26 C 110/2022

Plný text

Okresní soud ve obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Silvií Kasardovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 143 497,94 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 405 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 134 092,94 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 51 001,61 Kč od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Předmětem řízení je žalobou (podanou dne [datum]) uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 143 497,94 Kč, úroku z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 60 406,61 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 49 771 Kč od [datum] do zaplacení. Nárok byl odůvodněn dne [datum] [anonymizováno] uzavřenou smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou se žalobkyně žalovanému zavázala poskytnout úvěr ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 730 Kč, zahrnujících splátku jistiny úvěru ve výši 40 000 Kč, splátku smluvních úroků ve výši 34 088 Kč a splátku doplňkové služby„ [anonymizováno]“ ve výši 50 472 Kč, přičemž uhradil pouze 1. splátku splatnou dne [datum]. Od splatnosti 2. splátky se dostal do prodlení. Ke splácení dluhu nepřistoupil ani po té, co mu žalobkyně zaslala dne [datum] 1. upomínku, zpoplatněnou částkou 300 Kč, ani po té, co mu zaslala dne [datum] 2. upomínku, zpoplatněnou částkou 500 Kč. Žalobkyně proto dne [datum] celý úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu ve výši 143 584,65 Kč, zahrnující nesplacenou jistinu úvěru 39 737,74 Kč, úroků 33 321,33 Kč, doplňkové služby„ [anonymizováno]“ 49 771 Kč, náklady na upomínání 800 Kč, úroky z prodlení 85,70 Kč a smluvní pokutu 19 868,87 Kč. Žalovaný byl zároveň v dopise ze dne [datum] upozorněn na soudní vymáhání dluhu, pokud nedojde k úhradě dluhu do [datum]. K prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že byla ověřena z bankovních výpisů žalovaného, náhledem do insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí a registru SOLUS.

2. Žalovaný na výzvu k vyjádření se k žalobě nereagoval a k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání, ke kterému byla předvolána prostřednictvím svého zástupce dne [datum], omluvila dne [datum], a to z důvodu kolize s jednáním u jiných soudů v ČR. Sdělila, že nadále vede s žalovaným mimosoudní jednání s cílem uzavření soudního smíru, k němuž zatím nedošlo. K omluvě připojila listinu s názvem„ navrhovaný soudní smír“, z níž vyplynulo, že mimosoudní dohodu o úhradě žalované částky (ponížené na částku 118 613,44 Kč) žalovaný nepodepsal, přestože z obsahu podání žalobkyně vyplynul opak. Následně dne [datum] žalobkyně požádala o odročení jednání, protože v mezidobí žalovaný projevil vůli k uzavření navrhovaného smíru a toto tvrzení doložila e-mailovou zprávou ze dne [datum] zaslanou z adresy [email] s textem:„ [anonymizováno 9 slov]“. Soud této žádosti žalobkyně o odročení jednání nevyhověl (jak jí sdělil na e-mailovou adresu právního zástupce dne [datum]), protože z předložených podkladů pro odročení nelze učinit jednoznačný závěr, že by žalovaný, po doručení předvolání k jednání, projevil skutečnou vůli k vyřešení sporu mimosoudně, jež by, v souladu se zásadou hospodárnosti (procesní ekonomie) řízení, představovalo důležitý důvod pro odročení, bránící v projednání a rozhodnutí věci u jednání dne [datum]. Soud proto jednal a rozhodl bez účasti sporných stran, za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o.s.ř.“).

3. Soud u jednání učinil závěr o skutkovém stavu pouze z listin předložených žalobkyní, která však k tvrzení o vzniku závazkového vztahu s žalovaným předložila pouze žalovaným nepodepsanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ smlouva“), dle které měla žalobkyně žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr v celkové výši 40 000 Kč tak, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] měla být vyplacena částka 11 136 Kč, částka 20 864 Kč měla být zaplacena žalobkyni k úhradě předchozího závazku žalovaného (jak vyplynulo z potvrzení o úhradě dluhu ze dne [datum], z úvěru [číslo] poskytnutého žalobkyní ve výši 20 000 Kč se splátkou 865 Kč měsíčně, z níž žalovaný dlužil částku 41 415 Kč) a částka 8 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně (náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady na expresní vyplacení úvěru ve výši 100 Kč, administrativní náklady žalobkyně ve výši 4 300 Kč, odměna obchodnímu zástupci ve výši 2 400 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 800 Kč) dle článku 4.3. a 4.

