26 C 104/2025

Plný text

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 319 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 20 319 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9 326,73 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 28 960,22 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 178,38 Kč od 28. 9. 2023 Anonymizováno do zaplacení a úroku ve výši 29 % ročně z částky 13 178,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 2. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 319 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 326,73 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 28 960,22 Kč, úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 13 178,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13 178,38 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že její nárok vyplývá z nesplacené smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne 12. 9. 2017, která byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČ IČO, se sídlem v adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovanou (dále také „smlouva o úvěru“).

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Protože oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud bez jejich přítomnosti jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil následující skutkový stav:

4. Soud provedl Anonymizováno listinami předloženými žalobkyní, z nichž zjistil následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně, jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru, uzavřela dne datum s žalovanou smlouvu o zápůjčce č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), na základě které jí stejného dne poskytla v hotovosti částku 40 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka, zahrnujícím úrok ve výši částka, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 10 180 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši částka, v 18ti měsíčních splátkách po částka. Úroková sazba byla sjednána na 29 % ročně. Žalovaná potvrdila, že poskytla před uzavřením smlouvy o úvěru úplné a pravdivé údaje pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku v kartě zákazníka (smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti). Ostatní smluvní ujednání byla obsažena na samostatném listu, jenž neobsahoval podpis žalované potvrzující seznámení se s textem. V textu se mluví o sankčních poplatcích, za které se považují úroky z prodlení, smluvní pokuta za prodlení, poplatek za upomínku, poplatek za osobní upozornění na výši nedoplatku a poplatek za zahájení vymáhání dluhu. Smluvní pokuta za prodlení s placením splátek celkové dlužné částky činí 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník v prodlení. Poplatek za upomínku činí částka (čl. 16). Žalovaná na splátkách uhradila celkem částku částka (tabulka umoření ze dne datum). Před uzavřením smlouvy o úvěru žalovaná vyplnila zákaznickou kartu, ve které ohledně svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů uvedla, že žije ve spoluvlastnictví bez zástavy, má středoškolské vzdělání, je vdaná, pobírá starobní důchod ve výši částka měsíčně, je zaměstnána jako vrátná u společnosti právnická osoba., další čistý příjem domácnosti žadatele činí částka. Své měsíční výdaje odhadla žalovaná na částka. Na jiných zápůjčkách splácí celkem částka měsíčně. K ověření měly být předloženy 3 bankovní výpisy, výměr důchodu, 3 výplatní pásky, pracovní smlouva; tyto dokumenty žalobkyní předloženy nebyly (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).

5. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum dnem podpisu smlouvy, kterou byly postoupeny pohledávky ze smluv o zápůjčce, specifikované v příloze č. hodnota smlouvy („jak stojí a leží“). Postoupení pohledávky oznámila žalované právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne datum na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvách o úvěru (smlouva o postoupení pohledávek, příloha č. hodnota, oznámení o postoupení pohledávky). Oznámení bylo žalované zasláno dne datum (podací lístek). Žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobkyně k plnění dluhu, jež je předmětem žaloby, do datum, dopisem ze dne datum na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě o úvěru (předžalobní výzva). Předžalobní výzva byla žalované zaslána dne datum (podací lístek).

6. Právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila u žalované schopnost hradit sjednané splátky, kdy vycházela především z informací poskytnutých žalovanou při zpracování její žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. Informace o pravidelných výdajích žalované, např. na bydlení, nebyly právní předchůdkyní žalobkyně ověřovány. Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela pouze z informací o příjmech žalované a jejích výdajích na splátky jiných závazků (doplnění ze dne datum).

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 9 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

10. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím hodnoty cizí věci, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Soud se nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou z úvěru postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze ve smyslu § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároku v tomto řízení. Postoupení pohledávky bylo soudu doloženo smlouvou o postoupení pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena právní předchůdkyně žalobkyně. Skutečnost, že soud postoupenou pohledávku právně překvalifikoval jako pohledávku z bezdůvodného obohacení nemá vliv na skutečnost, že v postupní smlouvě byla kvalifikována jen jako pohledávka vyplývající ze smlouvy (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 10. 2011 sp. zn. 39 Cdo 678/2009). Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároku v tomto řízení.

