26 C 107/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 24 930 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 24 930 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 154,40 Kč za dobu od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 930 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 930 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 24 930 Kč od [datum] do [datum], úrok z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 24 930 Kč od [datum] do [datum], a dále od [datum] do zaplacení úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB k prvnímu dni každého kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, jdoucím z částky 24 930 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 930 Kč s příslušenstvím a úroků z prodlení ve výši 9 154,40 Kč za období do [datum]. V důvodech žaloby uvedla, že její nárok vyplývá ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ spol. [anonymizována dvě slova]“), na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný měl dlužnou částku společně s úrokem ve výši 22 080 Kč uhradit do [datum], avšak z této částky zaplatil pouze 27 150 Kč. Žalovaný tak dluží částku 24 930 Kč, kterou spol. PF postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] S.á.r.l., se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], zaps. V [anonymizováno], reg. [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ spol. [anonymizováno]“) s účinností ke dni [datum], která následně tuto pohledávku postoupila na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Přesto, že byl žalovaný seznámen s postoupením pohledávky a vyzván před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky, uhradil na dluhu pouze částku 200 Kč. Žalobkyně se proto obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, protože se žalobkyně rovněž nedostavila, avšak svou neúčast omluvila prostřednictvím.

3. Žalobkyně byla usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum] vyzvána k doplnění tvrzení ohledně své aktivní legitimace v podobě upřesnění skutečností, na jejichž základě došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, protože předložená smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] stanoví v článku II. odst. 3 účinnost převodu práv až ke dni zaplacení úplaty postupníkem, přičemž tato úplata dosud nebyla soudu tvrzena ani doložena. Žalobkyně byla dále vyzvána k předložení přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek, obsahující údaje dle článku II. odst. 1 smlouvy, podepsané postupníkem a postupitelem, aby bylo zřejmé, zda pohledávka za žalovaným byla součástí postupní smlouvy. Soud žalobkyni rovněž vyzval k doplnění tvrzení, zda došlo k řádnému doručení oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] žalovanému a proč bylo učiněno společností [právnická osoba] a nikoliv vlastníkem pohledávky. Žalobkyně byla vyzvána rovněž k předložení přílohy [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], jež by splňovala náležitosti sjednané v článku II. 1 smlouvy o postoupení, potvrzení postupitele o zaplacení kupní ceny v souladu s článkem II. odst. 3 smlouvy o postoupení pohledávek a dokladu o zaslání notifikační listiny ve vztahu k postoupení pohledávky.

4. Žalobkyně po doručení usnesení zopakovala, že k postoupení pohledávek došlo na základě smlouvy ze dne [datum], přičemž žádná ze stran předmětné smlouvy nikdy nerozporovala její platnost ani účinnost, nepodepsání přílohy [číslo] – seznamu postoupených pohledávek ani nezaplacení úplaty. Ohledně přílohy [číslo] uvedla, že i když nesplňuje náležitost sjednanou v článku II. odst. 1 smlouvy o postoupení pohledávek, nečiní tato skutečnost smlouvu o postoupení pohledávek neplatnou. Doplnil, že notifikace byla učiněna prostřednictvím externího dodavatele odesílacích služeb z důvodů nedostatku vlastních kapacit.

5. Závěr o skutkovém stavu soud učinil na základě listin předložených žalobkyní, z nichž zjistil, že spol. [anonymizována dvě slova] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal peníze vrátit společně s poplatkem ve výši 22 080 Kč v 55 týdenních splátkách po 960 Kč; splatnost první týdenní splátky byla stanovena na sedmý den od data uzavření smlouvy, přičemž poslední splátka měla činit 240 Kč (smlouva o půjčce, smluvní podmínky).

6. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy měla být, podle tvrzení žalobkyně, postoupena nejprve smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi spol. [anonymizována dvě slova] (postupitel) a spol. [anonymizováno] (postupník). Touto smlouvou měly být podle článku I. odst. 1 postoupeny, za podmínek smlouvou sjednaných, nezajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce, specifikované v příloze [číslo] této smlouvy, které postupitel uzavřel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, a to se všemi právy s nimi spojenými. Postupník se zavázal zaplatit postupiteli za postoupené pohledávky úplatu za podmínek sjednaných v článku IV. této smlouvy s tím, že postoupní je účinné zaplacením této úplaty (článek I. odst. 2 a 3) (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] oznámila spol. [anonymizována dvě slova] žalovanému postoupení pohledávky na spol. [anonymizováno] a zároveň mu oznámila, že postupník zmocnil [právnická osoba] [ulice] a [právnická osoba] ke správě pohledávek (oznámení o postoupení pohledávky). Žalovanému bylo oznámení zasláno společností [právnická osoba], se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], dne [datum] (poštovní podací arch). Následně v dopise ze dne [datum] spol. [anonymizováno] oznámila postoupení předmětné pohledávky žalovanému, přičemž oznámení bylo odesláno [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo], dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávky, poštovní podací arch). V příloze [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka uvedena jako jediná pohledávka ze souboru postoupených pohledávek, přičemž byla specifikována číslem smlouvy, datem poskytnutí půjčky, jménem a příjmením žalovaného, jeho adresou a aktuální výší pohledávky 24 930 Kč. Seznam postoupení pohledávek nebyl nikým podepsán, ani nebylo zřejmé, k jaké smlouvě se váže (příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek).