8. Žalovaný měl žalobkyni celkovou dlužnou částku zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 029 Kč splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce dle článku 5.

1. Nedílnou součástí smlouvy měla být doplňková služba„ [anonymizováno]“, specifikovaná v příloze [číslo] dle článku VII. a příloha [číslo] obsahující posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle článku [číslo]. Informace o posouzení úvěruschopnosti byla obsažena i v článku [číslo], podle něhož měla žalobkyně při posouzení vycházet z příjmů a výdajů žalovaného a informace o způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, rodným číslem ([číslo]), adresou trvalého bydliště ([obec a číslo]) i doručovací adresou ([obec], [ulice a číslo]), bankovním spojením ([bankovní účet]), telefonním číslem ([číslo]) a e-mailovou adresou [email]), přičemž tyto informace měly být dle článku [číslo] zjištěny z kopie občanského průkazu, dalšího dokladu totožnosti, výpisu z bankovního účtu žalovaného. Uzavření smlouvy elektronicky (distančně) dle článku X, předpokládalo založení„ klientského účtu“, na který bude zadán unikátní SMS kód zaslaný na telefonní číslo a e-mailovou adresu zájemce o uzavření smlouvy. Na klientský účet je následně zaslán návrh smlouvy. Pokud zájemce projeví zájem o její uzavření, elektronicky odškrtne políčko„ souhlasím se zněním smluvní dokumentace“ a po té klikne na tlačítko„ podepsat“. V ten okamžik je zájemci odeslána zpráva s jedinečným SMS kódem na jeho telefonní číslo uvedené v žádosti, přičemž zájemce kód opíše u vygenerované smluvní dokumentace a klikne na„ potvrdit SMS kód“, čímž je smlouva považována za podepsanou. Pro dostatečné ověření a určení identity je zájemce povinen uhradit žalobkyni tzv. vratnou„ verifikační platbu“ ve výši 1 Kč ze svého osobního bankovního účtu. Smlouva je platně uzavřena v okamžiku podpisu zájemce a účinnou se stává v okamžiku připsání verifikační platby na účet žalobkyně. Pod smlouvou byl připojen scan podpisu statutárního zástupce žalobkyně a v záhlaví smlouvy byla uvedena autorizační doložka (IP adres [adresa]), SMS kód ([číslo]) z telefonního čísla [číslo].

4. V příloze [číslo] jež nebyla podepsána, byly uvedeny osobní údaje žalovaného ([celé jméno žalovaného], [rodné číslo], občanství, svobodný, bezdětný, adresa doručovací i trvalá, číslo [číslo obč. průkazu], číslo bankovního účtu [bankovní účet], číslo telefonu [číslo], emailová adresa [email], jméno zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO]), a jeho finanční situace (příjem 27 916, náklady na bydlení 3 000 Kč, finanční závazky 629 Kč splátky úvěru). Výše mzdy 27 916 Kč byla doložena výplatním lístkem za měsíc červenec 2021. Výpisem z bankovního účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba] za měsíc srpen 2021 byl zjištěn záporný zůstatek na počátku měsíce 9 754,45 Kč i na konci měsíce 19 558,73 Kč, přičemž dne [datum] byla na účet připsána mzda 27 916 Kč, byla odečtena půjčka 629 Kč a vyčerpán celý kontokorent do výše 20 000 Kč. Dne [datum] bylo nahlédnuto do insolvenčního rejstříku, ve kterém nebyl u žalovaného zjištěn záznam (výstup z insolvenčního rejstříku), dne [datum] byla provedena lustrace žalovaného v centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem (výsledek lustrace v [příjmení]) a dne [datum] byla provedena kontrola žalovaného v registru [příjmení] s negativním záznamem (výsledek lustrace v registru [příjmení]). Z těchto údajů byl dle interního skóringu žalovaný vyhodnocen vyšší bonitou (příloha [číslo] – posouzení úvěruschopnosti spotřebitele).

