19 C 74/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Polehlou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 22 000 Kč, o vzájemném návrhu žalovaného

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč, a to ve splátkách po 800 Kč měsíčně splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku a pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jediné splátky.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 800 Kč.

III. Zastavuje se řízení o vzájemném návrhu, kterým se žalovaný po žalobkyni domáhal zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši nejméně 22 000 Kč.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení o žalobě na plnění ve výši 270 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 40 164 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, (dále též „původní věřitelka“), a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva č. 1“) a smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „smlouva č. 2). Na základě smlouvy č. 1 poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a na základě smlouvy č. 2 úvěr ve výši 10 000 Kč. Poskytnuté úvěry se žalovaný zavázal splatit dle podmínek uvedených smluv. Úvěry žalovaný nesplatil a porušil tím tak svoji povinnost řádného splácení úvěru. Pohledávku ze smlouvy č. 1 postoupila původní věřitelka nejdříve společnosti , právnická osoba, , která ji pak postoupila společnosti , právnická osoba, a ta ji následně postoupila žalobkyni. Pohledávku ze smlouvy č. 2 postoupila původní věřitelka nejdříve společnosti , právnická osoba, , která ji pak postoupila žalobkyni2. Podáním ze dne 17. 4. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět z důvodu, že nemá k dispozici důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Soud o částečném zpětvzetí žaloby rozhodl usnesením ze dne 28. 4. 2025, č. j. 19 C 74/2025-75, kterým částečně zastavil řízení co do částky 18 164 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 340 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 900 Kč od 15. 5. 2024 do zaplacení. Po částečném zastavení řízení zůstal předmětem řízení nárok na zaplacení částky 22 000 Kč.

3. Žalovaný podáním ze dne 21. 7. 2025 učinil vzájemný návrh ve smyslu § 97 odst. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), kterým se domáhal po žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu ve výši nejméně 22 000 Kč. Během soudního jednání dne 30. 10. 2025 vzal žalovaný svůj vzájemný návrh zpět. Žalobkyně se zpětvzetím vzájemného návrhu souhlasila. Soud ve smyslu § 96 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 97 odst. 3 o. s. ř. zastavil řízení o vzájemném návrhu žalovaného (výrok III.).

4. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že nemá v současné době žádný příjem. Dne 20. 1. 2026 začne žalovanému rekvalifikace. Žije z podpory, kterou dostává od matky a od přítelkyně. Pracovní neschopnost má již ukončenou. Uvedl, že by byl schopen dluh splácet ve splátkách v rozmezí od 500 Kč do 1 000 Kč, více není momentálně schopen platit.

5. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a původní věřitelka si sjednali dne 15. 3. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala původní věřitelka poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit do 15. 4. 2024. Dne 12. 4. 2024 si pak tyto strany sjednaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou byla prodloužena splatnost úvěru poskytnutého na základě smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 25. 3. 2024 v částce 10 000 Kč, a to do 14. 5. 2024 (viz citované smlouvy). Původní věřitelka poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne 18. 3. 2024 částku 12 000 Kč a dne 25. 3. 2024 částku 10 000 Kč, tj. celkem 22 000 Kč (viz výpis platby původní věřitelky, výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2024 do 16. 5. 2024). Žalovaný uhradil dne 16. 5. 2024 na smlouvu č. 1 částku 200 Kč (viz nesporná tvrzení stran, výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2024 do 16. 5. 2024) a dne 12. 4. 2024 na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , resp. dle okolností uzavření smluv a provedené úhrady a data úhrady fakticky na smlouvu č. 2 částku 2 600 Kč (výpis z účtu č. , č. účtu, za období od 1. 3. 2024 do 16. 5. 2024, e-mail původní věřitelky ze dne 12. 4. 2024). Z předložených důkazů nevyplývá, že by původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného6. Dne 20. 6. 2024 uzavřela původní věřitelka coby postupitel se společností , právnická osoba, coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávky č. , hodnota, , kterou této společnosti postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č.

1. Dne 20. 7. 2024 uzavřela původní věřitelka se stejnou společností smlouvu o postoupení pohledávky č. , hodnota, , kterou této společnosti postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy č. 2 (viz citované smlouvy).

7. Dne 21. 6. 2024 uzavřela společnost , právnická osoba, se společností , právnická osoba, smlouvu o postoupení pohledávek , hodnota, , dle které tato společnost dnem uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k pohledávkám uvedeným v přehledu pohledávek na společnost , právnická osoba, (viz citovaná smlouva). V přehledu pohledávek je uvedena předmětná pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. 1. (viz přehled pohledávek postupovaných na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 6. 2024).

8. Dne 22. 6. 2024 uzavřela společnost , právnická osoba, se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, dle které tato společnost dnem uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k pohledávkám uvedeným v přehledu pohledávek na žalobkyni (viz citovaná smlouva). V přehledu pohledávek je uvedena předmětná pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. 1 (viz přehled pohledávek postupovaných na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 6. 2024).

9. Dne 22. 7. 2024 uzavřela společnost , právnická osoba, se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek , hodnota, , dle které tato společnost dnem uzavření smlouvy převádí vlastnické právo k pohledávkám uvedeným v přehledu pohledávek na žalobkyni (viz citovaná smlouva). V přehledu pohledávek je uvedena předmětná pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. 2. (viz přehled pohledávek postupovaných na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2024).

10. Dne 30. 1. 2025 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, ve které jej vyzval k úhradě dluhu (viz předžalobní výzva ze dne 30. 1. 2025 + podací arch).

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Původní věřitelka jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný si sjednali dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě byly žalovanému poskytnuta na jeho bankovní účet finanční prostředky ve dvou platbách, a to ve výši 12 000 Kč a 10 000 Kč.