7. Soud právně věc podřadil pod příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). <i>8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>9. Podle § 1887 o.z. lze postoupit i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého dluhu vznikající věřiteli v určité době, nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.</i> 10. V souladu s §§ 1879 a 1887 o.z., není-li ve smlouvě o postoupení pohledávek dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již samotným uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel, tj. původní věřitel pohledávky, toto postoupení dlužníkovi oznámil či nikoliv. Ke změně v osobě věřitele však může dojít pouze na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, na základě které nový věřitel (postupník) nabývá s postupovanou pohledávkou také možnost jejího uplatnění, tedy svou aktivní věcnou legitimaci (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). Z provedeného dokazování vyplynulo, že v rámci závazkového vztahu ze smlouvy o půjčce vystupoval jako věřitel jiný subjekt odlišný od žalobkyně, proto se soud nejprve zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání předmětné žaloby, kdy zjistil, že předmětná pohledávka byla z původního věřitele, spol. [anonymizována dvě slova], která smlouvu s žalovaným uzavřela, postoupena na spol. [anonymizováno] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že předmětem postoupení měl být soubor pohledávek, měly být jednotlivé pohledávky specifikované v příloze [číslo] přičemž účinky postoupení měly nastat zaplacením úplaty. Následně nabyvatel pohledávky, spol. [anonymizováno], měla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupit předmětnou pohledávku na žalobkyni.

11. Žalobkyně však v řízení neprokázala, a to ani po výzvě soudu, že mezi ní jako postupníkem a její právní předchůdkyní, spol. [anonymizováno], byla uzavřena postupní smlouva, na základě které by byla platně postoupena žalobou uplatněná pohledávka, protože z ní není patrné, zda mezi soubor postoupených pohledávek patřila i pohledávka za žalovaným. Přílohu [číslo] na kterou smlouva o postoupení pohledávek odkazovala, měl tvořit soubor 24 818 pohledávek o celkové hodnotě 157 232 960 Kč. Tato příloha měla prokazovat, že předmětná pohledávka za žalovaným byla součástí tohoto souboru. Žalobkyně však v tomto směru nic nepředložila, a tento závěr nelze jednoznačně učinit z jiného důlazu, když z listiny předložené žalobkyní nevyplývá, že by se mělo jednat o zmiňovanou přílohu [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Navíc k postoupení pohledávky nemohlo platně dojít i z toho důvodu, že smlouva o postoupení pohledávek uzavřená mezi spol. [anonymizována dvě slova] a spol. [anonymizováno] vázala účinnost postoupení na zaplacení úplaty, jež však nebylo prokazatelně doloženo. Tyto zmiňované nedostatky nemohly být zhojeny ani předloženou notifikací ze dne [datum], protože jediný podací arch z tohoto období prokazuje odeslání písemností žalovanému dne [datum] jinou společností ([právnická osoba]), aniž by bylo ze strany žalobkyně prokázáno oprávnění této společnosti k oznamování postoupení za původního věřitele. Z uvedeného důvodu tak žalobkyně nepředložila žádný důkaz o odeslání a doručení notifikační listiny žalovanému s oznámením původního věřitele o postoupení pohledávky.

12. S ohledem k výše uvedenému je zřejmé, že postupní smlouvy nebyly řádně uzavřeny a tato skutečnost nemohla být ani zhojena prostřednictvím notifikačních listin, tudíž nemohlo řádně dojít k postoupení práva na aktivní věcnou legitimaci k úspěšnému vymáhání nároků na žalobkyni. V řízení tedy nebylo prokázáno postoupení pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [anonymizována dvě slova], až na žalobkyni, v souladu s § 1879 a násl. o.z. Žalobkyně tyto nedostatky v řízení nezhojila ani po zaslané výzvě ze strany soudu a o další procesní poučení se připravila svou omluvenou neúčastí u soudního jednání.

13. Nebylo-li tedy prokázáno postoupení ze spol. [anonymizována dvě slova] na spol. [anonymizováno], nelze dovodit ani platné postoupení ze spol. [anonymizováno] na žalobkyni. Soud proto žalobu jako nedůvodnou v celém rozsahu zamítl (výrok I.)

14. Soud při rozhodování o nákladech řízení vycházel z neúspěchu žalobkyně ve věci, proto náhradu nákladů řízení žalobkyni nemohl přiznat, stejně jako nárok na nákladů řízení žalovanému, jenž byl po celé řízení pasivní, a tudíž mu žádné náklady nemohly vzniknout. Soud tedy rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok II.).