5. Přílohu [číslo] tvořila smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno], jež byla v zápatí podepsána pouze statutárním zástupcem žalobkyně. Žalovaný, jež byl smluvní stranou, se měl v článku 2.2. zavázat po dobu trvání úvěru k úhradě částky 50 472 Kč v měsíčních splátkách ve výši 701 Kč, jež měly být hrazeny současně s měsíční splátkou úvěru. Za tuto platbu se mělo žalovanému dostat možnosti odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění a hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání (příloha [číslo] – smlouva o zřízení doplňkové služby [anonymizováno]).

6. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o uzavření smlouvy popsaným způsobem předložila výstup ze svého internetového bankovnictví k účtu č. [bankovní účet], jenž zaznamenal připsání částky 1 Kč z účtu [bankovní účet] dne [datum], odeslání částky 11 136 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet] dne [datum] a převod částky 20 864 Kč z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet]. Dále předložila e-mailovou komunikaci ze dne [datum] mezi adresami [email] a [email], obsahující zaslání přístupových údajů do klientského účtu, ve kterém se měla nacházet předsmluvní dokumentace ke smlouvě; poděkování za podpis smluvní dokumentace; zaslání autorizačního identifikátoru a výzvu k zaplacení verifikačního poplatku 1 Kč na účet č. [bankovní účet]. Dále žalobkyně předložila dopis ze dne [datum] adresovaný žalovanému (bez dokladu o odeslání či doručení), obsahující hlavní body podmínek smlouvy a platební údaje pro úhradu splátek. Žalobkyně dne [datum] zaslala žalovanému upomínku s upozorněním na neuhrazení druhé splátky ve výši 1 730 Kč splatné dne [datum], přičemž si za zaslání upomínky vyúčtovala částku 300 Kč (upomínka [číslo] podací lístek). Další, druhou upomínkou, zpoplatněnou částkou 500 Kč, vyzvala žalovaného dne [datum] k zaplacení splátky 1 730 Kč splatné dne [datum] (upomínka [číslo] podací lístek). Poslední upomínku, před podáním žaloby, zaslala žalobkyně žalovanému dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný byl vyzván k zaplacení celkové zesplatněné částky 143 5584,65 Kč do [datum] s upozorněním na podání žaloby, pokud k úhradě nedojde (předžalobní výzva, zesplatnění dluhu, podací lístek).