14. Soud s odkazem na shora popsaný skutkový stav shledal právní jednání ze smlouvy o úvěru za neplatné podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem neposoudila úvěruschopnost žalované, jak shora citovaný zákon o spotřebitelském úvěru požaduje. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela zejména z informací získaných od žalované v žádosti o úvěr, přičemž tyto informace nebyly úplné, protože prakticky zahrnovaly pouze příjmy žalované. Žalobkyně nedoložila, že by by právní předchůdkyně žalobkyně měla vlastním zjištěním ověřen jak příjem žalované, tak pravidelné výdaje žalované, jako náklady na bydlení, energie, na stravu, dopravu, léky, ošacení, drogerii, provoz mobilního telefonu aj. Výdaje žalované právní předchůdkyně žalobkyně vůbec neověřovala a spokojila se s tvrzením žalované, že její pravidelné měsíční výdaje činí 2 000 Kč a měsíční splátky na závazky žalované z jiných úvěrových smluv činí 5 200 Kč. Částka, jež by činila rozdíl mezi tvrzenými příjmy a předpokládanými výdaji, které právní předchůdkyně žalobkyně hodnověrně neověřila, nemohla stačit na placení splátek ve výši 4 002 Kč měsíčně z předmětné smlouvy, po dobu 18 měsíců, o čemž značí i prodlení žalované se splácením jednotlivých splátek řádně a včas, a to již od čtvrté splátky, jak vyplývá z tabulky umoření. Soudu tedy nezbývá než konstatovat, že za těchto okolností, při řádném posouzení úvěruschopnosti žalované, nemohla právní předchůdkyně žalobkyně shledat u žalované schopnost poskytnuté finanční prostředky zaplatit s kladným výsledkem. Tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně při řádném posouzení úvěruschopnosti žalované bezesporu vědět měla a mohla. Odpovědnost za posouzení bonity spotřebitele, tedy jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatností smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr měl být poskytnut pouze v tom případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že tady nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná však v tomto případě, na základě výše uvedeného, schopnost splácet úvěr neměla, o čemž svědčí skutečnost, že nebyla schopna dostát svým finančním závazkům, jež jsou předmětem tohoto řízení, ačkoliv z tabulky umoření lze poznat její snahu o splácení, avšak na celkovou úhradu neměla dostatek finančních prostředků.

15. Soud tak dospěl k závěru, že majetková situace žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně ověřena a posouzena, a že pouhé vyplnění údajů do formuláře žádosti žalovanou, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, resp. kolik konkrétní výdaje činí, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí a na základě dostatečných informací. Soud má tedy za to, že nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně (potažmo její právní předchůdkyně žalobkyně) řádně, s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, proto posouzení úvěruschopnosti žalované v daném případě soud shledal za nedostatečné. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má být úvěr poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplyne, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. To právní předchůdkyně žalobkyně bezesporu v kontextu výše uvedeného nesplnila. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele bylo podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zatíženo sankcí neplatnosti právního jednání, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované v daném případě způsobí neplatnost smlouvy o úvěru v celém rozsahu, protože zmíněná vada se netýká pouze části právního jednání, kterou by bylo možno oddělit od ostatního obsahu. Pokud je smlouva o úvěru neplatným právním jednáním, nebylo možné žalobkyni přiznat jakékoliv plnění, které by žalobkyně z neplatné smlouvy odvozovala. Z tohoto důvodu žalobkyni nevznikl nárok na smluvní úroky či poplatky vyplývající ze smlouvy o úvěru.

16. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla finanční prostředky ve výši 40 000 Kč ze smlouvy o úvěru. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z bezdůvodného obohacení podle § 2991 o.z. Vzhledem k tomu, že po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalovaná na dluh ze smlouvy uhradila částku 51 700 Kč, rozhodl soud o zamítnutí žaloby v celém rozsahu, protože žalovaná postupnými platbami v celkové výši 51 700 Kč zcela pokryla částku jí bez právního důvodu vyplacenou ve výši 40 000 Kč. Soud proto rozhodl o zamítnutí nároku na vrácení jakékoliv částky, a to včetně příslušenství, jak vyplývá z výroku I.

17. Žalovaná byla v řízení úspěšná, proto jí podle § 142 odst. 1 o.s.ř. vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu však vyplývá, že po celou dobu řízení byla pasivní, proto jí nemohly žádné náklady k náhradě vzniknout. Soud tedy rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Zlíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.