17. Soud se nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně. Smluvními stranami smlouvy č. 1 a smlouvy č. 2 byli žalovaný a původní věřitelka. Žalobkyně doložila, že byly pohledávky z obou smluv původní věřitelkou postoupeny společnosti , právnická osoba, dvěma smlouvami o postoupení pohledávky. Tato společnost následně uzavřela se společností , právnická osoba, postupní smlouvou, ve které byl ujednán převod vlastnického práva k pohledávkám uvedených v přehledu pohledávek dnem uzavření smlouvy. V přehledu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č.

1. Tato společnost pak uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, ve které byl ujednán převod vlastnického práva k pohledávkám uvedených v přehledu pohledávek dnem uzavření smlouvy. V přehledu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č.

1. Společnost , právnická osoba, se žalobkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek, ve které byl ujednán převod vlastnického práva k pohledávkám uvedených v přehledu pohledávek dnem uzavření smlouvy. V přehledu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č.

2. Žalobkyně tudíž prokázala svou aktivní věcnou legitimaci k pohledávkám z obou smluv.

18. Soud poté zkoumal, zda jsou smlouvy, které uzavřel žalovaný s původní věřitelkou, platné, resp. zda původní věřitelka řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. V projednávané věci žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, neboť je neobdržela od postupitele, a není tak z daného důvodu schopna ověření úvěruschopnosti doložit. To, že by původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného, nevyplývá ani z předložených důkazů. Žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti, k poskytnutí spotřebitelských úvěrů tak došlo v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení daného ustanovení je absolutní neplatnost smluv dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

19. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti způsobuje absolutní neplatnost smluv v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možné od ostatního obsahu oddělit. Jestliže jsou tedy smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni, jako současné věřitelce pohledávek, jakéhokoliv plnění, které by odvozovala z úvěrových vztahů založených těmito smlouvami. Z § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že má žalobkyně nárok toliko na vrácení poskytnutých jistin. Při závěru o neplatnosti úvěrových smluv je třeba právní poměr (po postoupení pohledávek) mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), které spočívá v tom, že byla žalovanému poskytnuta celkem částka 22 000 Kč náležející původní věřitelce, aniž by pro to existoval (platný) právní důvod, přičemž pohledávky na vydání tohoto bezdůvodného obohacení byly postoupeny žalobkyni. Žalovaný na smlouvy uhradil celkem částku 2 800 Kč, tuto částku je tak nutné započíst na bezdůvodné obohacení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku 19 200 Kč. K tomu ho soud zavázal svým rozhodnutím (výrok I.).

20. Protože vzala žalobkyně zpět své nároky na úroky z prodlení a soud řízení v této části zastavil, tak soud o těchto nárocích již dále nerozhodoval.

21. Z výše uvedených důvodů zamítl soud žalobní nárok na zaplacení částky 2 800 Kč (výrok II.).

22. I přesto, že byly smluvními stranami postupních smluv kvalifikovány postoupené pohledávky jako pohledávky vyplývající z úvěrových smluv, mohly i tak přejít postoupené pohledávky na postupníky, a to jako pohledávky z bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

23. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o žalobě podle § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. podle úspěchu účastníků, a podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., tj. podle procesního zavinění zastavení části řízení. Žalobkyně měla v řízení o žalobě úspěch v částce 19 200 Kč, přičemž předmětem řízení byla, se zohledněním té části žaloby, kterou žalobkyně vzala zpět, částka 46 905,38 Kč (40 164 Kč + příslušenství kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 6 741,38 Kč). Žalobkyně měla tak úspěch v řízení ve výši 41 %, žalovaný měl úspěch v řízení ve výši 59 %. Žalobkyně je tak povinna žalovanému nahradit 18 % (59 % - 41 %) nákladů řízení. Náklady řízení žalovaného ve výši 1 500 Kč sestávají z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které náleží žalovanému paušální náhrada ve výši 1 500 Kč za pět úkonů podle § 1 odst. 3 citované vyhlášky (odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 9. 5. 2025, vyjádření k věci ze dne 12. 6. 2025, účast na jednání dne 30. 10. 2025, vyjádření k věci ze dne 8. 12. 2025 a účast na jednání dne 11. 12. 2025) při sazbě 300 Kč za úkon dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky. Žalobkyně je tak povinna žalovanému nahradit na nákladech řízení 270 Kč jakožto 18 % z částky 1 500 Kč (výrok IV.).

24. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu podle § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., kdy zastavení řízení o vzájemném návrhu procesně zavinil žalovaný a žalobkyni tak náleží náhrada nákladů řízení vztahující se k řízení o vzájemném návrhu žalovaného. Jelikož ale žalobkyni nevznikly žádné náklady v rámci řízení o vzájemném návrhu (žalobkyně se k němu ani nevyjádřila) rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného (výrok V.).

25. S ohledem na osobní, sociální a majetkovou situaci žalovaného, který nemá v současné době příjem, který bude mít počátkem roku 2026 rekvalifikaci a který žije z podpory od matky a přítelkyně, rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. věty za středníkem o plnění platebních povinností uložených žalovanému ve výroku I. v měsíčních splátkách po 800 Kč, splatných vždy do 15. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení. O plnění ve splátkách soud rozhodl v souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, po posouzení možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Nezaplatí-li žalovaný žalobkyni některou ze splátek řádně a včas, nastává splatnost celého zůstatku dluhu.

26. Lhůtu k plnění povinností uložených žalobkyni ve výroku IV. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když k poskytnutí jiné lhůty nevzešly v řízení žádné skutečnosti.