screen obrazovky – přehled dokumentů k pojistné smlouvě, podle kterého měla být tato listina žalovanému odeslána 12. 6. 2020, protože to je ryze interní dokument žalobkyně, ze kterého není zřejmé, že k odeslání zmiňované listiny skutečně došlo, jakou formou se tak stalo a zejm. to, kdy tato listina byla skutečně doručena žalovanému, resp. že se tak stalo nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období. Soud tedy vycházel z toho, že žalobkyni k navýšení pojistného pro pojistné období od 19. 8. 2020 do 18. 8. 2021 nedošlo, a proto také vypočítal dluh žalovaného na pojistném za období od 19. 8. 2020 do 7. 12. 2020 podle původního pojistného (viz bod 16 tohoto odůvodnění).

22. Pokud žalovaný tvrdil, že k ukončení smlouvy došlo před datem 7. 12. 2020, bylo na něm, aby tato svá tvrzení prokázal, neboť on měl v tomto směru povinnost důkazní. Pokud uváděl, že smlouvu vypověděl telefonicky, aniž by to dále blíže specifikoval, tak k tomu soud uvádí, že toto jednak nijak neprokazuje, ale i kdyby to prokázal (že ji vypověděl telefonicky), tak ve smyslu ustanovení článku 9 odstavec 3 VPP, by takový nepísemný návrh, byl přijat až okamžikem, kdyby mu bylo doručeno souhlasné právní jednání pojišťovny v písemné formě, nebo potvrzení pojišťovny o přijetí návrhu pojistníka v písemné formě, což se nestalo (žalovaný to ani netvrdil, ani neprokázal). K samotnému jednání se pak nedostavil, takže nemohl být v tomto směru ani soudem vyzván k navržení důkazů k prokázání těchto svých tvrzení.

23. Nad rámec shora uvedeného soud ještě uvádí, že jednání proběhlo v nepřítomnosti žalovaného a jeho právního zástupce, kteří se k jednání nedostavili. Teprve po jednání byla soudci předložena omluva z jednání, učiněná ze strany právního zástupce žalovaného dne 3. 1. 2023 ráno, která ale z důvodu nefunkčnosti datových schránek toho dne dopoledne byla vytištěna a soudci dodána až víc jak hodinu po konci jednání. V této omluvě žalovaný uváděl nové skutečnosti o tom, že uhradil pojistné v původní výši, ale uvedená platba mu byla vrácena zpět, takže následně uzavřel smlouvu s jinou pojišťovnou. K těmto novým tvrzením žalovaný nenavrhl a ani nepředložil žádné důkazy a k samotnému jednání se nedostavil, takže nemohl být v tomto směru soudem ani vyzván k navržení důkazů k prokázání těchto svých nových tvrzení. Bylo přitom na žalovaném (on v tomto směru měl povinnost důkazní) aby prokázal, že žalobkyni nic nedluží, což se nestalo.

24. Kromě toho event. uzavření nové pojistné smlouvy u jiné pojišťovny není ani zákonným, ani smluvním důvodem k zániku pojistné smlouvy (nic takového si strany ve smlouvě ani ve VPP nesjednaly).

25. Náklady řízení: žalobkyně po žalovaném požadovala uhradit částku 11 734 Kč, ale soudem jí byla přiznána toliko částka 5 625,50 Kč. Míra úspěchu a neúspěchu žalobkyně v této věci byla tedy přibližně stejná, takže soud o nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že na ně nemá žádný z účastníků právo, což se týká i nákladů řízení odvolacího (výrok III. rozsudku).

26. Podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. soud stanovil žalované povinnost zaplatit dlužné částky do 3 dnů od právní moci rozsudku, když podmínky pro stanovení lhůty jiné neshledal.