19 C 73/2021

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o: zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč za dobu od 2. 3. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 089 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám jejího zástupce titul. jméno příjmení.

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobou ze dne 23. 2. 2021 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení z částky 2 500 Kč za dobu od 2. 3. 2020 do zaplacení, a to z titulu úhrady dlužných částek za úkony, které provedla v souvislosti s ošetřením a pobytem žalovaného v záchytné stanici, kam byl žalovaný odvezen dne 21. 2. 2020. Žalovaný jí přitom tuto částku neuhradil, i když ji 22. 2. 2020 co do důvodu a výše uznal a zavázal se zaplatit ji do 17. 2. 2015.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (v případě žalovaného na základě předpokladu souhlasu dle § 101 odst. 4 o. s. ř.), soud v souladu s § 115a o. s. ř. věc rozhodl, aniž by k jejímu projednání nařizoval jednání.

4. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný dne 22. 2. 2020 písemně prohlásil, že uznává svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu i výše z titulu záchytu v záchytné stanici anonymizována dvě slova obec dne 21. 2. 2020 ve výši 2 500 Kč a tuto částku se zavázal žalobyni uhradit do osmi dnů ode dne vystavení dokladu, tj. do 1. 3. 2020 (viz Potvrzení o poskytnutí záchytu, Osobní účet pacienta a Vyúčtování úhrady za záchyt).

5. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

6. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Uznání dluhu je jednostranný právní úkon dlužníka adresovaný věřiteli, který lze učinit až poté, co dluh vznikl. Uznání dluhu je zajišťovacím institutem, jehož podstatou je založení právní domněnky existence dluhu v době jeho uznání. Tím se ve sporu posiluje procesní pozice věřitele, neboť v něm nemusí dokazovat vznik dluhu, ani jeho trvání v době, kdy k uznání došlo. Je naopak na dlužníkovi, který namítá, že dluh nevznikl, že byl splněn nebo zanikl jinak, aby to prokázal. Uznáním dluhu tedy přechází důkazní břemeno z věřitele na dlužníka. Splněním předpokladů uvedených v § 2053 o. z. tedy dochází jednak k založení vyvratitelné právní domněnky trvání dluhu a jednak jsou s ním spojeny i právní účinky přetržení promlčecí doby ve smyslu § 639 o. z. Kromě obecných náležitostí předepsaných pro právní úkony je k jeho platnosti třeba písemná forma, vyjádření příslibu zaplatit dluh a uvedení důvodu dluhu a jeho výše. Zákon nevyžaduje, aby se dlužník v uznávacím projevu zavázal k plnění, nýbrž stačí, že z obsahu písemného projevu je zřejmé, že si je své povinnosti k plnění vědom, resp. že je k plnění dluhu připraven.

8. V dané věci lze uzavřít, že v listině ze dne 22. 2. 2020 označené jako„ Vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici anonymizováno s uznáním dluhu co do důvodu a výše“ žalovaný podle § 2053 o. z. uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 2 500 Kč. Ze slovního vyjádření zaznamenaného v této listině nepochybně vyplývá, že žalovaný činí vůči žalobkyni uznávací projev a současně svým označením se za dlužníka se zavazuje k plnění svého dluhu. Zcela určitě je v těchto listinách uvedena výše tohoto dluhu (2 500 Kč) a vyplývá z nich rovněž jeho důvod (z titulu záchytu v záchytné stanici anonymizována dvě slova obec ve dne). Za této situace je nutno dovodit, že v důsledku uznání žalovaného k datu 22. 2. 2020 v souladu s § 2053 o. z. trval dluh žalovaného vůči žalobkyni k zaplacení nákladů záchytu ve výši 2 500 Kč (které byl žalovaný povinen zaplatit ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zák. č. 379/2005 Sb.) a bylo na žalovaném, aby tuto domněnku existence těchto dluhů vyvrátil. Žalovaný ale domněnku existence těchto dluhů nevyvrátil. Dlužnou částku 2 500 Kč přitom žalovaný žalobkyni dluží doposud.

9. Protože žalovaný žalobkyni dlužné částky neuhradil ke dni splatnosti, stanovenému na základě vyúčtování, dostal se dnem následujícím po splatnosti do prodlení a ve smyslu § 1970 o. z. je povinen žalobkyni uhradit též úrok z prodlení. V případě žalované částky ve výši 2 500 Kč, která byla vyúčtována dne 22. 2. 2020 a byla splatná do osmi dnů od vystavení, tedy nejpozději 1. 3. 2020, se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dne 2. 3. 2020 a od tohoto data až do zaplacení je povinen žalobkyni platit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně.

10. Soud tedy žalobě vyhověl v celém rozsahu, tj. včetně požadovaných úroků z prodlení (výrok I. rozsudku).

11. Dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost nahradit plně úspěšné žalobkyni náklady řízení v celkové výši 2 089 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Náklady řízení žalobkyně pro splnění podmínek dle § 14b odst. 1 písm. a) a b) vyhl. č. 177/1996 Sb. přiznané podle § 14b cit. vyhl. představují hotové výdaje za soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, za odměnu za zastoupení dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) AT za 3 úkony po 200 Kč ve výši 600 Kč (výzva k plnění, převzetí zastoupení, sepis žaloby), za paušální náhradu výdajů ke třem shora uvedeným úkonům 3× 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm.a) AT a dále za náhradu 21% DPH ve výši 189 Kč a celkem tak tedy činí 2 089 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. byla náhrada nákladů řízení uložena k rukám zástupce žalobkyně (výrok II. rozsudku).

12. Podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř. jsou povinnosti v rozsudku uložené splatné 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.