7. Z úřední činnosti soud zjistil, že ke dni [datum] byl žalovaný zavázán minimálně ke 3 dalším finančním závazkům. Předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byl dluh ze spotřebitelského úvěru poskytnutého mu [právnická osoba] [právnická osoba] dne [datum] ve výši 30 000 Kč se splátkou 1 050 Kč měsíčně. Předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] byl dluh ze spotřebitelského úvěru poskytnutého žalovanému dne [datum] ve výši 50 000 Kč se splátkou 2 588 Kč měsíčně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 185/2022 byl dluh žalovaného vůči [právnická osoba] z titulu dne [datum] uzavřené rámcové smlouvy, na základě které byl žalovanému založen a veden běžný účet č. [bankovní účet], ke kterému byla dne [datum] poskytnuta možnost přečerpání formou kontokorentu (úvěru) do výše 20 000 Kč, čehož žalovaný využil a na tomto úvěru zůstal dlužen částku 20 000 Kč s příslušenstvím, dále dne [datum] byl žalovanému smlouvou o úvěru poskytnut úvěrový rámec 298 977 Kč, jenž žalovaný vyčerpal a aniž by úvěr řádně splácel splátkami po 4 990 Kč měsíčně, zůstal dlužen částku 297 793,94 Kč s příslušenstvím a rovněž dne [datum] mu byl poskytnut další úvěr 32 000Kč, který žalovaný čerpal, avšak řádně sjednanými splátkami po 629 Kč měsíčně nesplácel, proto jeho dluh dosáhl výše 31 695,86 Kč s příslušenstvím (interní rejstřík ISAS). <i>8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.</i> <i>9. Podle čl. 3 bodu 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EI) [číslo] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen„ nařízení eIDAS“),„ elektronickým podpisem“ jsou data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepisování.</i> <i>10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.</i> <i>11. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> 12. Soud po zhodnocení provedeného dokazování konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že smlouvu (smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] doplňkové službě [anonymizováno]) s žalovaným uzavřela. Z žalobkyní popsaného postupu při uzavření smlouvy žalobkyně prokázala jen to, že na e-mailovou adresu [email] zaslala specifikaci informací k předmětné smlouvě a že z účtu žalovaného č. [bankovní účet] přišla na účet žalobkyně částka 1 Kč dne [datum]. To, zda přímo žalovanému byl předložen návrh smlouvy, který opravdu žalovaný elektronicky (zasláním SMS kódu) podepsal, však prokázáno nebylo. Tento závěr nemohl soud učinit ani z dalších důkazů, kdy z provedeného dokazování nevyplynulo, že by uvedená e-mailová adresa skutečně patřila žalovanému, když žádná z předložených e-mailových zpráv zaslaných z této adresy neobsahovala zaručený elektronický podpis žalovaného vylučující jakoukoliv pochybnost o autorovi zprávy. V řízení dále nebylo prokázáno, že telefonní [číslo] na které měl být zaslán unikátní SMS kód, patří žalovanému, a že žalovaný zadal tento kód, čímž projevil svou skutečnou vůli být touto smlouvou vázán. Soud za identifikaci žalovaného„ na dálku“ nepovažoval kopii občanského průkazu žalovaného, protože v řízení nebylo prokázáno, že jej skutečně předložil žalovaný např. společně s tzv. selfie fotografií obličeje, jež by vyvrátila pochybnost o osobě jednající, tedy i pochybnost, že informace (o osobních a majetkových poměrech, telefonním čísle, e-mailové adrese a čísle bankovního účtu) sdělil a listiny (kopie občanského průkazu) zaslal právě žalovaný a nikoliv osoba třetí, jež měla tyto informace a listiny k dispozici. V řízení rovněž nebylo prokázáno, že tento občanský průkaz byl žalovaným předložen a jeho osobní údaje žalobkyni sděleny v souvislosti s předmětnou smlouvou, a to za situace, kdy žalobkyně stejné listiny a údaje mohla mít k dispozici v souvislosti se smlouvou [číslo] jež měla být uzavřena mezi stejnými stranami 2 dny před tím. Na tomto závěru soudu nic nemění podmínky stanovené v § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ani čl. 25 odst. 1, čl. 3 bod 10 eIDAS, protože SMS kód zaslaný z telefonního čísla, ohledně kterého nebylo najisto ověřeno, že je činěn konkrétní osobou zákazníka, nemůže být postaven na roveň vlastnoručnímu podpisu učiněnému zákazníkem elektronicky nebo zaslanému ve formě scanu podepsané listiny (případně jako příloha e-mailu). Soud rovněž identifikaci žalovaného formou tzv. korunové transakce převodem 1 Kč z bankovního účtu zákazníka na účet žalobkyně a doložení dokladu potvrzujícího existenci bankovního účtu vedeného na jméno zákazníka, nepovažuje za natolik přesvědčivou, že by nahradila dostatečnou identifikaci zákazníka při uzavření smlouvy, protože z nich nevyplývá, že by tyto částky byly skutečně zaplaceny a kým. Soud uzavřel, že žalobkyně žádný důkaz o identifikaci žalovaného„ bez vší pochybností“ neposkytla, a to ani po poučení soudu. <i>13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 15. Žalobkyně dále v řízení neprokázala, že by řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak vyžaduje § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (pokud by bylo prokázáno, že taková smlouva byla uzavřena). Jak žalobkyně sama uvedla, vycházela pouze z informací získaných od žalovaného a tyto informace pouze v některých bodech ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného (bankovní výpis z účtu žalovaného za měsíc [anonymizováno] 2021, výplatní lístek za měsíc [anonymizováno] [rok]). Zbývající údaje o výdajích žalovaného žalobkyně nijak neověřila, přestože s ohledem na uvedenou částku za bydlení 3 000 Kč měsíčně se tato jeví jako nepravděpodobná. K vyšší míře obezřetnosti měla žalobkyni vést skutečnost, že žalovaný opětovně žádá o úvěr, ač 2 dny před tímto úvěrem mu mělo být na jiný úvěr poskytnuto 20 000 Kč, aniž by se tato informace odrazila v tabulce posouzení úvěruschopnosti, předložené žalobkyní. Žalobkyně se za této situace přesto spokojila pouze s tvrzením žalovaného, doplněného o lustraci v [příjmení], [příjmení] a insolvenčním rejstříku, jejichž vypovídací hodnota je nesrovnatelně nižší než lustrace v ostatních rejstřících, a to v rejstříku BRKI (bankovní registr klientských informací, ve kterém se nachází každá fyzická osoba, která s bankou měla nebo aktuálně má uzavřenou úvěrovou smlouvu) a rejstříku NRKI (nebankovní registr klientských informací, ve kterém se nachází i údaje o právnických subjektech – obchodních společnostech poskytujících nebankovní úvěrové produkty jako je právě spotřebitelský úvěr), z nichž by mohla zjistit, že kromě výdajů na předchozí úvěr u žalobkyně se splátkou 865 Kč měsíčně a na bydlení 3 000 Kč měsíčně, se žalovaný zavázal dne [datum] ke splátkám úvěru 1 050 Kč měsíčně vůči [právnická osoba] [právnická osoba], dne [datum] ke splátkám úvěru ve výši 2 588 Kč vůči [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dne [datum] ke splátkám kontokorentu vůči [právnická osoba] [příjmení] a.s., dne [datum] ke splátkám úvěru 4 990 Kč vůči stejné společnosti a dne [datum] ke splátkám úvěru 629 Kč měsíčně (uvedené v příloze [číslo]) vůči stejné společnosti. S ohledem na všechny předchozí závazky, při dodržení obvyklé míry obezřetnosti, by žalobkyně platně nemohla žalovanému další úvěrové prostředky poskytnout, protože by je nemohl z částky 29 916 Kč (i pokud by mzdu v takové výši pravidelně pobíral), uhradit, když by mu na splátky, po zaplacení nákladů na bydlení, splátek úvěrů a nákladů na pokrytí základních lidských potřeb jako je jídlo, dopravné, ošacení apod., nezbývalo finančních prostředků. Při řádném posuzování bonity žalovaného, tedy nemohla žalobkyně shledat jeho schopnost daný úvěr řádně zaplatit s kladným výsledkem. Uvedená povinnost k posouzení bonity spotřebitele, tedy schopnosti splácet spotřebitelský úvěr, je zákonem uložena poskytovateli úvěru pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak jako poskytovatel úvěru neučiní. Spotřebitelský úvěr by měl být poskytnut pouze v případě, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. <i>16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.</i> <i>17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého druhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 20. Soud s odkazem na popsaný skutkový stav věci shledal, že žalovaným skutečně projevená vůle k žádosti o poskytnutí úvěru žalobkyní ve výši 40 000 Kč nebyla v řízení prokázána, proto ani nemohla být mezi účastníky uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru podle § 2395 o. z., na základě které by žalobkyně poskytla žalovanému možnost čerpání finančních prostředků do výše 40 000 Kč. Soud proto nemohl žalobě vyhovět ohledně částky 134 092,94 Kč s příslušenstvím a v této části žalobu zamítl (výrok II). I přes neunesení důkazního břemene o uzavření smlouvy mezi účastníky soud považuje za významné zmínit, že i kdyby bylo v řízení prokázáno její uzavření, jednalo by se v daném případě o neplatné právní jednání s ohledem na porušení povinností žalobkyní stanovených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru.

21. Jinak tomu bylo v případě částky 9 405 Kč, kterou soud v souladu § 118a odst. 2 o.s.ř. právně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z., poněvadž v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] vyplatila na účet patřící žalovanému částku 11 136 Kč, z níž, dle tvrzení žalobkyně, bylo vráceno 1 730 Kč + 1 Kč. Žalovaný, ač byl žalobkyní k její úhradě řádně a průkazně vyzván v předžalobní upomínce zaslané dne [datum], do stanoveného data [datum] tuto částku ani zčásti neuhradil. Žalovaný se tak uplynutím lhůty k zaplacení dostal do prodlení a kromě dlužné částky mu vznikla povinnost k zaplacení úroků z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud v souladu s § 153 odst. 2. o.s.ř. tedy žalovaného zavázal k zaplacení částky 9 403 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně od [datum] do zaplacení ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak vyplývá z výroku I.

22. Žalobkyně byla v převážné části v řízení neúspěšná, proto ji soud nemohl přiznat náhradu nákladů řízení. Z obsahu spisu vyplývá, že i žalovaný byl v řízení pasivní, proto ani žalovanému nemohly žádné náklady řízení vzniknout. Soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o.s.ř. (výrok III).